Hlubočky

Hlubočky (dříve česky Hluboček, německy Hombok) jsou obec v okrese Olomouc. Žije zde obyvatel. Obec leží v oblasti Nízkého Jeseníku v údolí řeky Bystřice. V katastru obce leží dvě chráněná území, jsou to přírodní park Údolí Bystřice u Hluboček vyhlášený v roce 1995 a přírodní rezervace Hrubovodské sutě existující od roku 2001. Obec je rekreační oblastí krajského města Olomouc, nachází se zde několik chatových oblastí a Ski areál Hlubočky a Ski areál na Hrubé Vodě. Hlubočky také leží na západní hranici vojenského újezdu Libavá. V současnosti vede obec starostka Eva Hasníková a místostarosta Pavel Samek.

Rozvoj obce započal s budováním továrny na hřebíky a železáren v Mariánském Údolí, později věhlasné akciové společnosti Moravia pro průmysl železářského zboží a obchod. Byl zde otevřen poštovní úřad, škola, železniční zastávka, četnická stanice, spořitelna, zakládány spolky a živnosti. +more U továrny na hřebíky vybudovala továrnická rodina Machanek úřednické budovy, dělnickou ubytovnu a později dělnickou kolonii. Obyvatelstvo německé národnosti bylo po osvobození v roce 1945 vysídleno. V roce 1956 byla k obci připojena osada Mariánské Údolí, pak v roce 1974 byl s nimi sloučen Posluchov a v roce 1976 byla integrována i obec Hrubá Voda.

Znak obce

V roce 1992 byl schválen vlastní obecní znak a prapor. Ve znaku je stříbrná špice v zeleném štítu s modrou patou, která znázorňuje údolí řeky Bystřice zařezané v lesnatých stráních. +more Nad řekou je potom umístěno upravené logo továrny Moravia, tedy mísa se šlehajícími plameny.

Části obce

Hlubočky (německy Hombok) - k. ú. +more Hlubočky, Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III, Hlubočky IV * Hrubá Voda (německy Grosswasser) - k. ú. Hrubá Voda * Mariánské Údolí (německy Marienthal) - k. ú. Hlubočky * Posluchov (německy Posluchau) - k. ú. Posluchov.

K 1. +more lednu 2016 se obec rozšířila o katastrální území Hlubočky I (0,121693 km²), Hlubočky II (0,059313 km²), Hlubočky III (0,005941 km²) a Hlubočky IV (1,278989 km²), které do té doby existovaly v rámci vojenského újezdu Libavá. Jedná se v zásadě o zcela zalesněné katastry (přičemž např. pozemky moderního k. ú. Hlubočky I náležely před 20. prosincem 2002 ke katastrálním územím Hlubočky a Mrsklesy na Moravě a poté až do roku 2014 ke katastrálnímu území Velká Střelná).

Název

Písemný doklad z roku 1364 má latinsko-českou podobu parva Hluboky ("Malé Hluboky" - přívlastek odlišoval od Velkých Hlubok, což bylo asi tehdejší jméno Hrubé Vody). Jméno Hluboky je první pád množného čísla přídavného jména hluboký ve jmenném skloňování. +more Jméno se po čase stalo nesrozumitelné a bylo přichýleno k obecnému hluboček - "hluboký les" nebo "hluboké údolí". Nová podoba je doložena od 1365 nejprve v množném čísle, od roku 1480 až do konce 19. století se psalo jméno v jednotném čísle (Hluboček, zřídka Hlubočec). Německé jméno vzniklo z českého (z původního Hluboky).

Historie

Obec patřila r. 1340 do majetku hradu Hluboký, kdy je Hluboček (Hombok) společně s Nepřívazem (Epperswagen), Hrdibořicemi a Posluchovem zmíněn jako zeměpanské léno v majetku olomouckého biskupa Johanna Wolka. +more Po jeho smrti byl hrad r. 1351 darován císařem a králem Karlem IV. markraběti Janu Jindřichovi. Značně rozšířený hradní majetek byl nakonec sloučen s panstvím Velká Bystřice, které sestávalo na začátku 19. století z obcí: Velká Bystřice, Hluboček, Čechovice, Varhošť (Haslicht), Mrsklesy (Nirklowitz), Nepřívaz (Epperswagen), Hrubá Voda (Grosswasser), Jestřábí (Habicht), Posluchov. V podhradí ležícím Hlubočku (Hombok) držela olomoucká kapitula již v roce 1131 dva lány, r. 1276 byla ves v držení Budislawa von Hombok, r. 1366 v majetku bratří Bohuslawa a Erasma z Bystřice, přičemž r. 1391 nechal Záviš z Bystřice zapsat do desek polovinu vsi Ladislavovi z Kravař, r. 1398 Bohuslaw druhou polovinu Martinu Pacholikowi a jeho bratrům. V roce 1406 už se nacházela ves v majetku hradu Hluboký.

Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko

V roce 1827 zde Josef Zwierzina založil hutě a železárny, k nimž se váže i založení osady Mariánské Údolí. Průmyslový závod v Hlubočkách započal výrobu r. +more 1854, krátce nato započala výroba v druhém závodě Machankově v Mariánském Údolí, v r. 1855 vstoupili do firmy jako veřejní společníci jeho dva synové, dr. Ignác Machanek a Max Machanek, v roce 1860 třetí syn Osvald Machanek a prokurista Jan Orel. Firma r. 1867 přesídlila do Vídně, v Olomouci zůstal obchod železem pod starou firmou I. C. Machanek, jako zástupce železářského průmyslu v Těšíně.

Továrna v Hlubočkách vznikla ze starých Josefských hamrů a Ignác Carl Machanek z ní vybudoval továrnu na výrobu hřebíků za studena. V Mar. +more Údolí koupil I. C. Machanek r. 1861 zrušený těžařský závod Zwierzinův, z kterého vybudoval slévárnu a sem přenesl výrobu plechového zboží a stavebního kování. V Hlubočkách ponechal výrobu hřebíků a obuvnických podkůvek. Hlubočská továrna byla prvním podnikem v Rakousku-Uhersku, který vyráběl obuvnické hřebíky tzv. drátěnky a prvním v Evropě, který vyráběl obuvnické cvočky tzv. taksy. V letech 1910-1915 akciová společnost Moravia zřídila v Hlubočkách zařízení pro samočinné zpracování válcového páskového železa.

Moravsko-slezská ústřední dráha zahájila svůj provoz 30. června 1872 a ve stanici v Hlubočku byla zároveň zřízena poštovní a telegrafní stanice. +more Poštovní úřad svoji činnost zahájil 1. ledna 1873 a obsluhoval obce Hluboček (Hombok), Nepřívaz (Epperswagen), Jestřábí (Habicht) a Varhošť (Haslicht). Od roku 1903 byl spojen pěší pochůzkou s poštovní podatelnou v Hrubé Vodě. Dvoutřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem byla otevřena od září 1873, v roce 1877 byl jmenován novým nadučitelem Isidor Krček, po něm Franz Schiebel a Anton Seibert. Četnická stanice v Hlubočku započala svoji činnost 1. listopadu 1898, kam byla přeložena z Velkého Týnce. V roce 1907 byl vyhlášen konkurz na stavbu nové nádražní budovy a adaptaci dosavadní budovy na bydlení pro nádražní personál. V roce 1908 se konalo položení základního kamene ke stavbě kostela Božského Srdce Páně, jehož stavba byla dokončena roku 1910. Nová fara započala činnost 1. září 1912 a farářem byl ustanoven P. Alfred Kaminski. Nová moderní budova obecné školy se 4 třídami a s německým vyučovacím jazykem byla dokončena v roce 1912.

