Cesko.wiki Mirošov
Author
Albert FloresMěsto Mirošov se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať Rokycany-Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. +more století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.
Významnou roli ale Mirošov sehrál v době národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.
V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. +more Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.
V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). +more Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv. Jakuba.
Během druhé světové války byl zde zřízen koncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).
V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Mirošov v Brdech, které vzniklo k +more_únor'>10. únoru 2014. Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.
Pamětihodnosti
* Zámek Mirošov byl založen rodem Gryspeků v šestnáctém století jako renesanční tvrz. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z počátku dvacátých let osmnáctého století. +more * V severní části města se dochovalo tvrziště, které je pozůstatkem tvrze Dvorec ze čtrnáctého století. Ta zanikla na počátku husitských válek. Na jejím místě roste památný strom Lípa na Purku. * Kostel svatého Josefa na náměstí * Socha anděla * Socha svatého Antonína Paduánského * Socha svatého Jana Nepomuckého * Sousoší Piety * Zájezdní hostinec na náměstí * Sýpka se sochou anděla * Mirošovské doly - těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo. * Lípy u křížku * U města rostl tzv. Mirošovský topol chráněný jako památný strom.
Významné osobnosti města
Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří - 15. +more srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik * Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov - 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský * Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák - 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník.