Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem (lidově Brandejs) je bývalé samostatné město v okrese Praha-východ, od 1. července 1960 jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Historické jádro města je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Město se nachází na vyvýšené terase nad řekou Labe, v níž vymodeloval hlubokou rokli se strmými srázy Vinořský potok, vlévající se zde do řeky.

Historie

Nejstarší dějiny

Kostel svatého Petra Zdejší přechod řeky byl významný již od raného středověku, procházela tudy významná zemská cesta z Prahy směrem na sever. +more Starší než samotný Brandýs byla jižně ležící ves Hrádek, kde se také nacházely dva kostely. Ta patřila kolegiátní kapitule v Sadské (později u sv. Apolináře v Praze), která měla také podací právo k farnímu kostelu sv. Petra. Po husitských válkách se dostává do majetku brandýských pánů a roku 1559 byl sloučen s Brandýsem.

Samotné městečko Brandýs bylo vysazeno někdy na přelomu 13. a 14. +more století pány z Michalovic, kteří drželi jak část nedaleké Staré Boleslavi, tak Boleslav Mladou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy se zmiňuje trhová ves Brandýs s mostem a kostelem. U ní zřídili v místech dnešního zámku majitelé panství tvrz, pokud tato již nestála. V 2. polovině 14. století zde bylo zřízeno děkanství. Během husitských válek město dobyli a dočasně ovládali celou oblast pražané.

V letech 1468-1483 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na reprezentativnější sídlo. Skrze jeho manželku Johanku z Krajku, provdanou podruhé za Jana ze Šelmberka, která dala městu některé výsady, od krále Vladislava Jagelonského obdržela pro město roku 1503 znak a pokračovala v přestavbě tvrze v pozdně gotickém slohu, přešlo panství na původně rakouský rod Krajířů z Krajku. +more Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn, stejně jako ona horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandovi I. roku 1547 zkonfiskováno. Panství i město se od této doby stává majetkem královským a příležitostným venkovským rezidenčním sídlem panovníků.

Rudolfinská doba

Brandýský zámek z ptačí perspektivy Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za císaře +more'>Rudolfa II. , který zde často pobýval. Ten také 5. října 1581 povýšil Brandýs na královské komorní město. Císař si dal přestavět zdejší zámek a upravit terasovitou zahradu v italském stylu, jak navrhl jeho komorní architekt Giovanni Maria Filippi. Již roku 1508 obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v níž byla záhy zřízena radnice a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami (1742, 1839), na počátku 20. století přestavěna do secesní podoby a roku 2009 obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Původní jednoocasý lev ve znaku města (asi pánů z Michalovic) byl již roku 1670 nahrazen českým dvouocasým lvem.

Interiér bývalé synagogy Od 1. +more poloviny 16. století sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do 19. století, kdy tvořila 6 % obyvatel. V ulici Na Potoce se nachází synagoga z roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V současné době je přístupna veřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k nejstarším v Česku.

Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy a požáry. Nejtěžší zkouškou byla třicetiletá válka, kdy byl zámek obsazen Sasy i Švédy a město bylo pustošeno.

Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I. +more, pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I. , aby zde naplánovali taktiku postupu proti Napoleonovi. Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Roku 1828 postihl Brandýs historicky největší požár, při němž shořela valná část domů včetně židovské synagogy. Koncem 19. století byla zprovozněna železnice z Čelákovic do Neratovic (trať č. 074) a z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem (trať č. 072). Na sklonku století zde postupně vyrostla továrna na výrobu hospodářských strojů Františka Melichara, která se stala jednou z největších svého druhu v Evropě.

File:Vidimus of the guild of brewers in Brandýs nad Labem (SOkA Praha-venkov). jpg|Tzv. +more vidimus cechovních artikulí s vyobrazením sv. Václava, patrona cechu, z roku 1561. File:Coat-of-arms of Houžvička ze Světice (SOkA Praha-venkov) - kopie. jpg|Erb brandýských měšťanů Davida staršího Houžvičky a Matouše Šiblína ze Světice 1604. File:Coat-of-arms of the guild of butchers in Brandýs nad Labem (SOkA Praha-venkov) - kopie. jpg|Titulní list artikulí cechu řezníků v Brandýse nad Labem z roku 1667.

20. století a současnost

V Brandýse nad Labem vykonával vojenskou službu také poslední rakouský císař a český král Karel I. +more, jenž si místo oblíbil a po svém nástupu na trůn brandýský zámek koupil. Od roku 2002 se na zámku každoročně koná veřejná akce s názvem „Audience u císaře Karla I. “, při níž je možno se setkat s mnoha osobnostmi z oblasti historie, kultury, politiky, vojenství apod. V roce 2013 byl hostem Audience také Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk císaře Karla I. se svými dcerami.

4. dubna 1919 soukromě navštívil Brandýs nad Labem prezident Tomáš Garrigue Masaryk (při prohlídce zámku jako alternativy k Lánům), 22. +more června 1920 (při návratu z vojenských manévrů v Milovicích), 1. srpna 1920 (poklepal na základní kámen Mařatkova pomníku Památníku národního odboje), 4. května 1923 při setkání se starosty regionu a poprvé oficiálně 20. srpna 1926 k projednání záležitostí města a okresu. Čestným občanem města Brandýs nad Labem byl prezident Masaryk prohlášen 4. března 1935.

Po druhé světové válce byla k městu připojena obec Vrábí.

Pamětihodnosti

Radnice na Masarykově náměstí v Brandýse nad Labem * zámek se zahradou, na starších základech dobudoval Giovanni Maria Filippi v letech 1602-1606 * socha sv. +more Václava s praporcem, nad Labem a mlýnem na severní rampě zámku * mlýn v podzámčí - se svými jedenácti mlýnskými koly patřil k největším v Čechách * Kamenný most z let 1600-1604 se sochou sv. Jana Nepomuckého * Zámecký pivovar navrhl a postavil Kilián Ignác Dientzenhofer. * lesopark Ostrůvek na labském ostrově, který přiléhá k Brandýsu nad Labem * kostel sv. Vavřince - gotická památka s dochovanou freskovou výzdobou ze 14. století, později barokně přestavěný * gotický kostel sv. Petra * renesanční katolický kostel Obrácení sv. Pavla - původně sbor Jednoty bratrské, postavil Matteo Borgorelli v letech 1541-1542 * některé obytné domy na Masarykově náměstí * katovna s psaníčkovými sgrafity * renesanční tzv. Arnoldinovský dům na Masarykově náměstí (dnes Oblastní muzeum Praha-východ o. p. ) * barokní děkanství a zvonici u katolického kostela z roku 1773 * židovský hřbitov založený roku 1568, jeden z nejstarších v Česku * židovská synagoga * obnovený pomník prezidenta Masaryka, jejž vytvořil Břetislav Benda, před budovou gymnázia (socha z roku 1968 byla v roce 1989 nalezena pod uhlím a starými pneumatikami ve sklepích zámku v Nelahozevsi a znovuodhalena před budovou někdejšího okresního soudu - dnes Pedagogické fakulty UK 18. září 1993) * barokní kaple vlevo při státní silnici přes mosty do Staré Boleslavi.

Pověsti

Zvony z Klecan byly zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. +more Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou-hou. Klecanské zvony jdou. Jdou - jdou. “ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou. Jdou. Nedojdou. “ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena leknutím vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou. Jdou. Nedojdou. “.

Osobnosti

;Narodili se zde např. * Karel Haak (1853-1937), skladatel * Václav Husa (1906-1965), archivář, historik, pedagog * Mikuláš Karlach (1831-1911), vyšehradský probošt * Rudolf Kirs (1915-1963), violoncellista * Adolf Kramenič (1889-1953), varhaník a skladatel * Jiří Kulhánek (* 1967), spisovatel * Barbora Laláková (* 1981), přebornice ve skoku do výšky * Karel Macháček (1916-2005), vojenský lékař * Dalibor Mlejnský (* 1969), pražský komunální politik * Karel Plischke (1862-1899), etnograf * Justin Václav Prášek (1853-1924), historik a orientalista * David Rikl (* 1971), tenista * Ludvík Seyvalter (1857-1937), kněz, filantrop a politik * Ivan Skála (1922-1997), básník a komunistický funkcionář * Alžběta Skálová (* 1982), grafička a ilustrátorka * Karel Šebor (1843-1903), houslista a skladatel * Jan Tesánek (1728-1788), kněz, matematik a astronom * Vendula Vartová-Eliášová (* 1974), básnířka, překladatelka a publicistka * Ondřej Synek sportovní veslař * Oto Biederman, sériový vrah

Žili zde mimo jiné * Karel I. +more, poslední rakousko-uherský císař, sloužil zde v armádě * Ludvík Salvátor Toskánský, rakouský arcivévoda, cestovatel a etnograf, majitel brandýského zámku; strávil zde poslední léta života * Leo Vaniš, výtvarný umělec a spisovatel, působil zde v letech 1999-2006, debutoval v zdejším muzeu expozicí ilustrací, strávil zde studijní léta. Vanišova tvorba je ovlivněna Polabím. * Jeho otec - pražský univerzitní výtvarník Leo Vaniš zde vyučoval řadu let na tehdejším Pedagogickém institutu malbu. * Zuzana Čížková - sochařka a malířka, v Brandýse nad Labem vyrůstala a v letech 2005-2011 měla ve Staré Boleslavi svůj ateliér. * Stanislav Rudolf, spisovatel, autor především dívčích románů, scenárista, redaktor, filmový dramaturg. V Brandýse nad Labem žije od 60. let XX. století, kdy zde také přednášel na Pedagogické fakultě UK. * Eduard Petiška, spisovatel, autor Starých řeckých bájí a pověstí * Martin Petiška, spisovatel science fiction * Antonín Bečvář, astronom a klimatolog * František Karel Drahoňovský, obrozenecký humorista * Vojtěch Rakous, český spisovatel * Vojta Beneš, spisovatel, učitel, politik, účastník všech 3 odbojů, bratr Edvarda Beneše.

Souvislost s * Louis Brandeis (1851-1941), americký právník, soudce a předseda Nejvyššího soudu USA, po němž je pojmenována Brandeis University.

Odkazy

Reference

Literatura

PRÁŠEK, Justin Václav: Brandejs nad Labem, město, okres, panství, I. -III. +more 1908-1913 / 2007-2008. [url=http://kramerius4. nkp. cz/search/handle/uuid:3ca697e0-9f36-11e6-baa5-005056827e51]Dostupné online. [/url].

Související články

Zdymadlo a hydroelektrárna Brandýs nad Labem * Renesanční most (Brandýs nad Labem)

Externí odkazy

[url=http://www.info-brandys.cz/]Informační portál a zpravodaj města[/url] * [url=https://www.regionbrandysko.cz]regionbrandysko.cz - Regionální portál Brandýska[/url]

*Brandýs nad Labem Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli