Hrzánové z Harasova

Hrzánové z Harasova (německy: Hrzan von Harasov, ve starší české literatuře též jako Hřánové) byli starý český šlechtický rod, který měl společný původ s Homuty z Harasova a Domousickými z Harasova. Jméno je odvozeno od hradu Harasov na Mělnicku, později rod získal statky v severních a východních Čechách. V osobě úspěšného finančníka Adama Hrzána (1563-1619) pronikl rod mezi nejbohatší šlechtu v Čechách (Červený Hrádek, Lanšperk). V roce 1623 získal rod panský stav a v roce 1666 titul říšských hrabat. Jan Adam (1625-1681) byl královským nejvyšším lovčím, jeho syn Zikmund Valentin (1656-1726) zastával post prezidenta české královské komory. Významně se zapsali do barokní architektury v Milešově, který jim patřil 150 let (1686-1842). Poslední významnou osobností rodu byl kardinál František de Paula (1735-1804), dlouholetý rakouský vyslanec ve Vatikánu. Rod vymřel v roce 1842. Rodové jméno připomíná Hrzánský palác v Praze, který je majetkem vlády České republiky a slouží k reprezentačním účelům. Druhý Hrzánský palác se nachází v Celetné ulici v Praze.

Historie

Zámek Milešov, majetek Hrzánů 1686-1842 +morejpg|náhled|vlevo|Houska_(hrad)'>Hrad Houska, majetek Hrzánů 1502-1594.

Rodina pocházela ze středních Čech, kde jim patřil hrad Harasov a poprvé se tady připomíná Pešek v roce 1321. Příjmení Hrzán používal poprvé Dobeš z Harasova v roce 1395, který později za husitských válek podporoval císaře Zikmunda a získal četné výhody. +more Během 15. století získali Hrzánové další statky na Mělnicku (Zásadka, Kropáčova Vrutice), významnou akvizicí byl nákup hradu Houska (1502). Za Tobiáše (Dobeše) Hrzána (†1599) došlo k renesanční přestavbě hradu Houska. Během 16. století patřily Hrzánům i další významné hrady ve středních a východních Čechách jako Jenštejn (1542-1560), Potštejn (1558-1598) nebo Kokořín (1590-1609). Z dlouhodobého postavení provinční šlechty vyvedl Hrzány mezi nejbohatší rody Adam (1563-1619), který proslul jako lichvář, mezi jeho věřiteli byli nejvýznamnější šlechtici jako Rožmberkové nebo Pernštejnové. Adam sňatkem s Annou Kaplířovou ze Sulevic získal statek Skalka, v roce 1588 koupil panství Lanšperk s městem Lanškrounem a 54 vesnicemi, v roce 1606 získal za 236 000 zlatých panství Červený Hrádek u Chomutova, krátce poté koupil ještě hrad Ronov a zámek Stvolínky (1608). V době stavovského povstání se sice politicky neangažoval, ale novému zemskému zřízení půjčil 300 000 zlatých, po jeho smrti v roce 1619 si stavové na Červeném Hrádku vyzvedli ještě další hotovost. S finanční podporou stavovského povstání se po Bílé hoře museli vyrovnat Adamovi synové, kteří byli předvoláni před konfiskační komisi. Adamův starší syn Zdeslav (1583-1642) sice již v roce 1620 přešel na císařskou stranu, ale vyšetřování celé rodiny předešel tím, že za velmi výhodných podmínek prodal celé lanškrounsko-lanšperské panství královskému místodržiteli knížeti Lichtenštejnovi. V roce 1623 byl Zdeslav povýšen do panského stavu, titul svobodných pánů získal o rok později i jeho mladší bratr Jan (1585-1631), který vlastnil Červený Hrádek.

