Brandýs nad Labem (zámek)
Author
Albert FloresBrandýs nad Labem je hrad přestavěný na zámek v souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (okres Praha-východ) na vyvýšené terase na levém břehu řeky Labe. Zámek je chráněn jako kulturní památka, v roce 2017 byl prohlášen národní kulturní památkou.
Historie
Středověk
Přes Brandýs nad Labem a Starou Boleslav procházela v raném středověku důležitá zemská stezka z Prahy směrem na sever. Zdejší brod byl nejprve opatřen strážištěm a později tvrzí. +more V letech 1468-1493 držel panství Jan Tovačovský z Cimburka, který sem přemístil správní centrum svého panství a k tomuto účelu také přestavěl tvrz na hrad. Úpravy hradu v pozdně gotickém slohu pokračovaly i po smrti Jan Tovačovského z Cimburka, kdy se manželka Jana Johanku z Krajku provdala podruhé za Jana ze Šelmberka. Ve zvelebování sídla pak pokračoval její syn a horlivý přívrženec jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, jemuž však bylo panství za účast na povstání proti císaři Ferdinandu I. zkonfiskováno. Rod Krajířů z Krajku počal s jeho přeměnou v renesanční zámek pod vedením stavitelů Matteo Borgorelliho a po něm Ettore Vaccaniho. Renesanční přestavba pokračovala i za královské komory v letech 1547-1572.
Novověk
V letech 1547 až 1860 byl pak zámek v majetku královské komory a příležitostným venkovským sídlem členů habsburského rodu. Ti pokračovali s jeho zásadní úpravou na honosné renesanční sídlo a vtiskli mu tak jeho dnešní podobu. +more Na zámku rádi pobývali císaři Ferdinand I. a Maxmilián II. a především Rudolf II. Ti pokračovali v jeho dalším rozšiřování. Stěny zámku byly postupně pokrývány sgrafitovou výzdobou. K zámku patří rozsáhlá zahrada italského typu s letohrádkem, míčovnou, bohatě zdobenou balustrádou se sochami a kašnami, které zásoboval dřevěný vodovod. Jedním z jeho vývodů byla kamenná hlava delfína v manýristickém slohu. Do zahrady se vcházelo krytou chodbou na pilířích, zvanou Rudolfína. Od roku 1732 byl zámek barokně a novogoticky upravován.
Zámek byl oblíben zejména díky přilehlému obrovskému loveckému revíru mezi Mělníkem a Jizerou. Kromě obvyklé zvěře zde žili jeden čas i zubři a stádo bílých jelenů, dar ruského cara Petra I.
Devatenácté a dvacáté století
Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I. +more, pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I. , aby tu připravili úder proti Napoleonovi.
V letech 1860-1915 byl zámek v držení lotrinských Habsburků, konkrétně Leopolda II. +more Toskánského a jeho syna Ludvíka Salvátora. Posledním habsburským majitelem zámku byl poslední rakouský císař a český král Karel I. V Brandýse a ve Staré Boleslavi Karel už od mládí často pobýval a sloužil v místním gardovém dragounském pluku. Do Brandýsa přijel na podzim roku 1911 i s novomanželkou Zitou na svatební cestu. Arcivévodský pár byl přivítán slavobránou na mostě, vlajkami a blikající korunou na náměstí. Ludvík Salvátor († 1915) učinil univerzálním dědicem svého komorníka Antonia Vivese y Colom, od něhož roku 1917 zámek a panství za osm miliónů rakouských korun odkoupil Karel, tehdy již císař, a začal je nákladně rekonstruovat.
Po roce 1919 převzal zámek československý stát jako konfiskát habsburského majetku. O zámku se uvažovalo jako o letním sídle prezidenta, ale nakonec byly upřednostněny Lány. +more Zámek dostala do užívání státní správa lesů. Město jej obdrželo do svého majetku až v roce 1995. To zahájilo jeho celkovou rekonstrukci s cílem zpřístupnit jej veřejnosti. V roce 2004, v roce sedmisetletého výročí svého založení, byl zámek Brandýs nad Labem s novou historickou expozicí slavnostně otevřen. V roce 2006 byla v zámecké zahradě odhalena socha Milenka Rudolfa II. od místní sochařky Zuzany Čížkové.
21. století
V současné době se v zámku pravidelně od roku 2002 každoročně na konci dubna koná Audience u císaře Karla I. +more, slavnost ke cti blahoslaveného posledního českého krále Karla I. Audience se účastní významní hosté, historici, členové diplomatického sboru, vysocí představitelé armády, církve a vojenských a špitálních řádů, členové české a evropské šlechty a potomci Přemyslovců v čele s rodinou habsbursko-lotrinskou. Významným hostem byl také korunní princ Oto Habsburský, který se účastnil Audience v letech 2006 a 2008, nebo jeho syn Karel, současná hlava habsbursko-lotrinského rodu, s dcerami Glorií a Eleonorou. V roce 2013 byla Audience věnována připomínce 200. výročí brandýského setkání tří panovníků, císaře Františka I. , cara Alexandra I. a krále Fridricha Viléma III. .
V roce 2017 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou.
Rok | Počet návštěvníků |
---|---|
2015 | 10 484 |
2016 | 11 494 |
2017 | 12 902 |
Stavební podoba
Figurální sgrafita na nádvoří Krytá chodba do parku
Hrad
Středověký hrad byl pravděpodobně dvoudílný, ale podoba případného předhradí je neznámá. Typologicky mohl patřit mezi hrady blokového typu. +more Gotického původu je severní palác a srostlice dvou věží na východní straně, zatímco budovy na jihu a východě byly přistavěny až během renesance a svou hmotou mírně vystupují z obvodu staršího hradu. Severní palác podle architektonických detailů původně nezabíral celou délku severní strany a během některé z pozdějších stavebních fází byl prodloužen. Jeho vnitřní uspořádání, včetně valených kleneb a arkýře na severní straně, je výsledkem pozdně gotické přestavby Jana Tovačovského z Cimburka.
Vstup do hradu byl řešen neobvyklým způsobem. Používaná brána v jižním křídle byla postavena nejdříve v pozdní gotice a předtím se nacházela v jižní věži východního křídla, kde k ní vedl most přes vnitřní příkop z předhradí. +more Příkop je na severní straně uzavřen hradbou s kulisovou bránou (naproti kamennému mostu a bývalému brodu), kterou příchozí vstoupil do příkopu a prošel jím podél východního křídla až k jižnímu průčelí. Odtud mohl vstoupit buď do předhradí, nebo pokračovat dále do města.
Při pozdně gotické přestavbě bylo na jižní a východní straně postaveno, na tehdejší dobu, kvalitní vnější opevnění. Tvořil je vnější příkop, za kterým se v upravené podobě dochoval mimořádně široký val doplněný v jihovýchodním nároží okrouhlou zemní baštou. +more Široká koruna valu umožňovala využití děl.
Zámek
Čtveřice zámeckých křídel obklopuje vnitřní nádvoří, na jehož západní straně se nacházejí arkády. Dominantou je čtverhranná věž v severozápadním nároží, jejíž dochovaná podoba je výsledkem novogotické přestavby z roku 1873, kdy byla její horní patra zbořena, nově postavena a zastřešena stanovou střechou z polévaných tašek. +more Z východního křídla vystupuje, kromě srostlice gotických věží, poloválcový závěr kaple. V severní části východního křídla začíná krytá chodba na pilířích, která spojuje zámek s parkem. Na fasádách všech budov se dochovalo několik vrstev figurálních a ornamentálních sgrafit.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam hradů ve Středočeském kraji * Seznam zámků ve Středočeském kraji
Externí odkazy
[url=http://www.ceskatelevize.cz/porady/10396654179-bohemia-incognita/212563232000002-brandys-nad-labem/]ČT 2, 2013, Bohemia incognita[/url]
Kategorie:Zámky v okrese Praha-východ Kategorie:Arkádové zámky v Česku Kategorie:Zámky se sgrafitem v Česku Kategorie:Romantické zámky v Česku Kategorie:Hrady ve Středolabské tabuli Kategorie:Hrady založené ve 14. +more století Kategorie:Hrady blokového typu Kategorie:Panství Brandýs nad Labem Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Praha-východ Kategorie:Brandýs nad Labem.