Václav Hanka

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Václav Hanka, též Váceslav Váceslavič (podle ruského vzoru) (10. června 1791 Hořiněves - 12. ledna 1861 Praha), byl český spisovatel, básník, národní buditel, jazykovědec, slavista, literární historik, knihovník, archivář, kustod historických sbírek, publicista, překladatel, editor staročeských a staroslověnských památek, vysokoškolský pedagog a pravděpodobně také falzifikátor.

...
...

Život

Pocházel ze skromných poměrů, byl synem vesnického řezníka. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové (1809) odešel do Prahy studovat na univerzitu, absolvoval však jen přípravku filosofie, jež byla prvním stupněm pro další studia. +more V letech 1813-1814 studoval práva ve Vídni, studia ho nebavila, přerušil je a zabýval se žurnalistickou prací ve Vídeňských novinách. V Prvotinách krásného umění redigovaných jejich redaktorem Janem Nepomukem Hromádkou (1783-1850) publikoval své básnické prvotiny.

Po návratu z Vídně pokračoval ve studiích a věnoval se literatuře. V roce 1817 vydal první z několika svazků Starobylých skládání, v nichž publikoval staré slovanské texty. +more Od roku 1819 pracoval ve Vlasteneckém muzeu (dnešní Národní muzeum). Nejdříve zastával úřednické místo, následně se stal kustodem numismatické sbírky, správcem jeho literárních sbírek (knihovna, archiv) a s výjimkou let 1826-1831 také sbírek historických. V těchto sbírkách objevil řadu nepochybně starých literárních památek, např. tzv. muzejní zlomek česky psané básně Alexandreida, muzejní zlomek nejstarší české frašky Mastičkář nebo latinský výkladový slovník Mater verborum. Do některých starých textů a dokumentů nepochybně zasahoval (obtahoval špatně čitelná místa nebo dopisoval chybějící pasáže), což sám přiznával a v té době to nebylo považováno za nepřípustné.

Od roku 1848 až do svého skonu přednášel na pražské univerzitě jako soukromý docent staroslověnštinu, později ruštinu, polštinu a češtinu (jazyk i literaturu).

Ve své době patřil k předním představitelům české obrozenecké slavistiky, udržoval rozsáhlé korespondenční i osobní styky se slovanským zahraničím, zejména s carským Ruskem, přičemž byl kritizován za své nekritické rusofilství.

Přes odpor Františka Palackého prosadil reformu českého pravopisu (psaní v místo w, ou místo au), která se používá dodnes. Tato reforma vycházela z práce Josefa Dobrovského.

Hanka se oženil po šestileté známosti 11. února 1822 s dcerou svého bytného Františka Mádla Barborou (1800-1869) a za svědka mu byl jeho přítel, malíř František Horčička. +more Manželství zůstalo bezdětné. Po roce 1846 bydleli v ulici Na Příkopě (tehdy Kolowratská třída) v muzejní budově čp. 858/II (tehdejší Nostický palác, později palác Sylva-Taroucca), protože Hanka byl zároveň správcem a domovníkem.

Václav Hanka zemřel 12. ledna 1861 o šesté hodině večerní v Praze na rakovinu žaludku. +more Jeho pohřbu v Praze na Vyšehradském hřbitově 15. ledna předcházel pohřební průvod od Musea království Českého, za účasti velkého počtu lidí. Barbora Hanková se po manželově smrti musela vystěhovat, trpěla nouzí a rozprodávala dědictví. Kromě svatebního portrétu, který patří k nejvýznamnějším dílům Antonína Machka, není o jejím životě nic známo. Po své smrti v roce 1869 byla pohřbena na Vyšehradě vedle hrobu svého manžela.

Novinové zprávy o smrti a pohřbu V. Hanky

Literární a vědecké dílo

Rodný dům Václava Hanky Kromě vlastních veršů vydával i překlady lidové poezie ostatních slovanských národů a staré literární památky (pod názvem Starobylá skládanie). +more Věnoval se též práci filologické (slavistika, lexikografie, pravopis). Jeho práce dosvědčují velkou píli, ale také nedostatky v metodice a závěrech, za něž byl opakovaně kritizován mj. Jungmannem a Šafaříkem. Jeho podíl na vývoji české paleoslovenistiky je uznáván zejména v rovině popularizační a učitelské.

Poezie

Dvanáctero písní (1815, 1816) * Hankovy písně - rozšířené vydání Dvanáctera písní (1819). []

Vědecká literatura

Pravopis český podle základů gramatiky Josefa Dobrovského (1817) *Mluvnice čili soustava českého jazyka podle Josefa Dobrovského (1822) [http://books. google. +morecz/books. id=iMUGAAAAQAAJ] *Petrohradská legenda o svatém Václavu (1830) *Sbírka nejdávnějších slovníků latinsko-českých (1833) [http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=26704] *České mince korunovační (1837) *Přehled pramenů právních v Čechách (1842) * Über den Charakter der cyrillischen Orthographie (1845) * Analogie in der Bildung der böhmischen Zeitwörter (1845) * Über die Grundzüge der slawischen Kirchensprache (1846) *Počátky posvátného jazyka slovanského (1846) [http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=24583] *Slovanská mluvověda i dopisy z Rus (1850) * Mluvnice polského jazyka (1850) * Počátky ruského jazyka (1850) [http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=24514] *Obrazy dějin českých (1850) *Stará pověst o Strojmírovi a Griseldě.

Překlady

Prostonárodní srbská Musa do Čech převedená - překlady srbské lidové epiky (1817) *Starobylá skládanie (1. svazek 1817, další postupně do 1823) *Krátká historie slovanských národů (1818) [http://kramerius. +morenkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=22027] *Gesnerovy idylly (1819) [http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=14849] * Dějiny české v kamenopisně vyvedených obrazech (1820) - průřezový pohled na české dějiny tvořený složkou grafickou (litografie Antonína Machka) a složkou textovou (komentář Hankův) * Krakováčky, aneb písně národní polské (1834) [http://kramerius. nkp. cz/kramerius/MShowMonograph. do. id=21979].

Padělky

Vyšehradském hřbitově Dnes je Václav Hanka znám především jako pravděpodobný padělatel několika „prastarých“ českých rukopisů.

V roce 1816 nalezl Hankův přítel, básník Josef Linda, tzv. Píseň Vyšehradskou - milostnou báseň údajně z 13. +more století. O rok později 16. září 1817 nalezl Hanka rukopis básní údajně ze 13. století, který byl podle místa nálezu (Dvůr Králové) nazván Rukopis královédvorský. V roce 1818 byl na zámku v Zelené Hoře u Nepomuku nalezen rukopis označovaný jako Libušin soud (dnes známější pod názvem Rukopis zelenohorský) údajně z 8. až 10. století. V roce 1819 nalezl univerzitní knihovník J. V. Zimmermann tzv. Píseň milostnou krále Václava. Roku 1827 byly nalezeny (opět za Hankovy asistence) staročeské glosy v Mater Verborum.

Dnes jsou tato díla (v případě Mater verborum zhruba tři čtvrtiny staročeských glos) považována většinou badatelů za padělky, které vytvořil Hanka společně s Josefem Lindou, případně s dalšími spolupracovníky - někdy se mluví o Františku Horčičkovi, Václavu Aloisi Svobodovi či Josefu Jungmannovi. Spor o rukopisy, v němž se měla jednoznačně dokázat pravost či nepravost těchto textů, byl jedním z nejvýznamnějších problémů v historii české literatury.

Období, v němž by Hanka mohl Rukopisy vyrobit, spadá do doby od konce srpna 1814, kdy se vrátil z Vídně do Prahy, do jejich nálezu v září (RK) resp. listopadu (RZ) roku 1817. +more Známá Hankova činnost v této době, kdy mu bylo kolem 25 let, zahrnuje pokračování ve studiu včetně úspěšných semestrálních zkoušek, tlumočnickou činnost, vedení kursů pro tzv. české učení, vydavatelskou činnost (1. svazek Starobylých skládání), vlastní autorskou činnost (Dvanáctero písní, Pravopis český podle základu gramatiky Dobrovského, Krátká historie slovanských národů) a překladatelskou činnost (Prostonárodní srbská múza). Pro výrobu Rukopisů by bylo potřeba mj. zajistit potřebný materiál, který by obstál v pozdějších zkouškách (pergamen, inkoust, barvy), psací a kreslící potřeby a prostory, kde by rozpracované dílo nenašel nikdo nepovolaný (Hanka tehdy bydlel v podnájmu), vymyslet a zapsat staročeský text, namalovat iniciály, provést finální úpravu díla a zahladit všechny stopy.

Podle některých historiků teze o Václavu Hankovi jako tvůrci Rukopisu královédvorského není příliš pravděpodobná a po skutečném autorovi bude třeba dále pátrat.

Zajímavost

Jméno „Hanka“ je podobně jako jména dalších významných osobností na jedné z žulových desek pod okny Národního muzea v Praze, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy

Reference

Literatura

[url=http://www. ucl. +morecas. cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/24. pdf]Dostupné online[/url] * * * HANUŠ, Josef et al. Literatura česká devatenáctého století. Díl 1. Od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. oprav. a dopl. Praha: Laichter, 1911. 922 s. [O Hankovi viz statě na str. 719-785, o rukopisných podvrzích na str. 829-876; napsal Josef Hanuš. ] [url=https://archive. org/details/literaturaeskd00hanu]Dostupné online[/url] * * * Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. . S. 64.   * SRŠEŇ, Lubomír. Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea v Praze, řada A - Historie, sv. 63 (Praha 2009), čís. 1-4, s. 1-168. ISSN 0036-5335. * * SRŠEŇ, Lubomír. Zásahy Václava Hanky do Rukopisu královédvorského. Vlastivědné čtení o Královédvorsku, čís. 1 (Dvůr Králové nad Labem, červenec 2017), s. 2-7. ISSN 2570-6330. * ŠŤASTNÝ Radko. Čeští spisovatelé deseti století : Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století. Praha : SPN, 1974. 296 s.

Související články

Česká literatura v letech 1815-1918 * Seznam českých spisovatelů * Spor o Rukopisy

Externí odkazy

[url=http://katalog. ahmp. +morecz/pragapublica/permalink. xid=1ED5461823A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Hanka, Wenzel *1791[/url] * [url=http://vufind. lib. cas. cz/Search/Results. lookfor=V%C3%A1clav+Hanka&type=AllFields&submit=Hledat]Václav Hanka v souborném katalogu Akademie věd ČR[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130627213852/http://www. ujc. cas. cz/lingviste/hanka-vaclav. html]Václav Hanka na portálu Ústavu pro jazyk český AV ČR[/url] * * * * [url=http://www. phil. muni. cz/linguistica/art/vecerka/vec-medailonky2. pdf]Radoslav Večerka: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů, s. 44[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/209572232200021-vaclav-hanka/]Václav Hanka v cyklu České televize[/url] Dvaasedmdesát jmen české historie.

Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Čeští spisovatelé 19. +more století Kategorie:Preromantičtí spisovatelé Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Spisovatelé píšící rusky Kategorie:Čeští literární historikové Kategorie:Čeští lingvisté Kategorie:Čeští slavisté Kategorie:Čeští bohemisté Kategorie:Čeští paleoslovenisté Kategorie:Čeští polonisté Kategorie:Čeští rusisté Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Čeští knihovníci Kategorie:Čeští lexikografové Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Česká obrozenecká historiografie Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Vyučující na Univerzitě Karlově Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Čeští překladatelé z polštiny Kategorie:Čeští překladatelé z ruštiny Kategorie:Překladatelé ze srbochorvatštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Zaměstnanci Národního muzea Kategorie:Knihovníci Knihovny Národního muzea Kategorie:Členové Hornolužické společnosti věd Kategorie:Čeští filologové Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Spor o Rukopisy Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození 1791 Kategorie:Narození 10. června Kategorie:Narození v Hořiněvsi Kategorie:Úmrtí 1861 Kategorie:Úmrtí 12. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top