Cesko.wiki Ladislav Karel Feierabend
Author
Albert FloresLadislav Karel Feierabend, křtěný Ladislav Antonín (14. června 1891 Kostelec nad Orlicí - 15. srpna 1969 Villach, Rakousko), byl český a československý meziválečný národohospodář a vrcholný představitel družstevnictví v éře jeho největšího tuzemského rozkvětu během meziválečného období: stal se vrchním ředitelem Kooperativy (obchodního ústředí hospodářských družstev) a předsedou Československé obilní společnosti. Po Mnichově se stal ministrem zemědělství. Téměř polovinu svého dospělého života strávil Ladislav Karel Feierabend v exilu, kam odešel hned dvakrát - v letech 1940 a 1948. Je autorem řady odborných prací s tematikou zemědělského družstevnictví a rozsáhlých pamětí na události z období let 1938 až 1950.
Životopis
První republika
Po úspěšném vystudování gymnázia v Hradci Králové a práv na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se věnoval různým hospodářským funkcím v zemědělství. Již v roce 1917 nastoupil na místo tajemníka Ústřední jednoty českých hospodářských družstev. +more Později byl členem, vůči Hradu opoziční, pravicové agrární strany. Bydlel i s rodinou své dcery v exkluzivní rezidenční čtvrti na Ořechovce.
Ve 20. a 30. +more letech dvacátého století se Ladislav Feierabend stal členem burzovní rady a později také prezidentem Pražské plodinové burzy (ta sídlila v současném Kongresovém centru ČNB). Kromě toho, že se výrazně podílel na přestavbě vnitřku budovy Plodinové burzy (pocházející z let 1893 až 1895), zasadil se také o proražení pasáže spojující Senovážné náměstí s ulicí Na Příkopě.
Roku 1930 se stal vrchním ředitelem Kooperativy (obchodního ústředí hospodářských družstev při agrární straně), členem představenstva Centrokooperativu (svaz jednot hospodářských družstev) a (v roce 1932) předsedou Pražské plodinové burzy. V roce 1934 se stal (z pověření vlády) předsedou Československé obilní společnosti, byl také místopředsedou Exportního ústavu.
Z pověření odstupujícího prezidenta Edvarda Beneše se stal ministrem zemědělství v druhé vládě generála Jana Syrového i protektorátních vládách Rudolfa Berana a generála Eliáše do roku 1940. Ladislav Karel Feierabend se zapojil i do činnosti centrálního odbojového orgánu - Politického ústředí, ale po jejím prozrazení emigroval v lednu 1940 do Anglie.
Období let 1940-1948
V Londýně se stal v roce 1940 státním ministrem, roku 1941 ministrem financí exilové vlády. V roce 1942 se v londýnském exilu Ladislav Karel Feierabend z pozice ministra financí zasadil o řadu měnových opatření, která se měla realizovat po skončení druhé světové války (a to včetně včasné emise poválečných československých platidel). +more Budoucí československá platidla nechal vytisknout v roce 1942 a v roce 1944 zřídil Československý měnový úřad, jenž měl po osvobození republiky plnit funkce cedulové banky. V roce 1944 vedl československou delegaci na jednáních o mezinárodním měnovém systému v Bretton Woods.
Jeho rodina se dostala do koncentračních táborů. V únoru 1945 z exilové vlády odešel kvůli nesouhlasu s Benešovou politikou. +more Po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti, kde se netajil s protikomunistickým postojem. Protože agrární strana nebyla po květnu 1945 povolena, vstoupil do národně socialistické strany.
Druhý exil
Po únoru 1948 emigroval podruhé, nejdříve do Anglie a následně v roce 1950 do USA. Ve Spojených státech se zapojil v letech 1965-1969 do vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. +more Na sklonku svého života napsal a vydal v USA obsáhlé osmidílné paměti, jejichž souborné vydání ve třech svazcích vyšlo po roce 1989 i v Česku. Na zámku Mirošov, který v letech 1939 až 1948 vlastnil, je expozice věnovaná jeho osobě a dílu. V roce 1995 mu byl prezidentem republiky in memoriam propůjčen řád T. G. Masaryka I. třídy. Pohřben je v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.
Bibliografie
Politické vzpomínky I. Brno : Atlantis, 1994. +more 475 s. . * Politické vzpomínky II. Brno : Atlantis, 1994. 367 s. . * Politické vzpomínky III. Brno : Atlantis, 1996. 503 s. . * Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Volary : Stehlík, 2007. 161 s. .
Odhalení busty v ČNB
Bronzová busta Ladislava Karla Feierabenda byla dne 7. června 2017 slavnostně odhalena na odpočivadle schodiště do Kongresováho centra České národní banky v Praze. +more Jedná se o druhý odlitek původní busty z 90. let dvacátého století. Autorkou busty je Anna Sedlecká. Odlitek byl zhotoven v umělecké slévárně HVH v Horní Kalné v Podkrkonoší. Slavnostního odhalení byla přítomna i Hana Ludikarová - dcera Ladislava Karla Feierabenda.
File:Busta. Ladislav. +moreKarel. Feierabend. CNB. 2017. Celek. jpg|Celek (popisné tabulky, podpis, busta) File:Busta. Ladislav. Karel. Feierabend. CNB. 2017. jpg|Polocelek (podpis a busta) File:Busta. Ladislav. Karel. Feierabend. CNB. 2017. Detail. jpg|Detail busty.
Protektorátní dovětek
| - | 16. března 1939 | Nábřeží Edvarda Beneše 128/4 (v letech 1938-1948 Kramářovo nábřeží, německy Kramář-Ufer) - do prosince 1941 sídlo protektorátní vlády | Na svém prvním zasedání byla protektorátní vláda informována ministrem zemědělství Ladislavem Karlem Feierabendem o tom, že po zákroku státní správy rezignovali všichni neárijští členové Obilní společnosti, Plodinové burzy a Škrobárenského syndikátu. +more |
|---|---|---|---|
| - | polovina ledna 1940 | Nábřeží Edvarda Beneše 128/4 (v letech 1938-1948 Kramářovo nábřeží, německy Kramář-Ufer) - do prosince 1941 sídlo protektorátní vlády | Předseda potektorátní vlády Alois Josef Eliáš se zde sešel s Ladislavem Karlem Feierabendem a oznámil mu požadavek říšského protektora Konstantina von Neuratha na Feierabendovu okamžitou rezignaci na post ministra zemědělství. Jako důvod bylo uvedeno, že Neurath získal informace o Feierabendově ilegální odbojové činnosti. Alois Eliáš v této souvislosti uvedl, že ministr protektorátní vlády nemá rezignovat, nýbrž emigrovat. |
| - | 15. březen 1939 - do roku 1940 | Rašínovo nábřeží 2000/78 | Dům patřil rodině Havlových. V bytě stavebního podnikatele Václava Marii Havla a jeho manželky Boženy Havlové se na počátku německé okupace scházeli někteří protektorátní ministři: Vladislav Klumpar (ministr zdravotní a sociální správy); Ladislav Karel Feierabend; Dominik Čipera (ministr veřejných prací) s dalšími významnými osobnostmi, k nimž patřili: Hubert Masařík (předseda jednatelského sboru Československého rozhlasu); František Schwarzenberg; Jan Jína; Jan Antonín Baťa; František Bořek Dohalský atd. V domě bydlel i Miloš Havel. |
| - | počátek německé okupace | Milady Horákové 534/59 | Na počátku okupace se v Procházkově plzeňské restauraci scházeli zednáři z rozpuštěných zednářských lóží a též někteří představitelé ilegální odbojové centrály Politické ústředí (PÚ) (např. Jaroslav Kvapil, JUDr. Emil Pavel Lány a Ladislav Karel Feierabend). |
Numismatický dovětek
Po uznání československé vlády v londýnském exilu dne 18. července 1940 a po ustavení vládních exilových orgánů byly zahájeny přípravy směřující k poválečné obnově československé státní měny. +more U tří britských firem (Thomas de la Rue Sussex; Waterlow Londýn; Bradburry and Wilkinson New Malden) byl zadán tisk papírových peněz. Numismatici v této souvislosti hovoří o tzv. „Londýnské emisi československé měny 1945“. Podle předválečných ustanovení o emistní bance mohly mít papírové peníze pouze formální náležitosti státovek. Po skončení druhé světové války s platností vyhlášky Ministerstva financí (ze dne 20. října 1945 číslo 92) byly státovky v nominálních hodnotách 100 Kčs, 500 Kčs a 1000 Kčs uznány jako bankovky. Papírová platidla z „Londýnské emise“ byla používána v období od 1. listopadu 1945 do 31. května 1953 (ukončeno vyhláškou Ministerstva financí číslo 41 z roku 1953). Zajímavostí také je, že na dvacetikorunové státovce je uvedena předválečná zkratka měny Kč (takto se československá měna oficiálně označovala v letech 1921-1938, koruny za druhé republiky a protektorátní koruny se označovaly zkratkou K, korunové měna tzv. Slovenského státu pak zkratkou Ks, zkratka Kčs byla zavedena až po druhé světové válce). Na lícových stranách papírových peněz v nominálních hodnotách 5 Kčs, 10 Kčs, 20 Kčs, 50 Kčs, 100 Kčs, 500 Kčs a 1000 Kčs je podepsán jako ministr financí Ladislav Karel Feierabend.
File:Londyn. Emise. +moreCSR. 1945. Feierabend. 1000. Kcs. gif|Bankovka s nominální hodnotou 1000 Kčs (Jiří z Poděbrad) File:Londyn. Emise. CSR. 1945. Feierabend. 100. Kcs. gif|Bankovka s nominální hodnotou 100 Kčs (T. G. Masaryk) File:Londyn. Emise. CSR. 1945. Feierabend. 50. Kcs. gif|Státovka s nominální hodnotou 50 Kčs (generál Milan Rastislav Štefánik) File:Londyn. Emise. CSR. 1945. Feierabend. 20. Kcs. gif|Státovka s nominální hodnotou 20 Kčs (Karel Havlíček Borovský) File:Londyn. Emise. CSR. 1945. Feierabend. 10. Kcs. gif|Státovka s nominální hodnotou 10 Kčs File:Londyn. Emise. CSR. 1945. Feierabend. 5. Kcs. gif|Státovka s nominální hodnotou 5 Kčs.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
https://web. archive. +moreorg/web/20090508102411/http://unueco. cz/zemedelske-druzstevnictvi. php * [url=http://www. atlantis-brno. cz/inshop/autori/feierabend-ladislav-karel/]Ladislav Karel Feierabend[/url] na webu nakladatelství Atlantis * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/dnesniplus/_zprava/ladislav-karel-feierabend-politicke-vzpominky--1727238]Ladislav Karel Feierabend: Politické vzpomínky[/url] na webu Českého rozhlasu Plus * [url=http://www. libri. cz/databaze/kdo20/search. php. zp=1]L. K. Feierabend v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století[/url] * Johanisová, Naďa: [url=http://www. sedmagenerace. cz/ladislav-feierabend-pluralitni-ekonomika-a-ekonomicka-demokracie]Ladislav Feierabend: pluralitní ekonomika a ekonomická demokracie[/url] - portrét L. K. Feierabenda v časopise Sedmá generace 2/2009 * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/historie/_zprava/feierabenduv-utek-po-labi--1207747]Pořad Českého rozhlasu Plus Feierabendův útěk po Labi[/url].
Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu Kategorie:Členové Strany národní jednoty Kategorie:Členové Národního souručenství Kategorie:Členové České strany národně sociální Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Českoslovenští ministři zemědělství Kategorie:Českoslovenští ministři spravedlnosti Kategorie:Ministři zemědělství České republiky Kategorie:Ministři vlád Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Českoslovenští ministři financí Kategorie:Českoslovenští ministři pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa Kategorie:Čeští exiloví spisovatelé Kategorie:Čeští političtí spisovatelé Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Pořadatelé družstev Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka I. +more třídy Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození 14. června Kategorie:Narození v Kostelci nad Orlicí Kategorie:Úmrtí v roce 1969 Kategorie:Úmrtí 15. srpna Kategorie:Úmrtí ve Villachu Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově.