Cavrianiové

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Cavrianiové, respektive hrabata z Cavriani (původně italsky Capriani) je původně starý italský šlechtický rod, který se později směl zařadit i mezi rakouskou vysokou šlechtu, jejíž členové zasedali v panské sněmovně Rakouského císařství.

Dějiny rodu

Původ

Konstance (Costanza) Cavrianiová, rozená de Salis Salla Rod Cavrianiů pochází z pozdějšího Mantovského vévodství v Lombardii a objevuje se od +more_století'>12. století. Původní název rodu zněl Capriani, který je zřejmě odvozen od obce Cavriany, místa původu rodu.

Conradinus byl roku 1359 Karlem IV. +more povýšen na svobodného pána. O sto let později v roce 1452 byl císařem Bedřichem III. do stavu svobodných pánů povýšen také jistý Jan (Giovanni) Cavriani. Za panování dynsatie Gonzagů dosáhl rod Cavrianiů významného postavení. Galeazzo Cavriani (1444-1466) byl jedním z mantovských biskupů.

Bedřich (Frederico) (* 1518 v Mantově-1. října 1566), syn Jana (Giovanni) (*1477 - 11. +more července 1552) a Konstancie (Costanza) de Salis Salla, se v roce 1548 stal císařským místrodržitelem v Piombinském knížectví, a císař Ferdinand I. potvrdil panský stav pro jeho rod a polepšil rodový erb o dvojhlavého císařského orla. Byl ženatý od roku 1561 s Cornelií Copiniovou (22. května 1540 - 19. května 1579).

Česká větev

Cavrianiovského paláce. +more Kryštof hrabě z Cavriani, svobodný pán na Unterwaltersdorfu (1. dubna 1715 na zámku Pragstein - 4. 9. 1783 v Kostelci nad Orlicí čp. 1), majitel panství Kostelec nad Orlicí, nejmladší syn Leopolda Karla, byl c. k. komorníkem, a následně skutečným tajným radou, a v letech 1764 až 1779 vrchním zemským sudím v Dolních Rakousích. V roce 1744 se oženil s Marií Alžbětou hraběnkou Jarubovou z Hustrčan (13. listopadu 1717-1781), která jako manželské věno přinesla panství Přestavlky v Čechách.

V Čechách a na Moravě vlastnil později rod Cavrianiů také panství Veselá u Častrova, Kostelec nad Orlicí a Přestavlky, dále Letohrad, Osvračín a ves Kavriánov, pojmenovanou po moravském guberniálním radovi. V Praze rod vlastnil barokní palác v Celetné ulici č. +more 597/13. Na budově je umístěna pamětní deska s nápisem:.

Příslušníci hraběcího rodu Cavrianiů poté sloužili i ve vysokých vojenských a správních funkcích. Od založení panské sněmovna, horní komory rakouské říšské rady v roce 1861, získali Cavrianiové jako zástupci jednoho ze tří markraběcích rodů, dědičné křeslo.

Osobnosti rodu

vlevo * Jan Alois hrabě z Cavriani († 1693), nejmladší syn Bedřicha (1597-1662), byl císařský komoří, 27. +more dubna 1692 povýšen na generála-polního vachmistra, majitel jízdního pluku. Podle Wissgrilla měl být povýšen dokonce do hodnosti generálplukovníka-polního maršála. * František Karel hrabě z Cavriani (1707-1788) byl císařský komoří, 29. července 1745 povýšen na generála-polního vachmistra, 18. ledna 1758 se stal polním maršálem-poručíkem a roku 1766 odešel na odpočinek. Byl dočasně též ředitelem c. k. vojenské akademie. * Ludvík hrabě z Cavriani (1739-1799), svobodný pán z Unterwaltersdorfu, mj. moravský místodržitel a moravský zemský hejtman, poté nejvyšší purkrabí a místodržitel Českého království. * Karel hrabě z Cavriani (8. července 1803 v Seibersdorfu - 23. července 1870 tamtéž), vnuk Leopolda Karla, od 27. ledna 1849 generálmajorem, 13. ledna 1852 povýšen na polního maršála-poručíka 11. dragounského pluku. 22. listopadu 1855 odešel na odpočinek. 24. května 1837 se ve Vídni oženil s Terézií Rózou princeznou Esterházyovou z Galanty (12. července 1815 ve Vídni - 28. února 1894 tamtéž), dámou Řádu hvězdového kříže, a v témže roce se stal majitelem dědičných panství Unterwaltersdorf a Schöngrabern po svém otci, Maxmiliánovi hraběti z Cavriani (1773-1837). Se svou manželkou měl sedm dětí. Po zrušením panství v roce 1848 přišel rod Cavriani také o majetky Unterwaltersdorf a Schöngrabern.