Franz Kafka

Franz Kafka (3. července 1883 Praha - 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu); židovským jménem Anšel (אנשיל), byl pražský německy píšící spisovatel. Je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století, byl členem Pražského kruhu. Napsal tři romány - Amerika, Proces a Zámek - a řadu povídek a novel (například Proměna). Podle něj vzniklo přídavné jméno kafkovský, jež existuje také v mnoha dalších světových jazycích a je typické pro situace obsažené v kafkových románech.

Vystudoval právo a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny. Nikdy se neoženil. +more Byl nekuřák, abstinent a vegetarián. Onemocněl tuberkulózou. Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou. Oskaru Pollakovi v dopise v roce 1902 napsal: „Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo - . Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout. “.

Život

Rodina

Franzovi rodiče Hermann a Julie Kafkovi Franz Kafka se narodil na Starém Městě pražském jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky (1852-1931) a Julie Kafkové (1856-1934, svatba v září 1882). +more Spisovatelův rodný dům zvaný U Věže (Zum Turm), který stál na rohu dnešních ulic Maiselovy a U Radnice, později vyhořel. Na jeho místě vyrostl v roce 1902 rohový činžovní dům (náměstí Franze Kafky čp. 24/3, Maiselova čp. 24/2) částečně inspirovaný původní podobou domu, jehož součástí je též dochovaný portál vyhořelé budovy. Na fasádě je pro upomínku připevněna pamětní busta od sochaře Karla Hladíka z roku 1966. K osobě Kafky odkazuje i současný název přilehlého náměstí Franze Kafky.

Otec Hermann Kafka (často na reklamě na vývěsních štítech jako Heřman) pocházel z českojazyčného prostředí jihočeského Oseka u Strakonic. Už jako dítě musel pomáhat s výdělkem. +more Po vesnicích okolo rodné obce prodával sponky, mašličky a spínací špendlíky. Chodil bos a omrzly mu nohy. Vypracoval se z podomního obchodníka na majitele textilního velkoobchodu a továrničky na azbest. Velkoobchod v červenci 1918 prodal příbuznému své ženy Friedrichu Löwymu, vývěsní štít se však ani poté nezměnil. Za utržené peníze koupil pro své dcery činžovní dům v Bílkově ulici. Za dům tehdy zaplatil půl milionu korun, což by dnes odpovídalo částce 30 milionů. Také Hermannovi bratři Filip v Kolíně a Heinrich v Litoměřicích obchodovali s galanterním zbožím. Se svým otcem Franz nevycházel dobře, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i dílo (Dopis otci).

Matka Julie Kafková roz. Löwy se narodila v Poděbradech (Jiřího náměstí čp. +more 17/28, na domě je od roku 2010 busta Franze Kafky od poděbradského rodáka akademického sochaře Jana Pichla). Pocházela z dobře situované českožidovské rodiny asimilované do německého prostředí.

Kafka ve věku pěti let

Kafka měl pět mladších sourozenců. Oba bratři Georg (1885-1886) a Heinrich (1887-1888) zemřeli ve velmi útlém věku. +more Sestry Gabriele (Elli, 1889-1941, provdaná za Karla Hermanna), Valerie (Valli, 1890-1942, provdaná za Josefa Pollaka) a Ottilie (Ottla, 1892-1943, provdaná za českého právníka nežidovského původu Josefa Davida) se narodily v domě U Minuty na Staroměstském náměstí čp. 3/2 v Praze, později se staly oběťmi nacistického teroru a zemřely v koncentračních táborech.

Nejmilejší Kafkovou sestrou byla Ottilie. V pozdější době (1917-1918) u ní na statku v Siřemi strávil osm spokojených měsíců. +more Ottilie se kvůli svému manželovi Josefu Davidovi (1891-1962) naučila česky. Narodily se jim dcery Věra Davidová, provdaná Saudková (1921-2015), redaktorka, a Helena Davidová, provdaná Kostrouchová (1923-2005), lékařka v Kašperských Horách. Aby Ottla své děti uchránila, po zavedení norimberských zákonů se rozvedla. Dcery holokaust přežily, Ottilie takové štěstí neměla. V Terezíně (má tam pamětní desku), do kterého byla deportována 3. srpna 1942 transportem AAw s registračním číslem 5285, pracovala jako dětská ošetřovatelka. V létě 1943 se obětavě starala o transport 1200 polských dětí z Bialystoku. Tyto děti a jejich opatrovníci byli později (3. října) posláni do Osvětimi a neprodleně zavražděni v plynové komoře.

Strýc Siegfried Löwy (1867 Poděbrady - 1942 Praha), bratr Franzovy matky, provozoval lékařskou praxi v Třešti po dobu téměř 25 let. Praxi ukončil v roce 1924 a dále pobýval v Třešti jako penzista až do roku 1932, kdy se přestěhoval do Prahy. +more Franz k němu jezdil do Třeště na letní prázdniny. Strýc byl Franzovi dobrým příkladem a rádcem v letech jeho dospívání a posléze i zdravotním rádcem v době jeho osudného onemocnění. Stihl jej podobný osud jako řadu dalších Židů z nacisty okupovaného Československa. Nezemřel však přímo jejich rukou, neboť 20. října roku 1942, v předvečer svého transportu do koncentračního tábora, spáchal sebevraždu.

Po Praze se rodina Hermanna Kafky přibližně čtrnáctkrát stěhovala.

Studia a životní pouť

Franz Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v Masné ulici čp. 1000/16 (1889-1893), poté Německé státní gymnázium v zadním traktu paláce Golz-Kinských na Staroměstském náměstí čp. +more 606/12 (1893-1901). V letech 1901 až 1906 studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě a navštěvoval také přednášky z germanistiky a dějin umění. V roce 1902 se setkal s Maxem Brodem, rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity, a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v roce 1924. V roce 1906 Kafka promoval a stal se doktorem práv.

vlevo

V roce 1907 začal pracovat a byl tři čtvrtě roku zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali na Václavském náměstí čp. 832/19. +more K místu v pražské filiálce pojišťovny (se sídlem v tehdy rakouském přístavním městě Terstu, dnes Itálie) dopomohla Kafkovi protekce. Od srpna 1908 až do svého předčasného penzionování v roce 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české (Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen) v ulici Na Poříčí čp. 1075/7, nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. Byl zde oblíben u spolupracovníků i nadřízených a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu. I k tomuto zaměstnání měl podle všeho ambivalentní vztah - v korespondenci napsal, že „moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje … mému jedinému povolání, a tím je literatura“; lze však najít i pasáže, z nichž vysvítá hrdost nad vykonanou prací a dosaženou pozicí.

V roce 1908 publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia. Později některé své povídky veřejně četl.

Dle jeho přítele Maxe Broda byl Kafka vždy velmi pečlivě, ale nenápadně oblečen. Neměl rád vulgární vtipy, byl vždy usměvavý a laskavý. +more Jeho snad jedinou chybou bylo, že se velmi podceňoval.

Fotografie Franze Kafky z roku 1906 +moreJPG|náhled|Schönbornský_palác_na_Malá_Strana'>Malé Straně, kde Franz Kafka bydlel v roce 1917.

Dne 11. +more srpna 1917 postihlo Kafku v jeho tehdejším bytě úporné chrlení krve, tzv. hemoptýza. Jeho lékař MUDr. Mühlstein po několika dnech určil jako příčinu této události onemocnění tuberkulózou. Kafka tehdy bydlel v Schönbornském paláci v ulici Tržiště čp. 365/15 na Malé Straně (na fasádě je pamětní deska). V práci dostal tříměsíční volno na zotavenou, které se ovšem protáhlo na osm měsíců. Odjel na venkov do obce Siřem blízko Žatce (německy Zürau bei Saaz), kde hospodařila jeho sestra Ottilie na statku o výměře 20 hektarů půdy. Ottilie byla provdaná za JUDr. Josefa Davida, který byl nežidovského původu a jehož rodina vlastnila v Siřemi několik stavení. Je to právě malá vesnice Siřem a tamní velká sýpka, kterou mnozí literární historici považují za inspiraci Kafkova enigmatického Zámku ve stejnojmenném románu (ačkoli začal psát toto dílo ve Špindlerově Mlýně).

