Brandýs nad Labem

Historie

Nejstarší dějiny

Kostel svatého Petra Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever. +more Starší než samotný Brandýs byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila kolegiátní kapitule v Sadské (později u sv. Apolináře v Praze), která měla také podací právo k farnímu kostelu sv. Petra. Po husitských válkách se dostává do majetku brandýských pánů a roku 1559 byl sloučen s Brandýsem.

Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu 13. a 14. +more století pány z Michalovic, kteří drželi jak část nedaleké Staré Boleslavi, tak Boleslav Mladou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a kostelem. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství tvrz, pokud tato již nestála. V 2. polovině 14. století zde bylo zřízeno děkanství. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast pražané.

V letech 1468-1483 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku Johanku z Krajku, provdanou podruhé za Jana ze Šelmberka, která dala městu některé výsady, od krále Vladislava Jagelonského obdržela pro město roku 1503 znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně gotickém slohu, přešlo panství na původně rakouský rod Krajířů z Krajku. +more Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandovi I. roku 1547 zkonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků.

Rudolfinská doba

Brandýský zámek z ptačí perspektivy Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za císaře +more'>Rudolfa II. , který zde často pobýval. Ten také 5. října 1581 povýšil Brandýs na královské komorní město. Císař si dal přestavět zdejší zámek a upravit terasovitou zahradu v italském stylu, jak navrhl jeho komorní architekt Giovanni Maria Filippi. Již roku 1508 obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v níž byla záhy zřízena radnice a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami (1742, 1839), na počátku 20. století přestavěna do secesní podoby a roku 2009 obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Původní jednoocasý lev ve znaku města (asi pánů z Michalovic) byl již roku 1670 nahrazen českým dvouocasým lvem.

Interiér bývalé synagogy Od 1. +more poloviny 16. století sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do 19. století, kdy tvořila 6 % obyvatel. V ulici Na Potoce se nachází synagoga z roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V současné době je přístupna veřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším v Česku.

Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla třicetiletá válka, kdy byl zámek obsazen Sasy i Švédy a město bylo pustošeno.

Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I. +more, pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I. , aby zde naplánovali taktiku postupu proti Napoleonovi. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Roku 1828 postihl Brandýs historicky největší požár, při němž shořela valná část domů včetně židovské synagogy. Koncem 19. století byla zprovozněna železnice z Čelákovic do Neratovic (trať č. 074) a z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem (trať č. 072). Na sklonku století zde postupně vyrostla továrna na výrobu hospodářských strojů Františka Melichara, která se stala jednou z největších svého druhu v Evropě.

20. století a současnost

V Brandýse nad Labem vykonával vojenskou službu také poslední rakouský císař a český král Karel I. +more, jenž si místo oblíbil a po svém nástupu na trůn brandýský zámek koupil. Od roku 2002 se na zámku kažodoročně koná veřejná akce s názvem „Audience u císaře Karla I. “, při níž je možno se setkat s mnoha osobnostmi z oblasti historie, kultury, politiky, vojenství apod. V roce 2013 byl hostem Audience také Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk císaře Karla I. se svými dcerami.

4. dubna 1919 soukromě navštívil Brandýs nad Labem prezident Tomáš Garrigue Masaryk (při prohlídce zámku jako alternativy k Lánům), 22. +more června 1920 (při návratu z vojenských manévrů v Milovicích), 1. srpna 1920 (poklepal na základní kámen Mařatkova pomníku Památníku národního odboje), 4. května 1923 při setkání se starosty regionu a poprvé oficiálně 20. srpna 1926 k projednání záležitostí města a okresu. Čestným občanem města Brandýs nad Labem byl prezident Masaryk prohlášen 4. března 1935.

Po druhé světové válce byla k městu připojena obec Vrábí.

Pamětihodnosti

Radnice na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem * zámek se zahradou, na starších základech dobudoval Giovanni Maria Filippi v letech 1602-1606 * socha sv. +more Václava s praporcem, nad Labem a mlýnem na severní rampě zámku * mlýn v podzámčí - se svými jedenácti mlýnskými koly patřil k největším v Čechách * Kamenný most z let 1600-1604 se sochou sv. Jana Nepomuckého * barokní pivovar navrhl a postavil Kilián Ignác Dientzenhofer * lesopark Ostrůvek - nachází se na labském ostrově, který přiléhá k Brandýsu n. Labem * kostel sv. Vavřince - gotická památka s dochovanou freskovou výzdobou ze 14. století, později barokně přestavěný * gotický kostel sv. Petra * renesanční katolický kostel Obrácení sv. Pavla - původně sbor Jednoty bratrské, postavil Matteo Borgorelli v letech 1541-1542 * některé obytné domy na Masarykově náměstí * katovna s psaníčkovými sgrafity * renesanční tzv. Arnoldinovský dům na Masarykově náměstí (dnes Oblastní muzeum Praha-východ o. p. ) * barokní děkanství a zvonici u katolického kostela z roku 1773 * židovský hřbitov založený roku 1568, jeden z nejstarších v Česku * židovská synagoga * obnovený pomník prezidenta Masaryka, jejž vytvořil Břetislav Benda, před budovou gymnázia (socha z roku 1968 byla v roce 1989 nalezena pod uhlím a starými pneumatikami ve sklepích zámku v Nelahozevsi a znovuodhalena před budovou někdejšího okresního soudu - dnes Pedagogické fakulty UK 18. září 1993) * barokní kaple vlevo při státní silnici přes mosty do Staré Boleslavi.

Pověsti

Zvony z Klecan byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. +more Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou-hou. Klecanské zvony jdou. Jdou - jdou. “ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou. Jdou. Nedojdou. “ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena leknutím vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou. Jdou. Nedojdou. “.

Osobnosti

;Narodili se zde např. * Karel Haak (1853-1937), skladatel * Václav Husa (1906-1965), archivář, historik, pedagog * Mikuláš Karlach (1831-1911), vyšehradský probošt * Rudolf Kirs (1915-1963), violoncellista * Adolf Kramenič (1889-1953), varhaník a skladatel * Jiří Kulhánek (* 1967), spisovatel * Barbora Laláková (* 1981), přebornice ve skoku do výšky * Karel Macháček (1916-2005), vojenský lékař * Dalibor Mlejnský (* 1969), pražský komunální politik * Karel Plischke (1862-1899), etnograf * Justin Václav Prášek (1853-1924), historik a orientalista * David Rikl (* 1971), tenista * Ludvík Seyvalter (1857-1937), kněz, filantrop a politik * Ivan Skála (1922-1997), básník a komunistický funkcionář * Alžběta Skálová (* 1982), grafička a ilustrátorka * Karel Šebor (1843-1903), houslista a skladatel * Jan Tesánek (1728-1788), kněz, matematik a astronom * Vendula Vartová-Eliášová (* 1974), básnířka, překladatelka a publicistka * Ondřej Synek sportovní veslař * Oto Biederman, sériový vrah

Žili zde mimo jiné * Karel I. +more, poslední rakousko-uherský císař, sloužil zde v armádě * Ludvík Salvátor Toskánský, rakouský arcivévoda, cestovatel a etnograf, majitel brandýského zámku; strávil zde poslední léta života * Leo Vaniš, výtvarný umělec a spisovatel, působil zde v letech 1999-2006, debutoval v zdejším muzeu expozicí ilustrací, strávil zde studijní léta. Vanišova tvorba je ovlivněna Polabím. * Jeho otec - pražský univerzitní výtvarník Leo Vaniš zde vyučoval řadu let na tehdejším Pedagogickém institutu malbu. * Zuzana Čížková - sochařka a malířka, v Brandýse nad Labem vyrůstala a v letech 2005-2011 měla ve Staré Boleslavi svůj ateliér. * Stanislav Rudolf, spisovatel, autor především dívčích románů, scenárista, redaktor, filmový dramaturg. V Brandýse nad Labem žije od 60. let XX. století, kdy zde také přednášel na Pedagogické fakultě UK. * Eduard Petiška, spisovatel, autor Starých řeckých bájí a pověstí * Martin Petiška, spisovatel science fiction * Antonín Bečvář, astronom a klimatolog * František Karel Drahoňovský, obrozenecký humorista * Vojtěch Rakous, český spisovatel.

Souvislost s * Louis Brandeis (1851-1941), americký právník, soudce a předseda Nejvyššího soudu USA, po němž je pojmenována Brandeis University.

Odkazy

Reference

Literatura

PRÁŠEK, Justin Václav: Brandejs nad Labem, město, okres, panství, I. -III. +more 1908-1913 / 2007-2008. [url=http://kramerius4. nkp. cz/search/handle/uuid:3ca697e0-9f36-11e6-baa5-005056827e51]Dostupné online. [/url].

Související články

Zdymadlo a hydroelektrárna Brandýs nad Labem

Externí odkazy

[url=http://www.info-brandys.cz/]Informační portál a zpravodaj města[/url]

*Brandýs nad Labem Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku