Josef Linda

Josef Linda (1789 nebo 1792, Nové Mitrovice - 10. února 1834, Praha) byl český spisovatel, dramatik a novinář, ale pravděpodobně i falzifikátor: ve sporu o Rukopisy je shledávána možná spojitost Lindova historického románu Záře nad pohanstvem s Rukopisem zelenohorským a s některými epickými básněmi Rukopisu královédvorského.

Život

Narodil se buď roku 1789, nebo (a to pravděpodobněji) až 1792 do rodiny nemajetného chalupníka v Nových Mitrovicích u Nepomuku. Jeho otec živil rodinu ze svého hutnického řemesla, později pracoval jako měřič uhlí. +more .

Mladý Linda, objektivně popisován jako snaživý a učenlivý mladík, bez potíží vystudoval gymnázium (dne 15. května 1809 neúspěšně žádal, jako žák druhé humanitní třídy, o stipendium magistrát města Blovice, kterého se mu, jak výše napovězeno, nedostalo), později též filozofii na univerzitě v Plzni (tehdy předstupeň pro studium práv). +more Zde jej učil vlastenecky zaměřený spisovatel J. V. Sedláček, jenž nemálo ovlivnil smýšlení i tvorbu svého toliko nadaného žáka. Roku 1816 dostudoval práva samá, složil zkoušky potřebné pro vyučování a několikrát se (vždy neúspěšně) snažil získat místo učitele na gymnáziu.  .

Členství ve studentském vlasteneckém kroužku Lindovi napomohlo k řadě známostí - především se zde poprvé setkal s Václavem Hankou, náruživým vlastencem, toužícím po rozkvětu českého národního uvědomění, čehož se sám pokoušel docílit zejména skrze literaturu. Mezi oběma chlapci záhy vzniklo blízké přátelství - společně navštěvovali přednášky slovanské filologie a historie již tehdy uznávaného Josefa Dobrovského, psali básně (díky Hankovu lingvistickému vlivu často obsahující pravopisné a jazykové novotvary), roku 1816 spolu i bydleli. +more .

Právě ve sdíleném bytě v podnájmu u Mádlů (dceru domovníka Františka Mádla Barboru sice shodně miloval jak Hanka, tak Linda, za manželku ji však pojal 11. února 1822 prvně zmiňovaný) mělo téhož roku dojít k unikátnímu objevu, jenž započal téměř dvousetletý spor o Rukopisy.

Josef Linda zde údajně nalezl středověký rukopis z 13. , případně 14. +more století, tzv. Píseň vyšehradskou (někdy také Píseň pod Vyšehradem, či Milostná píseň pod Vyšehradem, známý též pod zkratkou PV - jedná se o jeden list rozměru asi 15 x 22 centimetrů, popsaný po jedné straně, devatenáctiřádkový), a to v deskách knihy nájemníků, jíž při studiu užíval jako podložku pod nohy. Během sporu o pravost se následně přiznal, že špatně čitelná písmena z neznalosti obtáhl (nikoli však černdilem, jak tvrdil Josef Jungmann, nýbrž zvláštní měďnatou suspenzí). Lindův nález přesto nezanechal ve společnosti větší odezvy, sám Dobrovský zpočátku zastával většinový názor, že jde o skutečnou středověkou památku.  .

Teprve roku 1818, po nálezu Rukopisu zelenohorského (RZ), pořadně již třetí „středověké památky“ objevené v rozmezí dvou let (před ní výše zmiňovaná Píseň vyšehradská, roku 1817 Rukopis královédvorský), začal Dobrovský pochybovat o autentičnosti dvou dosud nalezených děl (Rukopis královédvorský přitom stále prohlašoval původním - proti tomu měl být RZ falzem zhotoveným na základě právě jazykových nuancí RK), pro nepravost se však oficiálně vyslovil teprve roku 1824. Autory označil souhrnně Hanku i Lindu za předpokladu, že některé, zvláště epické básně by Hanka nebyl schopen složit bez Lindovy asistence (moderní historici se však většinově přiklánějí k názoru, že Hanka je hlavním původcem skupiny padělků, Linda pak pouze jejich spoluautorem). +more .

Linda, byť počáteční zastánce rukopisné pravosti (takto například vykládal báseň Záboj a Slavoj z RK jako literární připodobnění k slovanskému vůdci Sámovi) se k problematice kolem RKZ nikdy přímo nevyjádřil, jeho účast na rukopisných podvodech tedy nelze nijak prokázat. Podle některých dobových autorů, zejména A. +more V. Šembery a J. Jirečka, je dokonce vysoce nepravděpodobné, že by autor Záře nad Pohanstvem, „nadmíru planého výtvoru rázu téměř dětinského“ mohl být tvůrcem RZ.  .

