Česká družina

Medzilaborcích

Česká družina byla za první světové války jednotka dobrovolníků složená z Čechů žijících v Rusku a později též z válečných zajatců, předchůdkyně ruských československých legií.

Vznik

Před I. světovou válkou žilo V carském Rusku podle některých pramenů až sto tisíc Čechů a Slováků (90 000 Čechů a 60 000 Slováků), přišli sem za prací a byli to v prvé řadě zemědělci, kteří se usídlovali v oblasti kolem Volyně. +more Mimoto sem přicházeli také zástupci různých firem, sládci a také příslušníci Sokola, kteří zde vyučovali tělocvik a šířili sokolské ideje. Ti pak pobývali ve velkých městech, jako byl Kyjev, Petrohrad, Varšava (patřila tehdy Rusku), Moskva a i Novosibirsk, a vyvíjeli zde spolkovou činnost.

V pozadí vzniku České družiny 12. srpna 1914 (20. +more srpna ji schválila vojenská rada tvořená různými krajanskými spolky) stála politická činnost těchto spolků a jejich snaha projevit loajalitu vůči carovi. Češi na Rusi byli rakouskými poddanými, a proto jim po zahájení války hrozila internace a deportace na Sibiř.

Prakticky šlo o to, aby Češi hlásící se do ruské armády nebyli rozptýleni po jednotkách, ale vytvořili jednotku jednu (později zařazenou pod Kyjevský válečný okruh) v síle jednoho praporu o dvou rotách (předpokládalo se, že se přihlásí kolem 500 dobrovolníků). Zájemců bylo však o dost více, 720, a od prosince 1914 se jim začalo říkat Starodružiníci, na rozdíl od později příchozích zajatců, kteří nesli označení Novodružiníci. +more Tím se družina rozrostla na čtyři roty. Na počátku jí velel podplukovník Lotocký. Později, od října 1914, stál v jejím čele pplk. Sozentovič. Slavnostní přísaha s předáním a svěcením svatováclavského praporu (tento výjev je znám ze zelené prvorepublikové poštovní známky) proběhla podle tehdejšího ruského kalendáře 11. října, tedy v den svátku sv. Václava 28. září 1914, na Sofijském náměstí v Kyjevě. 22. října byli Češi posláni na frontu.

Česká družina byla připojena k vojsku generála Radka Dimitrijeva, k jeho III. armádě v Haliči. +more Po přesunu do Radyvyliva vyrazila družina k Brodcům, k rakouským hranicím. Překročila je 27. října 1914.

Dne 8. listopadu, na výročí bitvy na Bílé hoře, vykonal generál Radko Dimitrijev přehlídku České družiny. +more Stala se z ní divizní rozvědka. České jednotky prováděly bojový průzkum a sběr „jazyků“ (Syrový, Čeček, Švec). Mimo jiné se věnovaly i propagandistické činnosti, zaměřené na slovanské národnosti v rakouských bojových jednotkách.

Do prvních bojů se družina zapojila 14. listopadu u Tarnova, 16. +more listopadu u Biele na Dunajci a 18. listopadu u Radlova. 19. listopadu následovala srážka s maďarskými husary u Niedziliesky (první bojová akce).

Boje na Dunajci

Získání prvního defekta v 28. pluku (Pražské děti), šikovatele Lehečky a organizování slavného hromadného přeběhu, který se nekonal a měl za následek vystřídání 28. +more pluku 14. rakouským.

V březnu 1915 začala ruská ofenzíva, pochod do Karpat přes Pilzno, Jaslo (kde o téměř 30 let později Čechoslováci bojovali znovu), Medzilaborce.

Čeští dobrovolníci byli připojeni k 48. divizi generála Kornilova. +more 17. dubna 1915 Dumbrovka, Smilno, průlom u Zborova, Kompošpaták, Bardejov. Při ofenzívě 20. března se Rusům vzdalo bez boje 3000 příslušníků 21. zeměbranecké divize, např. 11. písecký pluk a 3. dubna konečně i 28. pražský u Stebnícké Huty.

Do konce roku 1915 vstoupilo do České družiny 2 225 dobrovolníků, 31 z nich padlo.

Den sv. Václava a jeho úloha při vzniku Československa

Prapor České družiny byl vyroben v Moskvě Čechy a Slováky z tamější komunity. Sestává z vlajky Českého království (dva vodorovné pruhy - bílý a červený) doplněné o výšivku svatováclavské koruny ve středu, kterou obklopují znaky Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. +more Byl předán družině na Sofijském náměstí v Kyjevě jejím velitelem Sozentovičem na den sv. Václava 28. září 1914. Praporečníkem České družiny se stal synovec Adolfa Heyduka, agronom z Kavkazu Jaroslav Heyduk. Naše jednotky vyznávaly původně Svatováclavskou tradici s možností vytvoření Českého království včetně Slovenska s podporou Ruska, jak je uvedeno v přípisu francouzského vyslance Paleologuea o jednání s ruským ministrem zahraničí Sazonovem ze září 1914. I první pluk byl původně nazván plukem svatého Václava, než jej T. G. Masaryk při své osobní návštěvě v roce 1917 na popud plukovníka Konstantina Mamontova (jenž ctil a zaváděl v legiích též husitskou tradici) přejmenoval na pluk Mistra Jana Husi.

File:Ceska. Druzina. +moreSveceni. Praporu. 1914. gif|Svěcení praporu File:Ceska. Druzina. Zatloukani. Hrebu. 1914. gif|Zatloukání hřebů do žerdě File:Ceska. Druzina. Nastup. K. Prisaze. 1914. gif|Nástup k přísaze File:Ceska. Druzina. Sofijske. Namesti. 1914. gif|Celkový pohled na náměstí File:Ceska. Druzna. Praporecnik. Jaroslav. Heyduk. gif|Praporečník Jaroslav Heyduk.

Reference

Související články

Jaroslav Heyduk * Přísaha příslušníků České družiny * Nikolaj Alexandrovič Chodorovič * Československé legie * Bitva u Zborova * Sibiřská anabáze

Kategorie:Československé legie Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1914