1789
Author
Albert Flores1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Události
4. +more února - V prvních amerických prezidentských volbách zvítězil George Washington. * 4. března - Kongres Spojených států amerických se rozdělil na dvě komory. * 7. dubna - Po 16 letech vlády zemřel osmanský sultán Abdulhamid I. a na trůn nastoupil jeho synovec Selim III. * 28. dubna - V Tichomoří na anglické lodi Bounty vypukla vzpoura. * 5. května - Francouzský král Ludvík XVI. svolal na tento den (po 175 letech) generální stavy (1. stav = šlechta, 2. stav = duchovenstvo, 3. stav = poddaní), aby rozhodly o tom, jak zlepšit státní finance. Každý stav měl ve shromáždění jeden hlas. Hlasy prvních dvou stavů (šlechty a duchovenstva) na tomto setkání zamítaly (při jednání trvajícím několik týdnů) každou reformu, kterou navrhoval třetí stav. * 17. června - Delegáti třetího stavu, kteří svým počtem převyšovali počet delegátů obou prvních stavů, se prohlásili za Národní shromáždění a vyzvali delegáty obou zbylých stavů, aby se k němu přidaly. Francouzský král reagoval tím, že uzavřel sněmovnu, v níž jednání stavů dosud probíhalo. * 20. června - Zástupci třetího stavu se sešli v míčovně a přísahali (tzv. Přísaha v míčovně), že se nerozejdou, dokud nedají Francii novou ústavu. Výzvu královského úředníka k rozchodu odmítli. K měšťanstvu se připojila většina duchovenstva (biskup Talleyrand) a část šlechty (vévoda Ludvík Filip II. Orleánský). Tak bylo vytvořeno Ústavodárné národní shromáždění, které požadovalo suverenitu vůči Koruně. * 12. července - V reakci na posilování vojenské posádky v Paříži narůstaly obavy z puče proti Národnímu shromáždění a ve městě došlo k pouličním bojům. * 13. července - Pařížané, kteří se sešli na nádvoří Palais Royal (vévody Orleánského), se rozhodli (na návrh Camilla Desmoulinse) vytvořit národní gardu a pověřit jejím velením La Fayetta a požadovat odchod armády z povstalé Paříže. Pád Bastily 14. července 1789 * 14. července - Útokem na pařížskou věznici Bastila začala Velká francouzská revoluce. Byla ustavena Pařížská komuna. * 16. července - Povstání v Paříži se stalo podnětem k prvním rolnickým povstáním na francouzském venkově, která v provinciích probíhala do konce srpna. Tato povstání byla příčinou Velkého strachu (Grande Peur) francouzské šlechty a její emigrace ze země. * 27. července - Bylo zřízeno ministerstvo zahraničí Spojených států amerických. * červenec - Pražský nakladatel Václav Matěj Kramerius začal vydávat Krameriovy císařsko-královské vlastenecké noviny, první noviny v češtině. * 4. srpna - Francouzské Ústavodárné národní shromáždění zrušilo srpnovými dekrety dosavadní společenské a politické uspořádání, tzv. Ancien régime. Šlechta ztratila privilegia a byla vyhlášena občanská rovnost. * 22. srpna - Rusko-turecká válka: Ruská armáda porazila osmanskou v bitvě na řece Rimnik. * 26. srpna - Francouzské Ústavodárné národní shromáždění přijalo Deklaraci práv člověka a občana. * 25. září - Kongres Spojených států amerických schválil dodatky Jamese Madisona k americké ústavě, které o dva roky později vstoupily v platnost jako Listina práv. * 5. -6. říjen - Nedostatek potravin vyvolal v Paříži nové bouře, při kterých se ženy z pařížských tržnic vydaly do Versailles a přinutily královskou rodinu, aby přesídlila do pařížských Tuilerií. Do Paříže se přesunulo i Národní shromáždění. * 8. října - Po třítýdenním obléhání Bělehradu rakouskou armádou pod vedením generála Laudona Osmané město vydali. * 2. listopadu - Francouzské Národní shromáždění rozhodlo (568 hlasy proti 346) o znárodnění církevních statků (o vydání církevních statků národu). * Generál Laudon v čele rakouské armády dobyl na Turcích Bělehrad, Novou Ršavu a Požarevac a dostal pod kontrolu větší část Srbska a Malé Valašsko. * Prusko a Švédsko se v rakousko-turecké válce stali spojenci Osmanské říše. * Ve Francii byla vydána kniha abbé Sieyése: Co je třetí stav. * V Paříži se začalo prodávat rajče jedlé, pěstované dosud v Evropě jen jako okrasná rostlina. * V Praze na Starém Městě byl zrušen kostel svatého Jana Křtitele.
Probíhající události
1787-1792 - Rusko-turecká válka * 1788-1791 - Rakousko-turecká válka * 1789-1799 - Velká francouzská revoluce
Vědy a umění
Německý chemik Martin Heinrich Klaproth objevil chemické prvky uran a zirkonium. * Francouzský chemik Antoine Lavoisier vydal své hlavní dílo Pojednání o základech chemie (Traité élémentaire de chimie). +more * Francouzský chemik Nicolas Leblanc popsal průmyslovou výrobu sody. Ta se tehdy stala důležitým chemickým výrobkem a byla nezbytná pro textilní průmysl, sklářství, mydlářství (výroba mýdla). * Britský stavitel William Jessop zkonstruoval kolo s okolkem a nákolkem, čímž zlepšil vedení dvojkolí a zvýšil rychlost vlaků. * V Čechách se konaly pokusy s hnojením jetele i obilí mletou sádrou. * V Šumperku se objevily první spřádací stroje v manufaktuře na výrobu manšestru. Je to první předzvěst počátků průmyslové revoluce v Čechách.
Narození
Česko
16. +more března - Josef Mirovít Král, kněz, obrozenecký spisovatel, básník a překladatel († 13. února 1841) * 21. července - Joseph Maria Wolfram, hudební skladatel a politik († 30. září 1839) * červenec - Josef Linda, spisovatel († 10. února 1834) * 31. prosince - Georg Böhm, západočeský lidový sochař († 11. února 1853).
Svět
Georg Simon Ohm (* 16. +more března) James Fenimore Cooper (* 15. září) * 3. ledna - Carl Gustav Carus, německý malíř, lékař, psycholog, fyziolog a botanik († 28. července 1869) * 26. ledna - Józef Damse, polský skladatel († 15. prosince 1852) * 1. února - Hippolyte Chelard, francouzský skladatel († 12. února 1861) * 9. února - Franz Xaver Gabelsberger, německý vynálezce těsnopisu († 4. ledna 1849) * 16. března **Georg Simon Ohm, německý fyzik († 6. července 1854) **Hibetullah Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Abdulhamida I. († 18. září 1841) * 10. dubna - Amálie Luisa Arenberková, bavorská vévodkyně († 4. dubna 1823) * 19. dubna - Martin Hamuljak, slovenský jazykovědec, redaktor a vydavatel († 31. března 1859) * 30. června - Horace Vernet, francouzský malíř († 17. ledna 1863) * 3. července - Friedrich Overbeck, německý malíř († 12. listopadu 1869) * 27. června - Friedrich Silcher, německý hudební skladatel († 26. srpna 1860) * 19. července - John Martin, anglický malíř († 17. února 1854) * 6. srpna - Friedrich List, německý národohospodář († 30. listopadu 1846) * 9. srpna - Nicolas-Charles Bochsa, francouzský harfeník, skladatel a dirigent († 6. ledna 1856) * 21. srpna - Augustin Louis Cauchy, francouzský matematik († 23. května 1857) * 28. srpna - Stéphanie de Beauharnais, adoptivní dcera Napoleona Bonaparte († 29. ledna 1860) * 5. září - Clarke Abel, britský lékař, cestovatel a botanik († 24. listopadu 1826) * 15. září - James Fenimore Cooper, americký spisovatel († 14. září 1851) * 17. září - Friedrich Wilhelm Schadow, německý romantický malíř († 19. března 1862) * 20. září - Menachem Mendel Schneersohn, chasidský rabín († 29. března 1866) * 28. září - Richard Bright, anglický lékař († 16. prosince 1858) * 24. října - Ramon Carnicer, katalánský hudební skladatel a dirigent († 17. března 1855) * 25. října - Heinrich Schwabe, německý astronom († 11. dubna 1875) * 30. října - Luisa Šarlota Dánská, dánská princezna († 28. března 1864) * 11.
Úmrtí
Česko
15. +more ledna - Johann Bergl, malíř (* 23. října 1718) * 7. června - Václav Jan Kopřiva, skladatel (* 8. února 1708) * 20. srpna - Jan Michael Angstenberger, skladatel (* 2. ledna 1717) * 12. září - František Xaver Richter, skladatel a houslista (* 1. prosince 1709) * 7. prosince - Emanuel Arnošt z Valdštejna, duchovní, biskup litoměřický (* 17. července 1716).
Svět
1. +more ledna - Johann Ernst Basilius Wiedeburg, německý matematik, fyzik a astronom (* 24. června 1733) * 21. ledna - Paul Heinrich Dietrich von Holbach, francouzský přírodovědec (* 8. prosince 1723) * 23. ledna - John Cleland, anglický spisovatel, autor prvního pornografického románu (* 24. září 1709) *21. února - Karel Boromej Josef z Lichtenštejna, rakouský šlechtic (* 29. září 1730) *23. března - Thomas Osborne, 4. vévoda z Leedsu, britský politik a šlechtic (* 6. listopadu 1713) * 7. dubna - Abdulhamid I. , osmanský sultán (* 20. března 1725) * 4. června - Ludvík Josef Bourbonský, nejstarší syn francouzského krále Ludvíka XVI. (* 22. října 1781) * 12. června - Jean-Étienne Liotard, francouzský malíř švýcarského původu (* 22. prosince 1702) * 19. listopadu - Marie Anna Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dcera Marie Terezie a Františka I. Štěpána (* 6. října 1738) * 3. prosince - Claude Joseph Vernet, francouzský malíř (* 14. srpna 1714) * 4. prosince - Étienne Jeaurat, francouzský malíř (* 9. února 1699) * 28. prosince - Auguste Denis Fougeroux de Bondaroy, francouzský botanik (* 10. října 1732) * neznámé datum - Jan Rudolf Ignác Celesta z Celestinu, slezský šlechtic, císařský rada a hodnostář.
Hlavy států
Prvním americkým prezidentem se stal George Washington * Francie - +more'>Ludvík XVI. (1774-1792) * Habsburská monarchie - Josef II. (1780-1790) * Osmanská říše - Abdulhamid I. (1774-1789) / Selim III. (1789-1807) * Polsko - Stanislav II. August Poniatowski (1764-1795) * Prusko - Fridrich Vilém II. (1786-1797) * Rusko - Kateřina II. Veliká (1762-1796) * Španělsko - Karel IV. (1788-1808) * Švédsko - Gustav III. (1771-1792) * USA - George Washington (1789-1797) * Velká Británie - Jiří III. (1760-1820) * Svatá říše římská - Josef II. (1765-1790) * Papež - Pius VI. (1774-1799) * Japonsko - Kókaku (1780-1817).