Kostelec nad Orlicí

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy zde byl při obléhání „tvrze kostelní“ zabit Jan z Vartenberka. +more Zřejmě se jednalo o dobývání románského předchůdce kostela svatého Jiří. Nejstarší osada se nacházela v místech dnešní cihelny, městečko bylo založeno na okraji plošiny nad údolím Divoké Orlice.

Kostelec byl ve středověku tržním střediskem panství Potštejn, samostatné panství vzniklo až v polovině 18. století. +more Jako městečko byl poprvé zmíněn v 15. století. Případné městské opevnění zaniklo. Upomínají na něj místní názvy Parkány a Na Příkopech a snad také reliéf na východní straně, který by mohl být pozůstatkem příkopů. Zdi na severním a jižním okraji historického centra, považované v 19. století za zbytky hradeb, jsou novodobými opěrnými tarasními zdmi. Právo na radnici kostelečtí získali v roce 1585. Na východním okraji města tehdy vzniklo sídlo majitelů, později je nahradil Starý zámek s velkým hospodářským dvorem. Další šlechtické vdovské sídlo tzv. Dvoreček vzniklo kolem roku 1610 na severním okraji města. Johanna Venuta z roku 1821 V roce 1628 se kostelečtí postavili proti povstalým sedlákům, po ukončení třicetileté války zde poměrně rychle proběhla rekatolizace. V roce 1850 se město stalo sídlem soudního okresu, sídlo politického okresu bylo umístěno v Rychnově nad Kněžnou, který se v důsledku tohoto kroku stal centrem Podorlicka. Pomalý rozvoj města akceleroval ve druhé polovině 19. století, kdy zde roku 1852 vznikla Seykorova koželužna, a zejména po zprovoznění železnice z Velkého Oseka do Lichkova roku 1874. Ve městě vznikly cukrovar Kinských, Kratochvílova strojírna, Moravcova textilka a na přelomu 19. a 20. století několik obuvnických továren, které však většinou zanikly pod tlakem Baťova koncernu za velké hospodářské krize. V místech staré městské cihelny vznikla 1884 kruhovka A. Moravce a J. Pišty, které od roku 1898 konkurovala kruhová cihelna velkostatku Kinských za Dvorečkem. Velkostatek pak koupil druhou kruhovku a v roce 1933 svoji uzavřel, na jejím místě v šedesátých letech 20. století vznikl stadion. V letech 1944-1947 vznikla u Orlice Rojkova strojírna. Po druhé světové válce byla bývalá Seykorova koželužna změněna ve výrobnu brzdových obložení Osinek (nyní Tenneco), na místě zaniklého cukrovaru vznikl komplex budov Zemědělského zásobování a nákupu se silem.

V období první Československé republiky byla na východní straně města vystavěna dělostřelecká kasárna díky činnosti starosty Josefa Krejčíka, přezdívaného kostelecký Ulrych. Díky Krejčíkovi vzniklo ve městě několik architektonicky kvalitních staveb (arch. +more O. Liska, K. Spielmann, J. Nepomucký).

Dne 14. července 1926 v odpoledních hodinách navštívil tehdy okresní město prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. +more Spolu s delegací, v níž byl i Edvard Beneš, přijel automobily z Rychnova nad Kněžnou. Do Prahy odjel připraveným zvláštním vlakem z Kostelce v 18. 18 hodin. Před reálnou školou pak byla v roce 1935 vztyčena Masarykova socha, zničená v roce 1953. Další prezidentské návštěvy se Kostelec dočkal v roce 2016, kdy jej navštívil Miloš Zeman.

Obyvatelstvo

Části města

Kostelec nad Orlicí * Koryta * Kostelecká Lhota * Kozodry

Doprava

Kostelec nad Orlicí město

Přes Kostelec vede od roku 1874 železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad (Velký Osek - Kyšperk) se stanicí Kostelec nad Orlicí na východním okraji města. V roce 1935 byla zřízena ještě zastávka Kostelec nad Orlicí město blíže centra, na níž v současnosti zastavují všechny vlaky.

Silnice I/11 (Hradec Králové - Vamberk - Šumperk) prochází středem města. Jezdí po ní mimo jiné autobusové spoje spojující Prahu s Orlickými horami a Jeseníky. +more Z místních linek je nejfrekventovanější linka Kostelec nad Orlicí, Doudleby, Vamberk a Rychnov nad Kněžnou; několik spojů jezdí také do Chocně.

Od roku 2015 je na území města provozována městská hromadná doprava zajišťující spojení centra s okrajovými částmi.

Školství

Dětský domov se školou a základní škola * Dětský domov, ZŠ, školní družina a školní jídelna * +more_Masaryka'>Obchodní akademie T. G. Masaryka * VOŠ, SOŠ a SOU Kostelec nad Orlicí * Základní škola Jiřího Gutha - Jarkovského Kostelec nad Orlicí.

Pamětihodnosti

Starý zámek, přestavěný roku 1688 po požáru z tvrze. Po požáru 1777 přestavěn hradeckým stavitelem Františkem Kermerem. +more Z trojkřídlé barokní stavby zbyla dvě dvoupatrová křídla s mansardovou střechou a ve dvoře zazděnými arkádami v přízemí. Za zámkem a východně od něj byl rozsáhlý raně barokní hospodářský dvůr se špýcharem (tzv. Velký). Roku 1945 byl Kinským majetek zabaven a kostelecký Starý zámek pak sloužil jako Ředitelství státního statku. V roce 1949 byla při státním statku otevřena mistrovská škola pro výchovu zemědělských kádrů. :Na základě vyhlášky Ministerstva školství, věd a umění ze dne 31. března 1949 byla na parcelách v zámeckém parku vyhlášena ptačí rezervace a na základě další vyhlášky Ministerstva školství, věd a umění ze dne 31. března 1949 pak byla se souhlasem Františka Kinského, majitele zámecké budovy v Kostelci nad Orlicí a se souhlasem místního akčního výboru NF v Kostelci nad Orlicí zřízena v zámecké budově čp. 1 stanice ochrany přírody v Kostelci nad Orlicí. Starý zámek s hospodářským dvorem byl kvůli stavbě silničního průtahu v letech 1964-1971 demolován. * Nový zámek, empírová dvoupatrová vila se sloupovým portikem v krajinářském parku na západním okraji města, postavená v letech 1829-1835 Heinrichem Kochem. Pro zámeckou kapli byly pořízeny obraz Panny Marie od Františka Tkadlíka z roku 1835 a soška madony od Emanuela Maxe z roku 1843. * Kostelecký zámecký park pochází ze stejné doby jako Nový zámek. Je známý zejména výsadbami rododendronů, bledulí a skalkou s množstvím druhů kvetoucích rostlin. Nachází se v něm od roku 1928 využívaný tenisový kurt, zřízený na místě otevřené jízdárny. * Stará radnice na náměstí vznikla přestavbami měšťanského domu (nadpraží portálu z roku 1574), pozdně barokně upravená F. Kermerem po požáru části města v roce 1777 a doplněná o věž. Dále dvakrát přestavována v 19. století. Dnes slouží jako základní umělecká škola. * Kostel svatého Jiří se dvěma věžemi v západním průčelí z let 1769-1773 od F. Kermera na místě staršího kostela. Pozdně barokní stavba na půdorysu kříže s valenými klenbami a výsečemi, barokní zařízení silně upraveno 1891. Na hlavním oltáři pozdně gotická soška Madony (kolem 1500), cínová křtitelnice z roku 1540. * Fara, patrová obdélná budova z 18. století s gotickými sklepy, patro z roku 1831. * Hřbitovní kostel svaté Anny je raně barokní obdélná stavba se dvěma věžemi v průčelí z let 1686-1691. Vnitřní zařízení pochází z téže doby. * Kostel Jana Amose Komenského (původně archanděla Michaela a svatého Václava) je raně barokní stavba na místě renesančního bratrského sboru z let 1580-1586. Je to prostá obdélná budova s půlkruhovým závěrem, opravená v letech 1914-1918. * Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty na náměstí z let 1709-1716 * Kašna na náměstí se sochou Orlice, eklektická z počátku 20. století na místě starší z 19. století * Socha svatého Antonína Paduánského v Žofínské ulici u čp. 132 * Socha svatého Floriána přemístěna z Jirchářské ulice na Příkopy * Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1693 u silnice k Doudlebám * Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1693 Na obci nad cihelnou, na soklu letopočet 1693 a nezřetelný erb rodiny Zárubů z Hustířan * Socha svatého Vincence de Pauli u hřbitova z roku 1753 * Pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice, pseudogotický z roku 1874 * Socha svatého Jana Nepomuckého u bývalého Velkého mlýna * Meteorologický sloup na Palackého náměstí.

Památné stromy

Borovice Erbenka (do roku 1934) * Buk za dráhou * Červený buk u křižovatky * 4 lípy na Palackého náměstí * Lípa u památníku „Obětem“ * Lípa v Stradinské ulici * Platan u pošty * Platanové stromořadí Platanka

Pověsti

Poblíž obce prý kdysi stávala osada Grunda. Jednou na jejím místě orali dva čeledíni, každý na svém poli. +more První muž vyoral zvon a věnoval ho do kostela sv. Jiří. Byl vysvěcen na jméno „Ambrož“ a při zvonění volal: „Vyorali mě. “.

Druhý čeledín také narazil pod zemí na zvon, ale protože to netušil, jen zlostně zaklel a zvon se propadl pod zem. Tento zvon je celý ze zlata. +more Býval zavěšen v klášteře v Grundě, ale schoval se do země před hrůzami třicetileté války. Zvon putuje pod zemí a až dojde pod borovici Erbenku (pod níž s oblibou sedával Karel Jaromír Erben), svině jej vytrhne ze země, zvon zazvoní, klášter se objeví znovu v bývalé kráse a nastane nový věk světa.

Pověst v různých úpravách převyprávěli i Alois Jirásek (Staré pověsti české) a Karel Jaromír Erben v básni Věštkyně (sbírka Kytice).

Osobnosti

Bohuslav Albert (1890-1952), lékař, první ředitel Baťovy nemocnice ve Zlíně * Ladislav Karel Feierabend (1891-1969), národohospodář, politik, ministr, odbojář * František Josef Kinský (1879-1975), majitel kosteleckého velkostatku, disident * Zdeněk Kolářský (1931-2022), akademický sochař a medailér * Tomáš Norbert Koutník (1698-1775), hudební skladatel, kantor a varhaník; v Kostelci působil jako učitel * Vratislav Pasovský (1854-1924), architekt a stavitel z místní stavitelské rodiny, předseda Klubu českých turistů (1890-1915) * Ignác Josef Pešina (1766-1808), zvěrolékař * Josef Pohl (1911-1950), československý válečný hrdina a oběť komunistického režimu * Rudolf Ptáček (1918-1942), letec v RAF * Václav Roštlapil (1856-1930), architekt; vyrůstal zde * Šabatové z Vrbic - Vladimír a Jan * František Ignác Tůma (1704-1774), barokní skladatel * Ludvík Veverka (1893-1947), herec * František Jan Zoubek (1832-1890), regionální historik, komeniolog, redaktor časopisu Památky archeologické a místopisné

Partnerská města

Myjava, Slovensko * Zeulenroda-Triebes, Německo * Bielawa, Polsko

Galerie

Kostelec nad Orlicí-náměstí. jpg|Palackého náměstí Kostelec nad Orlicí - St. +more George's Church. jpg|Kostel sv. Jiří Kostelec nad Orlicí-starý zámek1. jpg|Starý zámek Kostelec n Orlicí1. jpg|Nový zámek.

Reference

Literatura

MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. +more48-49; ISBN 80-86234-04-5. * ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926. * ZDRÁLEK, Kamil (ed. ). Kostelec nad Orlicí v zrcadle času. Kostelec nad Orlicí 2016.

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Orlické tabuli Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Orlice Kategorie:Města v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Český lev ve znaku