Adolf Kramenič

Adolf Kramenič (25. února 1889 Brandýs nad Labem - 19. prosince 1953 Choceň) byl český varhaník, sbormistr a hudební skladatel.

Život

Narodil se v rodině obuvníka. Již v dětství spolu s otcem hrál ve vesnické kapele na housle. +more Základní hudební vzdělání získal v hudební škole v Brandýse nad Labem. V roce 1903 byl přijat na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na varhany a skladbu. Jeho učitelem skladby byl hudební skladatel Karel Stecker, hru na varhany, improvizaci a instrumentaci učil Josef Klička. Ke studiu si přivydělával přepisováním partitur starých českých mistrů.

Po absolvování konzervatoře v roce 1906 se stal ředitelem kůru v Kostelci nad Labem. Krátce ještě působil ve Vlašimi a v roce 1910 získal místo ředitele kůru a městského kapelníka v Bakaru (Chorvatsko). +more Tam však nakonec nenastoupil, neboť se uvolnilo místo ředitele kůru v Chocni. Kromě chrámových povinností se účastnil hudebního života v Chocni a okolí. Na koncertech doprovázel na klavír a v roce 1914 se stal sbormistrem pěveckého spolku Zvukobor.

Hned po vypuknutí první světové války byl odvelen na východní frontu. Již +more_září'>14. září 1914 však byl zajat a odvezen do Ruska. Onemocněl úplavicí a skončil v nemocnici v Samarkandu. Po částečném vyléčení byl transportován do zajateckého tábora v Ašchabadu. Tam ruský kapelník Garalik vytvořil ze zajatců malý smyčcový orchestr ve kterém se uplatnil i Kramerič. V roce 1916 byl přesunut do Taškentu. Tam založil pěvecký sbor, se kterým nastudoval národní písně, ale i budoucí státní hymnu „Kde domov můj“. Téhož roku se připojil k československým legiím, které se formovaly v Kyjevě. Ve 4. střeleckém pluku Prokopa Velikého byl pověřen, aby vytvořil symfonický orchestr. Byl pak převelen do Boryspilu, kde zase vytvořil dechovou hudbu a smyčcové kvarteto. Do Prahy se vrátil v prosinci 1918 a na jaře následujícího roku byl z armády propuštěn.

Vrátil se do Chocně a ujal se znovu místa ředitele kůru a varhaníka v kostele Františka Serafínského i sbormistra pěveckého spolku Zvukobor. V roce 1920 se oženil s členkou sboru Štěpánkou Čihákovou. +more S existenčních důvodů přijal místo výpravčího u dopravního úřadu ČSD v Chocni, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1946. Vedle toho řídil dechový orchestr železničářů a v posledním roce učil i v Městské hudební škole. Působil také jako korepetitor a s kolegyní založil klavírní duo. Mezi jeho žáky patřil i významný český skladatel Lubor Bárta (1928-1972).

Po odchodu do důchodu se intenzivně věnoval dílu choceňského rodáka Tomáše Norberta Koutníka (1698-1775). Shromáždil, spartoval a přepsal jeho dochované skladby a zasloužil se o to, aby Koutníkovo dílo neupadlo do zapomenutí. +more Kromě toho se stal členem Železničního symfonického orchestru v Praze, který vedl dirigent Karel Šejna.

V posledních letech života trpěl zdravotními obtížemi, které měly svůj původ v letech 1. světové války. 19. prosince 1953 podlehl rakovině plic.

Většina jeho skladeb je uložena v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě. Vzhledem k tomu, že jeho dílo bylo věnováno především chrámovým účelům, je ve veřejnosti málo známo. +more Výjimku tvoří vánoční písně, koledy a pastorely, které jsou často na repertoáru pěveckých a zejména dětských pěveckých souborů.

Dílo

Chrámové skladby

Graduale na Zelený čtvrtek (Christus factus est pro nobis), 1906 * Graduale na Popeleční středu,1906 * O salutaris hostia, 1907 * Tantum ergo pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1907 * Requiem pro 2 hlasy s doprovodem varhan, 1906, * Veritas na text J. Lišky (nedokončeno) * Pange linqua pro dva sbory na chorální cantus firmus * Missa in honorem Sancti Venceslai pro ženský sbor s průvodem varhan, 1937 * Ave Maria pro ženský sbor s doprovodem varhan, meditace na téma Henri Bertiniho op. +more 29, 1937 * Pange linqua pro pětihlasý smíšený sbor a capella, 1938 * Regina Coeli pro smíšený sbor a capella, 1939 * Missa Dolorosa pro smíšený sbor s průvodem varhan, 1939 * Missa Confiteor pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1939 * Pange linqua pro smíšený sbor ad libitum s doprovodem varhan, 1939 * Pange Linqua pro smíšený sbor a capella, soprán a tenor ad libitum, 1939 * Pange Linqua pro ženský sbor s průvodem varhan, 1940 * Graduale et Offertorium in festo Joannis Nepomuceni pro soprán a tenor s průvodem varhan, 1941 * Offertorium de Sanctis Apostolis Petro et Paulo, pro soprán a tenor s průvodem varhan, 1940 * Offertorium (Dominica Petrocostes), sólo tenor s průvodem varhan, 1941 * Pange linqua lydické pro smíšený sbor a capella, 1942 * Pange linqua dorické pro smíšený sbor, 1942 * Te Deum pro smíšený sbor a capella, 1942 * O Sanctissima duo pro soprán a tenor s doprovodem varhan, 1942 * Graduale (Dominica Resurrectionis) pro barytonové sólo s doprovodem varhan, 1944 * Myxolydické Pange linqua pro smíšený sbor a capella, 1944 * Ave Maria pro alt s doprovodem varhan, 1944 * Chorální píseň k svatému Vojtěchu pro smíšený sbor a capella, na slova Václava Říhy * Povzdech k sv. Vojtěchu pro smíšený sbor a capella, 1947 * Hymnus ad sanctum Adalbertum pro sólový baryton a smíšený sbor s doprovodem varhan , 1947 * Tantum ergo pro smíšený sbor a capella, 1947 * Asperges me pro sólový alt a baryton, smíšený sbor s doprovodem varhan, 1947 * Offertorium pro smíšený sbor a varhany na dny 31. května a 19. května, 1948 * Pange linqua in modo phrygio pro smíšený sbor a capella * Graduale pro sólový baryton s doprovodem varhan, 1948 * Offertorium pro smíšený dvojsbor a varhany, 1948 * Offertorium pro nižší hlas a varhany na den Neposkvrněného Srdce Panny Marie, 1948 * Dvě duchovní písně na text Františka Sušila, 1949 * Spiritus domini pro baryton s doprovodem varhan, 1949 (věnováno Miroslavu Venhodovi) * Tantum ergo pro smíšený sbor a orchestr, 1949 * Graduale na den 31. května Panny Marie Prostřednice všech milostí pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1949 * Ave Maria stella pro nižší hlas, housle, violoncello a varhany, 1949 (český text Jakub Pavelka) * Chorální melodie (sekvence na Boží hod velikonoční) pro smíšený sbor s doprovodem varhan 1950 * Stabat Mater pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1950 * Velkopáteční hymnus pro smíšený sbor a capella, 1950 * Graduale pro sólový bas, smíšený sbor a varhany, na den sv. Václava , 1951 * Offertorium pro dvouhlasý ženský sbor a varhany, na den sv. Ludmily a na Hromnice, 1951 * Pange linqua pastoralis in A pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1951 * Pange linqua aiolská pro smíšený sbor a capella, 1952 * Communio pro smíšený sbor a varhany na den svatých Tří králů, 1952.

Vánoční skladby

Koleda pro dvouhlasý ženský sbor s doprovodem varhan na slova Vladimíra Hornova, 1942 * Pastorálky (soubor dvanácti skladeb pro smíšený sbor, 1939, 1951) * Pastorální Pange linqua pro tři ženské hlasy, 1940 * Betlém pro dvouhlasý dětský sbor s doprovodem varhan, na slova Vladimíra Hornova, 1942 * 2 koledy pro smíšený sbor, 1943 * Z hlubin temné noci, koleda pro dvouhlasý ženský sbor, 1943 * Pospěšte, pastýři, pospěšte, koleda, pro dvouhlasý ženský sbor, 1943 * Koleda pro dvouhlasý ženský sbor a varhany, s discantním sólem ad libitum, na slova Jaroslava Vaniše, 1944 * Vánoční duchovní písně dvojhlasé, 1946 * Patorální Pange linqua pro dva ženské hlasy, 1947 * Koleda pro dvouhlasý ženský sbor a varhany s discantním sólem ad libitum, na slova Jaroslava Vaniše z Chocně, 1947 * Pastorální Pange linqua in G pro ženský hlas, 1948 * Dvě české koledy, 1949 * Vánoční kantáta pro sóla, smíšený sbor, lesní roh a varhany na text neznámého autora, 1951 * Missa pastoralis ex D pro smíšený sbor s doprovodem varhan, 1952

Komponoval i písně, úpravy lidových písní, komorní hudbu a napsal i několik skladeb pro hudbu dechovou.

Odkazy

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí I. (A-L), 1963, SHV, Praha * Ivona Filipová: Adolf Kramenič. +more Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno 2011 (dostupné [url=http://is. muni. cz/th/333896/ff_b/Adolf_Kramenic. pdf]zde[/url]). * Brokešová , Marie: Choceňský hudební skladatel Adolf Kramenič. Diplomová práce. Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové, 1996 * Jaroslav Smolka: Malá encyklopedie hudby. Praha, 1983 * Jindřich Snětina: Vzpomínka na Adolfa Krameniče, Choceňský zpravodaj (prosinec 1988) * Cyril Sychra: Adolf Kramenič, Cyril roč. LXX (1944), č. 5-6, str. 49-53 (dostupné [url=https://web. archive. org/web/20070828172638/http://cyril. psalterium. cz/nahled. html. id=9277]zde. [/url]).

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. chocen-mesto. +morecz/adolf-kramenic/d-310401/p1=18952]Osobnosti města Chocně[/url] * [url=http://www. ensembledamian. com/. Projekty:Criminalista_newinn%C3%BD_-_Stabat_mater]Ensemble damian[/url].

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Narození v roce 1889 Kategorie:Úmrtí v roce 1953 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Brandýse nad Labem Kategorie:Úmrtí v Chocni.