Wilhelm Lenk z Wolfsberku

Vojenská kariéra

Wilhelm svobodný pán Lenk von Wolfsberg kolem roku 1865 Wilhelm Lenk z Wolfsberku se narodil v roce 1809 v Českých Budějovicích. +more Ve čtrnácti letech byl formálně přijat do 4. dělostřeleckého pluku císařské armády a od roku 1826 procházel dělostřeleckou přípravou v rakouských vojenských výcvikových střediscích a v dělostřeleckém sboru, kde byl v roce 1831 povýšen do hodnosti poručíka.

V následujících letech byl velitelem dělostřeleckého oddílu v mohučské pevnosti a v roce 1839 se stal nadporučíkem v 1. polním dělostřeleckém pluku.

V roce 1848 opět povýšil a sloužil nejprve u pražského regimentu a rok poté jako velitel v Petrovaradínské pevnosti. V roce 1851 sloužil u vídeňského odboru správy dělostřelectva v 2. +more dělostřeleckém pluku a ke konci roku byl jž jako major přidělen ke generálnímu oddělení dělostřelectva, kde se mohl plně věnovat své práci v oboru technické chemie.

Wilhelm Lenk byl i nadále povyšován a v říjnu 1857 se stal plukovníkem. Tuto pozici si udržel až do února 1861, kdy byl povýšen na generálmajora a pověřen řízením dělostřeleckého výboru. +more O rok později byl jmenován zemským ředitelem dělostřelectva ve Vídni.

Během prusko-rakouské války v roce 1866 získal zásluhy jako velitel dělostřelectva opevněného tábora u Vídně posílením předmostí Floridsdorf. To mu přineslo vyznamenání Vojenským záslužným křížem a povýšení na polního maršála.

U příležitosti výročí 50 let Lenkovy vojenské služby mu byl 12. října 1872 udělen Řád železné koruny 2. +more třídy a byl jmenován velitelem olomoucké pevnosti a tuto funkci zastával až do roku 1877, kdy mu byl udělen čestný titul polního zbrojmistra a na vlastní žádost odešel do důchodu.

Vědecká kariéra

+morejpg|náhled'> Polní zbrojmistr Wilhelm svobodný pán Lenk z Wolfsberku, 1877 Od roku 1849 se Lenk zabýval vědeckou prací, především zušlechťováním a lisováním střelné bavlny (trinitrocelulózy). Pokusil se použít střelnou bavlnu jako pohonnou látku ve zbraních. V roce 1851 proto byla v Hirtenberku založen c. k. Erární ústav pro střelnou bavlnu, předchůdce zbrojovky Hirtenberger AG, která existuje dodnes.

Ve svém vydání z 27. března 1852 se zmiňoval časopis Oesterreichischer Soldatenfreund o reakcích na jejich rok starý článek týkající se Wilhelma Lenka z Wolfsberku: „Zahraniční noviny byly v poslední době plné zpráv o pokusech prováděných v Mohuči se střelnou bavlnou pro vojenské účely, které jeden c. +more k. důstojník dělostřelectva natolik zdokonalil, že jeho přípravek dosahuje při použití jak u děl, tak i u malých zbraní, ty nejskvělejší výsledky. Ostatně to, o čem se nyní dovídáme, už naši čtenáři znají z čísla 41 z 5. dubna minulého roku. Jen jsme tehdy váhali jmenovat vynálezce této vylepšené střelné bavlny, ale v současné době, kdy toto jméno již proniklo na veřejnost, věříme, že nebudeme indiskrétní, když jej zde zmíníme. Je jím c. k. major 2. dělostřeleckého pluku baron Lenk z Wolfsberku.

Wilhelmu Lenkovi se podařilo vyrobit trinitrocelulózu [C12H 7(3NO4)O10], která splňovala armádní požadavky na dlouhou životnost, rovnoměrné spalování při vysoké rychlosti hoření a necitlivost na teploty až do bodu vznícení nad 136 °C. Proces řízeného zhutňování vlákna ve střelné bavlně byl Wilhelmem Lenkem z Wofsburku patentován 4. +more června 1864. Záhy byl pozván, aby přednášel v Anglii a Francii. Ve Francii osobně přednášel císaři Napoleonovi III. a obdržel z jeho ruky obdržel komandérský kříž Čestné legie a schránku s jeho iniciálami bohatě zdobenou brilianty. Výroba byla ale v Rakousku předčasně ukončena po dvou výbuších zásobníků v roce 1865 kvůli obavám ze samovznícení.

Wilhelm Lenk také vynalezl perkusní pojistku, která se osvědčila, nový druh kartáčového granátu a demontovatelné hlavně pro horská děla. Dále přišel s konstrukcí tzv. +more klínových spouští pro puškové zbraně. Výsledky byly přesvědčivé, a proto jimi bylo vybaveno 30 polních baterií.

Rodina

Rodina Lenků z Wolfsberku (kolem roku 1865) +morepng|upright|náhled'> Erb Lenků z Wolfsberku v roce 1829 Wilhelm Lenk z Wolfsberku byl synem plukovníka a držitele vojenského řádu Marie Terezie Jakoba Lenka. Jeho nevlastním bratrem byl rakouský diplomat August Lenk.

Wilhelm se oženil 24. června 1833 v Mohuči s Eveline Aloisií Schreher. +more Měli spolu dva syny - Rudolfa (který také udělal kariéru v armádě) a Eugena a tři dcery - Eveline, Malwine a Bertu. Berta se narodila v roce 1848 v Mohuči, vdala se za poslance Říšské rady, velkostatkáře a majitele pivovaru barona Karla Boromejského Ferdinanda Putze z Rolsberku. O devět let starší Malvine se provdala za generálmajora Constantina Buola z Wischenau a zemřela v Opavě, jako její otec.

Pozdější ohlasy

Firma Hirtenberger AG odvozuje svůj vznik od Lenkova vynálezu z roku 1849. Ve vzpomínkové publikaci ke 150. +more výročí jejího založení píše: „Vyráběla se zde střelná bavlna pro rakouské dělostřelectvo, aby se používala jako náhražka za jedinou tehdy známou pohonnou látku - černý prach. Za touto revoluční myšlenkou stál kapitán Wilhelm svobodný pán Lenk a Wolfsberku, kterého v tomto projektu podpořil generální ředitel dělostřelectva Franz rytíř z Hauslohu. " Kvůli výše zmíněným obavám, byla ovšem výroba střelné bavlny zastavena a prášek z nitrocelulózy se neměl používat ve zbraních a střelivu až do roku 1890. V 90. letech 19. století se střelná bavlna stala nenahraditelným materiálem při výrobě prvních torpéd.

Roku 2014 u příležitosti 150. výročí registrace Lenkova patentu na „stabilizovanou nitrocelulózu“ přejmenoval Rakouský úřad pro výzbroj a obrannou techniku velitelskou budovu své střelnice ve Steinfeldu na „Kommandogebäude Lenk“.

Vyznamenání

Wilhelm Lenk z Wolfsburku obdržel řadu ocenění, včetně: * Rytířský kříž Leopoldova řádu dne 10. srpna 1854 * Ruský +more_Stanislava'>Řád svatého Stanislava II. třídy, před rokem 1860 * Pruský Řád červené orlice II. třídy v roce 1861 * Komandérský kříž Řádu svatého Michaela za zásluhy, císařské schválení dne 4. prosince 1863 * Vojenský záslužný kříž od císaře Františka Josefa I. dne 13. září 1866.

Literatura

M. Pelouze: On gun-cotton, with reference to the new methods of General Baron von Lenk for preparing and employing this substance, in Philosophical Magazine, Series 4 (1871-1875), Volume 28, Londýn 1864 * Siegfried Julius von Romocki: Geschichte der Explosivstoffe. +more Svazek 2: Die rauchschwachen Pulver in ihrer Entwicklung bis zur Gegenwart. dotisk vydání z roku 1896, Brémy 2013, ISBN 978-3-95580-637-8 * Constant von Wurzbach: Lenk von Wolfsberg, Jacob Freiherr. in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 14. díl. vydala c. k. Dvorská a státní tiskárna, Vídeň 1865, S. 361-363 ([url=http://www. literature. at/viewer. alo. objid=11636&viewmode=fullscreen&rotate=&scale=3. 33&page=371]Digitalisováno[/url]) * Antonio Schmidt-Brentano: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918. Österreichisches Staatsarchiv, 1907. * Baron v. Lenk's verbesserte Schießbaumwolle.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1809 Kategorie:Narození v Českých Budějovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1894 Kategorie:Úmrtí v Opavě Kategorie:Baroni Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války