Cesko.wiki Hrubá Voda
Author
Albert FloresHrubá Voda (německy Grosswasser) je vesnice, část obce Hlubočky v okrese Olomouc v Olomouckém kraji nacházející se v pohoří Nízký Jeseník (resp. v jeho částech Oderské vrchy a Domašovská vrchovina). Založena byla v 17. století Metropolitní kapitulou v Olomouci a následně osazena německými osadníky ze severní Moravy. Rozkládá se v kopcovitém terénu Nízkého Jeseníku po obou svazích protáhlého údolí řeky Bystřice asi 3,5 km na severovýchod od Hluboček. V roce 1861 započali obchodník a továrník I. C. Machanek a velkoobchodník Balthazar rytíř von Szäbel z Olomouce v Hrubé Vodě s dolováním břidlice. Samostatná římskokatolická duchovní správa pro obce Hlubočky, Hrubá Voda a Mariánské Údolí byla zřízena v Hlubočkách v roce 1912.
Podstatnou část obce zaujímaly lesní revíry Metropolitní kapituly v Olomouci. Základy turisticky přitažlivého údolí položila už ke konci 19. +more století olomoucká sekce německého Moravskoslezského sudetskohorského spolku (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein) za pomoci obou ředitelů železáren Moravia Maxe Machanka v Mariánském Údolí a hřebíkárny Oswalda Machanka v Hlubočku, kdy zde vznikaly první turistické trasy a od roku 1907 také letovisko zimních sportů.
K obecné škole s německým vyučovacím jazykem přibyla v roce 1929 česká menšinová škola. V roce 1848 se obec stala součástí okresu Olomouc, v letech 1938-1945 součástí říšské župy Sudety. +more Obec Hrubá Voda spadala k soudnímu okresu Libavá-Město. Po poválečném odsunu místního německého obyvatelstva byli v obci zprvu ponecháni němečtí odborní dělníci z břidličných dolů, kteří měli nové osadníky zaučit v lámání břidlice.
Po únoru 1948 byla k obci Hlubočky jako první v roce 1956 připojena obec Mariánské Údolí, pak v roce 1974 byl s nimi sloučen Posluchov a v roce 1976 byla integrována i obec Hrubá Voda. V roce 1970 měřil katastr Hrubé Vody 1570 ha a v 96 staveních žilo 446 obyvatel. +more Největším závodem v obci byl národní podnik Moravia se svým závodem 1 v Mariánském Údolí a závodem 2 v Hlubočkách, v činnosti zůstal kamenolom národního podniku Štěrkovny a pískovny Olomouc. Malou část zemědělské půdy obhospodařovalo JZD Kolektiv míru Velká Bystřice a JZD Družba Velký Týnec. Celá řada dřívějších obytných domů a nových chat kolem údolí řeky Bystřice sloužila k rekreaci obyvatel z Olomouce.
V roce 2009 zde bylo evidováno 379 adres. V roce 2001 v Hlubočkách trvale žilo 308 obyvatel. +more Hrubá Voda je také název katastrálního území o rozloze 15,98 km². Vsí prochází naučná stezka Údolím Bystřice.
Název
Přívlastek Hrubá znamená "velká" ("Velká voda" je i význam německého Großwasser).
Historie
Rakousko-Uhersko - správa obce, instituce, živnosti a spolky
Obec měla v roce 1793 200 obyvatel a 31 domů a nevlastnila žádné zemědělské polnosti, v roce 1834 293 obyvatel a 43 domů, v roce 1900 410 obyvatel a podle sčítání obyvatelstva v roce 1910 410 obyvatel německé národnosti. Kolem roku 1839 se na katastru obce nacházela laboratoř chemicko-technické továrny v Bystřici, sestávající z dvou pecí na zuhelnatění dřeva k výrobě dřevité kyseliny octové podle švédského způsobu (karbonizace dřeva), a jedna solárna, v níž se z dřevité kyseliny vyráběla sůl uhličitanu draselného (potaš). +more V roce 1914 povolil zemský výbor v Brně výstavbu okresní silnice 2. třídy skrze obec Hrubá Voda.
