Nikolaj Alexandrovič Chodorovič

Nikolaj Alexandrovič Chodorovič (někdy uváděn též jako Nikolaj Aleksandrovič Chodorovič) (15. prosince 1857, Kyjev - 21. července 1936, Praha) byl ruský generál, který byl jedním z těch, kdo se zasadil o vznik České družiny - předchůdkyně ruských československých legií. Po vítězství bolševiků v Rusku odešel do Československa. Zde mu byla přiznána penze a po jeho smrti mu byly vzdány stejné pocty jako kterémukoliv československému generálovi.

Stručný životopis

Nikolaj Alexandrovič Chodorovič se narodil 15. prosince roku 1857 v Kyjevě.

Studium a vojenská kariéra do první světové války

Studium v petrohradském Konstantinovském učilišti ukončil v roce 1879 a stal se důstojníkem Leib-gardového Litevského pluku. Po absolvatoriu akademie generálního štábu (v roce 1890) sloužil jako štábní důstojník ve Varšavském vojenském okruhu, kde byl od roku 1894 starším pobočníkem štábu okruhu. +more Současně byl v té době redaktorem "Vojensko-historického věstníku". V roce 1898 byl Nikolaj Alexandrovič Chodorovič povýšen do hodnosti plukovníka. V letech 1901 až 1904 vykonával funkci náčelníka štábu 33. pěší divize. Během rusko-japonské války (ta probíhala v období od února 1904 do září 1905) velel 164. pěšímu Luckému pluku. V únoru roku 1905 byl (za úspěchy v bojích) povýšen do hodnosti generálmajora a byl určen do funkce náčelníka týlu 3. mandžurské armády, později pak vykonával funkci náčelníka služby spojení. Od září roku 1906 pracoval Nikolaj Alexandrovič Chodorovič v Kyjevě ve štábu Kyjevského vojenského okruhu, kde opět zastával funkci náčelníka spojení. Mimo službu založil a byl hlavním redaktorem "Vojensko-historického věstníku". V červnu roku 1911 byl povýšen do hodnosti generálporučíka a dosazen do funkce náčelníka štábu Omského vojenského okruhu.

První světová válka

Vznik České družiny

Těsně před vypuknutím první světové války (28. července 1914) byl Nikolaj Alexandrovič Chodorovič dne +more_červenec'>19. července 1914 jmenován do funkce náčelníka štábu Kyjevského vojenského okruhu. Byl to právě generál Chodorovič, kdo dal v létě roku 1914 podnět, aby byli do ruské armády přijímáni českoslovenští dobrovolníci, kteří se hlásili z civilních povolání do armády. Chodorovič tehdy ocenil schopnosti Čechů jako rozvědčíků a prosadil vznik jednotky - České družiny. Česká družina se tedy formovala pod vedením štábu Kyjevského okruhu ruské armády. Organizaci této jednotky také generál Nikolaj Alexandrovič Chodorovič sám v počátcích osobně řídil. (Základem České družiny se stalo 720 dobrovolníků, zvaných Starodružiníci. ) Dne 28. září 1914 (na svátek svatého Václava) se konala slavnostní přísaha několika set československých dobrovolníků. Prapor České družiny byl posvěcen popy a byly do něho zatlučeny zlaté hřeby. První z nich zatloukl právě generál Nikolaj Alexandrovič Chodorovič.

Další vojenská kariéra

Vojenský kariérní postup Nikolaje Alexandroviče Chodoroviče pokračoval jeho jmenováním (v červnu 1915) do funkce pomocníka hlavního náčelníka Kyjevského vojenského okruhu a posléze (v dubnu 1916) do funkce hlavního náčelníka Kyjevského vojenského okruhu. Po únorové revoluci roku 1917 se Nikolaj Alexandrovič Chodorovič (kromě jiného) zasloužil o vybudování první ukrajinské vojenské jednotky. +more V květnu roku 1917 pak odešel z aktivní služby v armádě (byl penzionován) a žil poté v Kyjevě. Po obsazení Kyjeva bělogvardějci (v srpnu roku 1919) byl formálně zařazen do hlavního velitelství Ozbrojených sil jihu Ruska. Spolu s bělogvardějci pak ustoupil až na Krym. Odtud byl (spolu s dalšími důstojníky) evakuován.

Po první světové válce

V listopadu roku 1920 emigroval Nikolaj Alexandrovič Chodorovič do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (do Dubrovníku). O dva roky později (v roce 1922) odešel natrvalo do Československa (do Prahy).

Život v Československu

Češi zajistili Chodorovičovi vojenskou penzi a pocty hodné penzionovaného generála. V roce 1932 mu k životnímu jubileu (75 let) blahopřál i sám T. +more G. Masaryk.

Generál Nikolaj Alexandrovič Chodorovič v Československu spolupracoval s Vojenským ústavem vědeckým; byl autorem několika knih, z nichž nejrozsáhlejší byla publikace "Odbojové hnutí a československé vojsko v Rusku: (1914-1917)" (vyšla roku 1928) a vystupoval zásadně proti lžím o československých legionářích, které uváděl generál Konstantin Vjačeslavovič Sacharov ve své knize "České legie na Sibiři: česká zrada".

Od roku 1932 byl Nikolaj Alexandrovič Chodorovič předsedou VI. oddílu Ruského vševojenského svazu (ROVS) v Československu. +more Generál Nikolaj Alexandrovič Chodorovič zemřel dne 21. července 1936 v Praze, kde je i pochován (na Olšanském hřbitově). Po Chodorovičově úmrtí mu byly z rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše při pohřbu vzdány vojenské pocty náležející československým generálům.

File:Nikolaj.Alexandrovich.Chodorovich.Grave.jpg|Celkový pohled File:Nikolaj.Alexandrovich.Chodorovich.Tombstone.jpg|Detail náhrobku

Autorství knih

Chodorovič, Nikolaj Aleksandrovič. [url=https://aleph. +morenkp. cz/F/. func=direct&doc_number=001127359&local_base=NKC]Odbojové hnutí a československé vojsko v Rusku: (1914-1917)[/url]. Praha: Nakladtel: "České beletrie", 1928. 232 stran. + 4 strany obrazových příloh. Poznámka: z ruského rukopisu přeložil Jiří Treťjakov * Chodorovič, Nikolaj Aleksandrovič. [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=004075470&local_base=SKC]Hrdinské období Čechoslováků v Rusku[/url]. Praha: Svaz ruských válečných invalidů, 1928. 10 stran. Edice: "Zahraniční Rusové Československu 1918-1928". Poznámka: K 10. výročí trvání svobodného Československého státu (vlastnoruční věnování a podpis autora) * Chodorovič, Nikolaj Aleksandrovič. [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=006624813&local_base=SKC]Pravda o Čechoslovácích[/url]. V Brně: vydal Moravský legionář, 1935. 16 stran. Edice: "Knihovna československé revoluce"; svazek 33. Poznámka: přeloženo z ruského rukopisu * Chodorovič, Nikolaj Aleksandrovič. [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=000749672&local_base=NKC]Rusko-Československo a válka[/url]. Praha: Spolek ruské mládeže v ČSR, 1937. 31, [I] s.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Dobuševa, Marina, ed. a Krymova, Viktorija, ed. +more [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=002474843&local_base=NKC]Olšany, nekropole ruské emigrace: průvodce[/url]. Vydání 1. Praha: Ruská tradice, 2013. 276 stran. .

Související články

Československé legie * Česká družina

Externí odkazy

Kategorie:Ruští generálové první světové války Kategorie:Ruští emigranti v Československu Kategorie:Československé legie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Narození 1857 Kategorie:Narození 15. +more prosince Kategorie:Narození v Kyjevě Kategorie:Úmrtí 21. července Kategorie:Úmrtí 1936 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži.