Cesko.wiki Košicko-bohumínská dráha
Author
Albert FloresKošicko-bohumínská dráha (KBD) je železniční tratí, která spojuje město Košice na východě Slovenska s Bohumínem na severu Moravy v České republice. Byla postavena v letech 1871 až 1872 a je jednou z nejdůležitějších železničních tras ve střední Evropě. KBD je důležitá pro přepravu cestujících i nákladu mezi Slovenskem a Českem, a také pro mezinárodní spoje do Polska a dalších zemí ve východní a severovýchodní Evropě. Na trati je také provozována integrovaná dopravní síť na základě čipové karty, která umožňuje cestování v rámci celého regionu. KBD je také známá pro svou historickou a kulturní hodnotu, a proto je často využívána pro turistické účely.
Nádraží bývalé KBD v Bohumíně Českém Těšíně Třinecké železárny a bývalá KBD Košicko-bohumínská dráha, zkratka KBD (německy Kaschau-Oderberger Bahn, zkratka KOB; maďarsky Kassa-Oderbergi Vasút, zkratka Ks-Od, česko-slovensky někdy též Košická dráha) byla železniční společnost, která vybudovala trať vedoucí mezi Bohumínem a Košicemi. Její hlavní trať byla budována postupně v letech 1866-1872. V roce 1955 úřední název Košicko-bohumínská dráha zanikl.
Historie společnosti
První návrhy na vybudování trati, která by spojovala oblasti v Rakouském Slezsku s východními oblastmi monarchie, přišly koncem 50. let 19. +more století od Ludwiga Hoheneggera, ředitele Těšínské komory. Těšínská komora totiž vlastnila hutě jak v Třinci, tak v Liptově a Spiši, a dráha by zjednodušila a zlevnila dopravu surového železa z těchto hutí do Třince a také dopravu železné rudy z těchto oblastí. Vyrobené produkty by byly více konkurenceschopné proti železu produkovanému v pruských železárnách.
V roce 1864 byl ve Vídni vydán Pamětní spis o Košicko-bohumínské železnici. V něm byla navržena železniční trať z Košic severozápadním směrem údolími řek Hornád, Váh a Kysuca a Jablunkovským průsmykem do Bohumína. +more Koncesi na výstavbu a provozování této železniční trati získalo v roce 1866 konsorcium belgických podnikatelů, bratrů Richeových. Stavba měla začít od Košic. Na podnět slezských průmyslníků se však začalo stavět od Bohumína, aby slezské hutě a uhelné doly co nejdříve získaly vlakové spojení. To bylo koncem roku 1867. 1. února 1869 byl uveden do provozu 32 kilometrů dlouhý úsek z Bohumína přes Karvinou (odkud byla roku 1898 napojena spojnice se stanicí Petrovice na KFNB) do Těšína. Stavitelé se dostali do finančních potíží a stavbu převzala Anglo-rakouská banka. Stavební práce se znovu rozběhly v dubnu 1869 a v roce 1872 byla trať dokončena po celé plánované délce.
Ředitelství společnosti provozující Košicko-bohumínskou dráhu se nacházelo v Budapešti, řízení provozu v Těšíně (pro rakouskou část) a Košicích (pro uherskou část). Od roku 1870 společnost provozovala i dráhu z Košic do Prešova, kam byla roku 1873 dobudována přípojka Prešovsko-tarnovské dráhy, což byla další soukromá společnost. +more Obě společnosti se roku 1879 sloučily.
Košicko-bohumínská dráha byla původně jednokolejná. Koncese stanovila, že trať musí být zdvoukolejněna, pokud roční hrubý zisk na jednu míli trati převýší ve dvou po sobě jdoucích letech 150 000 zlatých. +more Zdvojkolejnění bylo dokončeno až po druhé světové válce, v roce 1955. Nové karvinské hlavní nádraží na přeložce trati KBD uvedené do provozu v roce 1963 Po skončení první světové války Rakousko-Uhersko zaniklo. Pro vznikající Československo měla Košicko-bohumínská dráha velký význam. Jako jediná totiž spojovala české země s východním Slovenskem, o které Československo bojovalo s Maďarskem. Na oblast Těšínska, kudy železnice procházela, si však činilo nároky Polsko. Na počátku sporu obou nově vzniklých států oblast obsadilo Polsko, v Sedmidenní válce pak Československo. Rozhodnutí velvyslanecké konference ve Spa přiřklo tuto část Těšínska Československu. Z předměstí Těšína za řekou Olší, na kterém se nacházelo nádraží Košicko-bohumínské dráhy, vzniklo nové město Český Těšín.
1. +more února 1921 byla Košicko-bohumínská dráha jako trať zásadního strategického významu předána k provozování Československým státním drahám. Zůstávala však ve vlastnictví soukromé společnosti, jejíž ředitelství se v roce 1927 přemístilo z Budapešti do Košic.
Po druhé světové válce byla společnost provozující Košicko-bohumínskou dráhu zestátněna a vlastníkem Košicko-bohumínské dráhy se stal československý stát. V roce 1964 byla dokončena elektrizace trati.
V roce 1955 úřední název Košicko-bohumínská dráha zanikl.
Odkazy
Reference
Související články
Železniční trať Bohumín-Čadca (CZ 320) * Železniční trať Louky nad Olší - Doubrava - Bohumín * Železniční trať Žilina-Čadca (SK 127) * Železniční trať Košice-Žilina (SK 180) * Historie železniční dopravy v Česku * Ajznbonský tovaryš * Lokomotiva 622. +more0.
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20050827220637/http://pkms. webzdarma. cz/historiekbd. html]Historie Košicko-bohumínské dráhy[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090811082938/http://www. karvina-hln. estranky. cz/stranka/nadrazi-v-promenach-casu]Dějiny hlavního nádraží v Karviné[/url] * [url=http://www. pospichal. net/lokstatistik/14031-ksod. htm]Seznam lokomotiv Košicko-bohumínské dráhy (německy)[/url].
Kategorie:Železniční tratě v Česku Kategorie:Železniční tratě na Slovensku Kategorie:České železniční společnosti Kategorie:Doprava v Rakousku-Uhersku Kategorie:Zaniklé železniční společnosti Kategorie:Československo-polský spor o Těšínsko Kategorie:Firmy založené roku 1866 Kategorie:Zaniklo 1955