Obecní zastupitelstvo (r. 1910) * Starosta: Schwarz Josef (obchodník) * Radní: Draber Gustav (majitel mlýna a pily) - Wagner Josef (hokynář) * Výbor: Wolf Raimund - Dreiseitl August - Schallner Johann - Wagner Josef č. +more 37 - Kloss Albert - Schwarz Josef * Náhradníci: Hausner Josef - Schwarz Stephan - Tannenberger - Hausner Emil - Göttinger Johann - Strnisko Ondřej.
Místní školní-rada * Předseda: Draber Gustav * Místopředseda: Wagner Josef * Členové výboru: Schwarz Johann - Kloss Albert
Obecná škola jednotřídní: zřízena roku 1871 s německým vyučovacím jazykem, v roce 1898 započala obec s výstavbou nové školní budovy, kterou v roce 1899 dokončila, od roku 1908 nadučitel Strnisko Andreas, od školního roku 1910/11 byla povolena výuka ručních prací
Nádraží c. k. +more Severní dráhy: v roce 1908 byl vypsán konkurz na výstavbu nové nádražní budovy v ceně 53 000 korun, * Přednosta stanice (adjunkt): Matějka Antonín * Asistent: Bureš Metod * Staniční m: Zlabinger Franz.
Živnosti a spolky: * Hokynáři: Granzer Ferdinand - Wagner Anna - Wagner Josef (i obchod se dřevem) * Hostince: Göttinger Johann (dříve hostinec Abeska) - Tannenberger Adolf (nájemce mlýna čp. 11, do roku 1865 mlýn manželů Augustin a Anna Schwarz, do roku 1867 jej drželi manželé Josef a Amalie Kloss * Krejčí: Birkmann Mathias * Obchod se dřevem: Schwarz Josef * Obuvník: Flausner Josef * Pily: Draber Gustav - Kloss Adalbert * Výroba sádla: Raab Franz * Spolky: Bundesgruppe der Deutschen Nordmährens - Lese- und Fortbildungsverein
Československo - správa obce, instituce, živnosti a spolky
V roce 1921 čítala obec 61 stavení, do kterých byla započtena též Zdiměřská hájovna (Lesní revír Zdiměř u Posluchova) a 2 myslivny, podle sčítání lidu z roku 1921 čítala 421 obyvatel, z toho 385 německé národnosti, 31 československé národnosti, 5 cizinců, přičemž 407 obyvatel se hlásilo k církvi římsko-katolické, 1 obyvatel k církvi evangelické a 13 obyvatel k církvi Československé. Ves měla katastrální rozlohu 1570 ha (čímž byla druhou největší katastrální obcí na celém okrese Olomouc), z toho lesů 1427 ha, polí pouze 67 ha, luk 33 ha; všechny lesy byly již před rokem 1910 majetkem olomoucké kapituly. +more V obci se nacházela obecná dvoutřídní škola s německým vyučovacím jazykem, železniční stanice s telegrafem, poštovní úřad a fara v Hlubočkách.
Obecní zastupitelstvo (ustavené 23. 9. +more 1923) * Starosta: Kloss Albert (majitel mlýna a pily) * Místostarosta: Wolf Raimund (sedlák) * Radní: Birkmann Karl (dělník) - König Karl (těžba dřeva) * Sekretář: Strnisko Andreas.
Místní školní rada: předseda Schallner Johann (dělník)
Obecná škola dvoutřídní: správce Strnisko Andreas, s německým vyučovacím jazykem
Železniční stanice a telegrafní úřad: přednosta Berger Karl - asistent Alt Johann
Lesní revíry velkostatku: Metropolitní kapitula Olomouc - Lesní správa Velká Bystřice - lesník Bezacinsky Adolf - hajný Schwarz Gustav
Sedláci: Draber Gustav - Göttinger Josefa - Hausner Emil - Kloss Albert - Morbitzer Albert - Nasswetter Johann - Schwarz Josef - Titz Karl - Wolf Raimund
Pila: Kloss Albert
Kamenolom: vlastník Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci - nájemce firma „Brüder Horsak”
Řezník: Göttinger Karl
Hostince: Göttinger Karl - Tamberger Adolf
Hokynáři: Olbricht Gustav - Rusiecki Aloisie - Wagner Anna
Krejčí: Birkmann Mathias
Obuvníci: Glauder Adolf - Hausner Josef
Spolky a politické organizace: Leseverein (německý čtenářský spolek) - Nordmährische Bundesgruppe - Komunistická strana
Letovisko
Sáňkařské a lyžařské dráhy Hrubá Voda-Nepřívaz
V roce 1907 otevřela olomoucká sekce německého Moravskoslezského sudetsko-horského spolku (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein) sáňkařskou dráhu u Hrubé Vody (Grosswasser), ke které za spolupráce s c. k. +more Ředitelstvím státní dráhy v Olomouci zařídila pro období od poloviny prosince do poloviny března o nedělích a svátcích tzv. Rodelzug (sáňkařský vlak). Vlak vyjížděl z Olomouce ve 12:30 hodin do Hrubé Vody a odpoledne přijížděl na nádraží v Olomouci v 17:30 hodin. Železniční zastávka pro výletníky byla zřízena na místě strážního domku č. 14. V roce 1908 byla sáňkařská dráha (Rodelbahn) ještě více vylepšena a vedle ní zřízena též pěší stezka pro výstup.
V roce 1908 započala také olomoucká sekce na náhorní plošině nad sáňkařskou dráhou u obce Epperswagen (Nepřívaz) s výukou lyžování. Občerstvení a oblíbený sáňkařský likér (Rodellikőr) nabízela nedaleká „Restaurace Schwarz” hostinského Adolfa Tambergera. +more Informace o sněhových podmínkách poskytovali v Olomouci pánové Reichl & Schön, Oskar Hanisch a Josef Heinz, předprodej zpátečních jízdenek zajistil spolek v hlavní trafice na Horním náměstí. V roce 1910 uvedlo c. k. Ředitelství státní dráhy v Olomouci do provozu nové nádražní budovy v Hrubé Vodě a Hlubočkách.
Restauraci u nádraží v Hrubé Vodě provozoval Karl Göttinger, který v roce 1922 otevřel další sáňkařskou a lyžařskou dráhu. V roce 1929 statek i s restaurací koupil Svaz Němců severní Moravy (Bund der Deutschen Nordmährens) a olomoucké Všeobecně prospěšné domácí družstvo pro zhodnocení pozemků, zapsané společenstvo s ručením obmezeným (Gemeinnützige Heim- u. +more Grundverwertungsgenossenschaft, G. m. b. H. ) a 5. července 1931 uvedlo do provozu nový hotel „Fisterhof” (hostinský V. Niesner), který disponoval 35 pokoji se 70 lůžky.
Ve třicátých letech se v Hrubé Vodě ustanovila dobrovolná Záchranná služba pro zimní sporty (Wintersport-Rettungsdienst) pro oblast Hrubá Voda-Nepřívaz (Grosswasser-Epperswagen), která poskytovala o nedělích a svátcích první pomoc v Hotelu „Fisterhof” v Hrubé Vodě, v záchranářské boudě Modrého kříže (Rettungshtütte der Freiwilligen Wintersport Rettungsmannschaft: Blau-Kreutz-Baude) a hostinci „Felgenhauer” v Nepřívazu v bývalé rychtě (Erstgerichtsgasthaus). Těžké úrazy byly převáženy vlakem do nemocnice v Olomouci.
Letní byty, koupaliště a celodenní penzi za 28 Kč nabízela od května 1936 také česká restaurace „Pod hradem”, kterou měl v nájmu František Skopal.
Školící středisko Rudá hvězda
Po osvobození v roce 1945 držel konfiskát hotelu „Fisterhof” národní správce Jan Jácha a hotel nesl název „Rudá hvězda” (nyní hotel Hluboký Dvůr). Krajský výbor KSČ zde na podzim 1945 zahájil výchovu svých stranických kádrů. +more I. turnus této Krajské školy funkcionářů započal dne 23. září 1945 a školení komunistických kádrů probíhalo po dobu 10 dnů. Celkem počítal KV KSČ se 7 běhy až do 1. prosince 1945.
Čtvrtý turnus kádrového a politického školení probíhal po dobu 14 dní a jeho program obsahoval témata: Vládní program - Velká vlastenecká válka SSSR a její důsledky - hlavní etapy českých dějin a slovanská politika - politika strany v národně osvobozovacím hnutí a při výstavbě republiky - nová lidová demokracie - nová lidová armáda - úvod do studia historického a dialektického materialismu - problémy zemědělské a rolnická otázka - hospodářská politika nové republiky - družstevnictví - otázky mládeže - jednotné odborové hnutí - výstavba strany - kulturní práce a školství - ekonomické základy marxismu - komunální otázky. V roce 1946 pokračoval KV KSČ v Olomouci s výchovou zemědělských kádrů, jejichž školení v Rudé hvězdě bylo zkráceno na 5 dní v týdnu.
Od 12. dubna 1946 započalo v letovisku Rudá hvězda stranické školení volebních agitátorů. +more Komise mládeže při okresním výboru KSČ v Olomouci pořádala ve dnech 7, a 8. června 1947 v Hrubé Vodě aktiv mladých komunistů okresu olomouckého pod názvem „Mládí v přírodě”. Ženy byly ubytovány ve škole, muži pod stany v tábořišti. V červenci 1948 byla udělena radou ONV Olomouc-venkov národní správa letoviska „Rudá hvězda” národnímu podniku Synthesia. Na základě vládního nařízení ze dne 8. března 1949 o újezdních tajemnících při MNV zahájil KV KSČ v Olomouci v letovisku Rudá hvězda vzdělávání újezdních tajemníků.
Pamětihodnosti
Zřícenina hradu Hluboký * Přírodní rezervace Hrubovodské sutě
Rekreace a Sport
Ski areál a Park Sportu Hrubá Voda * Hotel Akademie Hrubá Voda
Těžba břidlice
Schieferbau-Actien-Gesellschaft
Historie Hrubé Vody je spjata s místní těžbou břidlice. Břidlice se zde začala těžit kolem roku 1776. +more V roce 1861 si nechali obchodník a továrník I. C. Machanek a velkoobchodník Balthazar rytíř von Szäbel u zemského krajského soudu v Olomouci zapsat do obchodního rejstříku provozování těžby břidlice a to pod firemním názvem Schieferbergbau-Unternehmung von I. C. Machanek & Comp. , přičemž v této firmě obdržel prokuru též účetní Johann Orel.
V roce 1865 povolilo c. k. +more ministerstvo vnitra zřízení akciové společnosti Schieferbau-Actien-Gesellschaft in Olmütz a schválilo její stanovy. Z toho důvodu došlo v roce 1866 k vymazání firmy „Schieferbergbau-Unternehmung von I. C. Machanek & Comp. ”, přičemž oprávněni znamenati měli ředitelé společnosti B. rytíř von Szäbel a Ignaz Machanek a Karl Schrötter, ředitel závodu Max Machanek a akcionář Franz P. Slabyhaudek.
Těžba břidlice a kamenolom po roce 1945
Byl obnoven provoz břidlicového lomu, jehož národním správcem byl jmenován Jan Řihák (též břidlicových lomů ve Velké Střelné a Mokřinkách). Až na vedení v rukou českých zaměstnanců pracovali v lomech hlavně němečtí odborní dělníci (štípači břidlice), kteří byli vyjmuti z odsunu německého obyvatelstva po dobu zaškolování českých novoosídlenců. +more V roce 1947 rozšířila firma J. Řihák a spol. břidlicový lom v Hrubé Vodě o kulový mlýn na výrobu břidlicové moučky.
Kamenolom firmy „Montadom” v Hrubé Vodě převzal v květnu 1947 ONV v Olomouci. Po únoru 1948 zavedl okresní akční výbor NF novou národní správu v Montadomu, kterou svěřila rada ONV národnímu podniku Konstruktiva z Prahy. +more Dne 28. června 1948 vydal tehdejší ministr průmyslu vyhlášky číslo 1424 až 1428/Ú. l. , kterými bylo v českých zemích zřízeno pět zcela nových národních podniků: Západočeský průmysl kamene, n. p. , Zbraslav, Severočeský průmysl kamene, n. p. , Česká Lípa, Českomoravský průmysl kamene, n. p. , Havlíčkův Brod, Moravský průmysl kamene, n. p. , Přerov a Moravskoslezský průmysl kamene, n. p. , Jeseník. Kamenolom a těžba štěrku v Hrubé Vodě spadal pod Moravský průmysl, národní podnik Přerov, závod Hrubá Voda. Všechny nově vytvořené národní podniky byly podřízeny ústřednímu orgánu pro průmysl stavebních hmot a keramiky. Některé lomy se nacházely ve vojenském újezdu Libavá a nacházejí se tam i po zmenšení plochy vojenského újezdu.
V roce 1956 byla provedena další úprava a zřízeno 8 národních podniků (Povltavský průmysl kamene Praha-Zlíchov, Západočeský průmysl kamene Blatná, Severočeský průmysl kamene Liberec, Českomoravský průmysl kamene Světlá n. Sázavou, Skutečský průmysl kamene Skuteč, Jihomoravský průmysl kamene Brno, Středomoravský průmysl kamene Přerov a Slezský průmysl kamene Jeseník), kdy kamenolom v Hrubé Vodě byl zařazen pod Středomoravský průmysl kamene Přerov, později pod Moravské štěrkovny a pískovny, národní podnik Olomouc (1967 - 1969) a nakonec pod Štěrkovny a pískovny národní podnik Olomouc. +more Po privatizaci byla část jeho majetku převedena na akciovou společnost Štěrkovny a pískovny Olomouc a. s. Lom je v současnosti činný a provozuje ho ZAPA beton a. s. , akciová společnost je součástí německého koncernu Dyckerhoff a nadnárodní skupiny Buzzi Unicem s působností po celém světě.
Fotogalerie
File:Hotel, Hrubá Voda, Hlubočky, okres Olomouc. jpg|Hotel File:Bobová dráha, Hrubá Voda, Hlubočky, okres Olomouc. +morejpg|Bobová dráha File:Železniční stanice Hrubá Voda, Hlubočky, okres Olomouc. jpg|Železniční stanice File:Smilovský mlýn, Hrubá Voda, Hlubočky, okres Olomouc. jpg|Smilovský mlýn File:Kaple v lese za Smilovským mlýnem, Hrubá Voda, Hlubočky, okres Olomouc. jpg|Kaple v lese za Smilovským mlýnem File:Pohled z kopce nad obcí směrem na sever do údolí Bystřice, Hrubá Voda, Hlubočky, okres Olomouc. jpg|Pohled do údolí Bystřičky z kopce nad vesnicí File:Železniční trať mezi stanicí Hrubá Voda - Smilov a prvním smilovským tunelem, Hrubá Voda, Hlubočky, okres Olomouc. jpg|Železniční trať mezi stanicí Hrubá Voda - Smilov a prvním smilovským tunelem.