Roku 1818 začal Linda krom publikační činnosti (v této době vydává své nejzásadnější dílo, přestože četně kritizované, historickou prózu Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav) též spolupracovat s Pražskými Novinami Schönfeldových, 1820 pak redigoval Vlastenecký Zvěstovatel, včetně beletristických příloh. Úroveň periodik svou činností pozvedl, šířil vzdělání v duchu osvícenství, s důrazem na slovanství a oddané vlastenectví, ovšem nevyhýbal se ani sociální a politické kritice. +more Velký publikační prostor poskytl krásné literatuře, kde dával šanci především moderní evropské romantice a pokusům o její obdobu v českém kontextu. Sám pak v novinách publikoval své původní práce i překlady, přičemž buďto užíval četných uměleckých jmen (Bartoloměj R. Brůžek, L. Brůžek, J. Mitrovský, Pravdomil Solkyneštěkavec, J. L. , L. ), či autorství zcela ponechával anonymitě.  .

Od roku 1822 působil v univerzitní knihovně (veřejná c. k. +more Univerzitní knihovna, předchůdce dnešní Národní knihovny České republiky). Této funkce se však vzdal již o tři roky později, v touze se plně věnovat novinám. Lindova touha po náročné literatuře se odrazila i v podobě jeho překladů, z nichž velká část zůstala v rukopise právě proto, že z pohledu kritiky byly nevyhovující. Vydány nebyly překlady Schillerových her, časopisecky otiskli pouze části z přeloženého Shakespeara.  .

Josef Linda dlouhodobě trpěl tuberkulózou, od konce dvacátých let devatenáctého století se léčil na venkově (jeho povinnosti v redakci zastával přítel F. B. +more Tomsa). Své nemoci zcela podlehl 10. února 1834 v Praze U Milosrdných bratří. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech , jeho hrob však již v průběhu 19. století zanikl a přesné místo jeho pohřbení dnes není známo.

Dílo

Větší část jeho literární činnosti je spojena s novinami. Próza „Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav“ bývá označována za první původní český historický román.

Básně

Jiří z Poděbrad (1818) * Obdařený otec (1820) * Vědomí (1827) * Na svornost (1828) * Boží trest (1829)

Próza

Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav (1818, líčí boj mezi křesťanstvím a slovanskými kulty. Svatý Václav symbolizuje křesťanství, kdežto Boleslav opak. +more Kniha končí zavražděním Václava a Boleslav přijímá víru).

Divadelní hra

Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům (1823, vychází z pověsti o obležení Olomouce Tatary ve 13. století, [url=http://kramerius4. +morenkp. cz/search/handle/uuid:8eedd6a0-08d7-11e4-b1a4-005056827e52]dostupné online[/url]).

Učebnice

Obrazní přírodoznanská kniha s 25 kamenotiskými přimalovanými vobrazeními živočichů (uváděno i jako Obrazní přírodoznamská kniha pro dítky, překlad z němčiny, 1823)

Domnělý portrét

+more5|náhled'>Josef Lind (1866-1950), švédský pedagog a hudebník Podoba Josefa Lindy není známa, přesto je někdy publikován jeho domnělý portrét (např. i v 15. dílu Toulek českou minulostí). Ve skutečnosti tento obrázek vznikl více než 60 let po Lindově smrti a byl pak v roce 2008 publikován jako volné dílo. Údajně se jedná se o zkušební tisk pro fotografický registr členů jedné švédské řádové společnosti a je na něm zobrazen švédský pedagog, varhaník a dirigent s velmi podobným jménem Josef Lind.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

HANUŠ, Josef a kol. Literatura česká devatenáctého století. +more Díl 1. Od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. oprav. a dopl. Praha: Laichter, 1911. 922 s. [Kapitola „Josef Linda" je na str. 785-810; napsal Josef Hanuš. ] [url=https://archive. org/details/literaturaeskd00hanu]Dostupné online[/url].

Související články

Česká literatura v letech 1815-1918 * Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy

[url=http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=8DBAA3995D3C11E181A3002215111B5A&scan=1#scan1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Linda, Joseph *1789 [/url]

Kategorie:Čeští spisovatelé 19. +more století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Preromantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 1789 Kategorie:Úmrtí 1834 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 10. února Kategorie:Spor o Rukopisy Kategorie:Narození v Nových Mitrovicích Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech.