Pevnost Olomouc

Pevnost města Olomouc byla budována od založení města, ale nejvíce se rozvíjela zejména od 16. do 19. století. Ve své době šlo o moderní bastionovou pevnost. Zrušena byla v roce 1886.

Vývoj pevnosti

Obléhání města Olomouce císařskými vojsky roku 1643 a 1644 +morejpg|náhled'>Plán hradeb města Olomouce z roku 1686 ukazuje obranu pevnostního města. Později v 18. století se obranné stavby ještě rozšířily.

Středověk

Jako první vznikl v 11. +more století nový olomoucký hrad s opevněním. Mezi roky 1239-1246 pak došlo ke spojování jednotlivých kupeckých osad v jedno město, které bylo postupně opevňováno kamennými hradbami, a na přelomu 13. a 14. století už lze hovořit o celistvém raně gotickém opevnění města. K rozšíření hradeb došlo po roce 1526: do městského obvodu bylo pojato území Bělidel na severní straně města (dnešní Sokolská ulice).

17. století

Během třicetileté války bylo město okupováno švédskými vojsky (1642-1650), která provedla rozsáhlé opravy hradeb a novou výstavbu, především na severní straně města. Pro lepší obranu města byla vypálena veškerá předměstí za hradbami. +more V té době byly funkční pouze čtyři městské brány: Hradská, Blažejská, Střední a Rohelská. V roce 1655 byla Olomouc císařem Ferdinandem III. prohlášena pevností. Na Moravě měla tento status ještě města Brno, Jihlava, Uherské Hradiště a hrad Helfštýn. Prvním pevnostním velitelem pevnosti byl jmenován Locatello de Locatelli, jenž dohlížel na její výstavbu.

V roce 1658 navrhl maršál Louis Raduit de Souches plán zesílení stávajícího opevnění a jeho doplnění pětiúhelníkovými bastiony, roku 1699 byl předložen nový návrh pevnostního systému podle Vaubanova systému a fortifikační projekt z roku 1717, navazující na plán z roku 1699, navrhoval úplnou soustavu bastionů kolem celého města. Jeho autorem byl Louis de Rochetz.

18. století

Ovšem až z rozhodnutí císařovny Marie Terezie z roku 1742 byla do roku 1757 vybudována úplná bastionová pevnost podle plánů inženýra Petra Filipa Bechade de Rochepine. Olomouc se stala velmi moderní bastionovou polygonní pevností s množstvím redut a předsunutých pevnůstek, byla také postavena korunní hradba. +more Opevněno bylo též Klášterní Hradisko. Opevnění bylo vystavěno dle francouzské školy. Po ztrátě Slezska se Olomouc stala strategickou pohraniční pevností, kterou v roce 1758 neúspěšně po pět týdnů obléhali Prusové. Poté následovala výstavba fortů kolem celého města, šlo o věnec 17, později 21 pevnůstek kolem celého města.

19. století

Za napoleonských válek byl v pevnosti vězněn generál Lafayette a ubytován zde byl maršál Suvorov. Když v roce 1850 vzrůstalo napětí mezi Rakouskem a Pruskem, byl do Olomouce povolán maršál Radecký. +more V té době také pevnost a přilehlé nově stavěné pevnůstky na západní straně města několikrát navštívil císař František Josef I. , setkal se zde s ruským carem Mikulášem I. .

Nicméně předpokládané dobývání olomoucké pevnosti při prusko-rakouské válce se v roce 1866 neuskutečnilo a pevnost tak ztratila svůj strategický význam. Dokladem této ztráty důležitosti bylo například jmenování Wilhelma Lenka z Wolfsberku velitelem pevnosti v roce 1870, které obdržel jako odměnu za svou padesátiletou službu spolu s Řádem železné koruny. +more Za jeho velení došlo ještě v letech 1870-1876 k výstavbě poslední pevnůstky v Radíkově, ale úpadek významu olomoucké pevnosti pokračoval.

V listopadu 1886 došlo do Olomouce císařské nařízení z 9. března 1886, kterým byla olomoucká pevnost zrušena a byl tak umožněn další rozvoj města. +more Již v roce 1876 byla zbořena Hradská brána vedoucí na východ směrem k železničnímu nádraží a na jejím místě vznikla Dómská čtvrť.

Architektura pevnosti

[[Soubor:Pevnost olomouc mapa.jpg|náhled|400px|Plán pevnosti Olomouc:

	současná městská zástavba historického jádra
	současné části pevnosti Olomouc
	současný Mlýnský potok

A - Hanácká kasárna

B - Dům armády

C - :Image:Vojenska_pekarna.JPG|Vojenská pekárna

D - :Image:Zbrojnice.jpg|Tereziánská zbrojnice

E - Korunní pevnůstka Olomouc|Korunní pevnůstka

F - :Image:Kasematy_v_Olomouci.jpg|Vodní kasárna

G - prostor zbořené Městské zbrojnice

H - prostor zbořených Mořických kasáren

I - Staroměstská kasárna

1 - :Image:Cikanska_branka.JPG|Cikánská branka

2 - :Image:Hranolova_vez.JPG|hranolová obranná věž

3 - Kaple svaté Barbory (Olomouc)|okrouhlá románská věž

4 - :Image:Prostor_vnitrni_Hradske_brany.jpg|prostor zbořené Vnitřní Hradské brány

5 - :Image:Bývalý jezuitský konvikt, Olomouc (10).jpg|Židovská brána

6 - :Image:Seminarni_zahrada.JPG|Michalský výpad

7 - :Image:Katovska_branka.JPG|Katovská branka

8 - prostor zbořené Blažejské brány

9 - prostor zbořené Kateřinské brány

10 - prostor zbořené Dolní brány

11 - Terezská brána

12 - prostor zbořené Střední brány

13 - prostor zbořené tzv. Putzentürl-pförtl

15 - prostor zbořené Litovelské brány

16 - pozůstatky středověkého opevnění s Prašnou věží

17 - pozůstatky renesančního opevnění s Růžovou brankou

18 - prostor zbořené Rohelské brány a zbořené Vodární věže

19 - prostor zbořené Barbořiny brány s pozůstatky pozdněgotických hradeb

20 - prostor zbořené Nové brány

21 - pozůstatky Špitálského bastionu

22 - :Image:Brana_Vsech_svatych.JPG|bývalá Brána Všech svatých

23 - Locatelliho bastion

24, 25, 26 - pás středověkých hradeb

]]

Brány, věže a hradební prvky

Jihovýchodní strana

Hradská (Opavská, Kopecká) brána, zbořena roku 1876. Dělila se na vnitřní a vnější, vzdálené od sebe několik metrů a spojené padacím mostem. +more Vnitřní brána měla vlastní strážní domek a také v ní byly umístěny lavice k tělesným trestům (Schwitzbänke). Roku 1678 byla obnovena z odkazu generála Felixe Scherovského. Vnější brána měla podobu barbakánu. * Židovská brána mezi budovami Jezuitského konviktu v Univerzitní ulici je zachována dodnes ještě s otvory pro uchycení padacího mostu * Michalský výpad, hranolová čtyřboká věž se schodištěm z roku 1756. Podle V. Richtera by mohla pocházet už ze 13. století. * Katovská branka, hranolová čtyřboká věž, dnes nezastřešená, schodiště zřízeno roku 1943 * Blažejská brána v ústí Blažejského náměstí do Bezručových sadů, jedna z nejstarších bran, uzavřena Švédy roku 1645, po otevření Kateřinské brány sloužila jako prachárna, zbořena postupně 1826-1904 * Kateřinská brána v ústí Kateřinské ulice, zřízena roku 1699 ve staré hradební zdi, díky své výhodnější poloze nahradila Blažejskou bránu, zbořena 1878.

Západní strana

Litovelská brána na dnešním náměstí Hrdinů, v letech 1644 až 1645 zcela zničena, následně znovu zbudována. Zbořena roku 1882, její část byla přenesena ke vchodu do Čechových sadů * tzv. +more Putzentürl-pförtl (někdy také Butzen-Thürl) - branka k čištění stok v ústí Švédské uličky, zbořena * Střední brána v ústí Pavelčákovy ulice, v 18. století přejmenována na Vnitřní Terezskou, zbořena 1883 * Terezská brána, barokní cihlová stavba s kamenosochařskou výzdobou z 18. století na třídě Svobody je zachována dodnes, je kryta zeleným drnem * Dolní brána v ústí Lafayettovy ulice, zbořena roku 1884. Ve 14. století označována také jako brána Řeznická podle blízkých masných krámů.

Severní strana

Okrouhlá románská věž s kaplí svaté Barbory * Hranolová gotická obranná věž olomouckého hradu, zachována, součást areálu Arcidiecézního muzea * Cikánská branka v Locatelliho bastionu používaná jako spojnice s Klášterem Hradisko, zachovaná * Locatelliho bastion v Parku pod Letním kinem, zachovaný, stavba započata za švédské okupace, dostavěn roku 1676 * Brána Všech svatých, zachovaná dodnes v areálu Olomouckého hradu, viditelná z Letního kina * Špitálský bastion mezi ulicemi Dobrovského a Koželužskou, stavěn od roku 1656, později zbořen, jeho pětiúhelníkový tvar kopíruje bývalá vojenská pekárna * Barbořina brána (Warberturm) v Koželužské ulici, nově postavena 1661, ale existovala již dříve, dnes zbořena, ale zachovaly se fragmenty pozdněgotických hradeb * Nová brána v dnešní Denisově ulici v ústí u kostela Panny Marie Sněžné spojovala město s Předhradím, doložená již roku 1388, zbořena 1787 * Vodární věž vedle Rohelské brány, zbořena 1905 * Rohelská (Františkova) brána na souběhu ulic Kačení a Vodární, roku 1834 přestavěna a přejmenována na Františkovu, zbořena 1884 * Růžová branka ve Slovenské ulici, částečně zachována v cihlovém opevnění * Prašná věž v bloku mezi ulicemi 8. května a Sokolskou, zbořena

Kasárna a vojenské objekty

Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí, dnes Knihovna Univerzity Palackého * Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810 * Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje * Hanácká kasárna (také Nová nebo Špitálská) na třídě 1. +more Máje * Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody * Mořická kasárna na místě dnešního Komenia, zbořena (částečně zachován zadní trakt) * Městská zbrojnice na místě dnešní školy Na Hradě (v majetku Univerzity Palackého), zbořena * Vojenská pekárna v bývalém Špitálském bastionu, pětiúhelníková stavba, dnes sídlo Galerie Podkova.

Pevnůstky (forty)

Forty kolem olomoucké pevnosti byly budovány od konce 18. +more století, do roku 1866 bylo postaveno 17 pevnůstek, v následujících letech pak další 4, nejpozději (roku 1874) byla postavena Radíkovská pevnůstka. Nejznámější jsou: * Korunní pevnůstka v Botanické zahradě, která ale patřila k baroknímu bastionovému opevnění (není to tedy fort), jedná se o souměrnou korunní hradbu a byla dříve plně začleněna do bastionového opevnění. Jelikož opevnění bylo postupně komplet zbouráno, přičemž korunní hradba, jako jedna z mála, zůstala, postupně sešla z paměti jako obyčejná hradba a byla místními považována za fort, kterým však nikdy nebyla. * forty u Křelova * forty v Neředíně, Slavoníně, Chválkovicích, na Tabulovém vrchu, na Nové Ulici * Radíkovská pevnůstka (Fort Radíkov) * a další. Podle dnešního pojmenování jsou to tyto: * Fort I Černovír (dvojitá pevnůstka na obou stranách dráhy Olomouc-Praha) - dnes neexistuje, * Fort II Chválkovice - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 14751/8-1719, * Fort IV Bystrovany - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 42054/8-1720, * Fort VIII Holice (z velké části zanikl) - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 23725/8-1721, * Fort XI Slavonín - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 26836/8-1722, * Fort XIII Nová Ulice - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 37376/8-1717, * Fort XV Neředín - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 27455/8-1723, * Fort XVII Křelov - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 28993/8-1724, * Fort XX Křelov - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 14189/8-1725, * Fort XXII Černovír - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 15080/8-1726.

Mezi forty se řadí i 2 pevnůstky (Fort Tabulový vrch a Fort Šibeniční vrch), které ale de facto nejsou součástí fortové pevnosti a vznikly jako rozšíření staršího systému opevnění po úspěšném ukončení obléhání Olomouce v roce 1758. * Fort Tabulový vrch - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 23652/8-1728, * Fort Šibeniční vrch - nemovitá kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 104985.

V 19. století bylo ale kvůli vývoji artilerie nutno vzdálit obléhací linii, proto se objevil návrh na vybudování třech festů na Babě, na Chlumu a Svatém kopečku. +more z nich byl vybudován pouze fort v Radíkově.

Některé forty jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (ÚSKP), který vede Národní památkový ústav (NPÚ). Některé forty po roce 1989 přešly do soukromého vlastnictví a nadšenci je revitalizují (např. +more Občanské sdružení Fortový věnec).

Fotogalerie

Soubor:Seminarni zahrada. JPG|Hradební věže v Bezručových sadech Soubor:Terezska brana. +morejpg|Terezská brána Soubor:Zbrojnice - pohled z prvního patra budovy, Olomouc. jpg|Tereziánská zbrojnice Soubor:Zbytky hradeb. JPG|Zbytky gotických hradeb v Koželužské ulici Soubor:Locatelliho bastion. JPG|Zbytek zbouraného Špitálského bastionu v parku pod Letním kinem Soubor:Cikanska branka. JPG|Cikánská branka v Locatelliho bastionu Soubor:Pevnost, Olomouc (02). jpg|Korunní pevnůstka Soubor:Kasárna Kadetka, Olomouc (01). jpg|Dům armády, bývalá Kadetka.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Dějiny Olomouce * Barokní a klasicistní pevnostní architektura * Radíkov (Olomouc) * Bitva u Domašova * Muzeum Olomoucké pevnosti

Externí odkazy

1220 - [url=://www. pevnost-radikov. +morecz/ - stránky o fortu č. II. (Radíkovská pevnůstka) *[/url]url=://www. drakk. eu - Stránky o Fortu č. XIII. v Olomouci - Nové Ulici *[/url]url=://www. forty. cz/ Fort Křelov u Olomouce - muzeum fortové pevnosti, veřejně přístupná kulturní památka * [url=https://mapy. cz/turisticka. source=base&id=2344575]url=https://web. archive. org/web/20070921172044/http://www. beatris. cz/index. php. body=pohl&end=obj&id=81]Rekonstrukce hradu Olomouc kolem roku 1220[/url] * 1642 - [url=http://slachta. kosztolanyi. com/modules. php. name=Content&pa=showpage&pid=215]Olomouc 1642[/url] * 1758 - [url=http://slachta. kosztolanyi. com/modules. php. name=Content&pa=showpage&pid=216]Obléhání Olomouce 1758[/url] * 1866 - [url=http://www. militaria. cz/cz/clanky/valky-a-valecnici/kriticke-dni-pevnosti-olomoucke-v-roce-1866. html]Kritické dni pevnosti olomoucké v roce 1866[/url] * 2008 - [url=https://web. archive. org/web/20071122185443/http://www. foton. name/Forty/index. html]Mapa rozmístění a dnešního stavu fortů Olomoucké pevnosti[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=fOB838guruU]Císařsko královská olomoucká pevnost na youtube[/url] * 20. února 2008 - [url=http://www. olomouc. eu/aktualni-informace/aktuality/article_id=7339]Areál Korunní pevnůstky se promění v muzeum[/url] *[/url]Barokní opevnění Olomouc (Hradby, opevnění)[/url] na portálu Mapy. cz.

Kategorie:Pevnosti v Olomouckém kraji Kategorie:Kulturní památky v Olomouci Kategorie:Vojenské stavby v Olomouci