zámku Lanškroun

Další vzestup rodu zajistil Janův syn Jan Adam (1625-1681), který se přiženil do rodu Valdštejnů a jako švagr nejvyššího dvorského maršálka Františka Augustina z Valdštejna a pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna prodělal rychlou kariéru. Byl hejtmanem Žateckého kraje (1650-1653), později královským místodržícím a císařským komorníkem, nakonec se stal nejvyšším lovčím Českého království (1665-1681). +more V roce 1666 byl povýšen do hraběcího stavu a jako nové reprezentativní sídlo nechal postavit zámek v Červeném Hrádku (1665-1675), menší zámek vznikl také na jeho původním sídle ve Skalce. Po Janu Adamovi si dědictví rozdělilo pět synů, z nichž tři zemřeli bez dalšího potomstva. Z nich Arnošt Karel (1651-1697) postavil zámek v Údlicích, oddělených jako samostatný statek od Červeného Hrádku. Jeho mladší bratr Zikmund Valentin (1656-1726) od mládí působil ve správě Českého království, nakonec byl prezidentem české komory (1718-1726). V roce 1707 prodal Lichtenštejnům panství Červený Hrádek za 90 000 zlatých a získané financi mu umožnily výstavbu stavební investice do dvou pražských paláců na Hradčanech a v Celetné ulici.

Ze synů Jana Adama měl další potomstvo Jan Leopold (1654-1711), který po spřízněném rodu Kaplířů ze Sulevic převzal jako univerzální dědic panství Milešov (1686). S dědictvím byla spojena podmínka sloučení erbů a jmen obou rodů (Hrzán-Kaplíř). +more V případě Milešova se o své nároky přihlásilo litoměřické biskupství, jemuž Hrzánové museli nakonec jako kompenzaci vyplatit 15 000 zlatých. Mladší syn Jana Leopolda Ferdinand Maxmilián (1695-1764) zdědil Skalku a s Marií Annou Putzovou vyženil sousední panství Dlažkovice, kde zahájil těžbu českých granátů, nakonec ale tento majetek i se Skalkou prodal (1731). Jeho syn František de Paula (1735-1804) byl duchovním, od roku 1779 kardinálem a v letech 1779-1796 vyslancem habsburské monarchie ve Vatikánu. Svou církevní kariéru zakončil jako biskup v Szombathely (1800-1804). Dědicem Milešova byl starší syn Jana Leopolda Zikmund Ignác (1698-1760), který byl c. k. komořím a hejtmanem litoměřického kraje (1730-1733). Proslul především jako mecenáš umění, iniciátor přestavby milešovského zámku a organizátor parforzních honů. Posledním majitelem Milešova a zároveň posledním členem rodu byl jeho vnuk František Karel Bedřich Hrzán-Kaplíř (1766-1842), který zemřel v Milešově 16. února 1842 a jím rod vymřel. Milešov zdědily jeho sestry provdané do rodin Bylandt a Kurtzrock, později přešlo panství do majetku Lažanských a následně Ledeburů.

Rodokmen

Zámek Červený Hrádek, majetek Hrzánů 1606-1707 +moreJPG|náhled'>Hrzánský palác v Praze Vstupní hala hradu Houska F. A. Hebera, 1845).

# Adam, † 1533, ∞ Dorota Vančurová z Řehnic. Držel Šestajovice, Ctěnice, Radonice. +more ## Václav starší, † 1570, ∞ Františka Alžběta Mračská z Dubé. Držel Jenštejn, od roku 1558 Potštejn, od roku 1568 Dřel-Závrší a Kyje. ### Adam Šťastný, † 1598, ∞ Kateřina z Klinštejna. Držel Potštejn a Kyje. #### Anna Kateřina, ∞ Jan Burjan Kaplíř ze Sulevic, 2 ∞ Jan Arnošt z Ullersdorfu. Držela Potštejn. ### Dorota ∞ Sigmund Karlík z Nežetic. ## Mikuláš, † 1565. Držel Jenštejn a díl Ctěnic. ### Adam, † 11. 1. 1619, ∞ Anna Kaplířová ze Sulevic. Držel Lanšperk-Lanškroun, Ronov, Ctěnice, Červený hrádek a Skalku. #### Mikuláš,† ca 1617, ∞ Veronika Čejková z Olbramovic. #### Vilém Jiří, † ca 1622. #### Zdeslav, † 1642, ∞ Alžběta Haugvicová z Biskupic, † 1638. Držel Lanšperk-Lanškroun, Skalku a Ronov. #### Jan ∞ Sabina Žofie z Vřesovic. Držel Červený hrádek, od roku 1628 Skalku. ##### Jan Adam, 1625-1681, ∞ Marie Maximiliana z Valdštejna. ###### Ferdinand Maxmilián ###### Arnošt Karel, 1651-1697 ###### Jan Leopold, 1654-1711 ###### Zikmund Valentin, 1656-1726 #### Johanka, ∞ Čejka z Olbramovic. #### Eliška, 1611-1625. # Jan, † po 12. 4. 1561, ∞ Eliška z Cetně, 2. ∞ Marie Šliková, 3. ∞ Kateřina z Vartemberka. Držel Zásadku, Kováň, díl Sovínek, Skalsko, Vrutici, Kyje. ## Kateřina ∞ Kryštof mladší Šlik. Držela Jenštejn a díl Ctěnic. # Tobiáš (Dobeš), † po 1. 6. 1570, ∞ Kateřina Vliňská z Vliněvsi, † 1564. Držel Housku (1520-1553), díl Sovínek a Všelisy. ## Magdalena, † 1562, ∞ Hrušovský z Hrušova. ## Václav mladší, ca 1530-1584, ∞ Dorota Horová z Ocelovic, † 1582. Držel Housku, Sovinky, Malkov (mezi lety 1574-1579), Vrutici. ### Tobiáš (Dobeš), † 1599, ∞ Eliška Mracká z Dubé. Držel Housku (do roku 1594), Vrutici a Vysokou Libeň. #### Václav, † po 1625 (zemřel bez potomků). Držel Boreč a Bezno (do roku 1615), Kovaň, Vysoká Libeň a Vrutici (do roku 1622). #### Jiřík. #### Jan. #### Dorota. #### Veronika. ### Jiřík. Držel Vidim. ### Jan, † 25. 10. 1571. ### Kateřina ∞ Pecingar z Bydžína. ## Jiřík ∞ Mariana (. ). Držel Vidim. ### Oldřich, † 1599, ∞ Johanka ze Sulevic. Držel Vidim a Kokořín. #### Tobiáš. Zemřel v chudobě. #### Eusebie. Zemřela v chudobě.

Osobnosti

Erb Hrzánů z Harasova (Hrzan von Harras)

* Adam (1563-1619), karlštejnský purkrabí 1615-1618 * Jan Adam (1625-1681), nejvyšší lovčí 1665-1681 * Zikmund Valentin (1656-1726), prezident české komory 1718-1726 * Ferdinand Maxmilián (1695-1764), hejtman litoměřického kraje * Zikmund Gustav (1698-1760), hejtman litoměřického kraje * František de Paula (1735-1804), kardinál, diplomat, biskup v Szombathely

Erb

Houska

Štít je polcený, pravá část (míněno heraldicky, tzn. z pohledu nositele) má stříbrnou barvu, levá polovina se dále dělí na horní červené a dolní černé pole. +more V klenotu měli síto. Celý erb používali i po povýšení.

Rodová sídla

Červený Hrádek (1606-1707) * Dlažkovice (1718-1731) * Houska (1502-1594) * Jenštejn (1542-1560) * Kokořín (1590-1609) * Lanškroun (1588-1622) * Lanšperk (1588-1622) * Milešov (1686-1842) * Ronov (1608-1647) * Potštejn (1558-1598) * Skalka (1578-1731) * Stvolínky (1608-1647) * Údlice (1606-1707)

Odkazy

Reference

Literatura

DVORSKÁ, Dagmar: Pražské paláce G. B. +more Alliprandiho (kapitola Hrzánský palác, s. 45-52); Masarykova univerzita, Filozofická fakulta; magisterská diplomová práce; Brno, 2011 * * Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. - Severní Čechy; Praha, 1984 * Kolektiv: Milešov. Historie, kulturní památky a jejich dokumentace; Národní památkový ústav, Ústí nad Labem, 2015 * Ottův slovník naučný. Sv. 11. Praha 1897, 812-813 * STROUHALOVÁ, Marcela: Jan Adam Hrzán z Harasova. Zrození barokního kavalíra; Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta; bakalářská práce, Pardubice, 2010 * UBLOVÁ, Eva: Hrzánové z Harasova a jejich statky v severozápadních Čechách v 17. a 18. století; Univerzita J. E. Purkyně, Filozofická fakulta; bakalářská práce, Ústí nad Labem, 2012.

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

Kategorie:České šlechtické rody