Jean Paul Marat

Jean-Paul Marat (24. května 1743 Boudry - 13. července 1793 Paříž; francouzská výslovnost [ʒɑ̃pɔl maʁa], česká výslovnost [mara]) byl francouzský politik, lékař a publicista v období Velké francouzské revoluce. Patřil mezi francouzské kordeliéry a působil jako předseda jejich klubu (Club des Cordeliers).

Život

Jeho otec Jean Mara (nebo také Jean-Baptiste Mara) byl Švýcar a přednášel na univerzitě v Ženevě medicínu. Matka Louise Cabrol byla francouzskou hugenotkou. +more Jean-Paul Marat vystudoval medicínu v Ženevě. Následně studoval i ve Francii, kde se seznámil s osvícenskou filozofií. Poté žil nějaký čas v Anglii, kde dostudoval a pracoval jako tiskař a vydavatel. Uveřejnil zde anglicky svou Esej o člověku, kterou v roce 1775 přeložil v Amsterdamu do francouzštiny. Posléze pracoval jako lékař u vojska bratra krále Ludvíka XVI. , hraběte z Artois. Intenzivně se také věnoval vědeckému výzkumu ve fyzice a chemii. Zabýval se i filozofií a sociologií.

Politické působení

Po vypuknutí Velké francouzské revoluce však nechal veškerých výzkumů i praxe lékaře a plně se oddal politice a žurnalistice. Od roku 1789 vydával revoluční deník Přítel lidu. +more Stal se členem a předsedou klubu kordeliérů a fanatickým zastáncem teroru proti šlechtě a vládnoucím vrstvám.

Po převratu v srpnu 1792, kdy byl zahájen útok na královský palác v Tuileriích, se stal poslancem Národního konventu. Podílel se na zářijových masakrech a jako člen Konventu a poté i Výboru veřejného blaha požadoval zavedení diktatury. +more Když pak v Konventu začala debata o osudu krále Ludvíka XVI. , hned od začátku navrhoval jeho rychlé potrestání bez soudu. Požadoval, aby bylo na krále pohlíženo jako na vlastizrádce a hlasoval pro jeho smrt. Roku 1793 se stal hlavním nepřítelem girondistů, kteří vládli Francii a volal po jejich smrti a svržení.

Od dubna 1793 stál v čele revolučního tribunálu a spolu s ním připravil 2. +more června 1793 pád girondistů. Dostal se tak na vrchol své moci a ovládl Paříž. Vedl krutý teror proti girondistům a radikalizoval revoluci. 13. července téhož roku byl však krátce před polednem zavražděn girondistkou Marií-Annou Charlottou Corday d'Armont, která ho probodla kuchyňským nožem, když ležel ve vaně a koupelí si léčil svou kožní chorobu. Do jeho domu se Charlotte Corday dostala pod záminkou, že Maratovi nese seznamy uprchlých girondistů, které je potřeba zatknout a popravit. Charlotta Cordayová byla následně popravena.

Z Marata se stal symbol revoluce. Brzy po své smrti byl prohlášen za mučedníka svobody.

Roku 1794 byl pohřben v pařížském Pantheonu.

České překlady

MARAT, Jean-Paul. Vybrané stati. Překlad Václav Jílek. 1. aut. vyd. Praha: Rovnost, 1952. 99 stran. cnb000405226.

Galerie

File:Marat MET SF2011 580 2. jpg|Marat na Davidově medaili Soubor:Death of Marat by David. +morejpg|Jacques-Louis David: Maratova smrt, 1793 File:Fougeat - Funérailles de Marat, à l'église des Cordeliers, les 15 et 16 juillet 1793 - P70 - Musée Carnavalet. jpg|Maratův pohřeb, Fougeat 1793 Soubor:Statue de Marat au château de Vizille. jpg|Socha Marata před Muzeum francouzské revoluce Soubor:Jean paul marat par viollat. png Soubor:Buisson Marat. jpg Soubor:Jean-paul marat 1. jpg.

Odkazy

Reference

Literatura

MASSIN, Jean. Marat. Překlad Helena Maříková. 1. vydání. Praha: Svobodné slovo, 1964. 378 stran. cnb000480570. * TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787-1799. Praha: Triton, 2008. 426 s. .

Externí odkazy

Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Francouzští lékaři 18. +more století Kategorie:Francouzští novináři Kategorie:Oběti atentátů Kategorie:Narození v roce 1743 Kategorie:Úmrtí v roce 1793 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Narození 24. května Kategorie:Úmrtí 13. července Kategorie:Pohřbení v pařížském Pantheonu Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti Velké francouzské revoluce Kategorie:Zavraždění politici Kategorie:Zavraždění novináři Kategorie:Montagnardé.