Celetná

Pražská uliční cedule Celetná (dříve Caletná) je významná městská ulice v Praze, která vede Starým Městem pražským v městské části Praha 1 od někdejšího starého Králova dvora (dnes v těchto místech stojí Obecní dům) z dnešního náměstí Republiky od Prašné brány na Staroměstské náměstí. Jedná se o první část Královské cesty, která vede odtud až na Pražský hrad.

Ulice má přibližně délku 400 metrů a kdysi v ní, mimo jiné, také jezdily tramvaje, dnes má většina ulice status pěší zóny.

Název ulice pochází od caltnéřů či caletníků, což byli pekaři, kteří kdysi pekli pletené housky, kterým se říkávalo calta.

Významné památky

palác Pachtů z Rájova - Nová mincovna) +morejpg|náhled'>Výloha v domě v Celetné ulici * Dům U Bílého jednorožce (čp. 603/1, nárožní, též Staroměstské nám. 15) - na základech dvou románských domů, s dochovaným i sklepy, klasicistní přestavby kolem 1770, narodila se zde pěvkyně Josefína Dušková (1754-1824), rozená Hambacherová, manželka hudebního skladatele Františka Xavera Duška a hostitelka Wolfganga Amadea Mozarta na Bertramce. * Sixtův dům (čp. 553/2) - Původně pozdně románský dům z počátku 13. století, jehož místnosti s valenými a křížovými klenbami se dochovaly v dnešním suterénu. V pravém dvorním křídle je zachován raně gotický věžový objekt. Dům na počátku 15. století patřil Jindřichu Leflovi z Lažan, ochránci Mistra Jana Husa. V roce 1523 byl pozdně goticky přestavěn. Od roku 1567 patřil významnému měšťanskému politikovi Janu Theodorovi Sixtovi z Ottersdorfu (1500-1583), který se jako staroměstský kancléř výrazně podílel na nezdařeném prvním protihabsburském stavovském povstání v letech 1546-1547. Tyto události zpracoval Sixt v podrobném kronikářském spisu. Dnešní barokní podoba domu je z roku 1737. Z té doby jsou také plastiky imperátorů na atice z dílny Antonína Brauna (1709-1742), z nich socha císařeKarla VI. přenesena v roce 1919 do Lapidária Národního muzea. V letech 1888-1889 zde žil s rodiči spisovatel Franz Kafka (1883-1924). * Dům U Tří králů (čp. 602/3) - Dům je v celé výšce gotický z konce 14. století. V přízemní místnosti (mázhausu) vpravo při ulici jsou zachovány křížové klenby. Na obou bočních stranách domu jsou původní gotické štíty (levý je cihlový, pravý kamenný). Zachován je rovněž gotický krov ze smrkového dřeva. Zde žil v letech 1896-1907 spisovatel Franz Kafka. * Týnská fara (čp. 601/5) - původně zde ve 12. století stával špitál pro cizí kupce, zanikl patrně v 2. polovině 13. století. Od roku 1365 je zde fara kostela Panny Marie před Týnem. Z gotické budovy se zachovalo zdivo v celé výšce domu a západní štít. V letech 1424-1471 zde působil Jan Rokycana, volený husitský arcibiskup. V 15. a 16. století byla fara sídle konzistoře podobojí. Dnešní podoba domu je z 18. století. Kolem se až do roku 1820 rozkládal hřbitov. * Dům U Bílého lva (čp. 555/6) - původně románský dům (zbytky zdiva v suterénu), goticky přestavěný. Dnešní podoba je z poloviny 19. století. * Dům U Černého slunce (čp. 556/8) - původně gotický, v baroku přestavěný dům. Domovní znamení je z poloviny 18. století. * Dům U Bílého páva (čp. 557/10) - původně gotický dům, přestavěný v baroku. Při květnové revoluci roku 1945 vyhořel, novostavba je z roku 1949. Na průčelí je domovní znamení (páv). * Palác Hrzánů z Harasova (čp. 558/12, Kamzíková 8);také Hrzánský palác - původně románský dům se zachovanou románskou místností, křížově zaklenutou, ve východním sklepě pod hlavní