Siřem

Siřem je vesnice, část města Blšany v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Blšan. Siřem je také název katastrálního území o rozloze 4,61 km².

Název

Název vesnice byl odvozen z osobního jména Sirěmь (ze slovesa siřěti - osiřet) ve významu Siřemův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Zirem (1237), Sirem (1238), de Cyrem (1295), de Syrziemye (1318-1322), Czirsim (1325), in Syrsin (1326), Ziren (1356), Syrzim (1387), Syrenum (1369), na vsi Syrzemj (1556), Syrzem (1575), Zirow (1658), Zieraw (1682), Zyhrau (1787) a Siřem nebo Zürau (1854).

Historie

Prvně je v písemných pramenech uváděna v roce 1237, kdy se podle ní psal vladyka Bohuslav se synem Nevlasem. Roku 1325 vesnici král Jan Lucemburský prodal +more_Petra_a_Pavla_na_Vyšehradě'>Vyšehradské kapitule. Ta zde nechala v polovině 14. století postavit farní kostel.

V letech 1410-1416 vesnice patřila Jindřichu Skopci z Dubé. Po husitských válkách se Siřem dostala do šlechtických rukou. +more Postupně patřila k panstvím Petrohrad, Blšany, Libořice a Krásný Dvůr. V 17. století fara zanikla. V roce 1654 zde žilo 13 hospodářů s vesměs německými jmény. Už v té době se tu pěstoval chmel. Cholera, která zde vypukla v roce 1680, si vyžádala 13 obětí. V 17. století se pro Siřem, která se zcela poněmčila, začalo používat německého názvu . V roce 1875 zde byla otevřena škola, prvním učitelem byl Josef Urban. V roce 1892 byl postaven nový most přes Blšanku. Češi, kteří zde v roce 1930 tvořili čtyřprocentní menšinu, zde roku 1925 otevřeli jednotřídní školu. V 19. a 20. století byla Siřem významná svým chmelařstvím, ze žateckého poloraného červeňáku zde byla vyšlechtěna odrůda Siřem. Počátkem 20. století působilo v obci několik hrnčířských dílen.

Dne 17. září 1997 navštívil Siřem prezident České republiky Václav Havel. +more Vesnici znal již z dřívějších návštěv. V šedesátých letech sem přijel společně s režisérem Milošem Formanem s myšlenkou natočení filmu Zámek.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 350 obyvatel (z toho 177 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 344 Němců a pět cizinců. Kromě dvou evangelíků a dvanácti židů se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 380 obyvatel: třináct Čechoslováků, 366 Němců a jednoho cizince. Stále převažovala velká římskokatolická většina, ale žil zde také jeden evangelík, dva členové církve československé, šest židů a jeden člen jiných nezjišťovaných církví.

Obecní správa

Při sčítaní lidu v letech 1869-1950 Siřem byl samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961-1980 byl částí obce Liběšovice v okrese Louny. +more Od 1. ledna 1981 je častí města Blšany v okrese Louny.

Pamětihodnosti

Kafkova busta na domu čp. 6.

Původní gotický kostel byl v roce 1747 stržen a na jeho místě roku 1750 nákladem 12 000 zlatých postaven nový Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Je to barokní jednolodní stavba s pětiboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. +more V současné době je zdevastovaný. Na pilíři vstupní brány před kostelem dva barokní andělé. Na návsi na soklu z roku 1866 plastika svatého Rocha. V jižní části návsi se nachází zemědělská usedlost čp. 7 z 2. poloviny 19. století se sušárnou, chlévem a stodolou. Jižně za vsí stojí mohutná barokní kontribuční sýpka.

Ve vesnici se odehrává část románu Jáchyma Topola - Kloktat dehet.

Franz Kafka v Siřemi

Na počátku září 1917 byla u Franze Kafky diagnostikována tuberkulóza. Kafka odmítl návrhy přátel na léčbu v některém plicním sanatoriu a rozhodl se odjet za sestrou Ottlou Kafkovou do Siřemi, kde hospodařila na statku švagra Karla Hermanna. +more V Siřemi Kafka pobýval s několika kratšími přestávkami od 12. září 1917 do 30. dubna 1918. Již v září 1917 za ním do Siřemi přijela z Berlína jeho snoubenka Felice Bauerová. Setkání však jen prohloubilo vzájemné odcizení. K definitivnímu rozchodu obou partnerů došlo během Vánoc 1918 v Praze. V lednu Kafku v Siřemi navštívil i přítel Oskar Baum, pražský židovský spisovatel.

Mezi zájemci o Kafku se občas diskutuje otázka, kde Kafka v Siřemi bydlel. Podle pozemkových knih patřily do roku 1914 Leopoldu Hermannovi, otci Kafkova švagra Karla, hned čtyři usedlosti: čp. +more 2, 6, 11, 35 a na základě společné fotografie s Ottlou také dům čp. 15. Otázku pobytu sourozenců Kafkových vyřešila na pohlednici, odeslané Maxi Brodovi ze Siřemi 20. září 1917, samotná Ottla, která na ní vyznačila jako dům, kde s Kafkou bydlela, čp. 35, jenž byl po druhé světové válce zbořen. Aniž studoval siřemské pozemkové knihy, označil čp. 35 za místo také Klaus Wagenbach. Dům sice v roce 1917 už Hermannům nepatřil, ale jeho majitel Karl Makusch byl nejbohatší sedlák ve vsi, a Kafkovým jej mohl k dočasnému bydlení pronajmout.

Když Kafkovi vypršela zdravotní dovolená, odjel na konci dubna opět do Prahy. Během svého siřemského pobytu se Kafka věnoval hlavně procházkám a četbě. +more Průběžně zde pokračoval v psaní letmých poznámek, které byly později souhrnně vydány pod názvem Aforismy. Barokní kontribuční sýpka nad vsí mohla Kafkovi sloužit jako inspirace k románu Zámek.

Galerie

Soubor:Siřem škola. JPG|Bývalá dvoutřídní škola pod kostelem Soubor:Siřem plastika. +moreJPG|Plastika sv. Rocha z 18. století Soubor:Siřem - venkovská usedlost (býv. č. p. 7). jpg|Památkově chráněná usedlost čp. 7 Soubor:Siřem - kostel. jpg|Věž kostela z roku 1750 Soubor:Siřem sýpka. jpg|Kontribuční sýpka nad vsí Soubor:Siřem - 2015-06-13 Vstup na starý hřbitov. jpg|Barokní plastiky andělů před vchodem do kostela Soubor:Havel Siřem. jpg|Václav Havel v kostele 17. září 1997.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Libořice

Externí odkazy

Kategorie:Blšany Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině