Choceň

Město Choceň se nalézá v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, asi 15 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice. Město se skládá ze sedmi evidenčních částí - Choceň, Březenice, Dvořisko, Hemže, Podrážek, Plchůvky a Nová Ves, přičemž poslední dvě jmenované tvoří územní exklávu. Ve městě žije obyvatel. Choceň je významným železničním uzlem. Město je členem Mikroregionu Vysokomýtska.

Historie

Středověk

První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy území Kojata, syn Hrabišův přenechal villu Hocen (dnešní Choceň) svým bratrům Sezimovi a Milotovi. +more Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastnil tehdejší trhovou ves Choceň (villa forensis Choczna) král Václav II. .

Počátkem 14. +more století ji získal Mikuláš z Potštejna a založil zde hrad; protože byl považován za zemského škůdce, byl hrad (spolu s dalšími) roku 1338 rozbořen vojskem kralevice Karla; roku 1341 se hrad nazýval oppido Kotzen, když se syn Mikuláše z Potštejna zřekl práv k Chocni jako bývalému jmění královskému. Další změny majitelů ve 14. století považoval August Sedláček za obtížné nepřetržitě vysledovat. V letech 1406-10 se připomíná Zikmund Pykna z Lichtenburka jako pán choceňského panství, po jehož smrti připadlo (opět) na krále jako odúmrť. Roku 1437 získali část Chocně páni z Kunštátu a Poděbrad a další část, pravděpodobně menší, páni ze Žampachu.

Raný novověk

Na začátku 16. století, v roce 1509 se stala Choceň majetkem pánů z Pernštejna. +more V této době prošlo město rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastal až za majitele Zikmunda ze Šelmberka z Kosti a na Mrači, který získal Choceň roku 1555 koupí od Jaroslava z Pernštejna. Ten si zvolil Choceň za své sídlo a nechal si v letech 1561-1562 na břehu řeky Orlice vystavět zámek. Vzápětí na nově přikoupeném pozemku zřídil i rozsáhlý poplužní dvůr. Za jeho vlády si měšťané v roce 1564 pořídili dům pro vybudování radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, soudní a sňatků. Na králi Ferdinandovi I. Habsburském vymohl Zikmund v roce 1558 pro Choceň privilegia na pořádání dvou výročních osmidenních trhů, které měly začínat vždy na Obrácení sv. Pavla (25. ledna) a na sv. Václava (28. září). Udělil privilegia cechu řeznickému (1571) a krejčovskému (1576). Roku 1581 osvobodil radnici od všech poddanských platů a robot, udělil choceňským měšťanům právo várečné a obci patronátní právo k místnímu farnímu kostelu s podmínkou, že Chocenští si budou ustanovovat faráře, kterého jim potvrdí konzistoř podobojí. Město bylo tedy utrakvistické. V roce 1581 se v držení města a panství opět uvázali Pernštejnové, kteří v roce 1585 udělili priligia cechu ševcovskému. Dlouho však panství nedrželi a v roce 1587 je za 25000 kop grošů českých prodali Hertvíkovi Zejdlicovi ze Šenfeldu.

Roku 1602, za vlády Hertvíka, zničil další požár téměř celé město. Dřevěná stavení však byla znovu obnovena a zámek přestavěn. +more V roce 1619 udělil Hertvíkův syn Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu výsady tkalcovskému cechu. Rudolf Žejdlic zemřel roku 1622 (údajně byl otráven) a za účast ve stavovském odboji bylo panství zkonfiskováno a prodáno roku 1623 Albrechtu z Valdštejna. Ten k němu připojil přikoupené statky Dobříkov a Zámrsk a panství jako celek prodal ještě v roce 1623 Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. Od něj je v roce 1628 získal Ferdinand Zikmund Kurz ze Senftenau. V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce, zvyšovaly se berně a byla zrušena někdejší privilegia. Nastal všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přišly nové robotní povinnosti, vzrůstal tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmansdorffů od roku 1686 nastal další nárůst feudálního útlaku.

Ke změně k lepšímu došlo až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dal městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. +more Městu byla přidělena nová pečeť, která nahradila tehdejší starobylou pečeť husitskou. V roce vzniknul komplex architektonicky cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské výrobě přibyly v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vznikla u náhonu papírna, která pracovala až do roku 1857.

19. století

V první polovině 19. +more století nastal významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí Praha - Olomouc (1845), Choceň - Broumov (1875) a Choceň - Litomyšl (1882). Tím se Choceň stala důležitou železničním uzlem.

Zámek dal do současné podoby přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský († 1836), a v letech 1849-1850 dala kněžna - vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedli v Chocni přádelnu lnu, rozvíjel se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vedlo dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských. +more Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky. Během první světové války se zde nacházel uprchlický tábor pro polské běžence a ruské válečné zajatce.

Pamětihodnosti a zajímavosti

Zámek v Chocni * Zámek Choceň - zámek z roku 1562 *Kostel svatého Františka Serafinského * Mariánský sloup na Tyršově náměstí * Historický špitál, Záměstí 217 * Městský dům, Jungmanova 306 * Socha svatého Jana Nepomuckého *Hradiště Zítkov *Hradiště Hlavačov *Kruhová výtopna železničního depa Choceň - kulturní památka z roku 1875 *Cretornis hlavaci - jediný dosud objevený ptakoještěr v ČR (mezí Chocní a Zářeckou Lhotou)

Orgány města

Současným starostou je od roku 2018 Ing. Jan Ropek (Živá Choceň)., 1. místostarostou Ing. Jiří Pírko, 2. místostarostou Jiří Hejzlar.

Rada města má 7 členů: Ing. Jan Ropek, Ing. Jiří Pírko, Jiří Hejzlar, Milan Matějka, Jan Pažin, Bc. Vojtěch Sedláček a Mgr. Dagmar Bláhová.

Zastupitelstvo města má členů 21 členů: Mgr. Bláhová Dagmar, Chaloupka Pavel, Ing. +more Doležal Jan, Ph. D. , Ing. Grundman Martin, Ing. Hašek Michal, Hejzlar Jiří, Klíma Tomáš, doc. PhDr. Kopecký Jiří, Ph. D. , Kučera Miroslav, Luxová Věra, Matějka Milan, Mikulecký Jindřich, PharmDr. Obr Zdeněk, Pažin Jan, Ing. Pírko Jiří, Ing. Ropek Jan, Bc. Sedláček Vojtěch, Ing. Štancl Vojtěch , Ing. Valtr Ladislav, Ing. Víchová Marie, Zeman Pavel.

Průmysl

V Chocni je tradiční potravinářský průmysl, mlékárenství (Choceňská mlékárna), pekárenství a znovuobnovené pivovarnictví (Pivovar Choceň Splávek). V okolí Chocně zemědělství, rostlinná produkce především obiloviny a olejniny i živočišná produkce především drůběž a také výroba krmných směsí pro zvířata (OSEVA UNI). +more Významné zastoupení má i strojírenství, elektrotechnický průmysl (ENERGO Choceň) a automobilový průmysl (Autoneum CZ). V minulosti byl v Chocni významný textilní průmysl a výroba letadel.

Školství

Základní škola Mistra Choceňského v Chocni

Střední školy

Obchodní akademie a Střední odborná škola cestovního ruchu Choceň, T. G. Masaryka 1000

Základní školy

Základní škola Mistra Choceňského, Mistra Choceňského 211 * Základní škola Svatopluka Čecha, Svatopluka Čecha 1686

Mateřské školy

Mateřská škola Kaštánek, Kaštanová 1339 * Mateřská škola Stromovka, Stromovka 1339 * Mateřská škola Vostelčice, Smetanova 1682 * Mateřská škola Záměstí, Záměstí 154

Vzdělávací a volnočasová zařízení

Základní umělecká škola Choceň, Pernerova 1 * Dům dětí a mládeže Choceň, Paraple 1624

Kultura

Kino Máj v Chocni O kulturu ve městě se stará organizace spravovaná městem Kulturní zařízení města Choceň. +more Ve městě se také nachází Orlické muzeum v budově zámku. Město má informační centrum, městskou knihovnu, kino Máj nebo společenský Pánský dům. Město vydává každý měsíc Choceňský zpravodaj.

Pravidelné akce

Ve městě se každoročně koná Choceňský food festival či Sokolský běh republiky. Pravidelně se pořádají vzdělávací akce Choceňské univerzity volného času.

Sport

Ve městě je obrovské množství sportovního vyžití. Městem i okolím vede velké množství cyklostezek. +more Cyklotrasy Choceň - Brandýs nad Orlicí - Ústí nad Orlicí, Choceň - Vysoké Mýto a jiné. V centru města je velké množství stojanů pro kola, včetně úložných boxů pro kola u železniční stanice. Mimo to v Chocni naleznete zimní stadion, koupaliště, fotbalový stadión, baseballové hřiště, tenisové kurty. Ve městě působí hokejový klub HC Spartak Choceň.

Doprava

Silniční doprava

Do Chocně nevede žádná silnice I. +more třídy, nejbližší je silnice I/35. I přesto je Choceň důležitým silničním uzlem kraje. Chocní procházejí krajské silnice II. třídy č. 315, č. 317 a zároveň zde začínají krajské silnice II. třídy č. 312 a č. 357. Do budoucna se plánuje výstavba silničního přivaděče k připravované dálnici D35, která povede nedaleko Chocně a výstavba silničního obchvatu města. 281x281pixelů.

Železniční doprava

Ve městě Choceň se nachází jedna železniční stanice a dvě železniční zastávky: Dvořisko a Plchůvky. Choceň je důležitým železničním uzlem.

Od roku 1845 vede městem důležitá celostátní dráha č. 010 (Praha) - Kolín - Pardubice - Choceň - Česká Třebová, jenž je zároveň trasou prvního a třetího českého tranzitní železniční koridoru a která je i mezinárodně významnou tratí zařazenou do transevropské dopravní sítě TEN-T. +more Správa železnic plánuje vybudovat přeložku železniční tratě v úseku Choceň - Ústí nad Orlicí s cílem zvýšit maximální traťovou rychlost na 160 km/h.

Do Chocně je zaústěna i celostátní dráha č. 020 (Praha) - Velký Osek - Hradec Králové - Choceň, která byla zprovozněna roku 1875. +more Tato trať projde v brzké budoucnosti celkovou modernizací a zdvoukolejněním. Na tuto dráhu přímo navazuje trať č. 026 Choceň - Týniště nad Orlicí - Náchod. Ve stanici Choceň též začíná regionální dráha č. 018 Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl zprovozněná v roce 1882. Provozovatelem těchto drah je státní organizace Správa železnic.

Ve stanici Choceň zastavují vlaky Českých drah kategorie osobní vlaky (Os), spěšné vlaky (Sp), rychlíky (R) linky R18 „Slovácký Expres“ a R19 „Svitava“, vlaky EuroCity (EC) a InterCity (IC) linky Ex1 a Ex2. Dále zde zastavují vlaky soukromého železničního dopravce Leo Express kategorie LET „Orlice“ a spojují Orlickoústecko s Prahou (o víkendu a svátcích spojují Wrocław s Prahou).

Železniční stanice Choceň prošla na počátku 21. +more století (2003-2005) celkovou modernizací za necelou 1 miliardu korun, rekonstrukce se dočkala i výpravní budova, která si v roce 2010 vysloužila titul „Nejkrásnější nádraží“. V roce 2020 proběhla revitalizace prostoru přednádraží, kdy se rozšířilo parkoviště pro automobily a byly vybudovány prostory pro uložení kol do stojanů nebo do úložných boxů.

Výluka

Z důvodu modernizaci traťového úseku Brandýs nad Orlicí - Ústí nad Orlicí (2021-2023) je výrazně pozměněn jízdní řád. Některé dálkové spoje jezdí odklonem přes Vysočinu a vybrané vlaky linky Ex1 a Ex2 začaly zastavovat v Chocni. +more Od února 2022 dojde k velkému omezení regionálních spojů. Osobní a spěšné vlaky budou nahrazeny NAD v úseku Choceň - Česká Třebová. Z důvodu modernizace traťového úseku Blansko - Brno hl. n. jsou omezeny spoje linky R19 „Svitava“. Vlaky končí ve stanici Blansko. Cestující, kteří dále pokračují ve směru Brno hl. n. musí využít NAD. Tento výlukový řád potrvá do konce roku 2022. Autobusové nádraží v centru Chocně.

Autobusová doprava

Ve městě se nachází autobusové nádraží umístěné v centru města, většina autobusových spojů má počáteční stanici na autobusové zastávce u železniční stanice.

Ve spojích veřejné autobusové dopravy i železniční dopravy platí přepravní a tarifní podmínky krajského integrovaného dopravního systému IREDO. Dopravní obslužnost tu zajišťují především autobusoví dopravci ČSAD Ústí nad Orlicí (ICOM Transport), Arriva či AUDIS BUS.

Pravidelné autobusové linky veřejné dopravy směřují do Horního Jelení, Kosteleckých Horek, Litomyšle, Sloupnice, Ústí nad Orlicí, Kostelce nad Orlicí, Borohrádku dalších míst.

Letiště

V blízkosti místní části Dvořisko se nachází malé letiště Choceň s travnatým povrchem pro ultralehká letadla. Letiště má mezinárodní zkratku ICAO: LKCHOC.

Příroda

Přírodní rezervace Peliny Na území města se nalézá vícero chráněných území a památných stromů: * Přírodní rezervace Peliny * Přírodní památka Hemže-Mýtkov * Přírodní památka Vstavačová louka * Borovice lesní u Trojhránku * Čertův dub * Lípa srdčitá v zatáčce u hřbitova * Lipová alej na Hemže ( až ) * Lipová alej od zámku na Chlum ( až ) V blízkosti města (nedaleko Zářecké Lhoty) byly v jednom lomu roku 1880 náhodně objeveny fosilní pozůstatky jediného prokazatelného zástupce skupiny ptakoještěrů (pterosaurů) z našeho území. +more Zpočátku byl nález pojmenován významným paleontologem profesorem Antonínem Fričem jako Cretornis hlavaci, později se název změnil na Ornitochirus hlavaci a nález je uložen v Národním muzeu v Praze, jeho duplikát se nachází v Chocni v Orlickém muzeu, ve kterém je i sbírka kosterních pozůstatků mamuta, jeskynního medvěda či nosorožce srstnatého.

Obyvatelstvo

1869	3,932
-	1880	4,340	+10.4%
1890	4,514
1900	4,981
1910	5,673
1921	5,771
1930	6,998
1950	7,511

| [wiki_table=8ea14fca] |- | colspan="2" |Zdroj: Historický lexikon obcí 1869-2011 |}

Osobnosti

Jiné provedení městského znak * Marie Bečvářová (1878-1936), česká herečka * Jan Berka Choceňský (okolo 1494-1545), lékař a vydavatel lékařských spisů, mistr pražské univerzity a děkan artistické fakulty * Ladislav Brom (1908-1969), český herec, filmový režisér a producent * Karel Driml (1891-1929), český lékař, popularizátor vědy, autor loutkových her * Tomáš Norbert Koutník (1698-1775), český kantor, varhaník a hudební skladatel * Václav Tomáš Matějka (1773-1830), český skladatel a kytarista * Vilém Nezbeda (1912-2004), básník a překladatel; ligový rozhodčí a vrcholný fotbalový funkcionář * Josef Augustin Paukert (1879-1960), český sochař a medailér * Adolf Schneeberger (1897-1977), český fotograf * Martin Stráník (1990), horolezec * Ervín Špindler (1843-1918), český politik, novinář a překladatel * Jindřich Veselý (1885-1939), český učitel, historik a teoretik loutkového divadla * Vladimír Mikeš (1927), básník a překladatel * Ivana Andrlová (1960), česká herečka * Milena Lukešová (1922-2008), česká spisovatelka * Čeněk Mužík (1906-1988), český architekt

Galerie

Soubor:Tyršovo náměstí v Chocni. jpg|Tyršovo náměstí s radnicí Soubor:Choceň - kostel Svatého Františka Serafínského. +morejpg|Kostel Svatého Františka Serafínského Soubor:Fara v Chocni. jpg|Fara Soubor:Nábřeží (Choceň) 04. jpg|Nábřeží Soubor:Záměstí (Choceň) 07. jpg|Ulice Záměstí Soubor:Dolní (Choceň) 09. jpg|Ulice Dolní Soubor:Choceň, T. G. Masaryka, od mostu. jpg|Ulice T. G. Masaryka Soubor:Choceň, Komenského a Mistra Choceňského, základní škola. jpg|Základní škola Mistra Choceňského Soubor:Základní škola v Chocni. jpg|Základní škola Sv. Čecha Soubor:Obchodní akademie Choceň. jpg|Obchodní akademie Soubor:Zámek v Chocni. jpg|Zámek Soubor:Zámecký park v Chocni 06. jpg|Zámecký park Soubor:Choceň lipová alej 04. jpg|Lipová alej Soubor:Choceň, Masarykův most, z nábřeží Krále Jiřího. jpg|Tichá Orlice.

Odkazy

Reference

Literatura

Jindřich Ladislav BARVÍŘ: Děje města Chocně, Náměšť 1886 * Radovan DVOŔÁK: Choceň. Patnáct kapitol z dějin města. +more Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000 * Luboš ČERMÁK: Stopy - fakta - svědectví z historie trati Choceň - Broumov v datech a obrazech. Praha: BEN, 1997 (2. část 1999).

Externí odkazy

[url=https://www. chocen. +morecz/]Oficiální web města Choceň[/url] * * [url=http://www. chocen. info/fotky/index. html]Fotografie z Chocně z roku 1938 a 1939[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130202032439/http://www. virtualczech. cz/kraj-pardubicky/515-chocen]Virtuální prohlídka[/url].

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Sídla v Orlické tabuli Kategorie:Města v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Mikroregion Vysokomýtsko