Karel Bonaventura Buquoy

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Karel Bonaventura hrabě Buquoy [bykoá] (francouzsky: Charles Bonaventure de Longueval comte de Bucquoy, německy: Karl Bonaventura Graf von Buquoy; 9. ledna 1571 Arras, Francie - 10. července 1621 Nové Zámky, Uhry) byl francouzský šlechtic z rodu Buquoyů a velitel habsburských císařských vojsk v Nizozemí a ve střední Evropě na počátku třicetileté války.

...
...
...

Původ

Narodil se 9. +more ledna 1571 v severní Francii, v Arrasu (oblast Artois). Jeho předkové pocházeli z Francie a jižní Belgie (Valonsko). Jeho otcem byl Maximilien de Longueval, baron de Bucquoy, kterého španělský král Filip II. povýšil do hraběcího stavu. V roce 1606 se oženil s Marií Magdalenou hraběnkou de Biglia (1573-1653) a hraběnkou de Sarona, pocházející ze staré a vlivné milánské rodiny, s níž měl syna Karla Alberta. Válečné vzdělání získal ve Francii a Španělsku. Buquoyové byli původně zemanským rodem a psali se „de Longueval“ (Longueval = vesnice v Pikardii, kde měli tvrz). 20. června 1580, po povýšení do stavu hrabat, se začali psát „de Bucquoy“. Linie Karla Bonaventury, která se po roce 1618 usadila v Čechách ono písmeno „c“ vypouštěla a někdy místo „y“ používala „i“, aby se mohla odlišovat od linie francouzské a belgické.

Ve službách Habsburků

Svou vojenskou kariéru začal ve službě španělských Habsburků a jejich državách v Nizozemí. Jeho vojenská kariéra rychle stoupala, vojensky zajišťoval místodržitelství v Hennegavsku, kde byl později místodržitelem jmenován jeho syn Albert.

Císařským generálem

Roku 1616 přešel do služeb rakouských roku 1617 mu byl udělen český inkolát. V roce 1618 jej císař Matyáš Habsburský jmenoval velitelem rakouských císařských vojsk a poslal do Čech s úkolem „zkrotit rebelii“ českých stavů. +more V Čechách zvítězil Buquoy v několika důležitých bitvách třicetileté války: Jedním z mezníků konfliktu byla bitva u Záblatí (na Českobudějovicku), kde Buquoy 10. června 1619 zvítězil nad protestantskými vojsky, vedenými hrabětem Petrem Arnoštem Mansfeldem (1580-1626).

Dne 4. +more listopadu 1620 při bitvě u Rakovníka byl choulostivě zraněn průstřelem obou stehen, kulka se dokonce „oudu přirozeného dotkla. “ Vzhledem ke zranění předal velení císařské armády Rudolfu Tiefenbachovi před bitvou na Bílé hoře, která se odehrála dne 8. listopadu 1620. Vlastní bitvy se zúčastnil pouze jako pozorovatel, v jejím průběhu jen jednou nasedl na koně, aby pomohl svému vojsku, když se začalo stavovskému vojsku dařit, ale než dojel na bojiště, bylo nebezpečí zažehnáno.

Odměna

Za jeho vynikající služby a za finanční půjčku mu císař Ferdinand II. +more daroval některá zkonfiskovaná protestantská panství. Základem bylo jihočeské dominium Nové Hrady (na Českobudějovicku), tvrz Cuknštejn a Rožmberk nad Vltavou, dále Libějovice u Vodňan, a další. Darovací listina ze 6. února 1620 byla napsána česky, vlastnoručně ji podepsal císař. Ten neměl na žold pro vojáky, proto dlužené peníze nahradil darováním panství. Po vzniku ČSR byly některé z nich pozemkovou reformou po roce 1918 konfiskovány a staly se tzv. „zbytkovými statky“. Ostatní majetek zůstal v držení rodu až do roku 1945. V době druhé světové války se novohradští Buquoyové přihlásili k německému občanství, a proto v roce 1945 postihly jejich majetek tzv. „Benešovy dekrety“.

Smrt Karla Bonaventury a jeho památka

Karel Bonaventura Buquoy padl 10. +more července 1621 během obléhání pevnosti Nové Zámky na jihozápadním Slovensku. Toho dne chtěli císařští vojáci sklidit pšenici z okolních polí a Buquoy zajišťoval žencům ochranu pomocí 1200 jezdců a 300 pěšáků. Z pevnosti proti nim vyrazil oddíl asi 1200 uherských jezdců, vedený Štefanem Horváthem, a císařští vojáci byli rozprášeni. Samotný generál padl do zajetí. V jednom okamžiku se zdálo, že by císařští vojáci s pomocí posil z tábora mohli získat na bojišti znovu převahu a zajatce osvobodit. Proto dva hajduci, kteří Buquoye střežili, ho raději zabili. Byl pochován v neoznačeném hrobě v kostele Panny Marie, dnes kostel svatého Mikuláše, v Rožmberku nad Vltavou. Po smrti generála se správy panství ujala vdova Maria Magdalena, protože jejich syn byl v té době nezletilý. Na památku svého manžela dala zřídit v přízemí hradu v Nových Hradech jeho pamětní síň se sochou a relikvií jeho domnělého mučednictví (zkrvavený krajkový límec). V 50. letech 20. století byla síň zrušena a po roce 1989 obnovena.

Galerie

Soubor:Karel Bonaventura Buquoy2. jpg|thumb|Rytina vyobrazující Karla Bonaventuru Buquoye Soubor:Charles Bonaventura de Longueval, Count de Bucquoi, by Pieter Paul Rubens. +morejpg|náhled|Karel Bonaventura de Longueval, hrabě Bukvojský, od Pietera Paula Rubense.

Odkazy

Reference

Literatura

Koblasa, Pavel: "Buquoyové. Stručné dějiny rodu", České Budějovice 2002, * * MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. +more I. (A-M), Argo Praha 2008, s. 125-126 * Weyhe-Eimke Baron von, Arnold: "Karl Bonaventura Graf von Buquoy", Vídeň 1876.

Externí odkazy

Karel Bonaventura Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Účastníci bitvy na Bílé hoře Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 1571 Kategorie:Narození v Arrasu Kategorie:Úmrtí 1621 Kategorie:Úmrtí v Nových Zámcích Kategorie:Muži Kategorie:Oběti třicetileté války Kategorie:Úmrtí v bitvě Kategorie:Pohřbení v Rožmberku nad Vltavou

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top