Obecní zastupitelstvo (ustavené 1. července 1910) * Starosta: Pratschke Adolf * Radní: Wausner Josef - Polzer Ignatz - Jassinger Konstantin * Výbor: Abeska Florian - Fichtner Konstantin - Motzke Konstantin - Daume Josef - Reimer Franz - Reimer Rudolf - Springer Julius - Strohall Rudolf * Náhradníci: Abeska Josef - Partsch Karl - Kabilka Joachim - Tandler Johann - Hausmann Emil - Hünel Franz

Místní školní rada * Předseda: Motzke Konstantin * Místopředseda: Gomółka Josef * Členové výboru: Nový Franz - Kabilka Joachim - Strouhal Rudolf - Adler Joachim

Obecná škola čtyřtřídní: do školního roku 1897/1898 dvojtřídní, do školního roku 1909/1910 trojtřídní, ve školním roce 1914/1915 měly 2. , 3. +more a 4. ročník paralelní třídy. s německým vyučovacím jazykem v olomouckém školním okrese, nadučitel Koselka Franz (od r. 1905) - Pika Adolf - Przibilla Heinrich - Nedbal Sophie - Holly Kornelia (ruční práce) - Topisch Othilie. V novém Československu zařazena pod školní okres Šternberk se školami s německým vyučovacím jazykem.

Porodní bába: Sigmund Antonia

C. k. poštovní úřad: poštmistr Karger R.

Nádraží c. k. státní dráhy: * Přednosta: Sedláček Franz, adjunkt * Asistent: Czulík Franz * Aspirant: Reichert Alexander * Staniční m.: Hrubý Rudolf - Kořil Josef

Spar- und Vorschusskassa- Verein für Hombok und Umgebung: družstvo založeno r. 1891, představenstvo Warner Josef - Strohal Rudolf - Hausmann Emil

Consumverein für Hombok und Umgebng: družstvo založeno r. 1897, představenstvo Hausner Josef - Schulz Johann - Springer Julius

Továrna na hřebíky: Homboker und Marienthaler Eisenwaren-Industrie-und Handelsektiongesellschaft „Moravia” * Úřednictvo: ředitel Machanek Ignaz - technický správce Lehr Karl - komerční správce a pokladník Kittel Franz - účetní Kabilka Moritz - vrchní skladník Strohall Rudolf - technický příručí Bittmann Adolf * Tiskárna: správce Springer Julius - Schlosser Adolf - Pianezze Jakob - Herrmann Franz - Duda Alfred - Demel Anton - Hornisch Franz - Lustinetz J. * Mistři: Kubáček Jan - Kropáč Stanislav - Roth Čeněk - Metzel Josef - Jahn Ferdinand - Lindl Karl - Frank Rudolf * Sklad: technický adjunkt Moyses Franz - Heidrich Alois - komerční úředník Roth Reimund

Holič: Raab Johann

Hostinský: Kühn Wilhelm (i prodej tabáku) - Reimer Rudolf - Zaurig Josef (i trafikant)

Krejčí: Madei Adolf

Kolář: Daume Franz

Kovář: Daume Rudolf

Kamenné lomy: Polzer Hermann

Mlynář: Hausmann Emil (i pila)

Obchod * hodinami: Partsch Karl * krajkami: Drexlerová Juliana * smíšeným zbožím: Niesner Heinrich - Tandler Johann - Böhm Reinhard - Hubáček Egon. * uhlím: Sienel Raimund * zeleninou a cukrovím: Sander Viktoria

Pekaři: Niesner Heinrich - Schramek Alfons

Obuvníci: Waller Franz - Walle Wilhelm - Weiland Johann

Řezník: Koselka Franz

Stolaři: Drexler Teodor - Motzke Konstantin

Spolky: * Tischgesellschaft des Beamtenkasinos Nägelfabrik in Hombok * Kirchenbauverein * Freiwillige Feuerwehr (Hombok-Marienthal) * Militär-Veteranen-Verein * Männergesangsverein * Homboker Dilettanten-Theaterverein * Bundesgruppe der Deutschen Nordmährens * Gesangsklub „Brylaria” * Frauen- und Mädchen-Bundesgruppe des Bundes der Deutschen Nordmährens * Ortsgruppe Hombok- Marienthal des deutschen Schulvereines (předseda Koselka Franz), z nařízení zemské správy Moravy ze dne 17. dubna 1920 byla místní skupina DSHV rozpuštěna * Bienenzucht-Zweigverein für Hombok und Umgebung * Freie Schule Ortsgruppe, Hombok und Umgebung * Arbeiter-Turnverein