Po několika bezvýsledných léčebných pobytech mj. v Rakousku opustil Kafka v roce 1922 kvůli své těžké nemoci zaměstnání v pojišťovně definitivně a v roce 1924 zemřel.

Zralá léta

Důležitou úlohu v Kafkově životě hrála Milena Jesenská, první překladatelka jeho prózy do češtiny. Přestože se setkali pouze dvakrát, udržovali spolu intenzivní korespondenční styk, který přetrval téměř až do Kafkovy smrti. +more Jesenská seznámila českou veřejnost s jeho dílem. Kromě ní jeho díla do češtiny překládali Pavel Eisner, Jan Grmela, na vydání jeho děl se podílel i Josef Florian.

Hrob Franze Kafky a jeho rodičů na Novém židovském hřbitově V roce 1923 se odstěhoval do Berlína, aby se odpoutal od rodiny a mohl se soustředit na psaní. +more Zde žil s 25letou Dorou Diamantovou z ortodoxní židovské rodiny. V Berlíně bydlel na 3 adresách: do 15. listopadu 1923 dnes už neexistující dům na Steglitzer Miquelstraße 8, od 15. listopadu 1923 do 1. února 1924 vila v Grunewaldstraße 13 v Berlíně-Steglitz (2 pokoje v prvním patře, pamětní deska), od 1. února 1924 dnešní Zehlendorfer Busseallee 7-9.

Kafka byl přesvědčený sionista. Odebíral pražský sionistický list Selbstwehr a učil se pilně hebrejsky. +more Z Kafkových deníků plyne, že snil o životě v Zemi izraelské. Podle vyprávění jeho sestry Ottilie svůj sen neuskutečnil, protože chtěl odejít s ní, ale ona si vzala Čecha Josefa Davida, jehož ze srdce milovala.

Podle svých přátel byl Kafka zábavný a citlivý společník. Byl nekuřák a po značnou část svého života vegetarián. +more Když ho lékaři přesvědčili, aby kvůli pokročilé tuberkulóze začal jíst maso, jeho vegetariánství na sebe vzala Ottilie. O svých zvycích napsal Felicii Bauerové: „Samozřejmě nepiju alkohol, kafe a čaj a většinou nejím čokoládu. “ To však nutně neplatí pro jeho románové hrdiny. Kupříkladu hlavní postava Zámku, zeměměřič K. , má kávu v oblibě.

Podle dobových svědectví se již za Rakouska zajímal o českou politiku, značně přispíval na politické vězně a byl nejméně jednou předveden. Aby mohl ráno přijít včas do práce, zaplatil kauci za své propuštění.

Část svého života prožil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku (osm měsíců v Matliarech), v Rakousku i v Německu. Pobýval také v tehdy rakouském, od konce roku 1918 italském Riva del Garda. +more Ke konci života pak z nutnosti. Léčil se i v Itálii a Švýcarsku. 3. června 1924 zemřel na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.

Pohřben je v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na pražském Žižkově (Izraelská 1). Je tam pohřben i jeho otec a matka. +more Jeho sestry, které zahynuly v nacistických koncentračních táborech na území okupovaného Polska, tam mají pamětní desku. Jeho náhrobek byl navržený architektem Leopoldem Ehrmannem.

Kafka v závěti (dva neodeslané dopisy Maxu Brodovi) žádal, aby byla zničena veškerá jeho neuveřejněná díla, dopisy a deníky. Dora Diamantová poctivě všechny rukopisy, které měla, zničila (část zničilo berlínské gestapo), ale jeho přítel Max Brod závěť nerespektoval a jeho dílo vydal.

Ženy

Milena Jesenská Kafkův poměr k ženám byl více než komplikovaný. +more Přesto s několika ženami navázal vztah. V roce 1912 se Kafka setkal s úřednicí Felice Bauerovou. Byl s ní dvakrát zasnouben (1914 a 1917), ale vztah definitivně skončil v roce 1917. Dalšími ženami v Kafkově životě byly Julie Wohryzková, s níž v letech 1918 až 1920 prožil krátký vztah a zasnoubil se, a později jeho vídeňská přítelkyně Milena Jesenská. Poslední ženou v Kafkově životě a jeho družkou byla Dora Diamantová, původem z Polska, se kterou prožil ještě osm měsíců v Berlíně a v rakouských sanatoriích.

* Felice Bauerová (1887-1960) řídila v Berlíně firmu vyrábějící stenografy. Jejich vztah trval 5 let, dokonce byli dvakrát zasnoubeni (1914, 1917). +more Za celou dobu se ovšem fyzicky setkali pouze sedmnáctkrát. Seznámili se 13. července 1912 u Maxe Broda v domě U Mladých Goliášů v ulici Skořepka čp. 527/1 na Starém Městě v Praze. * Julie Wohryzková (1891-1944) - Kafkova druhá snoubenka. Její otec byl šámesem Vinohradské synagogy. Seznámili se počátkem roku 1919 ve Stüdlově penzionu v Želízech. Jí bylo tehdy 28 let. Zasnoubení bylo zrušeno už na konci roku 1919. V roce 1921 se provdala za ředitele jedné pražské bankovní filiálky Josefa Wernera. Zemřela ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. * Milena Jesenská (1896-1944) - česká novinářka, spisovatelka, překladatelka, členka odboje za nacistické okupace a „vyléčená soudružka“, dcera pražského profesora stomatologie Jana Jesenského. V době, kdy se stala přítelkyní Franze Kafky, byla manželkou Ernsta Pollacka. Přeložila několik Kafkových děl do češtiny (Topič, Proces, Rozjímání a Ortel). Žila tehdy ve Vídni. Vztah Jesenské a Kafky byl založen na korespondenci, intenzívně si psali v roce 1920. Dochovaných Kafkových Dopisů Mileně, pohlednic a (někdy) telegramů je 134. Setkali se pouze dvakrát, jednou na čtyři dny ve Vídni a později na den v rakouském pohraničním městě Gmünd. Maxi Brodovi o ní Kafka v květnu 1920 napsal: „Ona je živoucí oheň, s jakým jsem se dosud nesetkal. “ Vztah ukončil jednostranně Franz Kafka. Milena byla vlastně první ženou v Kafkově životě, která nebyla židovského původu. Byla přibližně o 14 let mladší („Mých 38 židovských let tváří v tvář Vašim 24 křesťanským. “). Když Franz Kafka zemřel, zveřejnila Milena Jesenská v Národních listech ze dne 6. července 1924 nekrolog, ve kterém napsala: „Byl člověkem a umělcem tak úzkostlivého svědomí, že doslechl i tam, kde druzí, hluší, cítili se bezpečni. “ Milena byla zatčena za odbojovou činnost proti nacistům v listopadu 1939. Nejdříve byla vězněna v Drážďanech a potom ji poslali do ženského koncentračního tábora Ravensbrück, kde zemřela na selhání ledvin. * Dora Diamantová (1903-1952) - pocházela z polské ortodoxní židovské rodiny. Seznámili se roku 1923 v přímořském letovisku Graal-Müritz, které leží u Baltského moře v dnešním Meklenbursku-Předním Pomořansku. Jí bylo tehdy 19 let. Pracovala tam v kuchyni prázdninového tábora berlínské organizace „Židovský domov“. Byla jedinou ženou, s níž Kafka po určitou dobu žil.

Jazyky

Kafkovou mateřštinou byla němčina, ale hovořil také česky a francouzsky. V dopise Mileně Jesenské v květnu 1920 napsal: „Nikdy jsem mezi německým národem nežil. +more Němčina je mi mateřštinou, a proto pro mě přirozená, ale čeština je blízká mému srdci. “ Ačkoli byl Žid, kvalita výuky hebrejštiny v té době poskytovaná v rámci židovského náboženství na školách byla kolísavá, z čehož se usuzuje, že hebrejsky téměř vůbec neuměl. Moderní hebrejštinu se Kafka později učil spolu s Miriam Singerovou u Jiřího Mordechaje Langera a zvládl ji do té míry, že s Langerem mluvil hebrejsky o prvních letadlech, která se tehdy vznášela nad Prahou.

Adresy a pamětní desky

Busta na rodném domě na náměstí Franze Kafky v Praze navržena K. +more Hladíkem a J. Kaplickým, 1966 Busta na domě Kafkova strýce v Třešti Mariánské Lázně, pamětní deska Franze Kafky na Lázeňském domě Balmoral - Osborne, kterou městu věnoval Peter Olszewski Jaroslava Róny Davida Černého Většinu svého života prožil v historickém centru Prahy na Starém Městě, v těsné blízkosti někdejšího ghetta. Jeho rodina bohatla, proto se často stěhovala, ale přesto se všechna bydliště nalézala v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí na ploše sotva jednoho čtverečního kilometru. Kafkův učitel hebrejštiny Friedrich Thieberger vzpomínal, že když jednou hleděli z oken bytu Kafkových rodičů v Oppeltově domě dolů na Staroměstské náměstí, Franz ukazoval na jednotlivé budovy: „Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V tomhle malém kruhu“ - a opsal prstem pár malých kroužků - „je uzavřen celý můj život“.

* Pražské adresy jsou očíslovány, ostatní události jsou odraženy: ** rodina: dům U Zlatého jednorožce, Staroměstské náměstí čp. 548/20 - v tomto nárožním domě bydlela matka Julie před svatbou. +more Původně to byl románský dům, několikrát přestavěný. Významnou stopu zanechal architekt Matěj Rejsek, který ho přestavěl v pozdně gotickém slohu v roce 1496. Z této přestavby se zachovala část hlavního portálu a průjezd s žebrovou síťovou klenbou a sedlovým portálkem. Dnešní fasáda je vrcholně barokní z 18. století. V roce 1848 si zde Bedřich Smetana zřídil svou první hudební školu (pamětní deska). ** rodina - 1882 (září): hotel Goldhammer, Staroměstské náměstí čp. 928/8 (kdysi 12) - zde rodiče Hermann a Julie slavili svatbu; zde měli také svůj první obchod. * 1/ 1883-1885: rodný dům U Věže (Zum Turm), náměstí Franze Kafky čp. 24/3 (dříve čp. 27/I - Mikulášská 9, později U Radnice 5) - zde se Franz Kafka narodil 3. července 1883 a 10. července byl podle židovské tradice obřezán. Stará prelatura benediktinského kláštera z let 1717-1730 byla v roce 1897 poničena požárem a stržena. Na jejím místě byl roku 1902 postaven architektem Rudolfem Kříženeckým nový o patro vyšší dům, do kterého byl zabudován původní portál. Na rohu je pamětní deska s bustou a textem Zde se 3. 7. 1883 narodil Franz Kafka (1966, sochař Karel Hladík a architekt Jan Kaplický). * 2/ 1885 (květen - prosinec): Václavské náměstí čp. 802/56, zde se narodil bratr Georg 11. září 1885, dům se nezachoval. * 3/ 1885 (prosinec) - 1887: Dušní konskripční číslo V/187 - zde zemřel na konci roku 1886 bratr Georg na spalničky a 27. září 1887 se zde narodil bratr Heinrich. Dům se nedochoval. * 4/ 1887 (konec roku) - 1888: Pařížská č. 6 (dříve Mikulášská), zde zemřel pětiměsíční bratr Heinrich, dům neexistuje. * 5/ 1888 (srpen) - 1889 (květen): Sixtův dům, Celetná čp. 553/2 * 6/ 1889 (červen) - 1896 (září): dům U Minuty, Staroměstské náměstí čp. 3/2, 1. patro, žil zde po celou dobu základní školy i první roky střední školy, otec v domě měl i obchod, zde se narodily všechny jeho sestry (1889-1892). ** školní docházka - 1889 (16. září) - 1893: Německá chlapecká obecná a měšťanská škola, Masná čp. 1000/16. ** rodina - 1890: Osek u Strakonic, židovský hřbitov - zde byl pochován dědeček Jakob Kafka (1814-1889), kterého Franz téměř nepoznal. ** školní docházka - 1893 (10. září) - 1901: Německé státní gymnázium, palác Golz-Kinských, Staroměstské náměstí čp. 606/12 - zadní trakt. V této době se blíže seznámil s Oskarem Pollakem. ** bar micva - 1896 (13. 6. ): Cikánova synagoga, Bílkova ulice. Otec Kafky chodil do německé reformované synagogy čtyřikrát ročně. O čase stráveném v templu napsal: „Prozíval a proklimbal jsem tam tedy celé ty dlouhé hodiny (později jsem se myslím takhle nudil už jen v tanečních) a snažil jsem se co nejvíc bavit těmi několika drobnými zpestřeními, k nimž tam docházelo, třeba když otevřeli archu úmluvy, což mi pokaždé připomnělo střelnici, kde se také, když se trefí do černého, otevřou dvířka skříňky, jenže tam se vždycky ukázalo něco zajímavého a tady pokaždé jen ty staré loutky bez hlav. Zažil jsem tam ostatně i hodně strachu nejen z té spousty lidí, s nimiž tam člověk přišel do styku, což je samozřejmé, ale i proto, že ses jednou mimochodem zmínil, že i já bych mohl být zavolán k tóře. Před tím jsem se dlouhá léta třásl. Jinak však nic zvlášť nerušilo mou nudu, leda bar micva, která však vyžadovala jen směšné učení nazpaměť a končila tedy jen směšnou zkouškou, a pak, pokud jde o Tebe, drobné, málo významné příhody, třeba když jsi byl zavolán k tóře a dobře jsi při této podle mne vysloveně společenské události obstál…“ Raně barokní Cikánova synagoga (Zigeunersynagoge) byla v rámci asanace stržena 6. května 1906. * 7/ 1896 (září) - 1907 (červen): dům U Tří králů, Celetná čp. 602/3 - zde měl svůj první vlastní pokoj a tady podnikl své první literární pokusy. Mezi zářím 1896 a květnem 1906 v tomto domě provozoval otec Hermann svůj obchod. ** pobyt mimo Prahu - prázdniny v letech 1900-1907: Malé náměstí čp. 131/9, Třešť - sem opakovaně jezdil Kafka ke svému strýci MUDr. Siegfriedu Löwymu na letní prázdniny. Profese strýce a prostředí byly pro Franze inspirací k napsání povídky Venkovský lékař. Na naléhání svého synovce lékař zavrhl kočár s koňským spřežením a zakoupil si motorové kolo (jízdní kolo opatřené benzinovým výbušným motorem značky PUCH), stal se tak průkopníkem motorismu na Vysočině. Jeho nový dopravní prostředek přezdívali spoluobčané „smrdutý čert“. Později si pořídil motocykl značky Laurin a Klement. Na domě byla 12. listopadu 2001 odhalena busta Franze Kafky, kterou vytvořil třešťský rodák akademický sochař František Häckel. Na plaketě je nápis: V tomto domě pobýval u svého strýce MUDr. Löwyho v letech 1900-1907 Franz Kafka. ** školní docházka - 1901-1906: Německá Karlo-Ferdinandova univerzita, výuka v a/ Karolinu, Železná čp. 541/9 (roku 1882 se univerzita rozdělila na českou a německou, Němci vstupovali ze Železné ulice, Češi z Ovocného trhu 560/5); b/ Klementinum (přednášky z dějin umění); c/ Clam-Gallasův palác, Husova čp. 158/20 (státovědné přednášky) - vystudoval právo, koketoval i s jinými obory (nejdříve se na 2 týdny zapsal na chemii, ve 2. semestru si zapsal germanistiku). Poslední zkoušku složil 13. června, titul doktor práv získal 18. června 1906. ** práce - 1906 (1. dubna - . ): Štorchův dům, Staroměstské náměstí čp. 552/16 - praxe (jako koncipient) u pražského advokáta Richarda Löwyho. ** rodina - 1906 (květen) - 1912 (září): palác Hrzánů z Harasova, Celetná čp. 558/12 - rodiče zde provozovali svůj velkoobchod v 1. patře. Na fasádě je pamětní deska s textem: Julie a Hermann Kafkovi, rodiče Franze Kafky, provozovali zde v letech 1906-1912 velkoobchod galanterním a střižním zbožím. ** práce - 1906 (1. října) - 1907: povinná (neplacená) roční praxe u soudu - 1. semestr - Zemský civilní soud, Ovocný trh čp. 587/14. Dnes v budově sídlí Obvodní soud pro Prahu 1 a pro Prahu 7. ** práce - 1907 (. - 30. září): povinná (neplacená) roční praxe u soudu - 2. semestr - Trestní soud, Karlovo náměstí čp. 6/20 * 8/ 1907 (červen) - 1913 (listopad): dům U Lodi (Zum Schiff), Pařížská čp.

Širší příbuzenstvo a rodokmen

Ottla +morejpg|náhled'>Dopis otci, faksimile rukopisu z roku 1918 vydaná roku 1994 6 nejbližších členů rodiny zemřelo během holokaustu: všechny sestry, švagr Josef Pollak, neteř Hanne, synovec Felix.

Rozrod Hermanna a Julie Kafkových

A1. Hermann Kafka (1852-1931) ∞ 1882 Julie, rozená Löwy (1855-1934) ** B1. +more FRANZ KAFKA (1883-1924) ** B2. Georg Kafka (1885-1886) ** B3. Heinrich Kafka (1887-1888) ** B4. Gabrielle (1889-1941) ∞ Karl Hermann (1885-1939) *** C1. Felix Hermann (1911-1940 tyfus) *** C2. Gerti (1912-1972) *** C3. Hanne (1920-1941) ** B5. Valerie (1890-1942) ∞ Josef Pollak (1882-1942) *** C1. Marianne (1913-2004) *** C2. Lotte (1914-1931) ** B6. Ottilie (1892-1943) ∞ 1920 Dr. Josef David (1891-1962), rozvedeni *** C1. Věra (1921-2015) 1. ∞ Karel Projsa (1912-1972), 2. ∞ Erik Adolf Saudek (1904-1963, utopil se) - 5 dětí z druhého manželství **** D1. Vladimír **** D2. Vojtěch (znovu přeložil Kafkův Dopis otci) **** D3. Anna **** D4. Josef († 5letý na leukemii) **** D5. František *** C2. MUDr. Helena (1923-2005) ∞ MUDr. Zdeněk Kostrouch **** D1. MUDr. Zdeněk Kostrouch **** D2. MUDr. Tomáš Kostrouch.

Vývod předků

Rozšířený vývod

Majuskulou a tučně jsou zvýrazněni přímí předkové Franze Kafky. A - Franz Kafka a jeho generace, B - generace jeho rodičů, C - generace jeho prarodičů atd.

* A1. FRANZ Kafka (1883-1924) ** B1. +more HERMANN Kafka (1852-1931) - otec ** B1a. Filip Kafka (1846 nebo 1847-1914) ∞ Klára Poláček (1847-1908) - jejich děti: * AB1a1. Otto (1879-1938 nebo 1939) * AB1a2. Robert (1881-1922) * AB1a3. Erich (1882-1942) * AB1a4. Oskar (1884-1901) * AB1a5. Zdeněk (1885-1949) * AB1a6. Irena (Beck) Schweitzer (1886-. ) * AB1a7. Franz (1893-1953) ** B1b. Anna Kafka (1848-1936) ∞ Jakob Adler (1816-1897) ** B1c. Heinrich Kafka (1856-1886) ∞ Karoline Fleischner (1856-1929) - jejich děti: * AB1c1. Viktor (1880-1915) * AB1c2. Emil (1881-1963) * AB1c3. Rudolf (1883-1942) ** B1d. Julie Kafka (1855-1921) ∞ Siegmund Ehrmann (1854-1939) - jejich děti: * AB1d1. Martha Weisskopf (1884-1942) * AB1d2. Olga Kaufmann (1886-1942) * AB1d3. Fanni Klein (1888-1943) * AB1d4. Rudolf (1891-. ) * AB1d5. Ida Bergmann (1893-. ) * AB1d6. Heinrich (1895-1975) * AB1d7. Emil (1898-1899) ** B1e. Ludwig Kafka (1857-1911) ∞ Laura Weingarten (1862-1937) - jejich děti: * AB1e1. Hedwig Löw (1887-. ) * AB1e2. Irma (1889-1919) *** C1. JAKOB Kafka (1814-1889) - dědeček z otcovy strany z Oseka *** [C1a. (. nevlastní bratr Jakoba Kafky . ) Samuel Kafka (1913-1895) ∞ Rosalie Unger (1817-1879) - jejich děti: ** BC1a1. Angelus (1837-1908) ** BC1a2. Therese Rosenauer (1839-1899) ** BC1a3. Wilhelmine (1842-. ) ** BC1a4. Moritz (1844-1924) ** BC1a5. Henriette Weiss ** BC1a6. Friedrich (1849-1908) ** BC1a7. Johanna Wilhartitz ** BC1a8. Heinrich (1855-1917) *** C1b. Katl Kafka (1816-. ) *** C1c. Magdalena Kafka (1817/1818-1818) *** C1d. Salomon Kafka (1819-1849) *** C1e. Franzl Kafka (1821-. ) *** C1f. Karolina Kafka (1823-1831) *** C1g. Jonas Kafka (1826-1841) *** C1h. Leopold Kafka (1829-1902) *** C2. ∞ FRANZISKA, rozená Platowski (1816-1886) - babička z otcovy strany (↑ její děti: B1. , B1a. , B1b. , B1c. , B1d. , B1e. ) *** C2a. Leopold Platowski (1814-1886) *** C2b. Maria Platowski (1817-1883) **** D3. JAKOB Platowski (1774-1842) - pradědeček **** D4. ∞ ANNA, rozená Ratzek - prababička (↑ její děti: C2. , C2a. , C2b) ** B2. ∞ 1882 JULIE, rozená Löwy (1855-1934) - matka (jejích 6 dětí uvedeno v rozrodu) ** B2a. Alfred Löwy (1852-1923) - strýc ** B2b. Richard Löwy (1857-1938) ∞ Hedwig Trebitsch (1870 nebo 1872-1921) - jejich děti: * AB2b1. Martha (1891-1942) * AB2b2. Max (1893-1944) * AB2b3. Franz (1896-1942) * AB2b4. Gertrud (1900-1942) ** B2c. Josef (1858-1932) ∞ Jeanne Frère (1872-1945) *** C3. JAKOB Löwy (1824-1910) - dědeček z matčiny strany (2× se oženil: C4. a C5. ) *** C3a. Samuel Löwy (1805-. ) *** C3b. Aaron Löwy (1810-. ) *** C3c. Michael Löwy (1812-1893) *** C3d. Leopold Löwy (1816 nebo 1824-1878) **** D5. ISAAK Löwy (1777-1841 nebo 1860) - pradědeček **** D6. ∞ KATHARINA nebo KAROLINA, rozená Wiener - prababička (↑ její děti. C3. , C3a. , C3b. , C3c. , C3d. ) *** C4. 1. ∞ ESTHER, rozená Porias (1830-1859) - babička z matčiny strany (↑ její děti: B2. , B2a. , B2b. , B2c. ) *** C4a. Nathan Porias (1824-1875) **** D7. ADAM Porias (1794-1862) - pradědeček **** D8. ∞ SARA, rozená Levit nebo Levitner (. -1860) - prababička (↑ její děti: C4. a C4a.

