Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku

Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku v Luži leží na rozhraní Polabské nížiny a Svitavské pahorkatiny nedaleko Skutče, Vysokého Mýta a Chrudimi. Patří pod správu chrudimského vikariátu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky a v roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.

Popis

Kostel Panny Marie Pomocnice je jednolodní stavba s bočními kaplemi a emporami, s bazilikálním osvětlením lodi, užším odsazeným presbytářem a dvojvěžovým průčelím. Zajímavosti interiéru je mariánská kruhová zděná kaple, která zabírá jednu osu a závěr presbytáře, s kterým asi do výše parapetu empor splývá. +more Polokruhově ukončená arkáda umožňuje pohled a vstup do kaple, je rámována pilastry s úseky kladí, jehož římsa vytváří rozevřený polokruhový štít. Kaple je zaklenuta s polygonální lucernou.

Architektem stavby byl Ital Giovanni Battista Alliprandi. Hlavním autorem vnitřní výzdoby je Jiří František Pacák. +more Jeho prokazatelně doloženými díly jsou oltář sv. Apoleny a kazatelna, pravděpodobně vytvořil i plastiky hlavního oltáře, zejména dva monumentální anděly, sousoší Zvěstování P. Marii, Boha Otce nad kazatelnou a sochy svatého Josefa. Rozsáhlá řezbářská výzdoba kostela je dílem více tvůrců. Obrazy namaloval v letech 1705-1706 malíř Jan Jiří Heinsch, Škrétův následovník. Středem hlavního v kapli v presbytáři je obraz Panny Marie Pomocné neboli Pasovské, zasazený do stříbrného rámu z roku 1694, v řezaném rámu s rohy hojnosti s květy a ovocem, který podpírají dva andělé nadživotní velikosti.

Historie poutního kostela (místa) a jeho sepětí s hraběnkou ze Žďáru

Poutní kostel Panny Marie Pomocnice - Chlumek u Luže Dějiny poutního kostela jsou především spjaty s Marií Maxmilianou Evou Terezií baronkou Hýzrlovou z Chodů, poprvé provdanou baronkou Slavatovou z Chlumu a Košumberka, rozenou říšskou hraběnkou ze Žďáru (1633-1690). +more Tato krutým osudem zkoušená, ale přesto bojovná a vytrvalá žena, přišla předčasně o všechny své tři děti z obou manželství. Přežila i svou jedinou dceru, která dosáhla věku dospělosti - Františku Terezii Rosalii hraběnku z Lamberga († 1684), k níž se Marie Maxmiliána Eva Terezie dlouho upínala. Brzy po první svatbě jí nemoc vzala i milovaného, byť značně staršího manžela - barona Jindřicha Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka († 1654), synovce proslulého místodržitele hraběte Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. V druhém manželství s baronem Františkem Kryštofem Hýzrlem z Chodů († 1666) byla vysloveně nešťastná a dokonce přežila (pravděpodobný) pokus o otrávení, které napáchalo na jejím zdraví nenapravitelné škody a později přispělo i k jejímu předčasnému skonu. Přesto nezatrpkla a s pomocí hluboké víry, která danými neštěstími zesílila, i přátel se pustila do úspěšné obnovy válkou poničeného košumberského panství, které pozvedla k nové nebývalé prosperitě. Říšská hraběnka ze Žďáru (jak zní její přesné rodné jméno, které do konce života s oblibou připojovala ke svému vyvdanému jménu) pocházela z velmi činorodého katolického prostředí. Její otec, Florian Jetřich první říšský hrabě ze Žďáru (1598-1653) založil západně od Prahy na svém velkostatku Červený Újezd po roce 1623 poutní místo Hájek s loretánskou kaplí a jeho jediný přeživší syn František Adam Eusebius druhý říšský hrabě ze Žďáru (1623/4-1670) stavěl od roku 1663 i přilehlý františkánský klášter. Velký vliv na ní měla i přespříliš zbožná a přísná matka Alžběta Korona z Martinic (asi 1603/4-1649) a přirozeně slavný dědeček - významný katolický politik a druhý defenestrovaný místodržitel z roku 1618 Jaroslav (II. ) Bořita z Martinic, tak i jeho vlivná rodina. Od svého obdivovaného bratra Františka Adama Eusebia získala hraběnka již v 60. letech 17. století milostný rodinný obraz P. Marie Pomocné neboli tzv. Pasovské, jehož originál vytvořil slavný Lucas Cranach starší kolem roku 1552. Obraz měl být dotýkaný se zázračným originálem a jako takový měl být sám zázračný. V roce 1622 jej přivezli do Čech ze svého exilu Mariini rodiče - katolický pán Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru a Alžběta Korona z Martinic, nejstarší ratolest proslulého (zmíněného) katolického politika Jaroslava (II. ) Bořity z Martinic. Obraz P. Marie Pasovské považovala rodina hrabat ze Žďáru za vzácnou ochrannou relikvii, proto jej výrazně uctívala. Kult Panny Marie se v době baroka navíc stal jedním z nejrozšířenějších v zemi, a také hraběcí rodina se cítila s Pannou Marií nerozlučně spjatá a považovala ji za svojí hlavní nebeskou ochranitelku. Obraz proto putoval stále s rodinou a před odvozem na Košumberk visel zřejmě u hraběte ze Žďáru v jeho rezidenčním zámku na Kladně. Hraběnka ze Žďáru uložila tuto rodovou památku nejprve v malé kapli hradu Košumberk, kde ji měla kdykoliv k dispozici, jak byla od mala navyklá. Poněvadž byl o zázračný milostný obraz mezi věřícím lidem záhy velký zájem, rozhodla se obraz zpřístupnit i poddaným a využít jeho rostoucí slávu k upevnění katolické víry na svém panství. Proto nechala hraběnka na nedalekém vyvýšeném místě zvaném Chlumek postavit v letech 1667-1669 poutní kapli s ambitem, osmi kaplemi a dlouhým severním a jižním přístupovým schodištěm. Kromě faráře v Luži se o nové poutní místo starali také hraběnkou přivolaní jezuité z královéhradecké koleje, kteří si v letech 1678-1683 postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. Vzhledem k tomu, že si poutníci toto místo oblíbili a směřovalo jich na Chlumek čím dál tím více, tak se nakonec zbožná hraběnka rozhodla zahájit velký stavební podnik, k jehož realizaci využila části rodového majetku hrabat ze Žďáru, jenž v roce 1688 spolu se čtyřmi žijícími sestrami po jediném bratrovi definitivně zdědila. Roku 1689 nechala původní nevyhovující kapli zbořit a začala s budováním rozlehlého poutního chrámu, jehož dokončení se bohužel nedožila, neboť již 17. října 1690 zesnula. Její tělo bylo přeneseno v roce 1698 do hrobky před hlavním oltářem, na němž našel své umístění i rodový obraz Panny Marie Pomocné. Tak se osud obrazu i hraběnky ze Žďáru symbolicky uzavřel.

Hraběnka ze Žďáru byla donátorkou 6. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, zasvěcené Panně Marii Pasovské z Chlumku. +more Kaple byly stavěny v letech 1674-1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb.

Stavba na Chlumku byla provedena podle návrhu italského stavitele Bernarda Minelliho za účasti G. B. +more Alliprandiho a později ještě Pavla Ignáce Bayera. 7. září 1696 byl do nového kostela z jezuitské rezidence slavnostně přenesen milostný obraz P. Marie, ale práce na vnitřní výzdobě pokračovaly až do roku 1708. Slavnostního vysvěcení se dočkal až v roce 1713. Krátce poté se stal kostel P. Marie Pomocnice křesťanů jedním z nejnavštěvovanějších v Čechách. Pro církevní i kulturní dějiny je zajímavé, že jezuité v něm až do přechodného zrušení řádu roku 1773 provozovali náboženská dramatická díla. Zatímco rezidence na Chlumku utrpěla odbouráním druhého patra roku 1823 a požárem roku 1949, zůstal mariánský kostel na Luži dodnes dominantou kraje a prvořadým cílem poutníků celé královéhradecké diecéze.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 17 040 000 Kč.

Galerie

Soubor:Luže_(3). jpg|Interiér poutního chrámu Panny Marie Pomocné na Chlumku Soubor:Luže_(2). +morejpg|Presbytář poutního chrámu se schodištěm k jezuitské rezidenci Soubor:Luže_(4). jpg|Schodiště od vstupu do chrámu směrem k Luži Soubor:Luže_(23). jpg|Schodiště od presbytáře k jezuitské rezidenci Soubor:Luže_(22). jpg|Hlavní průčelí poutního chrámu Panny Marie Pomocné Soubor:Luže_(21). jpg|Terasa poutního chrámu s boční kaplí Soubor:Luže_(15). jpg|Pohled na kostel z místní části Košumberk Poutní chrám Panny Marie Pomocné v Luži 02. jpg|Poutní chrám Panny Marie Pomocné v Luži.

Reference

Literatura

Související články

Seznam svatých bran milosrdenství v Česku

Externí odkazy

[url=http://www.chlumek.net/JChlumek/index.php]Farnost Luže[/url] * [url=https://web.archive.org/web/20120209105118/http://www.luze.cz/uvodni-stranka.html]Oficiální stránky Města Luže[/url]

Panna Marie Pomocnice na Chlumku Panny Marie Pomocnice na Chlumku Chlumek Kategorie:Poutní místa královéhradecké diecéze Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Chrudim Kategorie:Slavatové Kategorie:Žďárští ze Žďáru Kategorie:Luže Kategorie:Stavby Giovanniho Battisty Alliprandiho