První Československá republika

V Krnově bylo ustaveno ředitelství drah provincie Německé Rakousko, které si nárokovalo také dohled nad celou železniční tratí Krnov - Olomouc. Tehdejší přednosta stanice Hlubočky Dostalík svolal své podřízené, vysvětlil jim situaci a oznámil, že zdejší železniční úřad podléhá pouze ředitelství drah v Olomouci. +more Jeho nařízení se v převážně německých Hlubočkách přes všechen nátlak a agitaci z Krnova respektovalo. V první polovině listopadu 1918 složili všichni železniční zaměstnanci slib věrnosti československému státu do rukou přednosty stanice. V polovině téhož měsíce přijelo do Hluboček z Olomouce na dvě stovky československých vojáků, kteří se až do počátku následujícího roku ubytovali na stanici.

Železniční stanice

V roce 1920 započala akciová společnost Moravia podél jižní strany železniční stanice s výstavbou elektrárny a o rok později k ní přistavěla 108 metrů dlouhou vlečku pro zásobování uhlím. V roce 1921 bylo původně petrolejové osvětlení nádraží nahrazeno elektrickým, v nádražní čekárně byl zřízen bufet, rozšířený v roce 1927 o restaurační zařízení. +more S účinností od 1. ledna 1925 došlo ke změně názvu stanice na Hlubočky a ve stejném roce byla dokončena vlečka do kamenolomu firmy „Jan Horsák a spol. ” v Hrubé Vodě. O dva roky později byl zbudován nový železobetonový most přes řeku Bystřici s příjezdovou cestou k nádraží.

Elektrárna

V roce 1922 postavila firma Pittel & Brausewetter pro Akciovou společnost Moravia v Hlubočkách a Mariánském Údolí elektrárnu, která sestávala z obezděného betonového skeletu se dvěma turbínovými halami (tzv. Štěpánův systém), na ně ze severu navazovalo vyšší hranolové křídlo, které na východním konci ukončovala dominantní čtyřboká zauhlovací věž se zvonovitou hlavicí, u jejíž paty se nacházel hlavní vchod se schodištěm. +more Ke stavbě náležela chladicí věž a 86 metrů vysoký komín. Elektrárna byla vybavena dvěma turbogenerátory 3200 kW, dvěma kotli s automatickou dopravou uhlí a měla vlastní zdroj vody v podobě dvou studní.

V roce 1933 koupilo elektrárnu město Olomouc, které ji hodlalo využívat jako doplňující zdroj elektrické energie k hlavnímu zdroji elektrárny v Přerově. Nadále ale poskytovalo továrnám v Hlubočku a Mariánském Údolí el. +more energii, čímž splácelo kupní cenu elektrárny. Od 1. září 1934 byl v elektrárně v Hlubočku zahájen provoz, čemuž předcházela oprava kotle, přesívače a turbíny. V elektrárně zůstalo zaměstnáno 5 osob od fy Moravia a 4 zaměstnance dosadily městské elektrické podniky v Olomouci. Elektrárna měla i nadále vyrábět stejné množství el. energie, tedy 2 000 000 kWh ročně. V roce 1942 ji fy Moravia za 2 ¾ mil. korun odkoupila od města Olomouce zpět.

Skauti

Po prázdninách školního roku 1931/32 přikročil IV. oddíl Skautů Republiky Československé v Olomouci ke zřízení nových skautských oddílů v Mariánském údolí a Hlubočkách, jejichž vedoucí si během prázdnin v tábořišti u Hluboček osvojovali skautské znalosti a dovednosti. +more Na lokalitě zvané „Skautská louka“ nedaleko Hluboček (nyní zvané „Horní Vinohrádky“) si skauti z Olomouce zbudovali na pozemku pana Reifa letní stanové tábořiště již na konci 20. let, které v první polovině třicátých let nahradily stálé dřevěné skautské chaty. V roce 1931 zde byla postavena též legionářská chata, využívaná legionáři a později i první víkendové chaty. Po založení skautského oddílu v Hlubočkách a Mariánském Údolí se nedařilo skautům získat klubovní místnost a Národní jednota apelovala na správce české školy v Mar. Údolí a v Hlubočkách, aby svým vlivem podpořili věc českých hraničářských skautů a dovolili jim využívat školní třídy. Skauti pomáhali například při slavnosti Národní jednoty v Hlubočkách, kde skauti po celých 14 dnů hlídali svěřený materiál české menšiny a při slavnosti samé. Jednalo se především o děti z dělnických rodin z místních železáren. Činnost skautských hlídek oddílu byla v roce 1933 rozšířena z Hluboček nádraží i na obec Hlubočky, dále i na Mariánské Údolí, kde se postupně přihlásilo dostatečné množství dětí ke zřízení oddílu. Skauty měl na starost vedoucí bratr Boh. Žáček. V Mariánském Údolí se scházeli v bytě u bratra Sanetrníka.

Česká menšinová škola

Česká státní škola obecná v Mariánském Údolí byla počátkem školního roku 1936/37 rozšířena o exposituru v Hlubočkách, přičemž místní odbor Národní jednoty v Hlubočkách hodlal učebny umístit do nové budovy, vystavěné vedle svého domku, kde vydržoval českou mateřskou školu.

Spolky a politické strany

Místní odbor Národní jednoty pro Hluboček a Mariánské Údolí (r. 1923) * Arbeiter Turn- u. +more Sportverein (Dělnický turnerský a sportovní spolek) * Männer - Gesangsverein (Mužský pěvecký spolek) * Arbeiter - Gesangsverein „Viktor Adler“ (Dělnický pěvecký spolek Viktor Adler) * Verein Deut. Privatkindergarten in Hombok (Spolek německé mateřské školky v Hlubočku) * Freiwillige Feuerwehr (Dobrovolní hasiči) * Theater Dillitantenverein (Amatérský divadelní spolek) * Deutscher Kulturverband (Německý kulturní svaz) * Ortsgruppe Deut. Kommunistenpartei (místní skupina Německé komunistické strany) * Ortsgruppe Bund d. Landwirte (místní skupina Svazu německých zemědělců) * Ortsgruppe Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (místní skupina Německé národně socialistické strany dělnické) * Ortsgruppe Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik (místní skupina Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR) * Ortsgruppe Deutsche Gewerbepartei (místní skupina Německé živnostenské strany) * Ortsgruppe Bund der Deut. Nordmährens (místní skupina Svazu Němců) * Ortsgruppe Industriebeamten u. Werkmeisterverband (místní skupina Svazu průmyslových úředníků a závodních mistrů) * Ortsgruppe Metallarbeiterverband (místní skupina Svazu kovodělníků) * Ortsgruppe Landwirtschaft. Gebirgsverband Habicht (místní skupina Zemědělského horského svazu Jestřábí).

V letech 1789, 1914, 1997 a 2006 zažila obec velké povodně. Část obecního katastru byla přiřazena v 50. +more letech za vlády Klementa Gottwalda k Vojenskému újezdu Libavá.

Obyvatelstvo

V 19. století obec patřila k panství Velká Bystřice, jež bylo v majetku Olomoucké metropolitní kapituly. +more Veškeré obyvatelstvo bylo katolického vyznání. Až na Velkou Bystřici, kde obyvatelstvo hovořilo německy a moravsky, dále pak obec Čechovice, kde obyvatelstvo mluvilo jen moravsky, ve všech ostatních obcích na panství hovořilo obyvatelstvo v roce 1834 jen německy. V roce 1834 měly Hlubočky 45 obytných stavení a 356 obyvatel.

Podle sčítání lidu v roce 1910 se v obci nacházelo 861 obyvatel, z toho 856 německé národnosti. Sčítání lidu z roku 1921 uvádělo 1 338 obyvatel, z toho 1 091 německé národnosti, 247 české národnosti. +more V roce 1924 zaměstnávala „Moravia” v Hlubočku 376 dělníků (315 Němců a 61 Čechů), v Mariánském Údolí přes 400 Němců a přes 200 Čechů. Většina dělníků byla organizována v levicových stranách. V roce 1931 vyhrály volby do závodního výboru v železárnách Moravia sociální demokraté, jejich kandidátka získala 400 hlasů (dříve 371), komunisté 339 hlasů (dříve 422).

