Milena Jesenská

Milena Jesenská (10. srpna 1896, Praha - 17. května 1944, koncentrační tábor Ravensbrück, Německo) byla česká novinářka, spisovatelka a překladatelka. V. H. Brunner: Milena Jesenská v redakci Pestrého týdne (1927)

Život

Mládí

Narodila se v rodině pražského univerzitního profesora a stomatologa Jana Jesenského (1870-1947) a jeho ženy Mileny, rozené Hejzlarové (1874-1913, dcery školního inspektora dr. Františka Hejzlara). +more Bydleli na Starém Městě v domě čp. 377/I v Ovocné ulici (dnes ulice 28. října). V sedmnácti letech Mileně matka zemřela a Jesenská zůstala sama se svým otcem. Navštěvovala dívčí gymnázium Minerva, v německo-židovské intelektuální společnosti kolem kavárny „Cafe Arco“ (na rohu Hybernské a Havlíčkovy ulice) se seznámila mj. se spisovateli Maxem Brodem a Franzem Werfelem.

Na přání svého otce studovala v Praze na Karlově univerzitě medicínu, které však zanechala po několika semestrech. Ve 20 letech se setkala s Ernstem Pollakem, o deset let starším literátem, který pracoval jako překladatel u jedné pražské banky. +more Proti vůli svého otce se za něj provdala a v roce 1918 se s ním přestěhovala do Vídně. S otcem (částečně kvůli vzdorovitému sňatku) přerušila na čas téměř všechny styky. Manželství s Ernstem Pollakem se záhy dostalo do krize. Vzhledem k manželovým nízkým příjmům začala dávat hodiny češtiny (mezi její žáky patřil např. rakouský spisovatel Hermann Broch) a začala se živit překlady a novinařinou. Překládala z němčiny pro české noviny a externě také přispívala fejetony do módních magazínů. Záhy začala dopisovat do řady českých novin a brzy si vybudovala pověst výborné novinářky.

Přátelství s Franzem Kafkou

V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovatele Franze Kafky Der Heizer (Topič), a proto napsala autorovi, zda smí povídku přeložit. Tím začala jejich vzájemná spolupráce a korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí. +more Jejich přátelství bylo téměř výhradně korespondenční. Setkali se jen dvakrát, jednou na čtyři dny ve Vídni a později na den v pohraničním městě Gmünd. Próza Topič byla jejím prvním překladem Kafky do češtiny, posléze přeložila do češtiny i Kafkův Proces, Rozjímání a Ortel. Kromě Franze Kafky se znala osobně i s Maxem Brodem, Franzem Werfelem, Karlem Krausem, Karlem Čapkem a Ferdinandem Peroutkou.

První republika, manželství

Krátce po Kafkově smrti se rozešla s Pollakem a odstěhovala se nejprve do Drážďan a v roce 1925 zpět do Prahy, kde se podruhé provdala, a to za českého architekta Jaromíra Krejcara. V roce 1928 se jim narodila dcera Jana („Honza“), pozdější spisovatelka Jana Krejcarová-Černá (1928-1981). +more Jesenská patřila k pražské literární scéně, před válkou kosmopolitní, a uplatnila své literární schopnosti především jako novinářka. Mimo Peroutkovy Přítomnosti, kterou vedla v letech 1938 až 1939, přispívala také do deníku Tribuna, Národních listů, Lidových novin, magazínu Pestré listy, roku 1926 byla krátce redaktorkou týdeníku Pestrý týden. V deníku České slovo vedla rubriku Ženská hlídka, v níž radila hospodyňkám s vařením a vedením domácnosti. Ačkoliv sama tyto praktické znalosti neměla, tlumočila své rady a recepty z dopisů čtenářek a bavila se jejich mystifikací.

