Potštejn

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Potštejn (něm. Pottenstein) je obec v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou nacházející se přibližně zhruba 4,5 km jihovýchodně od města Vamberka a 10 kilometrů jihovýchodně od Rychnova nad Kněžnou. Obec leží v údolí řeky Divoká Orlice pod vrchem, na kterém se nachází stejnojmenný hrad Potštejn. Na druhé straně údolí je v lese zachována zřícenina hradu Velešov. Nadmořská výška protékající řeky je 310 metrů nad mořem, proti tomu vrchol s hradem dosahuje do nadmořské výšky 443 metrů.

První písemná zmínka o obci pochází z poloviny 14. století. +more Sídlo vznikající v podhradí získalo svůj název od již dříve existujícího hradu. Od konce 19. století až do roku 1924 byl pro obec užíván název Potštýn nad Orlicí. V tomtéž období byl Potštejn vyhledávaným letoviskem. Žije zde obyvatel. Počet obyvatel má vzestupnou tendenci, v roce 2001 žilo v obci trvale 904 obyvatel a na konci roku 2011 920 obyvatel.

Vyjma hradu nad obcí se v jejím středu nachází zámek, kostel svatého Vavřince i bývalé říční lázně. V katastru obce se nachází také přírodní rezervace Modlivý důl, která chrání původní smíšený les nad údolím řeky.

Potštejnem prochází od severu k jihu silnice I/14. Na východním okraji Potštejna stojí stejnojmenná železniční stanice, kterou prochází neelektrifikovaná železniční trať číslo 021 z Týniště nad Orlicí do Letohradu kategorie C3. +more V období platnosti jízdního řádu 2019/2020 zastavoval ve stanici vyjma osobních a spěšných vlaků i jeden pár přímých rychlíků Hradečan z Prahy do Letohradu a zpět.

V roce 2020 v obci fungoval pivovar, několik ubytovacích i stravovacích zařízení, prodejna smíšeného zboží nabízející rovněž poštovní služby, zdravotní středisko i základní a mateřská škola. V obci se dále nachází i evangelický kostel, dětský domov či sběrný dvůr. +more Nedaleko proti proudu řeky Divoké Orlice se nalézá tábořiště Vochtánka.

...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (5)

Poloha a přírodní poměry

Obec se rozkládá na obou březích Divoké Orlice na úpatí vrchu Kapraď (529 m n.  m. +more) a hradního kopce. Sousedí s katastry obcí Záměl, Vamberk-Merklovice, Litice nad Orlicí, Sopotnice, Polom, Proruby, Velká Lhota, Chleny a Doudleby nad Orlicí. Z geologického hlediska leží v tzv. potštejnské antiklinále, jejíž jádro tvoří tmavý granodiorit, těžený ve stěnovém etážovém lomu Černá skála ve východní části katastru obce. Mezi hradním kopcem a Kapradí se koryto řeky Divoké Orlice zahlubuje až do krystalických hornin skalního podkladu. Prudké svahy, které řeka vytváří, jsou pokryty rozsáhlými souvislými smíšenými a listnatými porosty, původní dřevinná skladba lesů Středního Poorličí je dochována v rezervaci Modlivý důl.

Historie

Jméno získala obec podle stejnojmenného hradu, nazvaného podle svého zakladatele Půty z rodu Drslaviců: Půtův kámen, Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Hrad byl založen na sklonku 13. +more století, nejstarší zmínka o podhradí pochází z 50. let 14. století.

Jedním z nejznámějších majitelů hradu byl Mikuláš z Potštejna, v obecném povědomí známý jako loupeživý rytíř. Patřil k nejhouževnatějším odpůrcům Lucemburků v Čechách. +more Z tohoto důvodu moravský markrabě Karel v roce 1339 hrad oblehl a po devítitýdenním obléhání jej dobyl. Mikuláš přitom našel v sutinách hradu smrt. Hrad byl záměrně pobořen, ale již mezi lety 1355-1358 jej Karel IV. nechal opět vystavět. Ve druhé polovině 15. století vlastnil hrad i panství Potštejn český král Jiří z Poděbrad a jeho synové. Panství však bylo často zastavováno, mezi jinými také bývalému husitskému hejtmanovi Bedřichovi ze Strážnice, který zde zemřel.