Po osvobození bylo německé obyvatelstvo vyhnáno, z toho na 1 700 německých zaměstnanců akciové společnosti Moravia, přičemž ještě na podzim 1946 pracovalo v továrnách Moravie hlavně kvůli nedostatku kvalifikovaných sil 55 německých dělníků a odborníků. Z 35 antifašistů, zaměstnaných v továrně v Hlubočkách, bylo vyňato šest osob, všichni ostatní byli taktéž odsunuti. +more V roce 1974 žilo v obci Hlubočky a Mariánské Údolí 3 014 obyvatel, v Posluchově 91 obyvatel a v Hrubé Vodě 446 obyvatel.

Vodní toky

Největším vodním tokem je řeka Bystřice (přítok řeky Moravy, povodí řeky Dunaje). Na katastru Hluboček má řeka Bystřice několik bezejmenných přítoků a také levostranné přítoky Hluboček, Trnava, Nepřívazský potok, Lichnička a pravostranné přítoky Zdiměřský potok, Mlýnský potok

Pamětihodnosti

Hluboký - zřícenina hradu ze 14. +more století na ostrohu obtékaném Bystřicí kousek na sever od Hrubé Vody * Kulturní památka bývalá rychta č. p. 10 * Farní kostel Božského Srdce Páně, vysvěcen roku 1910 * Kaple Bolestné Panny Marie v Mariánském Údolí * Kaple Nejsvětější Trojice na Posluchově * Pomník Dukelským hrdinům.

Kultura a sport

V Mariánském Údolí se nachází kulturní dům s amfiteátrem, v obci je také sportovní hala, několik fotbalových a tenisových hřišť (Tenisový klub Hlubočky). Od roku 1971 se zde koná tradiční pochod Moraviánská padesátka. +more Mezi nové kulturní akce v obci patří Burácení v Údolí nebo Farmářské trhy. Působí zde fotbalový klub FK Hlubočky, Minikár klub Hlubočky v AČR, Jezdecký klub Hlubočky nebo sbor dobrovolných hasičů, jednotka stupně JPO II, po sportovní stránce jeden z nejúspěšnějších sborů v okrese. Lze zde nalézt též Ski areál a Fun Park Hlubočky, v místních částech pak Stanici mladých techniků Mariánské Údolí, Ski areál Hrubá Voda, Aktivity park Hrubá Voda a Ranč Posluchov.

Školství

V obci se nachází dvě základní školy, jedna úplná (ZŠ Hlubočky) a jedna neúplná (ZŠ Hlubočky - Mariánské Údolí, 1. až 5. +more třída). Jsou zde také dvě mateřské školy, v místní části Hlubočky - Dukla a Mariánské Údolí. V Hlubočkách má pobočku Základní umělecká škola Žerotín, která zde vyučuje hru na hudební nástroje.

Doprava a průmysl

Obcí vede silnice III. třídy z Velké Bystřice do Hrubé Vody. +more Údolím Bystřice též prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy, svou zastávku má také v místní části Mariánské údolí. Dále tudy prochází cyklotrasy 6009 a 6030.

V roce 1951 byl založen závod na opravy leteckých motorů jako pobočka Moravia Aerospace, v současnosti pokračuje výroba pro letecký průmysl pod firmou Honeywell Aerospace Olomouc.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Hlubočky * FK Hlubočky *Nepřívazský potok *Hluboček - přítok řeky Bystřice

Externí odkazy

[url=http://www. hlubocky. +morecz]Oficiální stránky obce[/url] * [url=https://www. naletnim. cz/zpravodaj/]Zpravodaj obce Hlubočky[/url] * [url=http://hlubockylive. cz/]Fotografie z obce Hlubočky a okolí. Webová kamera[/url] * *.

Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Olomouc Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Sdružení obcí mikroregionu Bystřička Kategorie:Oderské vrchy Kategorie:Vojenský újezd Libavá Kategorie:Přírodní park Údolí Bystřice