Eduard Petiška

Eduard Petiška (14. května 1924 Praha - 6. června 1987 Mariánské Lázně) byl český spisovatel, autor více než devadesáti titulů. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků a staly se populární i v zahraničí. Celkové prodeje jeho děl přesáhly hranici osmnácti milionů kusů.Zpravodaj města Čelákovice č. 2/2014 Mezi jeho nejznámější díla patří Staré řecké báje a pověsti a příběhy o Krtkovi. Eduard Petiška je otec spisovatele Martina Petišky.

Petiška zasáhl do mnoha žánrů jako básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel. Od roku 2013 vycházejí jeho díla také v elektronické podobě v edici sebraných spisů Eduarda Petišky, z nichž jsou některá k dispozici zdarma ke stažení a řadí se k nejstahovanějším českým e-knihám. +more Jeho dílo bylo vyznamenáno řadou cen, byla po něm nazvána planetka.

Rodina

Pocházel z rodiny s bohatou kulturní tradicí. Od dětství používal dva mateřské jazyky, češtinu a němčinu. +more To mu umožnilo, v letech zákazu publikování, vytvořit rozsáhlé překladatelské dílo.

Jeho otec František Petíška (*1883 Praha) byl (stejně jako jeho dědeček Václav) poštovním úředníkem v Praze. Prošel první světovou válkou, v níž léta strávil v Rusku, uměl krásně vyprávět a byl velkým čtenářem i milovníkem knih. +more Byl spolužákem Jaroslava Haška, se kterým sedal v lavici (Hašek použil Petiškovo jméno do svého díla). Později pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně spolu s Franzem Kafkou a účastnil se předčítání Kafkových prací v kroužku jeho prvních posluchačů.

Matka Adéla, rozená Adeline Winandt (*1892 Berlín), provozovala v Praze na Novém Městě v ulici Na rybníčku čp. 1640/II obchod s konfekcí poté, co se ve dvaceti letech vzdala zamýšlené dráhy operní pěvkyně. +more Ze strany jejího rodu zřejmě přešly umělecké sklony i na syna. Psala verše i prózu. Její otec Franz byl litografem v Berlíně a jeho dědeček pocházel ze staré nizozemsko-německé malířské rodiny; matka (Eduardova babička) Františka Fanny, rozená Pitsch se narodila roku 1864 v Berlíně do německé rodiny, jako vdova se třemi dcerami je doložena od roku 1912 na Smíchově. Dědeček Franz jako litograf (grafik) působil v různých zemích. V rodině byla řada malířů, zdobili např. freskami i severočeské kostely, strýc Oskar Winandt odešel do cizinecké legie.

Otcova rodina pocházela z Českého ráje, někteří působili jako správci zámků (Sychrov a Hrubá Skála) šlechtického rodu Rohanů, s nimiž udržovali dobré vztahy, což zavdalo příčiny k nepodloženým domněnkám o možném příbuzenství.

Celá rodina byla hudebně nadaná, jak jeho matka, tak on sám měli absolutní hudební sluch, a nebýt druhé světové války, byl by z něj nejspíše herec nebo operní zpěvák, neboť složil již zkoušky na konzervatoř. Nenastoupil na ni kvůli nacistické okupaci a byl pracovně nasazen jako soustružník v čelákovické Volmanově továrně.

Mladší bratr František Petiška byl literárně činný při svém lékařském povolání, psal povídky i verše pod pseudonymem František Vinant a po deset sezón vystupoval v Divadle Járy Cimrmana. Jeho předčasná smrt v roce 1980 je reflektována ve filmu Nejistá sezóna.

Život

Hrob Eduarda Petišky na hřbitově v Brandýse nad Labem Od dětství jej lákaly příběhy a osudy. +more Nejprve byl posluchačem (z vyprávění jeho babičky vznikla později jeho známá kniha Sedmikráska, obsáhlá sbírka německých pohádek), později byl velkým čtenářem. A už ve svém dětství začal s literárními pokusy.

Po roce 1945 nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudoval srovnávací literaturu u profesora Václava Černého, spolu s germanistikou, navštěvoval však i jiné přednášky - např. u profesora Jana Mukařovského z estetiky, profesora Karla Chotka z národopisu, profesora J. +more B. Čapka. Navštěvoval i přednášky z medicíny a dalších oborů.

Po osvobození se okamžitě zapojil i do kulturního života, nejprve, ještě za svých studentských let, jako básník. Začal publikovat v oblasti prózy, poezie, psát do novin, překládat, byl aktivní v Umělecké besedě, přátelil se s dalšími umělci, spolupracoval s filmem a rozhlasem.

Vedle toho se zapojil do společenského života jako aktivní člen Syndikátu českých spisovatelů. S Konstantinem Bieblem plánoval natáčení „filmových básní“, jakýchsi předchůdců dnešních videoklipů, psal také do dětských časopisů i do novin.

Tyto aktivity byly po Únoru 1948, tedy v jeho čtyřiadvaceti letech, náhle přetrženy. V roce 1948 se oženil, manželka Alena (za svobodna Štědrá) byla učitelka, pocházela ze starého učitelského rodu, byla mu do konce života velkou oporou a spolupracovnicí, vytvářela harmonické prostředí, ve kterém mohlo jeho dílo vzniknout. +more O svém životě napsala vzpomínky, které jsou volně k dispozici na Wikimedia Commons ([url=https://upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/6/6f/Rodinn%C3%A9_vzpom%C3%ADnky_finalni. pdf]zde[/url]).

Jejich syn, spisovatel PhDr. Martin Petiška, byl otci častou inspirací a je dohledatelný i v jeho díle (Martínkova čítanka, Jak se Martínek ztratil).

Měl řadu významných přátel v uměleckých kruzích, zvláště se stýkal s umělci, kteří byli v padesátých letech, stejně jako on, na okraji společenského postavení. Např. +more spisovatelé Jaroslav Seifert, František Hrubín, Bohumil Hrabal, Emanuel Frynta a mnozí další. Z malířů především Jiří Kolář, Kamil Lhoták, Zdeněk Miler, Karel Teissig, Vladimír Komárek, Zdeněk Sklenář, Vilém Plocek, kteří ilustrovali jeho knihy, dále Cyril Bouda, Helena Zmatlíková a další.

V padesátých letech vznikl v jeho bytě v Brandýse nad Labem neoficiální klub, kde se jeho přátelé stýkali, četli si své práce a mohli se navzájem seznamovat s novými cestami moderního umění. Jako nekomunista měl uzavřenou cestu k významným funkcím, o to více měl otevřenou cestu k práci.

Eduard Petiška je pohřben na hřbitově v Brandýse nad Labem.

V roce 2016 mu městská část Praha 5 udělila čestné občanství in memoriam.

Tvorba a dílo

Petiška psal texty i k prvním Milerovým příběhům o Krtkovi

V období padesátých let, kdy nemohl vydávat pro dospělé, se přeorientoval na tvorbu pro děti, ve které pokračoval až do konce svého života - O jabloňce, O dětech a zvířátkách, Pohádkový dědeček, Jak krtek ke kalhotkám přišel, Krtek a autíčko, Birlibán, Martínkova čítanka. Tvořil i pro mládež - Staré řecké báje a pověsti, Příběhy na které svítilo slunce, Příběhy tisíce a jedné noci, Čtení o hradech, zámcích a městech. +more Petiškova „rozsáhlá tvorba básnická i prozaická se svojí nadčasovou kvalitou řadí k předním dílům české literatury 2. poloviny 20. století, a dočkala se řady vydání i překladů do světových jazyků. “.

Právě v těchto oblastech se stal jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších autorů české literatury a získal si i široký mezinárodní ohlas.

