Madona z Údlic

Madona z Údlic (1400-1410) je typickou ukázkou gotického sochařství krásného slohu. V severočeském regionu patří k nejkvalitnějším devočním kopiím, pro které sloužila jako předloha Plzeňská madona (1380-1384). Je vystavena ve stálé expozici středověkého umění Oblastního muzea v Chomutově.

Původ sochy

Socha se nacházela v románském římskokatolickém kostele Povýšení svatého Kříže v Údlicích (Eidlitz, Udelicz), pocházejícím z doby před polovinou 13. století. +more Objednavatelem mohl být tajný kurfiřtský rada Anarg z Waldenburgu (* před 1331, † po 1429), který byl majitelem Údlic v letech 1395-1446 a kromě toho vlastnil majetky v Sasku - hrady Wolkenstein a Schrfenstein, město Zschopau a polovinu obce Gelenau.

V Údlicích je socha doložena od roku 1658, kdy je zmíněna ve spisu Trophaea Mariana. V 17. +more a 18. století patřila k velmi uctívaným milostným sochám. V Mariánském atlasu oseckého mnicha P. Augustina Sartoria je zmíněna legenda o zázračném zachránění dvou zedníků, kteří se zřítili při stavbě kostela v Údlicích, připsaná soše údlické Madony. Jako dlouhodobá zápůjčka Římskokatolické farnosti, děkanství Chomutov, je od roku 2003 vystavena v Oblastním muzeu v Chomutově.

Popis a zařazení

Socha z lipového dřeva, výška 71,5 cm, šířka 30 cm, plně plastická, s polychromií z pozdější doby. Podle částečně zachovaných nápisů na zadní straně byla restaurována v letech 1784 a 1900, poslední restaurování provedla Lenka Helfertová roku 2013. +more Novější vrstvy polychromie poněkud zakrývají původní vzhled Madony, zejména v inkarnátech.

Madona z Údlic je řazena do závěrečné fáze kulminace krásného slohu. Tomu odpovídají plně plastické a měkce splývavé záhyby bohatého roucha, výstavba tělesného objemu a rytmická kompozice draperie. +more Madona má subtilní tělo a typickou mladistvou a líbeznou ("kočičí") tvář, korunku, bílou roušku a tmavé vlasy spletené podél hlavy. Ježíšek je položen horizontálně, pravou rukou drží matku kolem krku a v levici drží sféru.

Tělo Madony je esovitě prohnuto od pravé volné a šikmo ukročené nohy přes vysunutý levý bok až hlavě, nakloněné k dítěti. Kompozičně je prohnutí těla vyvažováno torzí Ježíškova těla směrem od Marie k divákovi a nakloněním jeho hlavy k levému rameni matky. +more Celkový objem sochy je spíše rozestřen do stran a z plochy vystupuje zejména volná noha a hmota záhybů.

Plášť spadá z ramen a na hrudi odkrývá spodní roucho se špičatým výstřihem. Pod tělem Ježíška je prověšen a u loktů podkasán a zakončen mohutnými kaskádovými závěsy. +more Před tělem tvoří plášť dva vysoké mísovité záhyby. Specifickým rysem je tzv. "české koleno", které zvýrazňuje volnou nohu zaoblením pláště směrem k podstavci. Mezi oběma nohama tvoří plášť výraznou prohlubeň a jeho diagonální záhyby jsou na podstavci zakončeny trubkovitě vytaženou horní hranou. Na zadní straně spadá plášť z ramen několika vertikálními záhyby, z nichž dva se pod koleny ostře diagonálně zalamují.

Autor sochy byl řezbář obeznámený s vrcholnými díly krásného slohu. Koncepce sochy vychází z Plzeňské madony, ale je rozvedena více do šířky a určena pro čelní pohled. +more Oproti Madoně z minoritského kláštera v Krumlově, která pochází ze stejného období, je údlická madona subtilnější a svým jednodušším systémem záhybů drapérie se více přibližuje dílům jako Sv. Kateřina z Poznaně nebo sv. Kateřina z Jihlavy. Plzeňská Madona byla předlohou pro řadu děl v Sasku a Horní Lužici (Madona z Eutritsch u Lipska, Madona z městského muzea v Míšni). Pozdější díla byla ovlivněna švábským uměním a ranými díly Hanse Multschera (Oltář ze Zhořelce), gesto Ježíška objímajícího matku se opakuje u mladších soch z druhého desetiletí 15. století (domácí oltář biskupa Dietricha III. von Schönberg).

Sochu do literatury uvedl Josef Opitz v katalogu k výstavě gotiky severozápadních Čech roku 1928.

Jiná díla

Plzeňská madona - Madona z kostela sv. Bartoloměje v Plzni (1380-1384) * Madona z Wilsdruffu (Staatliche Kunstsammlungen Dresden) * Madona z Helbigsdorfu (zničena 1945) * Madona z minoritského kláštera v českém Krumlově (1420-1430) * Torzo Madony z prachatického muzea (nezvěstné) * tzv. +more druhá Vimperská madona * Madona z Nebanic u Chebu.

File:Plzeňská madona (1380-1384). jpg|Plzeňská madona (1380-1384) File:Madona z minoritského kláštera v Českém Krumlově, Národní galerie v Praze. +morejpg|Madona z minoritského kláštera v Českém Krumlově, Národní galerie v Praze File:Vimperská madona (kolem 1400), novodobá kopie. jpg|Vimperská madona (kolem 1400), novodobá kopie File:Maria mit Kind aus Wilsdruff. jpg|Maria mit Kind aus Wilsdruff File:Hausaltar des Dietrich von Schönberg. jpg|Hausaltar des Dietrich von Schönberg (1430).

Zajímavosti

Údlické Madoně byla věnována druhá kaple poutní cesty Via Sancta z Prahy do Staré Boleslavi.

Reference

Literatura

Helena Dáňová, Renáta Gubíková (eds. ), Všemu světu na útěchu. +more Sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350-1590, 351 s. , Oblastní muzeum Chomutov 2014, ISBN 978-80-87898-07-9 * Michaela Ottová, Sochařství 15. století v Severních a Severozápadních Čechách, 290 s. , Fakulta užitého umění a designu Univerzity jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2004, ISBN 80-7044-489-4 * Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975.

Externí odkazy

[url=https://www.muzeumchomutov.cz/]webové stránky Oblastní muzeum v Chomutově[/url]

Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Krásný sloh