Cesko.wiki Josefína Dušková
Author
Albert Flores
Životopis
Narodila se 6. března 1754 v Praze jako Josepha Hambacher; v Praze prožila celý svůj život. +more Její otec byl zámožný lékárník, Anton Adalbert Hambacher (či "Hampacher"), její matka, Maria Domenica Colomba, pocházela ze Salcburku, byla dcerou jeho starosty Ignatze von Weisera a Josefína po něm dědila. Lékárna jejího otce se nacházela v domě čp. 603 "U Bílého jednorožce" na nároží Celetné ulice a Staroměstského náměstí. Po otcově smrti se rodina přestěhovala do nedalekého domu „U černého slunce“ na Mikulášském náměstí.
V mládí studovala hudbu společně s Františkem Xaverem Duškem; 21. +more října 1776 měli svatbu. F. X. Dušek v té době již dosáhl mezinárodního uznání jako učitel hudby a byl vítaným hostem v hudebních salónech. V roce 1784 společně zakoupili v Košířích usedlost s vilou Bertramka, která tehdy ležela za pražskými hradbami. Sem si pak Duškovi zvali často své přátele a pořádali hudební setkání se slavnými lidmi.
Během své dlouhé a úspěšné kariéry operní pěvkyně vystoupila na koncertech v mnoha evropských městech - Praze, Vídni, Salcburku, Drážďanech, Výmaru, Berlíně, Varšavě, či Lipsku, kde roku 1796 jako první zazpívala Beethovenovu dramatickou árii Ah, perfido. , opus 65. +more Nikdy nepřijala stálé angažmá a zůstala tak nezávislou zpěvačkou.
Po smrti svého manžela roku 1799 se stáhla z veřejného života. Prodala vilu Bertramku a žila v Praze, kde si z finančních důvodů najímala stále menší byty. +more Zemřela v chudobě roku 1824.
Dušková a Mozart
Josefína Dušková se s Mozartem seznámila roku 1777 při návštěvě Salcburku, odkud pocházela její matka, jež zde měla příbuzné. Mozart pro ni tenkrát složil recitativ a árii Ah, lo previdi, KV 272.
Mozart ji roku 1786 také doprovázel na soukromém koncertě před Vídeňským dvorem, krátce po úspěšném uvedení opery Figarova svatba. Ta byla v následujícím roce provedena i v Praze; řada milovníků hudby, snad i manželé Duškovi, při té příležitosti Mozarta pozvali do Prahy. +more Sešli se při jeho vystoupení v koncertním sále Clam-Gallasova paláce na Starém Městě.
Mozart se do Prahy roku 1787 vrátil ještě jednou, aby zde dokončil a v premiéře uvedl operu Don Giovanni. Tehdy navštívil Duškovy na Bertramce. +more Je pravděpodobné, že je tam navštívil i v září roku 1791, kdy dokončoval operu La clemenza di Tito.
Skladba Bella mia fiamma, addio
Během svojí návštěvy roku 1787 Mozart složil koncertní árii Bella mia fiamma, addio (Sbohem, můj krásný plameni, KV 528, datovanou 3. listopadu 1787) na neznámý text.
O okolnostech jejího vzniku existuje historka přisuzovaná Mozartovu synovi Karlu Thomasovi.
:Petranka [sic] je známa jako vila, v níž se Mozart rád zdržoval se svými hudebními přáteli, Duškovými, během svých návštěv Prahy, a kde složil části svého "Dona Juana" (Don Giovanni). Na vrcholu kopce poblíž vily stojí altánek. +more V něm jednoho dne paní Dušková lstí uvěznila velkého Mozarta, poskytla mu inkoust, pero a papír a řekla mu, že jej nepropustí, dokud, jak jí slíbil, nenapíše árii na slova Bella mia fiamma addio. Mozart na to přistoupil, aby se však paní Duškové odplatil za její lest, použil v árii různé obtížně zpívatelné pasáže a hrozil své despotické přítelkyni, že árii ihned zničí, jestliže se jí napoprvé nepodaří árii bezchybně zazpívat.
K příběhu se váže komentář Bernarda Wilsona: "Zdá se, že árie samotná toto vyprávění potvrzuje. Slova Quest' affano, questo passo - terribile per me (mm. +more 27-34) doprovázejí závratnou spleť chromatických melodií umělecky konstruovaných tak, aby otestovaly zpěvaččin smysl pro intonaci a její interpretační schopnosti. Paní Dušková zjevně přestála ono passo terribile, neboť na originálu skladby je její jméno napsané Mozartovou rukou.
Roku 1789 Dušková tuto árii a další vokální díla zpívala na Mozartových koncertech v Drážďanech a Lipsku při jeho turné po Německu.
Ocenění
Současníci oceňovali hlas Duškové pro jeho rozsah a pružnost. Její obdivovatelé jí přezdívali „česká Gabrielli“ po slavné italské koloraturní pěvkyni Catterině Gabrielli. +more Slovník Grove Dictionary o ní napsal: „Byla oceňována pro svůj zvučný hlas, jeho rozsah a pružnost, pro svou muzikálnost a vynikající interpretaci jak bravurních árií tak recitativů. “.
Odkazy
Reference
Literatura
Freeman, Daniel E. +more: Mozart in Prague. Minneapolis: Bearclaw, 2013. . Nové doplněné vydání: Minneapolis: Calumet, 2021. ISBN 978-1950743506. * Grove Dictionary of Music and Musicians, hesla "Josepha Dušek" a "František Xaver Dušek" * * Salfellner, Harald (2003): Mozart und Prag. Vitalis 2003; * Solomon, Maynard (1995): Mozart: A Documentary Biography. New York: Harper Collins.
Externí odkazy
Kategorie:České operní pěvkyně Kategorie:Sopranisté a sopranistky Kategorie:Wolfgang Amadeus Mozart Kategorie:Narození 1754 Kategorie:Narození 6. +more března Kategorie:Úmrtí 1824 Kategorie:Úmrtí 8. ledna Kategorie:Pohřbení na Malostranském hřbitově Kategorie:Ženy.