Adam Hrzán z Harasova

Technology

12 hours ago

Author

Adam Hrzán z Harasova, zvaný Boháč († 11. ledna 1619) byl český šlechtic z rodu Hrzánů z Harasova. Patřil mezi nejvyhledávanější rytířské lichváře na přelomu 16. a 17. století. Na začátku 17. století byl nejen nejbohatším rytířem v Čechách, ale patřil mezi deset nejbohatších šlechticů v zemi vůbec. V roce 1603 byl se 1755 osedlými sedmým nejbohatším šlechticem v zemi a v roce 1615 s 2182 osedlými obsadil dokonce šestou pozici. Zastával úřad purkrabího Hradeckého kraje a karlštejnského purkrabího.

Život a majetek

Pocházel z rytířské rodiny. Narodil se jako syn Mikuláše Hrzána z Harasova († 1565). +more Po otci zdědil tvrz Ctěnice a okolní vesnice. Od poloviny 60. let 16. století se angažoval v nižší politice, když získal post hejtmana Boleslavského kraje. V roce 1578 se oženil s bohatou Annou Kaplířovou ze Sulevic, která zdědila výnosný velkostatek Skalka na Litoměřicku. Sem se také přestěhoval a několikrát zastával úřad hejtmana Litoměřického kraje (1588-1589, 1596-1597, 1599-1600).

Přízeň Viléma z Rožmberka

Adam Hrzán se stýkal s českým velmožem Vilémem z Rožmberka (1535-1592). Na jeho dvoře v Českém Krumlově získal základy šlechtické výchovy. +more Po dobu devíti měsíců počínaje srpnem 1572 se Adam účastnil prvního poselstva českých pánů a rytířů do Polska, které vedl nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna (1530-1582) a právě nejvyšší purkrabí Vilém. Byli tam vysláni v otázce zájmu habsburského domu o polský trůn, který se uvolnil smrtí posledního krále z dynastie Jagellonců Zikmunda II. Augusta.

Rozšiřování majetku

Lanškrounského zámku

Usilovně shromažďoval dluhopisy. Patřil i k věřitelům císaře +more_Habsburský'>Maxmiliána II. Prostředky k půjčení získal z dělení otcovského majetku, z bohatého věna manželky a z výnosů velkostatku Skalka. V roce 1588 odkoupil od Jana V. z Pernštejna (1561-1597) velkostatek Lanškroun-Lanšperk (Landšperk) ve východních Čechách. Koupě byla zapsána do desk zemských na začátku roku 1589. Podle ní Hrzán koupil podhodnocený statek za pouhých 15 300 kop grošů českých. K velkostatku patřila tři města, několik městeček, kolem padesáti vesnic, dvory, ovčíny, mlýny, rybníky a lesy. Zámek Lanškroun nechal Adam Hrzán výrazně upravit v renesančním stylu. Přestavbu připomíná především vstupní portál, na kterém je letopočet 1601, kdy byla přestavba ukončena, a erb Adama Hrzána s erbem jeho manželky Anny Kaplířové ze Sulevic. Na poddané měl vysoké nároky, zvyšoval dávky, omezoval jim práva. Pro jeho tvrdý a hrubý přístup s ním lanškrounští měšťané vedli soudní spory. V roce 1622 měl velkostatek hodnotu 150 000 kop grošů českých, k lanškrounské části tehdy patřilo město Lanškroun se zámkem a 12 vsí, hrad Lanšperk se připomínal jako pustý.

Zástava Drslavic

V letech 1577-1601 půjčoval Vilému z Rožmberka i jeho dědici Petru z Rožmberka (1539-1611). Ne vždy poskytl peníze v hotovosti, někdy Vilémovi přenechal dluhopisy, jejichž proplacení si Vilém z Rožmberka vynutil ze své pozice nejvyššího purkrabího. +more V roce 1597 dlužil Petr Vok z Rožmberka Hrzánovi už 55 000 kop grošů českých. Ze zapůjčených peněz mu plynuly obrovské zisky z úroku. Za čtvrt století získal od Rožmberků na úrocích přibližně 35 000 kop. Svou úvěrovou strategií cílil k získání některého rožmberského velkostatku. Od roku 1595 držel v zástavě rožmberské panství Drslavice, ale nepodařilo se mu ho získat do trvalého vlastnictví. Od roku 1601 po tomto neúspěchu už Rožmberkovi peníze nepůjčoval.

Koupě Červeného Hrádku

Poté zaměřil svou pozornost na Krušné hory, odkud to měl blízko ke svému panství Skalka. Od české komory požadoval urychlené splacení pohledávek. +more Ta tehdy neměla dostatek prostředků, a proto musela přistoupit na obchod. Tak od ní na konci roku 1605 (nebo v roce 1606) odkoupil panství Červený Hrádek s hradem Blatno, Údlicemi, Nezabylicemi, městečkem Borkem, Horou Svaté Kateřiny za 236 000 zlatých rýnských (125 000 kop grošů českých). Komora získala panství v roce 1594, když bylo zkonfiskováno Jiří Popelu z Lobkowicz, který upadl v nemilost u císaře Rudolfa II. Adam Hrzán zaplatil komoře poslední splátku v roce 1607.

V roce 1608 koupil pro svého syna Jana Mikuláše panství Stvolínky (Stolinky) s pustým hradem Ronov za více než 25 000 kop grošů českých od zadluženého Jana z Vartenberka (nebo od Alžběty, manželky Zikmunda z Vartenberka).

Starosti s lehkomyslným synem

V roce 1608 musel řešit aféru způsobenou svým lehkomyslným synem Zdeslavem. Syn procházel dvořanskou výchovou u Rudolfa II. +more Na počátku 17. století v Praze působil jako osobní císařův stolník. Na rozdíl od šetřivého a zodpovědného otce si užíval bezstarostného života v malostranských hostincích, točil se kolem mladých šlechtičen i zámožnějších měšťanek. Finanční prostředky získával půjčkami u šlechtických přátel. Půjčky ani úroky nesplácel. O synových dluhopisech neměl Adam Hrzán ponětí a dozvěděl se o nich až od nejvyššího zemského sudího Adama mladšího z Valdštejna (1569/1570-1638). Více než třicet věřitelů totiž pohnalo Zdeslava k soudu pro dlužníky u nejvyššího purkrabství v Praze. Jednu třetinu věřitelů tvořily šlechtičny (např. Johana Švihovská, Johana Příchovská, Mariána Czerninová, Alena Vchynská, Ludmila Špetlová, Marie Sluzská, Kateřina Kocová a Eva Kaplířová). Adam dluhy za syna postupně vyrovnal.

Zemské úřady

S Adamovým bohatstvím rostla i jeho politická moc. V letech 1605-1615 zastával úřad purkrabího Hradeckého kraje a v letech 1615-1618 byl karlštejnským purkrabím za rytířský stav. +more Od roku 1604 působil i jako stálý přísedící většího zemského soudu. Účastnil se také zasedání královské rady.

Nepodařilo se mu ale postoupit do vyšší společenské vrstvy, nebyl přijat do panského stavu.

České stavovské povstání a úmrtí

Na podzim 1618 se stavovské direktorium snažilo získat hotovost pro sestavování a vydržování stavovského vojska. Hrzán byl katolické víry, takže finanční pomoc odmítl. +more Direktorská vláda však vyslala do jeho sídel Červený Hrádek, Skalka a Lanškroun ozbrojence a odvezla si hotovost úhrnem 150 000 kop grošů českých. S těmito vynucenými půjčkami na 6 % úrok nakonec Adam Hrzán a jeho synové souhlasili. Zúročení této velké půjčky se už nedočkal, zemřel 11. ledna 1619.

Rodina a dědictví

Adam Hrzán měl s manželkou Annou Kaplířovou ze Sulevic, dcerou Zdeslava Kaplíře ze Sulevic († asi 1566), čtyři syny: * 1. Jan Mikuláš († 1617) ** ⚭ Veronika Čejková z Olbramovic * 2. +more Zdeslav († 1642) ** ⚭ Alžběta Haugvicová z Biskupic († 1638) * 3. Jan († 1631) ** ⚭ Sabina Žofie z Vřesovic * 4. Vilém Jiří († 1620).

Už v roce 1617 po smrti syna Jana Mikuláše rozdělil Adam Hrzán svá severo- a východočeská panství mezi syny Zdeslava, Jana a Viléma Jiřího. Po smrti otce Zdeslav vlastnil Stvolínky, Jan získal Červený Hrádek s Blatnem a Lanškroun získal Vilém Jiří, který však už v roce 1620 zemřel a jeho majetek zdědil Zdeslav. +more V době stavovského povstání synové přestoupili na evangelickou víru, souhlasili s půjčkou direktoriu a podporovali zimního krále Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé hoře jim byla zkonfiskována většina majetku. V roce 1622 byli zproštěni žaloby ze vzpoury proti císaři a byl jim navrácen zkonfiskovaný majetek, když Zdeslav nabídl podhodnocené panství Lanškroun a Landšperk úplatnému předsedovi konfiskační komise knížeti Karlu z Liechtensteinu (1569-1627), místodržícímu v Čechách. V roce 1623 byli bratři Zdeslav a Jan povýšeni do panského stavu. V roce 1628 byl Zdeslav Hrzán opětovně obviněn ze vzpoury, když se přihlásil o splacení peněžní půjčky, kterou jeho otec poskytl v roce 1618 direktoriu. Za svou milost musel zaplatit. V roce 1631 vpadli do Čech Sasové a Zdeslav se snažil získat zboží Stvolínky (Stolinky). Byl však zatčen a odsouzen ke ztrátě všeho majetku. Konečně v roce 1635 získal milost i stvolínské panství a zemřel o 7 let později.