budovou. V severní uliční stěně je zachováno ostění románského okna. Dnešní vrcholně barokní palác byl postaven pro Zikmunda Valentina Hrzána z Harasova v letech 1702-1704 podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho. Plastickou výzdobu průčelí (busty, maskarony) vytvořila dílna Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Portál s figurální výzdobou je od neznámého sochaře. Zábradlí balkónu je z konce 18. století. Palác byl stavebně upraven v roce 1925. V domě měli v letech 1906-1912 velkoobchod s galanterním a střižním zbožím rodiče Franze Kafky, což připomíná pamětní deska. * Caretto-Millesimovský palác (čp. 597/13) - původně rozlehlý románský dům, jehož zdivo z 2. poloviny 12. století je zachováno v suterénu západního dvorního křídla (několik klenutých místností, portál s reliéfem). Z gotické stavební etapy se zachovala čtyři křídla kolem vnitřního dvora. Přední křídlo čelem do Celetné má dosud dva postranní gotické cihlové štíty. V místnosti 1. patra zadní části paláce byla odkryta dvě pravoúhlá, dvojdílná gotická okna s kružbami a sedadlem ze 3. čtvrtiny 14. století. Dnešní palác s použitím zdiva gotického domu založil roku 1750 Kryštof z Cavriani a dostavěl roku 1756 Jan z Caretto-Millesima; kopie jeho erbu je v supraportě portálu, originál v Lapidáriu Národního muzea). Autorem projektu stavby byl Anselmo Lurago. Dnes Univerzita Karlova. * Dům Bubnovský, V Boudě (čp. 559/14) - gotický, v renesanci rozšířený a poškozený přestavbou J. Fragnera z r. 1956 * Dům Stockhaus (čp. 560/16) - původně gotický dům ze 3. čtvrti 14. století s dochovaným zaklenutým gotickým průjezdem a s klenutými místnostmi v předním i zadním traktu. Dům patří od roku 1760 pražské univerzitě a byl kolem roku 1780 klasicistně přestavěn. Z této doby pochází portál. * Menhartovský palác (čp. 595/17) - barokní dům na místě několika objektů středověkých, průchodní se vstupem též ze Štupartské 12; sídlil zde mj. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a po něm Adam z Valdštejna; klasicistní úpravy František Heger; v budově nyní sídlí Divadlo v Celetné a Institut umění - Divadelní ústav. * Dům U Bílého noha (čp. 561/18) - původně gotický dům, přestavěný barokně. * Buquoyský palác (čp. 562/20) - původně gotický dům, renesančně přestavěný. Od roku 1627 patřil vdově po Karlu Buquoyovi, generálu císařských vojsk v bitvě na Bílé hoře. V roce 1762 zakoupila palác Karlo-Ferdinandova univerzita a dala jej roku 1773 (letopočet na portálu) přestavět podle projektu Antonína Prachnera. V letech 1965-1970 budovu adaptoval Jaroslav Fragner pro potřeby univerzity. * domy č. o. 14, 16, 18, 20 jsou propojeny s Karolinem, sídlem Karlovy univerzity * Dům U červeného orla (čp. 593/21) - středověké základy, klasicistní přestavba Jan Ripota, sidlo rodiny Carmine, z níž pocházel rytec -vedutista Prahy * Dům U Schönpfloků (čp.

Významné instituce

Divadlo v Celetné (Menhartovský palác, číslo 17) * Institut umění - Divadelní ústav (tamtéž)

Reference

Literatura

VLČEK, Pavel a kolektiv autorů:Umělecké památky Prahy I. Staré Město a Josefov, Academia Praha 1996, s. 375-276, 391-404.

Externí odkazy

[url=http://www. praguewelcome. +morecz/cs/informace/o-praze/pamatky/dalsi-zajimava-mista/kralovska-cesta. shtml]Královská cesta[/url] na webu provozovaném PIS (odstavec Celetná).

Kategorie:Královská cesta Kategorie:Ulice v Praze podle názvu Kategorie:Ulice na Starém Městě (Praha) Kategorie:Staroměstské náměstí