Jako řada českých levicových intelektuálů a literátů První republiky (např. Jaroslav Seifert) i ona krátce sympatizovala s komunistickou stranou a psala i do novin Svět práce. +more V domě v Žitné ulici (který projektoval Krejcar) se scházela levicová kulturní společnost (býval tam hostem například Julius Fučík). Poté, co se dozvěděla o zločinech stalinismu, v roce 1936 z KSČ vystoupila. Jesenská trpěla revmatismem, vážně nemocná začala být po porodu dcery. Stala se závislou na morfiu (závislosti se zbavila až v roce 1938). Rozčarováním skončilo i její manželství s Jaromírem Krejcarem.

Nacistická okupace a smrt

Po připojení zbytku Čech a Moravy k třetí říši se aktivně účastnila protinacistického odboje a pomáhala při emigraci řadě židovských rodin. V listopadu 1939 byla pro svou protinacistickou činnost zatčena. +more Následujícího roku byla deportována tzv. „na převýchovu“ do koncentračního tábora Ravensbrück, kde pracovala na ošetřovně a byla morální oporou ostatním vězeňkyním. V Ravensbrücku také potkala Margarete Buber-Neumannovou, rovněž bývalou novinářku, která o ní napsala knihu. V Ravensbrücku zemřela v roce 1944 na selhání ledvin.

Pražské adresy

Prokopovo náměstí čp. 260/4 - rodný dům. +more V rohovém domě se v 10. srpna 1896 narodila zubnímu lékaři Janu Jesenskému jediná dcera pojmenovaná po matce Milena. Otec měl v prvním patře byt s ordinací. * ulice 28. října (dříve Ovocná) čp. 377/13 - bydleli v posledním patře, v 1. patře měl její otec soukromou ordinaci * Spálená čp. 99/33 * Kouřimská čp. 2326/6 - poslední pražská adresa před jejím zatčením v listopadu 1939.

Dílo

Mileniny recepty, Pražská akciová tiskárna, 1925 (v témže roce dvě vydání) * Cesta k jednoduchosti, 1926 * Člověk dělá šaty, 1927

Posmrtná vydání článků, esejů a reportáží (většinou psaných pro časopis Přítomnost, 30. léta): * * * *

Německy: * Milena Jesenská. „Alle meine Artikel sind Liebesbriefe“ (Milena Jesenská. +more „Všechny mé články jsou milostné dopisy“), vydala Alena Wagnerová, Bollmann Verlag, Köln, 1994 * „Ich hätte zu antworten tagelang und nächtelang“ - Die Briefe von Milena („Mohla bych odpovídat dny a noci“ - Dopisy Mileny), vydala Alena Wagnerová (mj. Fischer Taschenbuch Verlag, Frankfurt am Main, 1999) * „Alles ist Leben“ - Feuilletons und Reportagen 1919-1939 („Všechno je život“ - fejetony a reportáže 1919-1939), vydala Dorthea Rein, BtB bei Goldmann, 1999.

Anglicky: * The Journalism of Milena Jesenska: A Critical Voice in Interwar Central Europe (Žurnalismus Mileny Jesenské: Kritický hlas v meziválečné střední Evropě), přeložila a vydala Kathleen Hayes, New York: Berghahn Books, 2003

Ocenění

Přestože byla významnou českou novinářkou a překladatelkou v období první republiky, stala se celosvětově známá především jako blízká přítelkyně Franze Kafky (vedle Felice Bauerové a Julie Vohryzkové) - „Kafkas Freundin Milena“ („Kafkova přítelkyně Milena“). Její tvorba - fejetony, články, svědectví a reportáže o meziválečné střední Evropě, problematice jejích společností a jejích vztahů - se dočkala zaslouženého světového uznání až po druhé světové válce. +more Roku 1996 jí byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy. V roce 1995 byla institucí Jad vašem poctěna udělením ceny Spravedlivá mezi národy v Jeruzalémě.

Jménem Mileny Jesenské je též pojmenována mezinárodní žurnalistická cena a Zvláštní cena Mileny Jesenské novinářské ceny Česko-německého fondu budoucnosti za "činy, vyjadřující občanskou statečnost a zasazující se o multikulturní porozumění, toleranci a soužití obyvatel obou zemí ve společné Evropě".

Knihy o Jesenské

Biografie, vzpomínky

Jana Černá: Adresát Milena Jesenská, Praha : Klub přátel poesie, 1969, ** 2. vydání: Praha : Concordia, 1991. +more ** 3. vydání: Praha : Torst, 2014, 189 s. * Jaroslava Vondráčková: Kolem Mileny Jesenské, Praha : Torst, Centrum Franze Kafky, 1991, ** druhé opravené a doplněné vydání: Praha : Torst, 2014, 332 s. * Alena Wagnerová: Milena Jesenská, přeložila Alena Bláhová, Praha : Prostor, 1996, anglicky: * Margarete Buber-Neumann: Milena, the Tragic Story of Kafka's Great Love (Milena, tragický příběh Kafkovy velké lásky) * Mary Hockaday: Kafka, Love and Courage: The Life of Milena Jesenska (Kafka, láska a odvaha: Život Mileny Jesenské) * Jana Černá: Kafka's Milena (Kafkova Milena), Northwestern, 1993 francouzsky: * Jana Černá: Vie de Milena (Život Mileny), Le livre de poche, 1993 * Margarete Buber-Neumann: Milena, Seuil, Points, 1997 * Mary Hockaday: Milena de Prague (Milena z Prahy), Calman-Lévy, 1997 německy: * Margarete Buber-Neumann: Kafkas Freundin Milena (Kafkova přítelkyně Milena), 1963 * Margarete Buber-Neumann: Milena Jesenská: „Sterben allein ist zu wenig“ (Milena Jesenská: „Jenom umřít je málo“), List, 2001 * Alois Prinz: Ein lebendiges Feuer: die Lebensgeschichte der Milena Jesenská (Život jako oheň: životní příběh Mileny Jesenské), Beltz & Gelberg, Weinheim 2016, .

Další

Franz Kafka: Briefe an Milena (Dopisy Mileně) * Nahum N. Glatzer: The Loves of Franz Kafka (Lásky Franze Kafky), Schocken, 1986

Odkazy

Reference

Literatura

JIRÁSKOVÁ, Marie. Recepce díla Mileny Jesenské v českých zemích v letech 1945 až 1989. +more In: JESENSKÁ, Milena. Milena Jesenská. Křižovatky. (Výbor z díla). Praha: Torst, 2016. 879 s. ISBN 978-80-7215-520-0 *HORÁKOVÁ, Daňa. O Pavlovi, Torst 2020, str. 207. ISBN 9788072155927.

Související články

Marie Jirásková (literární historička) - věnuje se osobnosti M. Jesenské

* Kaple svatého Jana Nepomuckého (Guntramovice) - umístění pamětní desky M. Jesenské

Externí odkazy

[url=://www. iwm. +moreat * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/portrety/_zprava/milena-jesenska-na-doraz--1587793]url=http://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:68cd2c50-e40b-11e8-bc37-005056827e51]Digitální archiv časopisu Přítomnost[/url] v digitální knihovně Kramerius NK ČR. * [url=http://www. pritomnost. cz/archiv/cz/1938/1938_7_9. pdf]Přítomnost 36 (1938)[/url] and [url=http://www. pritomnost. cz/archiv/cz/1938/1938_12_10. pdf]Přítomnost 41 (1938)[/url] -dva články Mileny Jesenské * [url=http://www. iwm. at/index. php. option=com_content&task=view&id=80&Itemid=153]Milena Jesenská Fellowships for Journalists[/url], Univerzita Vídeň, Institut humanitních věd -[/url]Na doraz. [/url] pořad Českého rozhlasu Plus věnovaný Mileně Jesenské, rozebírá její známost s Kafkou, její členství v KSČ, cituje z málo známé literatury.

Milena Jesenská Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé Franze Kafky Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Spisovatelé píšící anglicky Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Franz Kafka Kategorie:Osobnosti Družstva v prvním sledu Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Ravensbrück Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka Kategorie:Spravedliví mezi národy Kategorie:Narození 1896 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 10. +more srpna Kategorie:Úmrtí 17. května Kategorie:Úmrtí 1944 Kategorie:Ženy.