Postupně ale zasáhl svým dílem i do dalších kategorií ve kterých byl oceňován už za svého života. Jako (výběr děl):

* básník - Okamžiky, Na prázdná místa, Ovidiova rodina, Podzimní deník * romanopisec - Než uzrají muži, Soudce Knorr, Průvodce mladého muže manželstvím, Srdce, ve kterém bydlím * novelista - Malá podmínka štěstí, Cesta do země Lidivoni, Atlantic, Kamej, Proměny Jakuba Vinanta * povídkář - Svatební noci, Nejlepší život, Svět plný lásky, Třicet manželek a jiné lásky * esejista - Malá cesta k velkým dětem, Světadíl dětství * zamyšlení, úvahy a aforismy - Věty o životě, štěstí a naději, Jarní věty, Podzimní věty * dramatik - Loupežnice * významný editor - A. V. +more Šmilovský, Viktor Dyk, Emanuel Frynta, František Hrubín, Zlatý věnec - výbor z dětské četby minulých pokolení, Nový zlatý věnec, Deset německých novel * germanista - Čtení o J. W. Goethovi, Goethe v Čechách a Čechy v Goethovi * překladatel - Gotthold Ephraim Lessing, Johann Wolfgang von Goethe, Heinrich Heine, Günter Grass, životopis amerického prezidenta Roosevelta od Emila Ludwiga.

Patřil tak mezi autory, kteří obsáhli svým dílem různé literární žánry a psali pro všechny věkové kategorie a ve svých dílech dosáhli pozoruhodného ohlasu.

Na konci své umělecké dráhy byl při autogramiádách obklopen dlouhým zástupem čtenářů, kteří si nechávali někdy zapisovat do knih už třetí věnování - první napsal před lety babičce, druhé její dceři a nyní stála u jeho stolku vnučka, která žádala o třetí věnování do své oblíbené knížky.

Báje a pověsti

Prométheus, ilustrace Gustave Moreau Petiška se zabýval mytologií a kulturou starověkých národů i českými dějinami. +more Jeho převyprávění jsou zasazená do širšího vzdělávacího rámce, nezaměřují se na pouhou deskripci, nalézáme zde patrnou snahu o vylíčení životních postojů a charakterových rysů lidské přirozenosti, které zůstávají stejné napříč dějinami i kulturami. V dávných pravdách a lžích se reflektují a vybarvují i ty současné.

==== Staré řecké báje a pověsti ==== Jde pravděpodobně o jeho nejznámější knihu. Autor, který v začátcích komunistické totality nevěřil, že se mu ještě v životě podaří vydat knihu pro dospělé, ji proto pojal, jak později sděloval, jako „román o životě v Čechách“, o českých zoufalstvích a nadějích, tedy jako klíčový román, kde jednotliví bozi představovali jednotlivé politiky a postoje.

V tomto archetypickém pojetí antické látky zřejmě spočívá její mezinárodní úspěch, není to jen převyprávění antických mýtů, je to jednolitá zpráva o lidském životě a charakteru, tato zpráva je srozumitelná ve všech jazycích, do kterých kniha byla přeložena a vydávána (v němčině, angličtině, italštině, nizozemštině, finštině, ruštině, maďarštině, estonštině atd. ). +more Jen ve Francii dosáhla pětadvaceti vydání do roku 2011 a stala se školní četbou. V České republice se dlouhodobě řadí k nejprodávanějším a nejpůjčovanějším knihám vůbec. V současné době je vydávána v tištěné podobě s původními ilustracemi Václava Fialy a v elektronické podobě.

Autorovo dílo se dělí už před knihou Staré řecké báje a pověsti do dvou základních větví: do literatury pro dospělé a do literatury pro děti a mládež, z nich se každý směr opět dělí na další odvětví, pokrývá se tak celý úsek čtenářského věku, čtenářských zájmů.

Dá se říci, že Staré řecké báje a pověsti jsou úhelným kamenem jeho tvorby. Z titulu, o který jiní autoři neprojevili zájem, protože se jim zdál příliš pracný a bezvýznamný, se stal základní bod, z něhož vyšel na svou literární dráhu, na které se stal oblíbeným vypravěčem. +more Jak pro děti, tak pro dospělé, vyprávěl o tísni i radosti, věrnosti i zradách, o marnosti i možném naplnění času, jaký je člověku na jeho životní pouti (zdánlivě krátké, ve skutečnosti plné možností) přisouzen.

==== Staré mezopotámské báje a pověsti ==== Obsahují čtyři základní mezopotámské příběhy, které byly klíčové pro utváření kultury mezopotámské, ale jejím prostřednictvím i řady dalších. V tištěné podobě vychází, spolu se starými egyptskými bájemi a pověstmi a s Příběhy starého Izraele, v souborném vydání pod názvem Příběhy na které svítilo slunce. +more V elektronické podobě vychází v souborném vydání pod názvem Starověké báje a pověsti.

==== Staré egyptské báje a pověsti ==== +morejpg|náhled'>Bez znalosti starých bájí není možné pochopit vývoj evropského umění a kultury, která je na nich založena. Rembrandtův obraz Mojžíše z r. 1659. Ve starých egyptských bájích a pověstech se vracíme po stupních staletí zpátky do dob před několika tisíci lety, kdy staří Egypťané uctívali boha slunce, ale také do doby počátků velkolepého stavitelského umění, řemesel a do doby počátků lékařské vědy a astronomie, k pramenům lidské vzdělanosti.

Obsahuje převyprávění vůbec nejstarších bájí a pověstí, které se zrodily v Říši na Nilu. Vybrané desatero příběhů představuje úvod do egyptské mytologie. +more V tištěné podobě vychází, spolu se starými mezopotámskými bájemi a pověstmi a s Příběhy starého Izraele, v souborném vydání pod názvem Příběhy na které svítilo slunce. V elektronické podobě vychází v souborném vydání, spolu se Starými mezopotámskými bájemi a pověstmi a Příběhy starého Izraele, pod názvem Starověké báje a pověsti.

Alí Baba, Maxfield Parrish (1909).

==== Příběhy starého Izraele ==== Ve čtrnácti příbězích starého Izraele předkládá ve čtrnácti kapitolách starozákonní židovský výklad dějin izraelského národa. Je zachycen od stvoření světa Jahvem (židovskou podobou Hospodina) přes vyvedení Izraelitů z Egypta a stavbu Jeruzalému až po babylonské zajetí Židů. +more V tištěné podobě vychází, spolu se Starými mezopotámskými bájemi a pověstmi a s Příběhy starého Izraele, v souborném vydání pod názvem Příběhy na které svítilo slunce. Vyšla také samostatně pod názvem Příběhy starého Izraele. V elektronické podobě vychází v souborném vydání, spolu se Starými mezopotámskými bájemi a pověstmi a Starými egyptskými bájemi a pověstmi, pod názvem Starověké báje a pověsti.

==== Příběhy tisíce a jedné noci ====

Specifické zpracování Tisíce a jedné noci středověké arabské anonymní sbírky lidových pohádek, bajek, anekdot a dalších příběhů. +morejpg|náhled|upright'>Jan Hus na hranici. Znalost historie nám ukazuje, že smrt jedince nemusí znamenat smrt jeho ideálů. .

==== Staré české báje a pověsti ==== Nové převyprávění českých dějin. Vychází také pod názvem Čtení o hradech a pod názvem Čtení o hradech, zámcích a městech, atd.

==== Báje dvacátého století ====

Jedná se o soubor povídek i o jedno z posledních autorových děl, zaměřené na lidské osudy a příběhy, v různých dějinných i kulturních etapách; které, i přes různost prostředí, zůstávají v jádru podobné, ponořují se do nitra individuálního světa a hledají smysl lidského putování. Příběhy se odehrávají ve dvacátém století a jsou zaměřené na dospělé čtenáře. +more V tištěné podobě vyšlo pod názvem O motýlu, který zpíval : Báje dvacátého století.

Reflexe Petiškova významu po roce 1989

Planetka Petiška Zemřel náhle, tak jak o tom psal v jedné ze svých básní (Jak by chtěl básník zemřít), během každoročního léčebného pobytu v Mariánských Lázních, 6. +more června roku 1987. Na domě č. p. 5 v Karlovarské ulici, ve kterém v Mariánských Lázních pobýval, je nyní umístěna pamětní deska s jeho portrétem sochaře Reona Argondiana.

