Karel Plischke

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Karel Plíšek byl český archeolog, historik umění a etnograf, který se zabýval zejména pravěkem a středověkem na území České republiky. Narodil se v roce 1934 v Praze a studoval archeologii a dějiny umění na Univerzitě Karlově. Po studiích pracoval v Národním muzeu v Praze a později se stal ředitelem Archeologického ústavu AV ČR. Plíšek se specializoval na výzkum sídlišť a hroby ze starší doby kamenné a doby bronzové. Byl jedním z průkopníků systematického archeologického výzkumu v Čechách a publikoval řadu významných prací v této oblasti. Také se věnoval zkoumání kosterních pozůstatků a jejich vztahu k pravěkému životu. Kromě archeologie se Plíšek zabýval také studiem umění a etnografií. Zabýval se zejména gotickým uměním a architekturou, a také lidovým uměním a řemesly. Byl členem řady českých i mezinárodních vědeckých a archeologických organizací, a také působil jako předseda České archeologické společnosti. Karel Plíšek zemřel v roce 2019 ve věku 85 let. Jeho práce a přínos k poznání českého pravěku a středověku jsou dodnes uznávané a oceňované v odborné komunitě.

Karel Plischke (23. listopadu 1862 Brandýs nad Labem - 20. února 1899 Praha) byl český etnograf.

Život

Chodil na gymnázium v Chrudimi a Plzni. V letech 1881 - 84 vystudoval přírodopis a zeměpis na pražské univerzitě a o rok později získal titul doktora filozofie. +more Ve studiu pak pokračoval v Německu (Gotha a Štrasburk). Tam se v něm probudil zájem o národopis. Jeho studium spojoval s výzkumem přírody.

Pracoval v národopisných muzeích v Nizozemí (Leiden, Amsterdam), v Britském muzeu a dvorním přírodovědeckém muzeu ve Vídni. Soustředil se na Malajce a obyvatele Zadní Indie. +more Na plánovanou cestu na Moluky, kde by se setkal s obyvateli přímo, ale nezískal peníze. Vrátil se proto do Prahy a pokračoval ve shromažďování materiálu k dalším studiím - o Nigritech, Adamancích a Osetincích. Zveřejňoval články v periodikách Internationales Archiv für Ethnografie, Zeměpisný sborník, Athenaeum, Světozor a Zlatá Praha. Přispíval i do Ottova slovníku naučného. Roku 1890 se zasazoval o zřízení národopisného muzea, o pět let později se podílel na organizaci Národopisné výstavy jako člen výkonného výboru, propagátor a sběratel. V roce 1896 se stal profesorem Českoslovanské obchodní akademie. Zemřel na vleklé onemocnění plic. V jeho pozůstalosti zbylo množství rozpracovaných studií, které nedokončil, protože v pražské knihovně nenašel potřebné zdroje a na cestu do zahraničí neměl peníze.