Ferdinand Zikmund Kurz ze Senftenau

Ferdinand Zikmund hrabě Kurz ze Senftenau, Ferdinand Sigmund Graf Kurz von Senftenau (1592 Mnichov - 24. března 1659 Vídeň) byl německý šlechtic, diplomat a státník ve službách Habsburků. Jako vicekancléř Svaté říše římské (1637-1659) patřil k vlivným osobnostem diplomacie habsburské monarchie během třicetileté války. V roce 1636 získal říšský hraběcí titul. Díky sňatku a císařově přízni získal majetek v Čechách (Choceň), další statky vlastnil v Dolním Rakousku.

Životopis

Pocházel z německé šlechtické rodiny usazené v Bavorsku a později také v rakouských zemích. Byl synem barona Filipa Kurze (†1643), který působil v Mnichově jako hofmistr. +more Ferdinand svou kariéru zahájil u dvora arcivévody Albrechta ve Španělském Nizozemí (dnešní Belgie). S doporučením bavorského vévody přešel do služeb rakouských Habsburků a od roku 1625 jako císařský komorník patřil ke dvoru Ferdinanda II. , od roku 1626 byl členem říšské dvorní rady Brzy se zařadil mezi důležité osobnosti vídeňského dvora a na přelomu let 1633-1634 byl zasvěcen do plánu sesazení a likvidace Albrechta z Valdštejna. Na Valdštejnově pádu profitoval majetkově a v roce 1636 byl povýšen do říšského hraběcího stavu. Vlivného postavení dosáhl za vlády Ferdinanda III. , kdy se stal říšským vicekancléřem (1637-1659), od roku 1640 byl též členem Tajné rady. Během třicetileté války často vyjížděl z Vídně s diplomatickými úkoly, spolupracoval s Maxmiliánem Trauttmansdorffem, i když se s ním často dostával do sporů. Blízké a vzájemně prospěšné vztahy udržoval také s císařskými generály jako byli Jindřich Šlik nebo Matyáš Gallas. Na konci třicetileté války byl spolu s Trauttmansdorffem diplomatickým zástupcem na závěrečných mírových jednáních.

Jako říšský vicekancléř patřil po celou dobu vlády Ferdinanda III. k nejdůležitějším osobnostem zahraniční i domácí politiky habsburské monarchie, procházela přes něj veškerá diplomatická korespondence a díky vlastní síti vlivných kontaktů byl považován za jednoho z nejlépe informovaných dvořanů u vídeňského dvora. +more Po smrti Ferdinanda III. si nadále uchoval velký vliv na jeho nástupce Leopolda I. a byl pověřen vedením jednání o císařské volbě ve Frankfurtu nad Mohanem. V této době již musel bojovat proti intrikám osobností o generaci mladších (Auersperg, Schwarzenberg), ale své postavení si udržel. Zároveň jej trápily záchvaty dny a do Frankfurtu dorazil se zpožděním až v dubnu 1658, mezitím absolvoval léčení v Karlových Varech. Prosazení volby Leopolda I. římským císařem patřilo k největším úspěchům jeho dlouholeté politické dráhy. Ještě na podzim 1658 vedl jednání s diplomatickým poselstvem ruského cara Alexeje I. Zemřel o necelý půlrok později ve Vídni.

Rodinné a majetkové poměry

Horn, majetek Kurzů od roku 1628 Byl dvakrát ženatý, prvním sňatkem s Marií Alžbětou Muschingerovou (†1640), dcerou viceprezidenta dvorské komory Vincence Muschingera, získal v Čechách panství Choceň a Borovnice. +more K panství Choceň patřilo 16 vesnic a Ferdinand Kurz se zde snažil prosadit rekatolizaci, zdejší zámek byl v roce 1646 vydrancován Švédy. Hrozbě hromadného odchodu nekatolických obyvatel předešel Kurz potvrzením městských privilegií (1654). V druhé vlně pobělohorských konfiskací po smrti Albrechta z Valdštejna získal statky Kluky a Žáky z majetku Trčků z Lípy. Tento majetek získal darem v letech 1635-1636 jako náhradu za finanční odměnu 50 000 zlatých přiznanou císařem. Mimo jiné vlastnil také dům v Praze. Již v roce 1636 prodal statek Borovnice a o dva roky později i Kluky. Tvrz v Žákách prošla raně barokní přestavbou, ale i tento statek byl v roce 1648 prodán. Kromě toho měl majetek v Dolním Rakousku (Drosendorf, Horn). Podruhé se oženil v roce 1642 s Reginou Annou Abensberg-Traunovou (†1662). Z obou manželství pocházelo sedm dcer. Panství Drosendorf zdědila Marie Eleonora, provdaná Sprinzensteinová, Choceň převzala Marie Terezie, provdaná Schönkirchenová. Marie Terezie původně zdědila jen třetinu panství, v roce 1666 ale za 60 000 zlatých vykoupila podíly svých sester, nakonec celé panství prodala v roce 1686 Trauttmansdorffům.

Jeho mladší bratr Maxmilián (1595-1662) zůstal v Bavorsku, kde se stal nejvyšším komořím a nejvyšším hofmistrem, byl také členem říšské dvorské rady. Jejich bratranec Jan Jakub Kurz (1583-1645) byl diplomatem v císařským službách a zastával funkce vyslance v Polsku, Francii a Turecku.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

HÖBELT, Lothar: Ferdinand III. Mírový císař proti vůli; České Budějovice, 2015; 489 s. +more ISBN 978-80-88030-09-6 * KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657-1658); České Budějovice, 2009; 327 s. ISBN 978-80-86829-43-2 * STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 404-407 ISBN 978-80-87284-67-4.

Externí odkazy

[url=https://www. deutsche-biographie. +morede/gnd121561232. html#ndbcontent]Ferdinand Zikmund Kurz ze Senftenau in: Deutsche Biographie[/url] * [url=https://www. gedaechtnisdeslandes. at/personen/action/show/controller/Person/. tx_gdl_gdl%5Bperson%5d=533]Ferdinand Zikmund ze Senftenau in: Allgemeine Deutsche Biographie[/url] * [url=https://www. gedaechtnisdeslandes. at/personen/action/show/controller/Person/. tx_gdl_gdl%5Bperson%5d=533]Ferdinand Zikmund Kurz ze Senftenau[/url].

Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Hrabata Kategorie:Narození 1592 Kategorie:Narození v Mnichově Kategorie:Úmrtí 24. +more března Kategorie:Úmrtí 1659 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.