V roce 1497 získal celé rozlehlé potštejnské panství Vilém II. +more z Pernštejna. Na počátku 16. století byl hrad přestavěn a přeměněn v reprezentativní šlechtické sídlo. V roce 1556 však byli donuceni Pernštejnové vzhledem k tíživé ekonomické situaci potštejnské panství prodat, jeho novým majitelem se stal rýnský falckrabě Arnošt. Ten po dvou letech rozlehlé panství rozdělil na několik částí a postupně odprodal různým šlechtickým rodům. Samotný Potštejn v roce 1558 koupil Václav Hrzán z Harasova a na Jenšteině. Hrzánové z Harasova vlastnili panství Potštejn, které kromě hradu, městečka Potštejna a města Kostelec nad Orlicí tvořilo dalších 18 vesnic nebo jejích částí, do roku 1629, kdy jej jako silně zadlužené odkoupil Kašpar z Grambu.

+morejpg|náhled|vlevo|Hrad_a_městys_Potštejn,_kresba_Jan_Antonín_Venuto'>Johanna Venuta z roku 1792.

V době 17. století přestal hrad sloužit jako sídlo vrchnosti a pustl. +more V roce 1746 získal potštejnské panství, zmenešené již v době třicetileté války o město Kostelec nad Orlicí a několik dalších vsí, slezský emigrant Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Za něho se městečko Potštejn dočkalo nového rozkvětu. Byla zde zřízena tkalcovna, bělírna plátna a manufaktura na zpracovávání hedvábí. Mezi lety 1749-1755 byl v obci vystavěn zámek čtvercového půdorysu, který se později stal majetkem Dobřenských z Dobřenic.

V druhé polovině 19. století došlo k dalšímu rozvoji obce, který urychlilo zřízení železničního spojení prostřednictvím Severozápadní dráhy v roce 1873. +more Poslední čtvrtstoletí jsou již ve znamení intenzivního veřejného a spolkového života a také proměny obce v populární letovisko. V roce 1881 zde byl zřízen Okrašlovací spolek, který z vlastních prostředků na cestě od mostu k jezu vysázel lipové stromořadí. Dnes tato promenáda patří vedle hradu k hlavním dominantám Potštejna. Nastávající kosmopolitní charakter dříve spíše nenápadné obce podtrhlo také zřízení prvního sboru obnovené Jednoty bratrské v roce 1870 a příchod jejího prvního duchovního správce z hornolužického Ochranova. V následujících letech odtud vyvíjel intenzivní misijní činnost v celém Podorlicku a na podporu chudších obyvatel zorganizoval v Potštejně domácí výrobu knoflíků pro firmu Wees & Weiss v nizozemském Zeistu.

Letovisko

Promenáda Pod lipami Na konci 19. +more století se stal Potštejn oblíbeným letoviskem, v němž trávila letní měsíce řada osobností společenského života. Byli mezi nimi vědci, spisovatelé, hudebníci i politici. Popularitě místa napomohla jeho poloha, příhodné klimatické poměry a dobré dopravní spojení. Hlavním propagátorem Potštejna se stal Jan Urban Jarník, dlouholetý předseda zdejšího Okrašlovacího spolku, který vydatně podporoval i rostoucí zájem o Potštejn. Zřídil zde říční lázně s čítárnou a kulečníkem, dva tenisové kurty, krytý kuželník a na promenádě „Pod lipami“ vystavěl jubilejní pavilon. Od roku 1887 spolek pravidelně uveřejňoval seznam letních hostů, kterým se snažil prostředkovat ubytování v soukromých bytech. Řada osobností si zde do konce století vystavěla vily, které doposud výrazně ovlivňují vzhled některých částí obce. Kulturní program hostům zajišťovaly pravidelné koncerty a divadelní představení. Z dlouhé řady jmen potštejnských hostů lze zmínit Tomáše Garrigua Masaryka, pedagoga a filozofa Gustava Adolfa Lindnera, historiky Josefa Kalouska, Václava V. Tomka, Antonína Rezka, Josefa Emlera a Karla Tieftrunka a estetika Otakara Hostinského. Do Potštejna nacházeli cestu i profesoři vídeňské a varšavské univerzity. Letovisko si oblíbili také spisovatelé Josef Václav Sládek a Jaroslav Vrchlický, hudební skladatel Karel Bendl a malíři Karel a Adolf Liebscherové. V období první republiky zájem o Potštejn sice oslábl, ale obec si nadále zachovávala charakter letoviska.

Současnost

Dům prof. +more Jana Urbana Jarníka Současný vzhled části obce stále ovlivňuje jeho někdejší význam letoviska. Vedle dochovaných vil z konce 19. století lze spatřit i stavby roubených domů lidového charakteru. V době nedávné se dočkala úprav a zpřístupnění také některá zákoutí, spojená s pobyty letních hostů, např. skalní stěna Bendlovka v západním svahu hradního kopce, oblíbené místo skladatele Karla Bendla. V obci se zejména v posledních letech čile rozvíjí spolkový život. V roce 2009 byla obnovena Ochotnicko-čtenářská beseda Orlice, v září 2010 byl založen Okrašlovací spolek v Potštejně, který svými aktivitami navazuje na činnost svého předchůdce z let 1882-1950. V roce 2013 se v prostorách hradu konal první ročník festivalu Divadelní Potštejn.

V obci nechybí základní občanská vybavenost (pošta, zdravotnické zařízení, škola), od roku 2007 vzrůstá počet stálých obyvatel. Výrobu lokálního charakteru zastupuje několik firem. +more Na konci roku 2013 začala rekonstrukce někdejšího vrchnostenského pivovaru, který od léta 2014 opět slouží svému původnímu účelu. Díky své poloze, přírodním krásám blízkého okolí a dochovaným kulturním památkám obec nadále těží z turistického ruchu, zejména v letním období.

V Potštejně a jeho bezprostředním okolí jsou tři okruhy naučných stezek: * Žlutá trasa stoupá z obce kolem místa bývalé lanovky hraběte Harbuvala-Chamaré na hrad Velešov, dále pokračuje na vrcholovou partii Kapradě s panoramatickým výhledem do kraje Podorlicka a východního Hradecka a po strmém klesání Modlivým dolem se podle koryta řeky Divoké Orlice navrací zpět do Potštejna. * Červená trasa vede nejstarší částí obce na hradní kopec a její zastavení jsou zaměřena na historii hradu a jeho středověký fortifikační systém. +more * Nejkratší zelená trasa, tzv. lesácká stezka, vychází z parkoviště nad serpentinou u Záměle a vede na bývalý hrad Velešov. Některá její zastavení jsou věnována lokální přírodě.

Zámek

Se vzdálenějšími turistickými lokalitami spojují Potštejn čtyři trasy: * Červená dálková turistická cesta J. S. +more Gutha-Jarkovského západním směrem s rozhlednou ve Vrbici a městem Kostelec nad Orlicí, východním směrem s hrady Litice nad Orlicí a Žampach; a městy Letohrad a Ústí nad Orlicí. * Červená trasa, začínající na turistickém rozcestí před zámkem a vedoucí po zalesněném kopci Chlum, s turistickou chatou Na vyhlídce u Vamberka a dřevěným krytým mostem u Pekla nad Zdobnicí. Trasa dále pokračuje přes Jahodov a Javornici k turistické chatě Kovárna u Rampuše. * Žlutá trasa spojuje Potštejn západním směrem se zámkem v Doudlebech nad Orlicí, východním směrem přes Kapraď, Sopotnici a Českou Rybnou a navazující modrou trasou v místě Popluží s městem Žamberk. * Zelená trasa, začínající u stanice Českých drah a vedoucí okrajem Modlivého dolu, s barokním loveckým zámečkem v Hájku a Brandýsem nad Orlicí.

