Martin Heinrich Klaproth

Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743 Wernigerode - 1. ledna 1817 Berlín) byl německý chemik, mineralog a lékárník, autodidakt, který nikdy nestudoval na střední ani na vysoké škole, první profesor chemie na univerzitě v Berlíně.

Život

Narodil se jako syn chudého krejčího Julia Klaprotha ve Wernigerode, kde absolvoval čtyři ročníky latinské školy a vydal se do učení k lékárníkovi v Quedlinburgu. Jako tovaryš pokračoval roku 1766 na lékárnickou praxi do Berlína, kde se stal zprvu asistentem lékárníka. +more Sňatkem s Christianou Sofií Lehmannovou, neteří chemika Andrease Sigismunda Marggrafa, získal roku 1780 v Berlíně slavnou lékárnu U medvěda (Apotheke Zum Bären), stal se movitým lékárníkem. V laboratoři této lékárny a na cestách za minerály strávil většinu svého produktivního života. Roku 1788 byl jmenován členem Pruské královské učené společnosti v Berlíně. Vyučoval na Hornické akademii. Po založení Humboldtovy univerzity v Berlíně roku 1810 se tam stal prvním profesorem chemie.

Význam

Byl objevitelem několika minerálů, průkopníkem analytické chemie. Významnou měrou přispěl k systematizaci minerálů na základě jejich chemického složení.

Objevy

Nezávisle na Williamu Gregorovi objevil oxid titaničitý (neboli „zeminu“) ve vzorku rudy, kterou známe nyní pod názvem rutil, a prvek, jehož oxid izoloval, nazval titan podle Titánů, dětí Nebes a Země odsouzených k životu ve skrytých ohních Země. Až v roce 1825 jeho následovník J. +more J. Berzelius připravil titan jako kov ve znečištěné formě. * Roku 1789 při rozboru rud z dolu George Wagstorfa v Johanngeorgenstadtu objevil uran. Neizoloval kovový uran, ale připravil uranové soli, které umožnily barvení skla. * Chrom izoloval roku 1798 po J. G. Lehmannovi a L. N. Vauquelinovi nebo souběžně Vauquelinem. * Cer objevil v roce 1803 souběžně, ale nezávisle na Berzeliovi a Wilhelmu Hisingerovi. Název získal po trpasličí planetě Ceres. * Provedl výzkum složení karlovarských pramenů (Chemische Untersuchung der Mineralquellen zu Carsbad; Berlin, 1790).

Publikace

Busta M. H. Klaprotha

Kolem 200 poznámek o svých objevech a chemických analýz minerálů shrnul do zásadních a opakovaně vydávaných publikací * Beiträge zur chemischen Kenntnis der Mineralkörper (5. vydání, 1795-1810) * Chemische Abhandlungen gemischten Inhalts (1815). +more * Chemisches Wörterbuch (1807-1810) chemická slovník, nadlouho hlavní kompendium oboru, které nahradilo jeho starší edici Grenovy příručky chemie F. A. C. Gren’s Handbuch der Chemie (1806).

Památky

Pomník v kampusu Technické univerzity v Berlíně (1996) * Busta od Eduarda Lürssena (1882) v Přírodovědeckém muzeu v Berlíně * Pamětní deska na místě Klaprothovy lékárny v berlínské Spandauer Strasse 25 (dům byl vybombardován) * Jeho jméno nese ** měsíční kráter Klaproth ** ulice v Berlíně a ve Wernigerode

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Němečtí chemici Kategorie:Chemici 18. +more století Kategorie:Chemici 19. století Kategorie:Němečtí mineralogové Kategorie:Objevitelé chemických prvků Kategorie:Členové Královské švédské akademie věd Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Narození v roce 1743 Kategorie:Narození 1. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1817 Kategorie:Úmrtí 1. ledna Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži Kategorie:Pedagogové na Humboldtově univerzitě.