Gryspekové z Gryspachu

Gryspekové z Gryspachu (též Griespekové z Griespeku, české jméno vzniklo zkomolením původního jména Grießenbeck von Grießenbach) je původem dolnobavorský a později hlavně český šlechtický rod, pocházející z Griespachu nedaleko Pasova. Bavorské rodové větve žijí dodnes.

Historie

alt= +morejpg|náhled|Florián_Gryspek,_zakladatel_české_linie_rodu|alt='>385x385pixelů Před příchodem do Čech nebyl rod příliš zámožný. Podle Gothajského almanachu původní jméno rodu znělo von Hanreith, resp. Hohenreith, podle starého hradu zničeného Uhry.

Zakladatelem rodu byl Ludolf z Hahnreithu, jehož rodina podle místní kroniky přišla z Obergrießbachu an der Paar a Grießbeckerzellu nedaleko Aichachu v horním Bavorsku. Ludolf měl roku 1124 postavit hrad Griessenbach s kaplí sv. +more Štěpána nad vsí Postau v okrese Landshut. Ruina hradu byla zaznamenána ještě na rytině z roku 1723, zámek a kostel se v přestavěné podobě dochovaly. První písemně zaznamenaný Gotfridus de Grisoenbach († 1293) od roku 1240 sloužil bavorskému vévodovi Jindřichovi XIII. , jeho syn Otto se stal opatem kláštera benediktinů ve Weltenburgu na Dunaji. Další osobností byl Gotthard, dvořan římského císaře Ludvíka Bavora, roku 1332 pasovaný za hrdinství v bitvě u Mühldorfu na rytíře.

Zakladatelem české linie rodu byl Florián Gryspek z Gryspachu. Narodil se v roce 1509 v Innsbrucku otci Maxmiliánovi, který byl císařským radou. +more Roku 1530 byl v družině Karla V. v Augsburgu, kde ho poznal Ferdinand I. a přijal ho do svých služeb. Stal se královským sekretářem, později královským komorním radou a vojenským radou. Získal si královu přízeň a veliké jmění, čímž ovšem získal i nenávist opozičních stavů, kterým se navíc nelíbilo, že je cizinec a horlivý katolík. České evangelické stavy ho měly za královského špeha a donašeče, což mu bylo vytýkáno i na sněmu 20. dubna 1547, kdy byl v době nepřítomnosti krále za své „zrádné skutky“ uvězněn v Bílé věži. Po třech dnech poslal král zprávu, že má být propuštěn. Král mu za jeho věrnost a vše, co za něho vytrpěl, dal do zástavy panství Nečtiny. Florián Gryspek značně rozmnožil i svůj majetek. Náležely mu: Nečtiny, Nelahozeves, Kaceřov, Kralovice, Rožmitál, Mirošov, Žižkov, Kočov aj. Také měl dům v Praze a v Plzni. V Kaceřově a v Nelahozevsi nechal postavit nové zámky. Na svých panstvích masivně uplatňoval renesanční architekturu. Zámky Nelahozeves a Kaceřov proto patří k nejzajímavějším a nejcennějším renesančním stavbám v Čechách. V zámcích uchovával umělecké sbírky, památky a obrazy. Naučil se dobře česky a krátce před svou smrtí vydal „Instrukce pro své hospodářské úředníky“ a „Řád selský“ pro své poddané, kteří měli spravovat jeho panství. Se svou manželkou Rosinou Holtzovou ze Silianu měl 24 dětí. Přežilo ho sedm synů - Václav, Ferdinand, Karel, Vratislav, Jan Jiří, Jaroslav Bedřich a Blažej. Všichni na rozdíl od otce vyznávali evangelickou víru, stejně tak i jejich potomci.

Synové Vratislav a Ferdinand studovali v Paříži a 24. srpna 1572 během Bartolomějské noci unikli smrti jen díky výstraze královny Alžběty.

Po Floriánově smrti si rožmitálské panství rozdělili synové Ferdinand a Jan Jiří. Ferdinand zemřel bezdětný a po smrti Jana Jiřího zde vládla vdova Eliška s mladším synem Janem Jaroslavem. +more Starší syn Florián (1592-1642) byl u svého strýce a poručníka v Mirošově. Ten jako plnoletý převzal rožmitálské panství. Po smrti synů strýce Karla a strýce Blažeje (†1620) dědili Jan Jaroslav a Florián polovinu panství Kaceřov a celé panství Nelahozeves, ale drželi je jen krátký čas. Když vypuklo stavovské povstání proti králi Ferdinandovi II. , zúčastnili se ho i rytíři Gryspekové. Florián vstoupil do českého vojska. Stavovskému vůdci Arnoštu hraběti z Mansfeldu, který obléhal Plzeň, poskytl děla z kaceřovské zbrojnice. Když byl Rožmitál obsazen vojskem Baltasara Maradase, psal rytíř Florián Mansfeldovi do Plzně, aby mu na pomoc poslal vojsko. Mansfeld tak učinil a Florián a Jan Jaroslav opět dobyli rožmitálský zámek a zajali císařskou posádku, kterou pak do Plzně odvedli.

Za účast na stavovském povstání byl členům rodu, kteří se na něm podíleli, zkonfiskován veškerý majetek 16. září 1622. +more Další členové rodu emigrovali.

Jan Jaroslav po ztrátě rožmitálského panství žil v Draheničkách u Březnice na statku „u Hulů“, kde byl v roce 1623 zavražděn Janem Karlem Příchovským z Příchovic. Jeho bratr Florián se obrátil na katolickou víru a žil ještě v roce 1642. +more Členové rodu Gryspeků umírali rychle po sobě. Například v letech 1615-18 zemřeli tři synové Karlovi, v roce 1618 Václav a Mikuláš a v roce 1620 Albrecht a Blažej. Kvůli tomu vznikla a rozšířila se pověst, že když Gryspekové o všechna svá panství přišli, raději se společně otrávili, než aby čelili pádu svého rodu.

Jako poslední příslušník české rodové linie se uvádí Jáchym z Gryspachu, jímž roku 1678 vymřela česká linie rodu. Žil a zemřel ve Střeziměři u Klatov. +more Vlastnil panství Nečtiny a Kácov. Přečkaly ho jeho dcery Anna, Zuzana provdaná Hrušková z Března a Alžběta provdaná Vrábská z Vrábí.

Bavorští Grießenbeckové z Grießenbachu v 18. - 20. +more století působili jako statkáři, vojáci, diplomaté, poštovní úředníci či politici na rodovém panství v okolí Landshutu, v Řezně nebo v Mnichově a žijí dosud.

Erb

Znak Gryspeků tvoří čtvrcený štít, jenž měl kromě původních krokví na zlatomodrém podkladu ještě červenou orlici. Na památku vězení svého v Bílé věži přijal Florián Gryspek do svého erbu bílou věž v modrém poli.

Hrobka

Hrobka Gryspeků se nachází v Kralovicích v kostele sv. Petra a Pavla, kde ji nechal zbudovat Florián Gryspek. +more Těla zde pochovaných jsou pro svou zachovalost označovány jako kralovické mumie. Po zkonfiskování gryspekovského majetku v roce 1622 byly Kralovice darovány Plaskému klášteru, který o ně žádal. Gryspekové, kteří zemřeli po roce 1620, již nebyli do hrobky pochováni, neboť byla od roku 1620 zavřena. V roce 1668 dal opat kláštera příkaz, aby byly všechny cínové rakve vyjmuty a mrtví ponecháni pouze v dřevěných rakvích. Cínové rakve byly roztaveny a byly z nich odlity nové varhany do klášterního kostela.

Osobnosti

Česká linie

Florián Gryspek z Gryspachu (1504-1588), český královský úředník

Bavorské linie

Karl Ernst Grießenbeck von Grießenbach (1787-1863), bavorský královský generálmajor a velitel Bavorského kadetského sboru * Karl Sigmund Christian Grießenbeck von Grießenbach (1844-1881), velkostatkář, právník a člen Bavorské poslanecké komory

Příbuzenstvo

Česká linie se spojila s Malovci, Kolovraty, Vrabskými, pány z Bubna, Lažanskými z Bukové a dalšími českými rody.

Odkazy

Reference

Literatura

Gryspekové a předbělohorská šlechta, Kralovice a poddanská města : sborník příspěvků ze semináře konaného v Mariánské Týnici ve dnech 21. -23. +more května 1997 / Výkonný red. Jiří Fák. - Plzeň: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 1997. - 114 s. * * * Ottův slovník naučný X, s. 553.

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Německé šlechtické rody Kategorie:Pobělohorští exulanti