Morový sloup

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kašna se sochou sv. Josefa, Praha - Karlovo náměstí, 1698 Mariánský sloup, Havlíčkův Brod, 1715 Praha-Troja, deska viničního sloupu Morový sloup nebo morová statue je typ monumentálního sochařského díla, které se od poloviny 16. století do konce 18. století stavělo na místě morových hřbitovů a zejména na veřejných prostranstvích měst v Evropě jako ochrana před morovou epidemií. V období následující epidemie moru často býval sloup, postavený za předchozí epidemie, vysvěcen a užíván jako oltář pro venkovní bohoslužby, když byly kostely z hygienických důvodů zavřeny.

Historie

Morové sloupy vznikaly v Evropě, kterou po staletí pustošily opakující se morové epidemie, v době baroka, od poloviny 16. století do konce 18. +more století. Jsou typické pro střední Evropu a severní Itálii. Stavěly se jako poděkování za odeznění epidemie a zpravidla i jako prosba o ochranu místa před další epidemií. Termín morový sloup byl někdy přenesen i na pamětní sloupy jiné tragédie, například války (Mariánský sloup v Praze na Staroměstském náměstí, Mariánské sloupy v Mnichově a ve Vídni). Chybně se tak někdy označují sloupy viniční se sv. Václavem (Praha) nebo sv. Urbanem. Ty sloužily k ochraně vinic nebo označovaly místo vybírání viniční daně. Oproti nim viniční sloup v Praze Tróji měl odlišný význam - označoval místo hrobu obětí moru.

Popis

Sloup měl monumentální rozměry, zpravidla byl vyšší než tři metry, byl tesán z kamene s doplňky kovanými ze železa (svatozáře, atributy světců, mříže, zábradlí), se zlacenou výzdobou.

Typy a formy

Od jednoduchých a hladkých sloupů typu Boží muka, přes sloupy tordované až po trojpatrová sochařská díla s různými plastickými články a ozdobami (římsy, vázy, čučky), s reliéfy a nápisy, stojící na podestě se schodištěm a kuželkovou balustrádou, se stojícími či ležícími sochami světců bohaté ikonografie. Na podstavci může být oltářní menza v nástavci s reliéfem nebo se zamřížovaným výklenkem pro svatý obrázek. +more * sloup na podstavci ve tvaru kvádru, * trojsloup nebo čtyřsloup * tříboký obelisk se sochou hlavního svatého patrona na vrcholu, často se sochami dalších patronů dole na podnoži, ve výklenku podstavce nebo na zábradlí balustrády.

Sochy

Na vrcholu nejčastěji * stojící Panna Marie Immaculata nebo místní milostná madona s Ježíškem: mariánské sloupy * Kříž * Nejsv. Trojice v podobě sedícího Boha Otce, sedícího Krista a mezi nimi holubice Ducha svatého ve svatozáři, trojiční sloupy), k nejstarším patří vídeňský morový sloup, dále např. +more v Praze na Maltézském náměstí (1714-1715), v Olomouci * jiný patron: v Rakouské monarchii státní spolupatron sv. Josef s Ježíškem, sv. Anna (např. Admont); národní patron (sv. Vojtěch - Praha, Apolinářská ulice).

ve spodních patrech: * moroví patroni (sv. Roch, svatý Šebestián, sv. +more Rozálie a sv. František Xaverský) - oba mohou být ležící v jeskyni ve výklenku podstavce, (např. Rozálie v Jindřichově Hradci), sv. Karel Boromejský, sv. František Borgiáš, národní patroni.

Nejstarší v českých zemích

Viniční sloup v Tróji (16. století) * Mariánský sloup v Praze (1653), starší jsou jen v Mnichově a ve Vídni * Mariánský sloup v Brně z let 1679-1683: nahoře Panna Marie, dole moroví patroni Šebestián, Roch, Karel Boromejský a sv. +more František Xaverský) * Mariánský sloup v Kroměříži vystavěn na paměť a jako poděkování Panně Marii za ušetření obyvatel města před velkým morem v roce 1680.