Olšanské hřbitovy

Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohou 50,17 hektaru. Odhaduje se, že za dobu jejich existence zde bylo pohřbeno přibližně 2 000 000 zesnulých, což z nich činí největší pohřebiště v celé České republice. Nacházejí se v městské části Praha 3 na Žižkově a jsou rozděleny ulicí Jana Želivského na dvě části, které jsou tvořeny celkem dvanácti hřbitovy. Olšanské hřbitovy, kromě Nového židovského hřbitova, spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.

Historie

vlevo Pojmenovány jsou podle zaniklé vesnice Olšany na území Žižkova. +more Nejstarší I. hřbitov byl na rozloze 1131 čtverečních sáhů zřízen při morové epidemii v roce 1680, vysvěcen byl 29. ledna 1680 svatomartinským farářem Janem Václavem Olomouckým. Následně zde byl roku 1682 vybudován i kostel svatého Rocha, zasvěcený patronům na ochranu proti moru svatému Rochu, svatému Šebestiánu a svaté Rosalii. Tento I. hřbitov byl zrušen roku 1860. Hlavním pohřebištěm pro Staré Město a Nové Město se Olšanské hřbitovy staly v roce 1786, kdy bylo za josefínských reforem zakázáno pohřbívání uprostřed měst. II. hřbitov vysvětil 16. září 1786 společně s I. hřbitovem světící biskup Erasmus Krieger. Byl založen pro Staré a Nové Město Pražské na výměře 3 jitra a 480 sáhů, zrušen roku 1860. III. hřbitov byl založen jižně od II. hřbitova roku 1835 a vysvěcen byl 9. června 1839 světícím biskupem pražským Vilémem Tippmannem. Jeho výměra byla 3 jitra a 135 sáhů. IV. hřbitov byl založen 10. února 1841 na ploše 5 jiter a 323 sáhů. V. hřbitov byl vysvěcen 6. července 1862 kanovníkem dr. Františkem Plouzarem, výměru měl 6 jiter a 699 sáhů. Na jeho odděleních 1 až 4 se přestalo pohřbívat roku 1866. VI. a VII. hřbitov byly vysvěceny 28. února 1886, jejich celková výměra byla 8 jiter a 817 sáhů. VIII. a IX. hřbitov byly vysvěceny 27. ledna 1889, jejich celková rozloha byla 6 jiter a 1506 sáhů. I. obecní hřbitov byl založen roku 1896 a měl výměru 7 jiter a 852 sáhů. X. hřbitov byl otevřen roku 1910. II. obecní hřbitov se nacházel na pozemcích Starých Strašnic, pozemky byly zakoupeny roku 1917. Na I. obecní hřbitov byly v letech 1900-1906 přeneseny ostatky a náhrobky ze zrušeného evangelického hřbitova v Karlíně. Velké plochy Olšanských hřbitovů na Praze 3 vyžadují pravidelnou údržbu Celkem se na hřbitovech nachází zhruba 25 000 hrobek, 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, šest kolumbárních zdí a dvě rozptylové loučky. Návrhy řady hrobek a náhrobků pocházejí od významných architektů a sochařů. Nejstarší dochovanou hrobkou je Zelenkova hrobka, založená roku 1799 na ploše 87,5 m². Největším pomníkem je hrobka Hrdličkova s rozlohou 98 m², která se nachází u hlavního vchodu.

Pro odlehčení Olšanským hřbitovům rozhodla Státní regulační komise roku 1922 vybudovat tři velké hřbitovy na obvodu Prahy - na pravém břehu Vltavy pro severovýchodní část Prahy byl již v letech 1912-1914 postaven hřbitov v Ďáblicích, pro jihovýchodní část Prahy byl naplánován hřbitov na Chodovci a pro levý břeh Vltavy hřbitov v Ruzyni na Dlouhé míli. Tyto nové centrální hřbitovy měly nahradit dosavadní vnitropražské hřbitovy.

V IX. oddílu je nejmohutnější strom Olšanských hřbitovů, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který je zbytkem původního porostu před založením této části a je tedy zhruba 150 let starý (odhad z roku 2021, kdy byl také změřen obvod 366 cm).

Ročně se na Olšanských hřbitovech uskuteční asi 200 pohřbů, 800 rozptylů a 1500 uložení uren (údaj z roku 2024).

Krematorium

Od 23. listopadu 1921 do roku 1932 zde bylo v provozu první pražské krematorium. +more Původně novorenesanční interkonfesijní svatyně, postavená roku 1898 podle plánů Františka Velicha, byla upravena na krematorium. Kremace zde byly ukončeny roku 1932, od roku 1971 je zde Nová obřadní síň.

Známí pohřbení

vlevo

Je zde pohřbena řada významných osobností - např. student Jan Palach, Herbert, Anna a Herberta Masarykovi (syn a vnučky prezidenta T. +more G. Masaryka), první komunistický prezident ČSR Klement Gottwald, zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, čeští básnící Karel Jaromír Erben a Viktor Dyk, obrozenci Ján Kollár a Pavol Jozef Šafárik, Karel Havlíček Borovský, Karel Sladkovský, spisovatelka a pěvkyně Marie Calma, významní čeští malíři František Ženíšek a Josef Huttary, novorenesanční architekt Jan Zeyer, zakladatel české egyptologie František Lexa, hispanista Rudolf Jan Slabý, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů Vilém Kurz, zakladatel České farmakologické společnosti, Adolf Born, český ilustrátor, Alois Jandouš, československý rockový zpěvák Miki Volek, obrozenec Josef Jungmann, Jan Werich s Jiřím Voskovcem, hokejista a trenér Ivan Hlinka, herec a režisér Ladislav Smoljak, Vladimír Menšík, hudební skladatelé Jan Frank Fischer a Jaroslav Ježek nebo český kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista Jiří Winter Neprakta. Dále jsou zde pohřbeni herci Jarmila Šmídová-Kluičová, Olga Augustová, Mary Jansová, Ferdinand Hart, Václav Srb, Vladimír Heidrich-Marek, Věra Skalská, Ferry Seidl, Václav Norman, Sylva Havránková, Antonín Brych, Slávka Rosenbergová, Oldřich Rosenberg, F. X. Mlejnek, Maria Strejciusová, Adolf Dobrovolný, Saša Dobrovolná, Julius Baťha, Robert Ford, Adéla Volfová, Adolf Pštross, Marie Pštrossová, Alois Charvát, Blažena Částková, Rudolf Mejkal, Bohumil Kovář, Heda Marková, Ludvík Berman, Anna Marková-Bermanová, Jan Marek, Karel Kolár, Marie Veselá, Václav Menger a řada dalších.

Vojenská pohřebiště

Součástí hřbitovů jsou i pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z 1. světové války, obětí bitvy u Drážďan z roku 1813, obětí Pražského povstání, vojáků ze zemí Commonwealthu, z Rudé armády či Ruské osvobozenecké armády z 2. +more světové války.

Na IX. hřbitov byly roku 1905 přeneseny ostatky a umělecky cenné náhrobky ze zrušeného vojenského hřbitova v Karlíně, některé od významných kamenosochařů své doby (Václav Prachner a další); pomník padlým carským ruským velitelům z napoleonské bitvy u Chlumce (Kulmu, 1813), který vytesal kameník Jan Ludvík Kranner podle návrhu Josefa Berglera, se dnes nachází na čestném pohřebišti Rudé armády.

Justiční „případ Olšanské hřbitovy“ byl údajně jedním z posledních politických procesů v Československu, který proběhl s tzv. záškodníky z Olšanských hřbitovů v létě roku 1988 u Městského soudu v Praze.

V roce 2004 byla na hřbitov instalována socha Jana Švermy od Antonína Nykla z roku 1969, která předtím stávala u dnešního Štefánikova mostu, který v té době nesl jméno právě po Švermovi. Roku 2013 přibyla socha Julia Fučíka od Miroslava Šonky z roku 1978, která stávala u brány tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (dnešní areál Výstaviště Praha) a z Vysočan socha Jožky Jabůrkové od Věry Merhautové.

Od roku 2015 je součástí vojenského pohřebiště i památník příslušníkům policie a četnictva, který je věnován obětem okupace 1938-1945 z řad policie a četnictva.

Soubor:Jan Ludvík Kranner podle Josefa Berglera- Pomník. jpg|Pomník obětem válek z let 1735-1834 (uložené přenesené ostatky ze zrušeného Vojenského hřbitova v Karlíně), socha fyzilíra od Josefa Malínského Soubor:A0414 hřbitov obětí I. +more světové války - panoramio. jpg|Pohřebiště obětí I. světové války Soubor:Olšanské hřbitovy, pohřebiště vojáků ze zemí Commonwealthu. jpg|Pohřebiště vojáků ze zemí Commonwealthu Soubor:Pamatnik Policie Cetnictva Celek A. jpg|Památník příslušníkům policie a četnictva Soubor:Olšany Bílý kříž a čestné hroby 1. jpg Soubor:Olšany pomník bulharským vojákům 2. jpg.

Pravoslavná část

chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice +morejpg|náhled'>Čestné pohřebiště sovětských vojáků Jedna část Olšanských hřbitovů je vyhrazena pro pravoslavné, jejíž součástí je také nevelký chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, kde se konají pohřební obřady a vzpomínky za zesnulé (panychida), ale i běžné nedělní a ostatní bohoslužby, kterých se účastní převážně rusky hovořící věřící.

Pohřbení

V pravoslavné části Olšanských hřbitovů jsou pochovány některé význačné osobnosti: * Karel Kramář - předseda vlády ČSR * Naděžda Nikolajevna Kramářová - manželka Karla Kramáře * metropolita Dorotej - pravoslavný arcibiskup pražský a metropolita pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku * Ivan Ivanovič Lapšin - historik, filosof * Arkadij Averčenko - spisovatel, satirik * Pavel Ivanovič Novgorodcev - právník a filosof * Pjotr Nikolajevič Savickij - sociolog a geograf, básník a publicista * Nikodim Pavlovič Kondakov - kunsthistorik * Naděžda Brusilovová-Želichovová (1864-1938) - vdova po generálu Alexeji A. Brusilovovi, organizátorovi slavné ofenzivy z roku 1916, později vrchním veliteli ruské armády (1917) a inspektoru ruského jezdectva * Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev, majitel Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu, který mu bolševici zabavili a v něm věznili a zavraždili ruského cara +more_Alexandrovič'>Mikuláše II. s manželkou Alexandrou a dětmi * Nikolaj Alexandrovič Chodorovič - ruský generál, který byl jedním z těch, kdo se zasadil o vznik České družiny - předchůdkyně československých legií v Rusku * Jiří Mackevič (1887-1941) - ruský legionář a brigádní generál československé armády.

Na čestném vojenském pohřebišti je pochováno také množství padlých ruských a sovětských, podobně jako bulharských a dalších pravoslavných vojáků z první i druhé světové války.

Židovské hřbitovy

Nový židovský hřbitov na Olšanech

Součástí komplexu hřbitovů je i Nový židovský hřbitov se dvěma obřadními síněmi. Je zde pohřbena řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například Franz Kafka, Jiří Orten, +more_Kraus'>František R. Kraus, příslušníci podnikatelské rodiny Petschků, kantor Ladislav Blum, spisovatel Ota Pavel a další.

Muslimské pohřebiště

V roce 2004 zřídila Islámská nadace v Praze v areálu Olšanských hřbitovů muslimský hřbitov, konkrétně se jedná o oddělení 29 II v rámci obecního hřbitova.

Odkazy

Reference

Poznámky

Literatura

Miloš Szabo: Olšanské hřbitovy I. a II. +more, Libri Praha, 2009; , reedice 2013 * Miloš Szabo:Olšanské hřbitovy III. , Libri Praha, 2011, * Miloš Szabo:Olšanské hřbitovy IV. , Libri Praha, 2012, * Miloš Szabo:Olšanské hřbitovy V/1, Libri Praha, 2014, * Petr Kovařík: Klíč k pražským hřbitovům, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001, str. 74-108 * Jaroslav Fritsch: Banka zapomenutých osudů aneb olšanské střípky, Praha : Agentura Pankrác, 2003, * (scany MKP s bílým podkladem) nebo scany NK se žlutým podkladem: https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:d8644210-4546-11de-bb77-000d606f5dc6).

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20071023062816/http://www. pis. cz/cz/praha/pamatky/olsanske_hrbitovy]Olšanské hřbitovy na stránkách Pražské informační služby (včetně přehledu pohřbených osobností)[/url] (archivovaná verze) * [url=https://web. archive. org/web/20100706160316/http://www. zizkov. info/kategorie/zajimava-mista-olsanske-hrbitovy/]Na webu Žižkova[/url] * [url=http://www. parlamentnilisty. cz/politika/obce-volicum/Praha-3-Otevreni-dalsi-etapy-naucne-stezky-Olsanske-hrbitovy-179870]Parlamentní listy: Naučná stezka[/url] * [url=http://mapy. vyletnik. cz/olsanske_hrbitovy-6181/#x=50. 0878776841947@y=14. 483327865600586@z=14]Mapa na webu Výletník[/url] * [url=http://www. novinky. cz/cestovani/tipy-na-vylety/221077-olsanskym-hrbitovem-po-stopach-historie-slavnych-osobnosti. html]Olšanským hřbitovem po stopách historie slavných osobností[/url] * [url=http://www. stezky. info/naucnestezky/ns-olsanske-hrbitovy. htm]Stezky. info: Naučná stezka Olšanské hřbitovy[/url] * Sochařství. info: [url=http://www. socharstvi. info/soubor-del/. s=66]Olšanské hřbitovy v Praze - Seznam prací. [/url] © Centrum pro dějiny sochařství. Andrea Svitáková. * [url=http://www. digitalniknihovna. cz/mzk/view/uuid:3b1f3340-718f-11e4-9d98-005056825209. page=uuid:cbad3260-71f1-11e4-9d98-005056825209]historická fotografie[/url] Český svět, 30. 10. 1914.

Kategorie:Hřbitovy v Praze Kategorie:Národní kulturní památky na Žižkově Kategorie:Kulturní památky na Žižkově Kategorie:Stavby na Žižkově Kategorie:Hřbitovy na Žižkově