Vojtěch Rakous

Vojtěch Rakous, vlastním jménem Adalbert Österreicher, později Östreicher (8. prosince 1862 Starý Brázdim - 8. srpna 1935 Praha), byl český židovský spisovatel.

Život

Mládí

Adalbert Österreicher (Vojtěch Rakous byl literární pseudonym) se narodil ve vsi Starý Brázdim (dnes osada Brázdim u Brandýsa nad Labem). Pocházel z česky hovořící rodiny židovského chalupníka Šalamouna Österreichera a matky Barbory, rozené Pollákové. +more Celkem bylo v rodině sedmnáct dětí. Jeho školní vzdělání obsahovalo pouze jednoroční docházku do židovské školy v Brandýse nad Labem.

Nejprve chodil do školy v Brázdimi (uč. F. +more Šebek, následoval rok v židovské škole v Brandýse n. L. Pokračoval v docházce na obecné škole v Brandýse n. L. a nakonec se tamtéž vzdělával dva roky u Piaristů.

V Praze, kde se vyučil prodavačem galanterního zboží, se naučil německy, ale současně získal vztah k české literatuře. Po devíti letech pražského pobytu se usadil v Mratíně u Brandýsa nad Labem, kde se živil jako podomní obchodník a obchodník s obilím. +more V té době také pokoušel časopisecky publikovat, i když jeho znalosti české mluvnice byly nedostatečné.

Jan Herben a zrození nového spisovatele

Životopisné zdroje o Vojtěchu Rakousovi shodně uvádějí, že se jeho první literární pokusy dostaly v roce 1885 do rukou spisovateli Janu Herbenovi, tehdy redaktorovi Času. Herbenovi kolegové se neuspořádanému rukopisu s nesprávným pravopisem posmívali; Herben však pochopil jeho kvality. +more Přepsal několik z nich bezchybnou češtinou a navíc vybral pseudonym tak, že autorovo německé jméno přeložil jako Vojtěch Rakous. Tím mu otevřel cestu k publikaci. Upozornil též na Rakousovy práce Rudolfa Pokorného (1853-1887), redaktora časopisu Paleček a Karla Fischera (1859-1906), redaktora Kalendáře česko-židovského.

Návrat do Prahy, život v Libni

V devadesátých letech se Vojtěch Rakous vrátil do Prahy. V první zachovalé policejní přihlášce je uvedeno, že před svatbou žil se sourozenci Karlem a Paulinou. +more S bratrem Karlem (* 1864) také založil v pražské Jindřišské ulici obchod s obuví Staroměstská tržnice obuvi. Obchod vlastnili oba bratři a Vojtěch převzal v roce 1903 vedení filiálky v Praze-Libni (od roku 1901 součást hlavního města - Praha VIII) na Primátorské (dnes Zenklova) třídě 252, v domě, který vlastnil.

V roce 1895 se oženil s Emilií Neumannovou (1873-1932). Spolu měli tři děti - Josefa (* 1896), Boženu(* 1906) a Karla (zemřel 1930).

Vojtěch Rakous byl též aktivním členem libeňské židovské náboženské obce. Byl volen do představenstva a různých výborů a komisí. +more Angažoval se též v českožidovském hnutí, jehož cílem byla úplná integrace česky smýšlejícího židovstva.

V roce 1932, kdy se dožil sedmdesátky, byl již všeobecně uznávaným a oblíbeným spisovatelem. Denní tisk jeho jubileum připomínal a kladně komentoval a Libeňská obec židovská ho jmenovala čestným členem. +more Vojtěch Rakous zemřel v Praze, je pohřben na pražském Novém židovském hřbitově v Libni.

Posmrtné uznání

Úmrtí populárního spisovatele zaznamenal v roce 1935 denní tisk tiskovými zprávami, sloupky a vzpomínkami. * Po Vojtěchu Rakousovi je pojmenována ulice Rakousova v Praze 8 - Libni.

Literární dílo

První úspěchy - časopisy

Nového spisovatele si po Herbenově upozornění povšimnul časopis Paleček. Již v roce 1885 zveřejnil na pokračování jeho povídku Proč občan Purnocha nevolil do říšské rady. +more Drobná humoreska popisuje, jak vesničané z polabských Chrástovic vyslali do Karlína (který byl tehdy okresním městem) souseda Purnochu, jako volitele do říšské rady. Ten však - pro naivitu své ženy, která ho doprovázela - vlak do Prahy zmeškal.

V roce 1888 otiskl Nový Paleček na pokračování Rakousovu povídku Panské choutky a o rok později Historie dvou týden ženatých mužů. V humoreskách otištěných v Palečkovi výstižně popisuje maloměsto a vesnici, jeho židovství se v nich neprojevuje.

Po upozornění Jana Herbena byly Rakousovy práce vydávány také v Kalendáři česko-židovském. První dohledaná povídka byla otištěna v tomto Kalendáři v ročníku 1887-1888 pod názvem V červáncích doby (Povídka z dob našeho národního probuzení). +more V příběhu vystupuje mladý Stránský, který je ". myšlením Čech, vírou Žid". Miluje dceru jiného Žida - Kantora; ten tíhne k němčině a chce v obci Lenešice německou školu, aby židovské děti získaly lepší náboženské vzdělání. Nakonec v obci vznikne česká náboženská škola a Kantor se se Stránským udobří. Propagace jazykové a kulturní české orientaci Židů v Čechách odpovídala požadavkům redaktora Fischera, ale Vojtěch Rakous se po několika letech spolupráce zaměřil k popisování života venkovských Židů z doby jeho mládí.

Knižní vydání

Doma: židovské obrázky (Praha, L. Ballenbergr, 1897, dostupné online) * Vojkovičtí a přespolní (poprvé vydáno Praha, Spolek českých akademiků židů, 1910) * Na rozcestí (netypická historická novela; [ilustrace Adolf Kašpar], vydal Svaz česk. +more pokrokových Židů, 1914) * Modche a Rézi (il. Adolf Kašpar, poprvé vydal Obelisk, Praha, 1926).

Vydáním knihy Vojkovičtí a přespolní se Vojtěch Rakous definitivně stal úspěšným spisovatelem. Za jeho života vyšlo celkem sedm stejnojmenných vydání, která však mají různě pozměněný obsah a skladbu. +more Jeho práce později vycházely i pod názvem Modche a Rézi. Prozatím naposledy byly Rakousovy povídky vydány v letech 1992 a 2009 (Modche a Rézi, Praha, vydal Petrklíč a G+G).

Některá vydání byla ilustrována významnými autory, jako Adolf Kašpar, Josef Lada, Jiřím Winter a dalšími. Povídky byly přeloženy do němčiny (překlad Erik Saudek) a angličtiny.

Divadelní hry

Povídky Vojtěcha Rakouse byly upravovány pro divadlo, např.: * V roce 1921 uvedlo Městské divadlo v Ostravě inscenaci Modche a Rézi * Divadlo Uranie v Praze uvádělo v roce 1931 Modche a Rézi na židovském bále, v roce 1932 hrálo toto představení pražské divadlo Akropolis; Komorní divadlo * Jak vyplývá z meziválečného tisku, dramatizované příběhy Modche a Rézi byly též hojně hrány zejména židovskými amatérskými soubory.

Filmografie

Němý film Modche a Rezi natočil v roce 1926 režisér Přemysl Pražský

Televize a rozhlas

V cyklu Úsměvy mistrů v roce 1962 hrál Modcheho Bohuslav Záhorský, Rézi Stella Zázvorková * V roce 2014 zdramatizoval a uvedl Český rozhlas 2 povídku Modche před odvodem

Zajímavost

Vojtěch Rakous se narodil jako Adalbert Österreicher a byl tak zapsán i v pražské policejní přihlášce. V dospělosti zjistil, že jeho příjmení se správně píše Östreicher a nechal si ho úředně opravit. +more V průběhu života počeštil své křestní jméno a psal se Vojtěch Östreicher.

Odkazy

Reference

Literatura

VLASÁK, František. Vojtěch Rakous. Naše Polabí IV., 1926-1927, 7-11, Brandýs n. Labem.

Související články

Nový židovský hřbitov v Praze-Libni * Libeň

Externí odkazy

[url=http://kramerius. mzk. +morecz/search/i. jsp. pid=uuid:bdc405b0-e5f9-11dc-bfb2-000d606f5dc6#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:c49719c0-adf2-11dc-9c41-000d606f5dc6]Lidové noviny, 8. 12. 1932, s. 9, Vojtěch Rakous sedmdesátníkem[/url].

Kategorie:Narození 1862 Kategorie:Úmrtí 1935 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 8. +more srpna Kategorie:Narození 8. prosince Kategorie:Pohřbení na Novém židovském hřbitově v Libni.