Gilbert du Motier, markýz de La Fayette

Gilbert du Motier, markýz de La Fayette ([žilbér dy motijé de lafajet; 6. září 1757, Chavaniac - 20. května 1834, Paříž) byl francouzský osvícenský šlechtic, voják a generál. Jako přesvědčený demokrat se významně podílel na americké válce za nezávislost, takže se stal blízkým přítelem George Washingtona a národním hrdinou. Měl velký vliv v počátečních fázích francouzské revoluce, protože se však ostře postavil proti jejím násilnostem, musel roku 1792 uprchnout do Belgie a poté byl vězněn v Olomouci. V roce 1797 byl na rozkaz Napoleona propuštěn a po jeho pádu se La Fayette ještě účastnil velké politiky za vlády Ludvíka Filipa.

Život

Pocházel z vysoké a majetné vojenské šlechty z Auvergne, narodil se na venkovském sídle Chavaniac, asi 60 km JZ od Saint-Étienne. Jeho otec padl 1759 u Mindenu a matka, také z vysoké šlechty, žila v soukromí v Palais du Luxembourg v Paříži. +more Když roku 1770 zemřela, bylo mladému La Fayettovi 12 let, byl však dědicem nesmírného jmění. Do roku 1771 studoval na College du Plessis a současně na vojenské akademii ve Versailles. Roku 1774 se oženil s Adrienne de Noailles, rovněž z velmi bohaté rodiny dvorské šlechty. Původně sjednané manželství bylo velmi šťastné a přivedlo na svět čtyři děti.

Tchán se pokusil uvést La Fayetta ke dvoru, ale dvorské prostředí mu nevyhovovalo a raději nastoupil jako plukovník k dragounům maršála de Broglie, blízkého přítele svého otce. Po vyhlášení americké války za nezávislost shromáždil skupinu dobrovolníků a přes velký odpor rodiny odplul 1777 do Ameriky. +more Zvláštním rozhodnutím Kongresu byl jmenován generálmajorem Kontinentální armády a přijat Washingtonem do zednářské lóže. Po kratším pobytu ve Francii v roce 1779 se vrátil do Ameriky a výrazně se podílel na porážce britské armády. Po její kapitulaci v Yorktownu (Virginie) se vrátil do Francie, kde byl triumfálně přijat králem Ludvíkem XVI. La Fayette, ač sám katolík, přesvědčil krále, aby 1787 vydal toleranční edikt.

Za revoluce

Na počátku revoluce byl přívržencem jakobínů a důvěrným přítelem Robespierra, Dantona a Marata. Roku 1789 se stal poslancem Generálních stavů a důrazně prosazoval, aby se Francie řídila příkladem americké republiky. +more S Thomasem Jeffersonem, tehdy vyslancem ve Francii, vypracoval návrh Deklarace práv člověka a občana. 14. července 1789 byl zvolen místopředsedou Národního shromáždění a stal se velitelem Národních gard. Pod dojmem pouličních násilností se rozešel s jakobíny, založil v parlamentu klub umírněných feuillantů, přiklonil se k variantě konstituční monarchie podle britského vzoru a s Národní gardou se snažil chránit bezpečnost krále.

+more7|vlevo'>Pamětní deska v Olomouci Při nepokojích v červenci 1791 s Národní gardou krvavě potlačil shromáždění na Martově poli. Byl za to ostře napadán a vzdal se velení gardy, král ho však jmenoval velitelem jedné ze tří francouzských armád, která 1792 válčila s Rakouskem. Když byl 10. srpna 1792 přepaden tuillerijský palác a král uvězněn, La Fayette hlasitě protestoval a jakobínský parlament ho označil za zrádce. Odjel do Flander a 19. srpna 1792 byl zadržen u belgického Rochefortu hlídkou pruské armády a předán Rakušanům.

Po revoluci

Habsburkové mu přičítali spoluvinu na zavraždění francouzské královské rodiny a tak byl uvězněn nejdříve v Lucemburku, kde jej vyslýchal osobně arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský, a poté v pevnostním vězení ve Weselu. +more V květnu 1794 byl nejprve vězněn v pruské Nyse a následně byl vsazen do pevnosti Olomouc. V listopadu 1794 se během vězeňské projížďky podařilo La Fayettovi uprchnout, a to za pomoci v Anglii žijícího J. E. Bollmana a Američana Franka Hugera, kteří speciálně za tímto účelem dorazili až na Moravu. Všichni tři byli velmi rychle zadrženi, La Fayetta dostihla hlídka u Šternberka. Bollman a Huger byli vzhledem k protestům z Francie, Anglie a USA již za tři měsíce propuštěni. La Fayette dostal možnost sdílet další pobyt ve vězení se svými blízkými a manželka a dvě dcery za ním přijely 24. října 1795.

Teprve po vítězství Napoleona Bonaparta a na jeho přímý rozkaz byl La Fayette v září 1797 i se svou rodinou z olomouckého vězení propuštěn. La Fayette odmítl funkce, které mu Napoleon nabídl a stáhl se do soukromí, protože s Napoleonem nesouhlasil. +more Po jeho pádu však byl členem parlamentu, v roce 1830 podporoval Ludvíka Filipa a stal se opět velitelem Národní gardy. Jako host zavítal ještě jednou do USA v roce 1824, jeho přítel Washington už však tehdy nežil. Zemřel roku 1834 v Paříži.

Ocenění

Lafayettův pomník ve Washingtonu La Fayette je národním hrdinou ve Francii i ve Spojených státech amerických. +more Byl jmenován čestným občanem USA a několika států, nazývá se po něm řada obcí a měst. Má pomníky v Paříži, ve Washingtonu a v řadě dalších měst.

Soubor:Marquis de Lafayette 2. jpg|C. +more W. Peale: La Fayette (kolem 1779) Soubor:Opie La Fayette 1788. jpg|J. Opie: La Fayette (asi 1788) Soubor:La Fayette by Weyler. jpg|J. -B. Weyler: La Fayette (kolem 1790) Soubor:Marquis de Lafayette 1. jpg|J. -D. Cour: Gilbert du Motier, markýz de La Fayette (1792) Soubor:Marie Adrienne Francoise de Noailles, French School 18th century copy. jpg|Adrienne de La Fayette (miniatura, kolem 1790).

Odkazy

Reference

Literatura

TINKOVÁ, Daniela.

Revoluční Francie 1787-1799.

Praha: Triton, 2008. 426 s. . * LENDEROVÁ, Milena. Markýzovo trojí zastavení. Historický obzor, 1995, 6 (5/6), s. 133-135. * Ottův slovník naučný, heslo Lafayette. Sv. 15, str. 549

Externí odkazy

[url=http://rmc.library.cornell.edu/lafayette/collection/index.html]The Lafayette Collection[/url] (Cornellova univerzita, Ithaca, NY)

Kategorie:Francouzští generálové Kategorie:Francouzští markýzi Kategorie:Američtí generálové Kategorie:Osobnosti Velké francouzské revoluce Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti Americké revoluce Kategorie:Osobnosti na amerických poštovních známkách Kategorie:Čestní občané USA Kategorie:Francouzští svobodní zednáři Kategorie:Narození v roce 1757 Kategorie:Narození 6. +more září Kategorie:Úmrtí v roce 1834 Kategorie:Úmrtí 20. května Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Pohřbení na Hřbitově Picpus Kategorie:Muži Kategorie:Jména vepsaná pod Vítězným obloukem v Paříži Kategorie:Francouzské osobnosti 19. století Kategorie:Francouzské osobnosti 18. století.