Místní části

Potštejn * Brná

Doprava

Potštejnem prochází železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad se stanicí Potštejn (zastavují zde všechny vlaky).

Potštejn protíná silnice I/14 z Vamberka do Ústí nad Orlicí. Na území obce se dále nachází několik silnic III. +more třídy: * III/01425 spojující silnici I/14 s železniční stanicí Potštejn * III/01426 spojující Potštejn (silnici I/14) s Brnou * III/3167 v západní části katastru spojující Proruby a Záměl * III/3169 spojující Potštejn (silnici I/14) s Doudlebami.

Potštejnem prochází i značené cyklotrasy 4046, 4071, 4312 a 4321.

Osobnosti

Jan Kvíčala (1843-1908), filolog a politik * Josef Kalousek (1838-1915), historik * Adolf Liebscher (1857-1919), malíř * Jan Urban Jarník (1848-1923), filolog, romanista a albánolog * František Albert (1856-1923), lékař * Karel Sokol Elgart (1874-1929), spisovatel a dramatik * Karel Boromejský Mádl (1859-1932), kunsthistorik * Jaroslav Helfert (1883-1972), historik a muzeolog * Václav Berdych (1916-2016) - český režisér * Rudolf Ropek (* 1970), orientační běžec

Odkazy

Reference

Literatura

BAHLCKE, Joachim - EBERHARD, Winfried - POLÍVKA, Miloslav (red. ). +more Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. Praha 2001, 438-439 * DRAGOUN, Bohumír (red. ). Almanach obce Potštejn 1259-2009. K 750 letům obce. [Potštejn 2009] * HELFERT, Jaroslav. Pomístné názvy v Potštejně a v okolí. Potštejn 1945 * HELFERT, Jaroslav. Farní kostel sv. Vavřince. Potštejn 1946 * HELFERT, Jaroslav. Hřbitovní kostelík sv. Marka. Potštejn 1946 * HABELTOVÁ, Marie - KLÍMA, Jiří Václav. Potštýn. Práce a vzpomínky letních hostí a přátel zátiší potštýnského. Potštýn 1897 * KOKEŠOVÁ, Helena. Návštěvy univerzitních profesorů v Potštejně. In: Cestování Čechů a Poláků v 19. a 20. století. Sborník z mezinárodní vědecké konference (Praha 6. - 7. 9. 2007). Red. Petr Kaleta a Lukáš Novosad. Praha 2008, 156-166 * KRATOCHVÍL, Vilém. Potštejn pod erbem rodu Harbuval Chamaré. Potštejn 2008 * PIVEC, Rudolf. Potštejn. Průvodce. Potštejn 1987 * ŘEZNÍK, Miloš. Potštejnská větev Dobřenských z Dobřenic. In: Východočeský sborník historický 4 (1994), 175-188 * SMUTNÝ, Bohumír. Jan Ludvík Harbuval Chamaré a jeho hospodářská a organizační činnost. In: Sborník prací východočeských archivů 1 (1970), 81-100 * SMUTNÝ, Bohumír. Loscani a Chamaré o východočeském plátenictví. Studie o hospodářské politice habsburské monarchie mezi slezskými válkami a válkou sedmiletou a edice korespondence z let 1754-1757. Zámrsk 1998.

Externí odkazy

[url=http://www. potstejn. +morecz]Oficiální stránky obce[/url] * [url=http://www. potstejn. com]Neoficiální stránky obce[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20190311123134/http://www. hrad-potstejn. cz/]Hrad Potštejn[/url] * [url=http://www. zamekpotstejn. cz]Zámek Potštejn[/url] * [url=http://www. okraslovacispolekpotstejn. cz]Okrašlovací spolek v Potštejně[/url] * [url=http://divadlo. potstejn. cz/index. html]Ochotnicko-čtenářská beseda Orlice[/url] * [url=http://divadelni. potstejn. cz]Festival Divadelní Potštejn[/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Sídla v Orlické tabuli Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Orlice Kategorie:Mikroregion Rychnovsko

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top