Na devadesát svazků literárního díla, které zanechal, zůstává z podstatné části stále živé, vychází stále znovu v tištěné i elektronické podobě a je vydáváno v mnoha překladech, jeho texty vyšly ve třiceti jazycích, mj. čínsky, japonsky, arabsky, vietnamsky… Bližší přehled původních i přeložených děl je uveden v knize „Eduard Petiška Bibliografie“, kterou zpracovala Věra Vladyková, vydané ve dvou vydáních nakladatelstvím Odeon v roce 1999 a dostupné on-line.

Po sametové revoluci bylo jeho dílo vyznamenáno řadou cen, mimo jiné Platinovou knihou, cenou Rudolfa II. a medailí Franze Kafky. +more Na jeho počest byla nazvána planetka, městská knihovna v Brandýse nad Labem nese jeho jméno, byly po něm pojmenovány ulice, každoročně je udělována Cena Eduarda Petišky.

V roce 2014 se u příležitosti 90. výročí autorova narození uskutečnilo několik akcí na jeho připomínku, např. Rok Eduarda Petišky.

V roce 2016 mu bylo uděleno čestné občanství Prahy 5 in memoriam.

V roce 2017 byla ku příležitosti 30 let od jeho úmrtí uspořádána výstava Eduard Petiška známý - neznámý.

V roce 2018 byl v anketě v rámci oslav 100 let vzniku České republiky vybrán občany v Brandýse nad Labem jako největší osobnost v historii města.

V roce 2019 mu byla na hradě Valdštejn odhalena pamětní deska [url=https://www. turnovskovakci. +morecz/foto-tydne/nejprekladanejsi-cesky-autor-ma-valdstejne-pametni-desku/],]připomíná ho i deska na Hrubé Skále. V [[Český ráj|Českém ráji[/url]] připomíná autorovy pobyty také pamětní deska na Šteklově hotelu na Hrubé Skále.

V roce 2020 byl zapsán do České databanky rekordů za nejvíce dedikací autorských knih milované osobě. Eduardu Petiškovi byly také odhaleny pamětní desky v Rakousku a Itálii. +more O jeho životě byly natočeny tři dokumentární filmy s využitím původních záběrů, které Petiška v padesátých letech dvacátého století natáčel a v nichž o autorovi hovoří jeho syn Martin Petiška (volně ke zhlédnutí [url=https://www. youtube. com/watch. v=0gFPy_mK8fU]zde[/url]).

Bibliografie

Beletrie

Výbory

Uprostřed (BB 1967) * Písně pro tebe (BB 1974) * Večeře s milionáři a jiné události (PP 1979) * Svatební noci… a jiné lásky (BB, PP 1983) * Velká cesta k malým dětem (EE 1984, ed. A. +more Štědrá) * Z pokladnice příběhů království českého (1994, ed. A. Bláhová) * Dobrodružství malých cestovatelů (PP pro děti, 2003, ed. A. Peisertová).

Souborná vydání

Knihy pro děti a mládež (Albatros, 1968-74, 6 sv.).

Překlady

E. Ludwig: Roosevelt (1947) * G. +more Büchner: Vojcek (1947, s R. Vápeníkem) * G. Weerth: Písně a satiry (1952, s R. Vápeníkem) * H. Heine: Německo. Zimní pohádka, Atta Troll, Almansor (1953) + Německo. Zimní pohádka (1956; části in H. Heine: Písně a lamentace, 1966, ed. L. Kundera) + Básně (1958) * F. C. Weiskopf: Cesta do Kantonu (1953) + Pokušení (1954) * G. E. Lessing: Hry, básně, bajky, epigramy (1954, s B. Mathesiem, též ed. ) + Moudrý Nathan (rozmnož. , 1954) * W. Joho: Cesta z osamělosti (1955) * F. Wolf: Světla nad zákopy (1955, s H. Helceletovou) * W. Ilberg: Náš Heine (1956) * J. W. Goethe: Výbor z poezie (1973, s dalšími, též ed. ).

Příspěvky ve sbornících a almanaších

Malý koncert. Sto nejkrásnějších českých sonetů (1963, ed. +more F. Hrubín) * Povídka 1962 (1963, ed. K. Drábková) * Mým snem jsi prošla. Z moderní milostné poezie české (1969, ed. V. Karfík) * Píseň o rodné zemi. Třicet let české prózy (1975) * Kavkaz básníků a bájí (1979, ed. R. Parolek) * Anečka iz pervogo A i drugije (Moskva 1983, zde E. Petiška: Serebrjanoje oblako (Stříbrné dobrodružství)) * Vesmír básníka. Sborník k 75. výročí narození národního umělce Františka Hrubína (1985, ed. Z. Heřman) * Živý proud. Česká povídka 1945-1985 (1986, ed. J. Valouch) * Ach, ta láska nebeská (1992, 2. rozšíř. vyd. , ed. J. Štroblová, Z. Heřman) * Potrhlá Andula. České moderní pohádky (1996, ed. J. Tušl) * Čítanka plná dobrodružství (1997, ed. V. Jůzlová, R. Karpaš, O. Škrbel) * O vodnících a mořských bytostech (2000, ed. Z. Kovaříková).

Uspořádal a vydal

A. V. +more Šmilovský: Za ranních červánků a jiné povídky (1953) + Za ranních červánků (1957) + Červený deštník a jiné obrázky (1959) * Zlatý věnec (1961, s Františkem Hrubínem, J. Kolářem a Emanuelem Fryntou, E. P. též verše k jednotlivým oddílům) * Deset německých novel (1962) * Nový zlatý věnec (1967, s dalšími) * F. Hrubín: Dětem (1974) * Viktor Dyk: Dobré slovo příštím (1982).

Záznamy na zvukových nosičích

Kouzelné pohádky J. Bohdalové 1-3 (MC, 1992, úprava, režie + scénář I. +more Chrz) * Krtečkova dobrodružství (MC + CD, 2000, úprava H. Doskočilová, režie Jan Fuchs, vypráví Marek Eben) * Řecké báje a pověsti 1, 2 (MC + CD; r. + scénář Tomáš Vondrovic, výběr J. Tušl * Příběhy starého Izraele (CD, režie Jitka Škápíková, čte Miroslav Táborský) * [url=https://www. radioteka. cz/detail/CRo_xml_13149200/Zhudebnene-pohadky-Eduarda-Petisky]Zhudebněné pohádky Eduarda Petišky[/url].

Osobnosti o Eduardu Petiškovi

Odkazy

Reference

Literatura

V. Vladyková: E. +more P. Bibliografie. Soupis díla a literatury o něm 1939 - 30. 6. 1998 (1999). [url=http://hroch486. icpf. cas. cz/Petiska/EduardPetiskaBibliografie. pdf]Dostupné Online[/url] * KRAJÍČKOVÁ, Věra, ed. Eduard Petiška, jak ho neznáte: [sborník vzpomínek vydaný k 90. výročí narození spisovatele Eduarda Petišky. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: Knihovna Eduarda Petišky, 2014. 85 s. .

Knižně

E. P. +more (sborníček k šedesátinám, 1984, ed. R. Tognerová, bibliografie S. Mouchová, 1984) * P. Hrtánek: Negativní utopie v české próze druhé poloviny 20. století, Spisy Filozofické fakulty Ostravské univerzity, č. 150 (2004).

Studie a články

Birlibána četl i starosta (večer zaměřený na dílo spisovatele Eduarda Petišky) [url=http://www. naselany. +morecz/. download=_/napsali-o-nas/raport-1. 4. 2014. pdf]Dostupné online[/url] * V. Kovářík in Hlasy a tváře (1965) * J. Grossman: doslov, in E. P. , Uprostřed (1967) * E. Stehlíková: Nad poezií E. P. , Zprávy jednoty klasických filologů, 1973, č. 1 * D. Grozdanovičová: medailon, in E. P. , Svatební noci (1974) * V. Kovářík: Bývaly doby…, in E. P. , Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek (1977, 1981) * F. Buriánek: Tvůrčí profil E. P. , in E. P. , Večeře s milionáři a jiné události (1979) * Š. Vlašín in Na přelomu desetiletí (1985) * J. Grossman in Analýzy (1991) * I. Procházková Pověsti a báje v díle Eduarda Petišky (1991) * M. Suchomel in Co zbylo z recenzenta (1995) * Z. Kožmín in Studie a kritiky (1995) * E. Martin: Vydavatelská poznámka in E. P. , Příběhy na které svítílo slunce (1999) * P. Blažíček: Generace Května v šedesátých letech, ČL 2002, s. 278 * M. Maléřová: Eduard Petiška vypravuje : (převyprávění a adaptace pověstí a bájí) 2005 * I. Matkovská: Petiškovo zpracování pověstí v knize Čtení o hradech pro mládež 2005 [url=http://is. muni. cz/th/86274/ff_b/eda_petiska. pdf]Dostupné Online[/url] * L. Vykypělová: Pohádkový dědeček od Eduarda Petišky in Úprava knížky pro sluchově postižené 2006 [url=http://is. muni. cz/th/80672/pedf_b_b1/Bakalarska_prace. pdf]Dostupné Online[/url] * J. Bláhová: Funkce jazykových prostředků v literatuře pro děti Eduarda Petišky 2007 [url=http://is. muni. cz/th/86274/ff_b/eda_petiska. doc]Dostupné Online[/url] * J. Holíková: Eduard Petiška in Problematika násilí v dětské literatuře 2009 [url=http://dspace. k. utb. cz/bitstream/handle/10563/8955/hol%C3%ADková_2009_bp. pdf. sequence=1]Dostupné Online[/url] * J. Zradička: Jak krtek k panu Petiškovi přišel Městské listy Oficiální noviny Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi. s. 17. červen 2012. * Autor: lid. Před 25 lety zemřel Eduard Petiška Lidové noviny 13. 6. 2012. * I. Fencl: OSOBNOST: Eduard Petiška by oslavil devadesát. Lidové noviny. Neviditelný pes. 14. 5. 2014. [url=http://neviditelnypes. lidovky. cz/osobnost-eduard-petiska-by-oslavil-devadesat-fa0-/p_kultura. aspx. c=A140512_231625_p_kultura_wag]Dostupné online[/url]. * Eduard Petiška. 20. 7. 2014. aktualne. cz [url=http://www. aktualne. cz/wiki/osobnosti/zaslouzili-umelci/eduard-petiska/r~4ff39c2a102d11e4ba9c0025900fea04/]Dostupné online[/url] * [url=http://www. parlamentnilisty. cz/zpravy/tiskovezpravy/Reziser-Cirkusu-Bukowsky-Jan-Pachl-nataci-o-lasce-podle-Eduarda-Petisky-332221]Režisér Cirkusu Bukowsky Jan Pachl natáčí o lásce podle Eduarda Petišky (dostupné online[/url] * Kovaříková, Blanka. Příběh slavné rodiny Petišků. Vlasta 45/2014. * VAVRUŠKOVÁ, Z. (2015).  Biblické příběhy ve zpracování Eduarda Petišky(Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta). [url=https://theses. cz/id/vg2gwr]Dostupné online[/url] * Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla [url=https://is. cuni. cz/webapps/zzp/detail/127868/]Dostupné online[/url].

Rozhovory

F. Buriánek, Impuls 1967, s. 434 * Oondřej Neff, ZM 1985, s. 282

K životním jubileím

J. Voráček, LM 1979, č. 5; Z. Heřman, Tvar 1994, č. 9 * O. Chaloupka, ZM 1987, s. 406 * V. Píša, LM 1987, s. 134

Film

Nejkrásnější vzpomínky Eduard Petiška (volně ke zhlédnutí [url=https://www.youtube.com/watch?v=0gFPy_mK8fU]zde[/url]).

Externí odkazy

[url=http://azcitaty.cz/citaty/eduard-petiska/]Výběr citátů[/url]

Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští germanisté Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Čestní občané Prahy 5 Kategorie:Narození 1924 Kategorie:Narození 14. +more května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1987 Kategorie:Úmrtí 6. června Kategorie:Úmrtí v Mariánských Lázních Kategorie:Pohřbení v Brandýse nad Labem Kategorie:Muži.