Humprecht Jan Černín

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Říšský hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic (14. únor 1628 Radenín - 3. březen 1682 Kosmonosy) byl český šlechtic a diplomat. Po prastrýci hraběti Heřmanu Černínovi zdědil v roce 1651 obrovský majetek v různých částech Čech. Majetkové zázemí mu umožnilo kariéru ve službách Habsburků a v letech 1660-1663 byl císařským vyslancem v Benátkách. Zastával také vysoké funkce ve správě Českého království a stal se rytířem Řádu zlatého rouna. Proslul jako mecenáš umění, s jeho jménem jsou spojeny významné architektonické památky zámek Humprecht (na panství Kost) a Černínský palác v Praze.

...
...
...

Kariéra

Pocházel z nedrahovické větve Černínů, jeho otcem byl hejtman Bechyňského kraje, svobodný pán Jan Křtitel Adam Černín z Chudenic (16. srpna 1597 - 22. +more listopadu 1642), matkou Zuzana Homutová z Harasova (25. září 1600 - 22. února 1654, zámek Radenín). Humprecht Jan studoval u jezuitů, v rámci vzdělání podnikl v závěru třicetileté války kavalírskou cestu po Evropě. Přes Německo odcestoval do Itálie, delší dobu pobýval v Římě a Sieně, poté více než rok žil v Paříži, nakonec na přelomu let 1647-1648 strávil zimu v Bruselu. Jeho putování po Evropě je podrobně zdokumentováno díky česky psané korespondenci s matkou Zuzanou. Stal se univerzálním dědicem svého prastrýce Heřmana a v roce 1651 převzal do své správy panství Petrohrad, Krásný Dvůr, Andělská Hora, Kysibel, Kosmonosy, Kost. Jako zástavní držitel vlastnil také královské panství Mělník, do roku 1678 držel i hrad v Mladé Boleslavi. Od roku 1650 působil ve Vídni jako komoří arcivévody Leopolda Habsburského (1640-1705), mladšího syna Ferdinanda III. a pozdějšího římskoněmeckého císaře a českého a uherského krále Leopolda I. Tomu hrabě Černín věrně sloužil a radil mu po celý život. I díky tomu se z obou mužů stali osobní přátelé. V roce 1655 byl Černín jmenován přísedícím zemského soudu, v roce 1657 se stal jedním z místodržících Českého království. V roce 1658 byl přítomen zvolení a korunovaci Leopolda I. na římského císaře ve Frankfurtu nad Mohanem. , odkud podnikl také diplomatickou misi do Mohuče. V letech 1660-1663 byl císařským vyslancem v Benátkách. Leopold I. ho také učinil svým tajným radou. V roce 1675 mu byl udělen nejvyšší habsburský řád - Řád zlatého rouna a ve stejném roce koupil lnářské panství.

Zakladatelská činnost

Byl zakladatelem Černínské sbírky, umožňoval mu to i jeho majetek, který získal dědictvím v roce 1651 po prastrýci hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic (1579 - 1651, šlo mj. o černínský fideikomis, jenž prastrýc založil) a současně byl i dědicem jeho říšského hraběcího titulu. +more Jan Humprecht Černín byl jmenován vyslancem císaře a krále Leopolda I. v Benátkách v roce 1659. Zde začíná se sběratelskou aktivitou. Navázal spojení s komunitou tamních výtvarných umělců. Čelní místo mezi nimi zaujal Johann Karl Loth, jehož díla byla v hojné míře zastoupena v Černínově obrazárně. Z dalších malířů, u nichž hrabě Černín soustavně objednával obrazy byl Pietro della Vechio a Cavaliere Pioetro Liberi. Převážná část hrabětem zvolených námětů vycházela z příběhů řecké mytologie, zobrazení starozákonních výjevů a scén známých z novodobé krásné literatury. O přísun nových obrazů se mu starali četní umělečtí agenti. V roce 1663 měl hrabě ve svém majetku již na 300 obrazů. Nejspíše souběžně se skončením Černínova diplomatického působení byla v Benátkách jeho tamní obrazová sbírka pečlivě zabalena a nejpozději roku 1664 přestěhována do Prahy. Začíná budování Černínského paláce na Hradčanech, který začal stavět v roce 1667. Součástí paláce byly i galerie, které sloužily k instalaci obrazů. Definitivního umístění obrazů ve zvláštních speciálně pro ně vybudovaných prostorách Černínského paláce se však Humprecht Jan Černín nedočkal. K dokončení stavby paláce došlo až za jeho syna a dědice Heřmana Jakuba. Za pozdějších pokračovatelů rodu Černínů sbírka postupně chátrá v důsledku nedostatku finančních prostředků a obrazárna rodu Černínů je roku 1778 vydražena.

Humprecht Jan hrabě Černín z Chudenic byl donátorem 35. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674.

Humprecht Jan zemřel na kosmonoském zámku 3. března 1682 ve věku 54 let. +more Byl pochován v Černínské kapli katedrály svatého Víta v Praze, jeho srdce však bylo uloženo do cínové urny a slavnostně uloženo v Černínské kapli kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.

Rodina

Za manželku měl Humprecht Jan italskou aristokratku z přední mantovské rodiny - Dianu Marii, markýzu Ippoliti hraběnku di (da) Gazoldo (2. 9. +more 1636, Mantovsko - 21. 9. 1687, Gonzaga u Mantovy, pohřbena v Mantově), se kterou uzavřel svatební smlouvu 31. května 1652 a oženil se s ní později téhož roku ve Vídni. Markýza byla dvorní dámou císařovny a královny Eleonory Magdalény di Gonzaga. Černínova choť se se středoevropským prostředím nikdy nesžila a po roce 1666 se natrvalo vrátila do rodného Mantovska a manželé žili odděleně. (Manželství nebylo s největší pravděpodobností rozvedeno, jak se mylně často tvrdí. ). Spolu měli vícero dětí, ne méně než šest, ale jen dva synové se dožili dospělosti. Ostatní děti zemřely, jak bylo v raném novověku obvyklé, v dětském, resp. v kojeneckém věku. * Heřman Jakub (21. 1. 1659 - 28. 8. 1710) ** 1. ∞ říšská hraběnka Marie Josefa Slavatová z Chlumu a Košumberka (2. 2. 1667 - 10. 8. 1708), ** 2. ∞ říšská hraběnka Anna Josefa z Khüenburgu/Kuenburgu (11. 6. 1685 - 4. 3. 1755). * Tomáš Zachaeus Temidio (křest 23. 8. 1660, Vídeň, Rakousko - 14. 2. 1700) ** ∞ říšská hraběnka Zuzana Renata z Martinic (1670 - 3. 2. 1717).

Dalšími předčasně zesnulými dětmi byly: František Jan, (* 1657, z. brzy poté), Jan Ferdinand (1653-1654), Marek Dominik (1663-1663, Benátky, Itálie) a Barbora Renata (1655-1655).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

„Sobě, umění, přátelům“: Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650-1939, Lubomír Slavíček; Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, Brno 2007. * Kolektiv: Ve znamení Merkura. +more Šlechta českých zemí v evropské diplomacii; NPÚ, České Budějovice, 2020; 824 s. ISBN 978-8087890-31-8 (o Humprechtu Janu Černínovi s. 338-373) * KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750); Pelhřimov, 2013; 463 s. ISBN 978-80-7415-071-5 * KUBEŠ, Jiří a kolektiv: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740, NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1.

Související články

Humprecht *Černínové

Externí odkazy

[url=http://genealogy. euweb. +morecz/bohemia/czernin1. html]Rodokmen rodu[/url] * [url=http://texty. citanka. cz/kalista/zctoc. html]Korespondence Zuzany Černínové z Harasova s jejím synem Humprechtem Janem Černínem z Chudenic[/url].

Humprecht Jan Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Diplomaté Česka Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 1628 Kategorie:Narození 14. +more února Kategorie:Narození v Radeníně Kategorie:Úmrtí 1682 Kategorie:Úmrtí 3. března Kategorie:Úmrtí v Kosmonosech Kategorie:Pohřbení v katedrále sv. Víta v Praze Kategorie:Muži.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top