Dílo

První vydání novely V kárném táboře z roku 1919 +morejpg|náhled'>První vydání románu Proces z roku 1925 První vydání románu Zámek z roku 1926 První vydání románu Amerika z roku 1927.

Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považovány romány Proces, Nezvěstný (též zvaný Amerika), Zámek a novela Proměna. Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik povídek. +more Proslulým autorem se Kafka stal až po své smrti, zejména po druhé světové válce, a dnes patří ke klasikům literatury 20. století. Je považován za jednoho z největších inovátorů románového vyprávění. Důležitými motivy jeho tvorby jsou pocity vyřazenosti a izolace. V kontrastu s tím je často humorné a ironické líčení děje. Dalším podstatným rysem jeho tvorby jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem ponižování. Ukončení příběhů jsou zpravidla tragická a bezvýchodná.

Povídky vydané za života

Ein Damenbrevier, 1909 (česky Dámský breviář). * Gespräch mit dem Beter, 1909 (česky Rozhovor s modlilem), jde o část posmrtně zveřejněného Popisu jednoho zápasu. +more * Gespräch mit dem Betrunkenen, 1909 (česky Rozhovor s opilcem). * Die Aeroplane in Brescia, 1909 (česky Aeroplány v Brescii). * Großer Lärm, 1912, (česky Velký hluk), poprvé vyšla in Herder-Blätter, roč. 1, č. 4/5, říjen 1912, S. 44 * Betrachtung, 1913 (česky Rozjímání), sbírka krátkých próz. * Das Urteil, 1913 (česky Ortel), poprvé vyšla in Arkadia. Ein Jahrbuch für Dichtkunst, k vydání připravil Max Brod. Leipzig: Kurt Wolf Verlag, 1913, str. 53-65 * Der Heizer, 1913 (česky Topič). První kapitola románového fragmentu Der Verschollene (česky Amerika nebo Nezvěstný). * Die Verwandlung, 1915 (česky Proměna), poprvé vyšla in Die Weissen Blätter, roč. 2, č. 10, říjen 1915, S. 1177-1230. * Vor dem Gesetz, (1915) (česky Před zákonem), součást pozdějšího románu Proces. * Ein Bericht für eine Akademie 1917 (česky Zpráva pro jistou Akademii). * Ein Brudermord, 1917, (česky Bratrovražda), vydána též v lehce odlišné podobě pod názvem Der Mord (1917), pod názvem Ein Brudermord poprvé vyšla in Marsyas, Semesterband 1,I, č. 1, červenec/srpen 1917, S. 82-83 * Der Kübelreiter, 1917 (česky Jezdec na uhláku). * Ein Landarzt, 1918 (česky Venkovský lékař). * In der Strafkolonie, 1919 (česky V kárném táboře). * Ein Landarzt, 1920 (česky Venkovský lékař), sbírka čtrnácti krátkých próz. * Ein Hungerkünstler, 1922 (česky Umělec v hladovění).

Díla vydaná posmrtně

Beschreibung eines Kampfes, 1904 až 1905 (česky Popis jednoho zápasu). * Hochzeitsvorbereitungen auf dem Lande, 1907 až 1908 (česky Svatební přípravy na venkově). +more * Der Dorfschullehrer, 1914 až 1915, Brodův titul Der Riesenmaulwurf, (česky Vesnický učitel nebo Obří krtek). * Blumfeld, ein älterer Junggeselle, 1915 (česky jako Blumfeld, starší mládenec). * Die Brücke, 1916 až 1917 (česky jako Most). * Der Gruftwächter, 1916 až 1917 (česky jako Strážce hrobky). * Der Jäger Gracchus, 1917 (česky Myslivec Gracchus). Titul vydán Brodem. * Beim Bau der Chinesischen Mauer, 1917 (česky Na stavbě čínské zdi). * Eine alltägliche Verwirrung (česky Všední zmatek), 1917, titul vydán Brodem. * Brief an den Vater, rukopis 1918 (česky Dopis otci). * Kleine Fabel, 1920 (česky Malá bajka). Titul vydán Brodem. * Der Geier, 1920 (česky Sup). * Forschungen eines Hundes, 1922 (česky Výzkumy jednoho psa). * Der Bau, 1923 až 1924 (česky Doupě). Titul vydán Brodem roku 1931 * Der Prozeß, rukopis z let 1914 až 1915; vydáno 1925 (česky Proces) - hlavní postava Josef K. je v den svých 30. narozenin zatčen a obviněn. Zpočátku se K. brání a snaží se zjistit příčinu svého zatčení, ale postupem času začíná věřit ve svou vinu. * Das Schloß, rukopis z roku 1922; vydáno 1926. Románový fragment (česky Zámek). * Amerika, první náčrty 1912; vydáno 1927. Románový fragment (česky Amerika nebo Nezvěstný). Brodův titul Amerika nahradil původně Kafkou zamýšlený název „Der Verschollene“ (Nezvěstný). Je to příběh mladíka cestujícího do Ameriky na lodi, postupně v Americe bydlící u svého přítele. Jako další Kafkova díla, i tady je epická část velmi nevýrazná, spíše slouží pro vykřičení pocitu nevinně odsouzeného, bezvýchodně bloudícího. V tomto stavu se ovšem Kafka nevyhýbá třeba i úsměvným momentům, které nás z patologického pocitu vytrhávají a dávají nám se s ním vlastně smířit. Nedokončenost tohoto díla není na škodu, jelikož vedle myšlenky odsouzení je jakékoli přirozené vyústění zbytečné.

Osobní pozůstalost

Dále se zachovala jeho soukromá korespondence, která nevybočuje ze stylu jeho psaní. Lze z ní usuzovat, že Kafkovi nechyběl smysl pro vtip a lehkou ironii.

Významný dokument Kafkova života i jeho doby představují dopisy (přítelkyni Mileně Jesenské, snoubence Felici Bauerové, sestře Ottle a rodině) a deníky.

* Dopisy Mileně ** uspoř. , úvodní stať a pozn. +more naps. František Kautman; z němčiny přel. Hana Žantovská; výňatky z dopisů M. Jesenské M. Brodovi přel. Josef Čermák, 1. vyd. , Praha : Academia, 1968 * Dopisy Felici ** z němčiny přel. Viola Fischerová; doslovem opatřil Erich Heller, 1. vyd. , Praha : Nakladatelství Franze Kafky, 1999, 966 stran.

Kromě toho se zachoval též Kafkův soukromý deník z let 1902 až 1924.

V červnu 2015 došlo v Izraeli k precedentnímu rozhodnutí, které se týkalo Kafkovy pozůstalosti. Nejvyšší izraelský soud totiž došel k závěru, že dědička Eva Hoffeová, které její matka - sekretářka Maxe Broda - odkázala kufr Kafkových písemností, jejž Max Brod odvezl v roce 1939 z Evropy do Palestiny, je povinna veškerý materiál odevzdat izraelské národní knihovně. +more Eva Hoffeová Kafkovu pozůstalost v roce 2007 zdědila spolu se svou - již zesnulou - sestrou a odmítla ji poskytnout literárním vědcům. Z tohoto zdroje Esther Hoffeová koncem osmdesátých let za milión liber prodala německé národní knihovně celý původní rukopis románu Proces. Písemnosti od Evy Hoffeové jsou uloženy v sejfech jedné nejmenované izraelské banky a podle literárních vědců obsahují i doposud nezveřejněné dopisy či povídkové náčrty a s největší pravděpodobností i řadu Kafkových kreseb. Max Brod totiž přiznal, že z písemností, které se mu podařilo zachránit, zveřejnil pouze převážnou část, ale nikoli všechno. Proti rozhodnutí soudu již neexistuje odvolání.

Po Franzi Kafkovi bylo v roce 2015 pojmenováno několik vlaků vyšší kvality EuroCity dopravce České dráhy jezdící v trase: Praha-Domažlice-Regensburg-Mnichov.

Kafkovi pokračovatelé

Hledání smyslu lidské existence a především existencialismus přivedly na podobnou cestu i další spisovatele. Mezi české následovníky či pokračovatele Franze Kafky jsou v různých etapách své tvůrčí činnosti řazeni například: Ludvík Vaculík, Bohumil Hrabal, Karel Pecka, Jan Kameníček, Libuše Moníková a další tvůrci. +more Odkazy na Kafkovy knihy se objevují v dílech světové literatury.

Filmové adaptace

Una confusión cotidiana (1950, Všední zmatek), kubánský krátký film, režie Néstor Almendros a Tomás Gutiérrez Alea. * K (Metamorphosis) (1954, Proměna), britský krátký film, režie Lorenza Mazzetti. +more * Ein Bericht für eine Akademie (1962, Zpráva pro jistou Akademii), německý televizní film, režie Willi Schmidt. * Prosessen (1962, Proces), norský televizní film, režie Pål Løkkeberg. * Das Schloß (1962, Zámek), německý televizní film, režie Sylvain Dhomme. * The Trial (1962, Proces), americký film, režie Orson Welles, v hlavní roli Anthony Perkins. * In der Strafkolonie (1963, V kárném táboře), německý televizní film, režie Willi Schmidt. * De grafbewaker (1965, Strážce hrobky), belgický film, režie Harry Kümel. * Amerika (1966), epizoda z britského televizního seriálu Theatre 625, režie James Ferman. * Le fratricide (1967, Bratrovražda), francouzský krátký film, režie Charles Belmont. * La metamorfosis (1968, Proměna), epizoda ze španělského televizního seriálu Hora once, režie Josefina Molina. * Das Schloß (1968, Zámek), německý film, režie Rudolf Noelte, v epizodní roli Iva Janžurová. * Oikeusjuttu (1969, Proces), finský televizní film, režie Seppo Wallin. * Amerika oder der Verschollene (1969, Amerika aneb Nezvěstný), německý televizní film, režie Zbyněk Brynych. * Tuomio (1970, Ortel), finský televizní film, režie Oiva Lohtander. * The Great Wall of China (1970, Při stavbě čínské zdi), britský film, režie Joel Tuber. * La colonia penal (1970, V kárném táboře), chilský film, režie Raúl Ruiz. * El castillo (1975, Zámek), epizoda ze španělského televizního seriálu El teatro, režie Juan Guerrero Zamora. * Die Verwandlung (1975, Proměna), německý televizní film, režie Jan Němec. * Un informe para una academia (1975, Zpráva pro jistou Akademii), španělský televizní film, režie Carles Mira. * Förvandlingen (1976, Proměna), švédský film, režie Ivo Dvořák. * Redogörelse framlagd för en akademi (1976, Zpráva pro jistou akademii), švédský televizní film, režie Börje Ahlstedt. * Bratrovražda (1977), český krátký film, režie Miroslav Janek. * Il processo (1978, Proces), italský televizní film, režie Luigi Di Gianni. * The Metamorphosis of Mr. Samsa (1978, Proměna), americko-kanadský krátký animovaný film, režie Caroline Leaf. * Ante la ley (1980, Před zákonem). mexický krátký film, režie Jorge Pérez Grovas. * Fraticidio (1981, Bratorvražda), mexický krátký film, režie Rosa Delia Caudillo. * Ein Brudermord (1981, Bratorvažda), britský krátký animovaný film, režie Quay Brothers (Stephen Quay a Timothy Quay). * Levél apámhoz (1982, Dopis otci), maďarský televizní film, režie István Szabó. * A Hunger Artist (1982, Umělec v hladovění), americký film, režie John Strysik. * Die Vorüberlaufenden (1983, Ti, kdo běží kolem), švýcarský krátký film, režie Christian Iseli. * La métamorphose (1983, Proměna), francouzský televizní film, režie Jean-Daniel Verhaeghe. * Une villa aux environs de New York (1983), epizoda z francouzského televizního seriálu Télévision de chambre podle románu Amerika, režie Benoît Jacquot. * Klassenverhältnisse (1984), francouzsko-německý film podle románu Amerika, režie Danièle Huillet a Jean-Marie Straub. * Le château (1984, Zámek), francouzský televizní film, režie Jean Kerchbron. * Linna (1986, Zámek), finský film, režie Jaakko Pakkasvirta. * Metamorphosis (1987, Proměna), britský televizní film, režie Jim Goddard. * El prontuario del señor K (1987), argentinský televizní film podle románu Proces, režie Oscar Barney Finn. * Informe per a una acadèmia (1989, Zpráva pro jistou Akademii), španělský televizní film (v katalánštině), režie Boris Ruiz. * Tsikhe-Simagre (1990), gruzínský film podle románu Zámek, režie Dato Janelidze. * Hiilisangolla ratsastaja (1992, Jezdec na uhláku), finský krátký animovaný film, režie Katariina Lillqvist. * The Trial (1993, Proces), britský film, režie David Hugh Jones, scénář Harold Pinter, v hlavních rolích Kyle MacLachlan a Anthony Hopkins. * Замок (1994, Zámek), ruský film, režie Alexej Balabanov. * Procesas (1994, Proces), litevský film, režie Algimantas Puipa a Janina Lapinskaite. * La metamorfosis de Franz Kafka (1993, Proměna Fraze Kafky), španělský krátký film, režie Carlos Atanes. * Amerika (1994), český film, režie Vladimír Michálek, v hlavní roli Martin Dejdar. * Певица Жозефина и мышиный народ (1994, Zpěvačka Josefína aneb Myší národ), ukrajinský film, režie Sergej Maslobojčikov. * Inkarnace (1994), český televizní film, režie Pavel Bárta, děj filmu sleduje hlavního hrdinu, který se během četby knihy Proces identifikuje s postavou Josefa K. * The Hunger Artist (1995, Umělec v hladovění), britský krátký film, režie Bernard Rudden. * Maalaislääkäri (1985, Venkovský lékař), finský krátký animovaný film, režie Katariina Lillqvist. * Nachtland (1995), německý krátký film podle povídky Venkovský lékař, režie Cyril Tuschi. * Das Schloß (1997, Zámek), německo-rakouský film, režie Michael Haneke. * The Sickroom (1998), kanadský krátký film, podle povídky Venkovský lékař, režie Serge Marcotte. * A Common Confusion (1999, Všední zmatek), americký krátký film, režie Spencer Parsons. * Bratobójstwo (1999, Bratrovažda), polský krátký film, režie Slawomir Fabicki. * Am Ende des Ganges (1999), německý krátký film podle románu Proces, režie Michael Muschner. * Lo strano caso del signor Kappa (2001, Podivný případ pana Kappa), italský film podle románu Proces, režie Fabrizio Lori. * Ein Brudermord (2002, Bratrovražda), německý krátký film, režie Fritz Böhm. * K (2002), americký film, režie Shoja Azari, jde o tři Kafkovy zfilmované povídky (Manželský pár, V kárném táboře a Bratrovražda), ve kterých hrají stejní herci. * Превращение (2002, Proměna), ruský film, režie Valerij Fokin. * Menschenkörper (2004, Lidské tělo), německý krátký film podle povídky Venkovský lékař, režie Tobias Frühmorgen. * The Hunger Artist (2004, Umělec v hladovění), americký krátký film, režie Mike Testin. * Metamorfosis (2004, Proměna), španělský krátký film, režie Fran Estévez. * Most (2004), epizoda ze srbského televizního seriálu Smesne i druge price, režie Milivoje Miško Milojević. * In the Penal Colony (2006, V kárném táboře), kanadský krátký film, režie Sibel Guvenc. * Nu devant un fantôme (2006), francouzský krátký film podle dopisů Mileně a Dopisu otci, režie Sébastien Betbeder . * L'homme qui attendait (2006, Muž, který čekal), kanadský krátký animovaný film podle povídky Před zákonem, režie Theodore Ushev. * La metamorfosis (2007, Proměna), argentinský film, režie Claudio Posse. * Kafuka: Inaka isha (2007), japonský krátký animovaný film podle povídky Venkovský lékař, režie Koji Jamamura. * A Metamorfose (2007, Proměna), portugalský krátký film, režie Frederico Beja. * Conversation with the Supplicant (2008), kanadský krátký film podle povídky Popis jednoho zápasu, režie Mark A. Lewis. * The Burrow (2009, Doupě), americký krátký film, režie Danielle Parsons. * Trapeze (2011), dánský krátký animovaný film podle povídky První hoře, režie Tore Bahnson. * Schakale und Araber (2011, Šakali a Arabové). švýcarský krátký film, režie Jean-Marie Straub. * Before the Law (2011, Před zákonem), americký krátký film, režie Pablo Torroella. * Metamorphosis (2012, Proměna), britský film, režie Chris Swanton. * A Common Confusion (2012, Všední zmatek), americký krátký film, režie Kenneth Anderson. * In the Penal Colony (2013, V kárném táboře), americký film, režie Forrest Rice. * Преображението (2013, Proměna), bulharský krátký film, režie Penčo. * Der Bau (2014, Doupě), německý film, reřie Jochen Alexander Freydank. * K (2015), čínský film podle románu Zámek, režie Darhad Erdenibulag a Emyr ap Richard. * Brudermord (2015), český krátký film podle povídky Bratrovražda, režie Erik Richard H. a Jakub Sivan. * The Judgment (2015, Ortel), americký krátký film, režie Forrest Rice. * Die Verwandlung (2015, Proměna), německý krátký film, režie Igor Plischke. * Danjiki geinin (2016, Umělec v hladovění), japonský film, režie Masao Adači. * The Judgment (2016, Ortel), americký film, režie Connor Doyle.

Česká vydání

Starý list, Josef Portman, Litomyšl 1928, bibliofilie. * Zpráva pro akademii, Josef Portman, Litomyšl 1929, přeložil Ludvík Vrána. +more * Proměna, Marta Florianová, Stará Říše na Moravě 1929, přeložili Ludvík Vrána a František Pastor. * Venkovský lékař, Josef Portman, Litomyšl 1931, přeložil Ludvík Vrána. * Zámek, Spolek výtvarných umělců Mánes, Praha 1935, přeložil Pavel Eisner. * Pozorování, Alois Chvála, Praha 1946, přeložil Jan Řezáč. * Proces, Československý spisovatel, Praha 1958, přeložil Pavel Eisner. * Amerika, SNKLU, Praha 1962, přeložila Dagmar Eisnerová, znovu Dobrovský 2015. * Proměna, SNKLU, Praha 1963, přeložil Zbyněk Sekal, znovu Primus, Praha 1990 a Šimon Ryšavý, Brno 1998. * Zámek, Mladá fronta, Praha 1964, přeložil Vladimír Kafka, znovu Odeon, Praha 1969 a 1989 a Votobia, Olomouc 1995. * Povídky, SNKLU, Praha 1964, přeložil Vladimír Kafka, znovu Odeon, Praha 1983 a 1990, obsahuje sbírky Rozjímání, Venkovský lékař, Umělec v hladovění a samostatné povídky Ortel, Proměna a V kárném táboře. * Proces, SNKLU, Praha 1965, přeložili Dagmar a Pavel Eisnerovi, znovu Argo, Praha 1992. * Popis jednoho zápasu, Odeon, Praha 1968, přeložil Vladimír Kafka, znovu 1991, obsahuje novely, črty a aforismy z pozůstalosti. * Dopisy Mileně, Academia, Praha 1968, přeložili Hana Žantovská a Josef Čermák, znovu Společnost Franze Kafky, Praha 1993 a Aulos, Praha 1997. * Aforismy, Československý spisovatel, Praha 1968, uspořádal a přeložil Rio Preisner, znovu Torst, Praha 1991 a 1998. * Nezvěstný, Melantrich, Praha 1990, přeložil Josef Čermák, znovu Labyrint, Praha 2003. * Dopisy rodičům z let 1922-1924, Odeon, Praha 1990, přeložil Josef Čermák. * Obří krtek, Bohuslav Trojan, Třebíč 1991, přeložil Vladimír Kafka, obsahuje povídky Popis jednoho zápasu, Vesnický učitel Blumfled, starší mládenec Most a Doupě. * Dopisy Felici, Akropolis, Praha 1991, vybrala a přeložila Ivana Vízdalová. * Proces, Argo, Praha 1992, přeložili Dagmar a Pavel Eisnerovi, znovu 1995. * Popis jednoho zápasu, Votobia, Olomouc 1996, přeložil Vladimír Kafka. * Dopisy Ottle a rodině, Aurora, Praha 1996, přeložil Vojtěch Saudek. * Dopis otci a jiné částečné povídky, Akropolis, Praha 1996, přeložili Gabriela Veselá a Jiří Veselý. * Z deníků, Edice 33, Brno 1997, přeložil Lubor Machytka, bibliofile, německý a český souběžný text. * Zámek, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1997, přeložil Vladimír Kafka, dílo Franze Kafky, svazek 6. * Proces, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1997, přeložil Josef Čermák, dílo Franze Kafky, svazek 5. * Deníky 1909-1912, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1997, přeložil Josef Čermák, znovu 1998, dílo Franze Kafky, svazek 7. * Deníky 1913-1923, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1997, přeložil Josef Čermák, dílo Franze Kafky, svazek 8. * Dopisy Felici, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1999, přeložila Viola Fischerová, dílo Franze Kafky, svazek 11. * Deníky z cest, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1999, přeložila Věra Koubová, dílo Franze Kafky, svazek 9. * Povídky I. - Proměna a jiné texty vydané za života, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1999, přeložil Vladimír Kafka, znovu 2006, dílo Franze Kafky, svazek 1. * Ortel, Vyšehrad, Praha 2001, přeložil Vladimír Kafka. * Dopisy Mileně, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2001, přeložila Věra Koubová, dílo Franze Kafky, svazek 12. * Proměna, Garamond, Praha 2002, přeložil Vladimír Kafka, znovu 2014, souběžný německý a český text. * Při stavbě čínské zdi, Český klub, Praha 2002, přeložil Miroslav Zůna, znovu 2007. * Proměna a jiné povídky, Levné knihy KMa, Praha 2002, přeložil Vladimír Kafka, znovu Československý spisovatel, Praha 2009 a Dobrovský, Praha 2014. * Povídky II. - Popis jednoho zápasu a jiné texty z pozůstalosti, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2003, přeložil Jiří Stromšík, dílo Franze Kafky, svazek 2. * Povídky III - Manželský pár a jiné texty z pozůstalosti, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2003, přeložil Jiří Stromšík, dílo Franze Kafky, svazek 3. * Zámek, Levné knihy KMa, Praha 2004, přeložil Vladimír Kafka, znovu Československý spisovatel, Praha 2009 a Dobrovský, Praha 2014. * Nezvěstný (Amerika), Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2004, přeložila Věra Koubová, dílo Franze Kafky, svazek 4. * Dopisy rodině, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2005, přeložil Vojtěch Saudek, dílo Franze Kafky, svazek 10. * Proměna, Vyšehrad, Praha 2005, přeložil Vladimír Kafka, znovu Slovart, Praha 2007 a B4U, Brno 2007 a 2013. * Proces, Lidové noviny, Praha 2005, přeložil Josef Čermák, znovu Garamond, Praha 2016. * Popis jednoho zápasu, Aulos, Praha 2005, přeložil Vladimír Kafka, bibliofilie. * Dopisy přátelům a jiná korespondence , Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2007, přeložila Věra Koubová, dílo Franze Kafky, svazek 13. * Proces, Academia, Praha 2008, přeložil Pavel Eisner, znovu Dobrovský 2014. * Popis jednoho zápasu, Vyšehrad, Praha 2009, přeložil Vladimír Kafka, * Doupě, Argo, Praha 2009, přeložil Jiří Stromšík, souběžný německý a český text. * Dopisy Robertovi, Mladá fronta, Praha 2012, přeložil Josef Čermák * Leopardi v chrámu, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2013, vybral Josef Čermák, výbor textů z románů, deníků a dopisů od různých překladatelů. * Zámek, Odeon, Praha 2014, přeložila Jana Zoubková. * Venkovský lékař, Vitalis, Praha 2014, přeložil Pavel Cink, drobné povídky. * Isabella - povídky a jiné texty, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2014, vybrala a sestavila Markéta Mališová, přeložili Vladimír Kafka, Marek Nekula a Jiří Stromšík. * Dopis otci, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2015, přeložil Vojtěch Saudek.

Pomníky a muzea

Kielcích * Pomník Franze Kafky - odhalen +more_prosinec'>4. prosince 2003: pomník mezi kostelem sv. Ducha se Španělskou synagogou - postava Franze Kafky sedícího na ramenou bezhlavé postavy. Bronzová plastika je vysoká 3,75 m, váží 700 kg. Sochař Jaroslav Róna se inspiroval povídkou Popis jednoho zápasu („… A již jsem vyskočil - jedním švihem, jako by to nebylo poprvé - svému známému na ramena a údery pěstí do zad jsem ho přiměl k lehkému klusu…“). Postava je rozkročena a tak symbolizuje dva světy. Jednou nohou stojí v bývalém Židovském městě a druhou na Starém Městě pražském, neboť právě tudy probíhá hranice. V dlažbě je vyobrazen šváb, který nám připomíná povídku Proměna. Plastika je tak posazena na krovkách brouka, do kterého se proměnil hlavní hrdina Řehoř Samsa. Iniciátorem vybudování pomníku byla Společnost Franze Kafky. Umělecké dílo bylo odhaleno u příležitosti 120. výročí narození spisovatele. Možné výklady: ** a/ Kafka sedí na ramenou svého druhého ega (zástupného Kafky) ** b/ Prázdný oblek může také symbolizovat silného a necitlivého otce. ** c/ Jiný výklad velkou postavu přirovnává k neuchopitelnému světu (případně osudu), který nás unáší, a my se mylně domníváme, že ho vedeme. Jeho spád snad můžeme ovlivnit psaním. * Mechanická hlava Franze Kafky - odhalena 31. října 2014: mobilní umělecké dílo stříbrného lesku na piazzettě za obchodním a kancelářským komplexem Quadrio nedaleko stanice metra Národní třída vytvořil David Černý. Tato 39 tun (z toho 24 tun nerezového plechu) vážící busta je složena ze 42 pohybujících se vrstev. Všechna patra sochy se mohou otáčet nezávisle na sobě. Celkem je 11 metrů (přesně 10,6 m) vysoká. Další technické údaje: 21 motorových modulů, 2 staticko-dynamické posudky, 1 km kabelů. Investor za ni zaplatil 30 miliónů korun. * Franz Kafka Museum - Muzeum Franze Kafky, Cihelná 2b.

Odkazy

Reference

Literatura

Biografie a biografická díla v češtině

SALFELLNER, Harald. Franz Kafka a Praha. Literární průvodce. Praha: Vitalis, 2014.

Další díla ke Kafkově životě a díle v češtině

BARBERA, Sandro. Kafkův zámek (Cesty jednoho obrazu). +more Souvislosti 2/2014, s. 4-15. * * * * * * * * * * * * *HORÁKOVÁ, Daňa. O Pavlovi, Torst 2020, str. 196. ISBN 9788072155927.

Související články

Valli, Elli a Ottla * Pražská německá literatura * Německá literatura * Seznam německých spisovatelů * Existencialismus * Siřem * Liblická konference * Gustav Janouch * Společnost Franze Kafky * Cena Franze Kafky

Externí odkazy

[url=http://www. kafkamuseum. +morecz/]Franz Kafka Muzeum[/url] * [url=http://www. franzkafka-soc. cz]stránky Společnosti Franze Kafky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20051018104120/http://www. geo. uni-bonn. de/cgi-bin/kafka. Rubrik=werke]Většina Kafkových děl (v originále)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060301105243/http://www. citaty. cz/autori/autor. asp. ida=10560]Citáty[/url] * [url=http://www. verakoubova. net/cz/SlovaKPoslechu/AJaVlastne. html. from=/cz/SlovaKPoslechu/Index. html;]Vztah Franze Kafky s Milenou Jesenskou[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070927051314/http://franz-kafka. redorb. co. uk/]Franz Kafka[/url] * [url=http://www. kafka-research. ox. ac. uk]Oxford Kafka Research Centre[/url] * [url=http://www. pamatniknarodnihopisemnictvi. cz/kafka-franz/]Archivní materiály po Franzi Kafkovi[/url] v Památníku národního písemnictví * [url=http://www. ceskatelevize. cz/program/1127325727-po-stopach. html]Televizní pořad Po stopách - Miroslav Vladyka míří do staré Prahy za spisovatelem Franzem Kafkou (2004)[/url] - možnost on-line přehrání * z webu NAČR - svědčí o častém stěhování (8 míst pobytu během let 1883-1897); zapsáni jsou: Kafka Herrmann (* 1852), Julie (roz. Löwý, * 1856), děti Franz (* 1883), Gabriele (* 1889), Valerie (* 1890) a Otilie (* 1892). * [url=http://magazin. ceskenoviny. cz/zajimavosti/zpravy/kafkovy-rukopisy-vyjdou-ze-svycarskych-trezoru-kvuli-katalogizaci/504503]Kafkovy rukopisy vyjdou ze švýcarských trezorů kvůli katalogizaci[/url] České noviny, 16. 7. 2010 * [url=http://zpravy. idnes. cz/s-neznamymi-poklady-spisovatele-franze-kafky-to-neni-az-tak-zhave-p9q-/kavarna. asp. c=A100827_114559_kavarna_chu]S „neznámými poklady“ spisovatele Franze Kafky to není až tak žhavé[/url] iDNES, 28. 8. 2010 * [url=http://bozppo. vfn. cz/kafka. htm]Franz Kafka nebyl jen spisovatelem[/url] * [url=http://iliteratura. cz/Clanek/33911/stach-reiner]Rozhovor s Kafkovým životopiscem Reinerem Stachem[/url] na iLiteratura. cz, 14. 11. 2014 * [url=https://www. goethe. de/ins/cz/cs/kul/mag/21059820. html]Němčina v kontextu pražského multilingvismu: literární jazyk Franze Kafky[/url] * [url=http://www. iliteratura. cz/Clanek/37949/stach-reiner-kafka-rane-roky]První díl nejobsáhlejší kafkovské biografie: recenze v časopisu Respekt[/url] * [url=http://www. iliteratura. cz/Clanek/44025/stach-reiner-to-ze-je-kafka]Pro kafkovské fetišisty. Recenze knihy To že je Kafka. : 99 odhalení[/url].

Kategorie:Expresionističtí spisovatelé Kategorie:Pražská německá literatura Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Užší Pražský kruh Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Rakousko-uherští Židé Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Židovští vegetariáni Kategorie:Absolventi Německé univerzity v Praze Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Narození 1883 Kategorie:Narození 3. července Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1924 Kategorie:Úmrtí 3. června Kategorie:Úmrtí v Klosterneuburgu Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Pohřbení na Novém židovském hřbitově na Olšanech Kategorie:Muži Kategorie:Židé v Praze Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Spisovatelé moderny Kategorie:Magický realismus.