Cretornis hlavaci

Rekonstrukce za života Cretornis hlavaci je vědecké jméno dosud jediného ptakoještěra, známého podle kosterních fosilií z území České republiky. Pterosaur byl objeven roku 1880 v lomu u Zářecké Lhoty nedaleko Chocně. Nález pochází z pozdně křídových vrstev jizerského souvrství (geologický věk turon, asi před 92 miliony let) a jedná se o neúplnou kostru levé přední končetiny (křídla). Rozpětí křídel tohoto létajícího plaza činilo jen asi 1,5 až 1,6 metru.

Historie objevu

Lom mezi Zářeckou Lhotou a Chocní, kde byla roku 1880 objevena první fosilie "českého" ptakoještěra (stav k roku 2006). +more Fosilie objevili dělníci v lomu, kteří získávali štěrk na opravu místní cesty. Jistá paní Tomková, krupařka z Chocně, pak na nález upozornila choceňského lékárníka a sběratele fosilií Františka Hlaváče. Ten zbytek fosilií zajistil a následně zaslal do Prahy profesoru Fričovi. Původně byl pak nález popsán Antonínem Fričem v roce 1881 jako "zubatý prapták" pod jménem Cretornis Hlaváči. O sedm let později (v roce 1888) byla slavným britským přírodovědcem Richardem Lydekkerem rozeznána domnělá příslušnost k pterosaurům z taxonu Ornithocheirus. Vzhledem ke skutečnosti, že biologické názvosloví neakceptuje diakritiku, Lydekker změnil druhové jméno na "hlavatschi". Nová formulace sice v přibližném duchu zachovala výslovnost, nicméně Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury podobné zásahy nedovolují. Správné druhové jméno, jež bylo zvoleno jako pocta choceňskému lékárníkovi a sběrateli fosilií Františku Hlaváčovi, který na nález Friče upozornil, je proto hlavaci.

Dnes jsou vzácné zkameněliny tohoto pterosaura uloženy v Národním muzeu v Praze. Existuje také nepotvrzená informace, že podobné kosti (snad také pterosauří) byly ještě před tímto objevem nalezeny i na jiných místech v okolí lomu, později se však zřejmě ztratily.

Systematické zařazení

Dle nejnovějších výzkumů je český ptakoještěr pravděpodobně představitelem kladu Neoazhdarchia v rámci kladu Azhdarchoidea. Podle jiných fylogenetických analýz se však jednalo spíše o zástupce čeledi Nyctosauridae (resp. +more kladu Pteranodontia).

Paleoekologie

Kretornis obýval tropickou ostrovní přímořskou oblast dávné Střední Evropy. Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. +more Například zástupci příbuzného a mnohem většího rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.

Odkazy

Reference

Literatura

Socha, V. : Dinosauři v Čechách, nakl. +more Vyšehrad, 2017 (str. 124-129) * Socha, V. : Pravěcí vládci Evropy. Kazda, 2020 (str. 154-160).

Externí odkazy

[url=https://dinosaurusblog. com/2013/03/18/pribeh-ceskeho-ptakojestera/]Článek o českém ptakoještěrovi na webu DinosaurusBlog[/url] * [url=http://www. +moreosel. cz/8339-druhohorni-plazi-v-cechach-iii. html]Článek o českých nálezech ptakoještěrů na webu Osel. cz[/url] * [url=https://pardubice. idnes. cz/ptakojester-nalez-chocen-0h2-/pardubice-zpravy. aspx. c=A181204_131757_pardubice-zpravy_skn]Článek o objevu druhu C. hlavaci na webu iDNES. cz[/url] * [url=https://dvojka. rozhlas. cz/meteor-o-svatebnich-darech-zvirat-prvnim-bleskosvodu-a-dracich-nad-chocni-7962594]Rozhlasový rozhovor s V. Sochou o ptakoještěrovi od Chocně[/url] *.

Kategorie:Pterodaktyloidi Kategorie:Živočichové českého pravěku Kategorie:Organismy žijící v křídě