Napajedla

Napajedla jsou město na východě České republiky ležící ve Zlínském kraji, v okrese Zlín Od krajského města Zlín jsou vzdáleny 13 km jihozápadním směrem. Leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolím řeky Moravy procházela obchodní stezka, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Žije zde obyvatel.

Název

Název města je množné číslo obecného napajedlo - „místo sloužící k napájení (zvířat)“. Název je dokladem existence středověké (dálkové) cesty.

Historie

První písemná zpráva pochází z roku 1366, kdy byla zeměpanským majetkem. Roku 1371 město spolu s hradem a vybíraným mýtem odkázal moravský markrabě Jan Jindřich svému synu Prokopovi. +more Dalším majitelem se stal moravský markrabě Jošt, jenž roku 1386 dal Napajedla spolu se zdejší tvrzí a mýtem lenní formou šlechtici Heraltovi z Kunštátu.

Roku 1421 získali obyvatelé města od panovníka Zikmunda Lucemburského svolení, aby mohli získávat dřevo z lesů v okolí Hříběce a Luže. Za husitských válek bylo město roku 1427 dobyto. +more O třicet let později (1457) udělil král Ladislav Pohrobek Napajedlům odúmrť. K roku 1446 měl sídlo v zástavě Dobeš z Tvorkova a roku 1459 nechal panovník Jiří z Poděbrad Napajedla včetně tvrze zapsat jako majetek Jana Svojše ze Zahrádky. Následně se majiteli stali Václav Šturm a Diviš ze Zahrádky, kteří roku 1489 umožnili místním zakládat sady.

V průběhu česko-uherských válek obsadili roku 1469 Napajedla uherské vojska. Po bojích roku 1496 potvrdil panovník Vladislav Jagellonský předchozí privilegia, zmírnil podmínky roboty a roku 1500 souhlasil se zastavením sídla Přibíku Svojšovi ze Zahrádky. +more O jedenáct let později (1511) potvrdil Vladislav Jagellonský udělení Napajedel formou allodia šlechtici Arklebu Trnavskému z Boskovic. Následně majitelem byl Václav ze Žerotína, jenž měl za manželku Annu ze Zahrádky a který roku 1527 udělil obyvatelům právo na šenkování vína. Po něm Napajedla vlastnili jeho synové Pavel, Jan a Václav ze Žerotína, kteří nechali nad napajedelským mlýnem vytvořit nový stav. Poté patřilo panství Frydrychu ze Žerotína, jenž roku 1573 srovnal s Napajedelskými robotu a poté přenechal Janu Jetřichovi staršímu ze Žerotína, což byl syn Pavla. Nový majitel v roce 1580 potvrdil místním obyvatelům dříve nabytá privilegia.

Dalšími známými majiteli se stal Zdeněk z Vartenberka, jenž z Napajedel vypudil místní bratrské kněze, a po něm Jan z Vartenberka, který roku 1599 odkázal majetek svému příbuznému Vilémovi z Roupova. Nový vlastník pak roku 1602 nebo 1603 prodal Napajedla manželům Václavu Molovi z Modřelic a Aurélii Rubigalovně z Karlsdorfu a za jejich správy panovník +more'>Rudolf II. potvrdil městu roku 1603 dosavadní privilegia. V roce 1611 měnily Napajedla svého majitele, když je Václav Mol prodal Janu Jakubovi z Rottalu. Po jeho smrti (1624) přešel majetek na syna Jana z Rottalu, který Napajedla odkázal svému příbuznému Juliu Vilémovi z Rottalu a ten roku 1691 zas svému synovi Františku Vilémovi Helfriedovi z Rottalu. Za jeho vlastnictví se roku 1701 stanovily hranice mezi místním panstvím a velehradským.

Roku 1711 byli vlastníkem Napajedel Anna Markéta rozená Helfriedová spolu s Adamem Jáchymem z Rottalu, sirotkem po Františku Vilémovi Helfriedovi. V té době (1733) potvrdil panovník +more'>Karel VI. napajedlům právo pořádat čtyři jarmarky. Po Adamově úmrtí (27. září 1746) získal Napajedla dědictvím Leopold z Rottalu a po něm roku 1750 jeho synovec Leopold z Rottalu, po kterém je zdědil František Antonín z Rottalu. Jeho dcera Marie Anna z Ditrichštejna podědila roku 1763 panství po svém otci. Roku 1772 postihl Napajedla požár. Téhož roku navíc Marie Anna zemřela a Napajedla získala Terezie Monte l'Abbate, která je následně roku 1824 odkázala své neteři Františce ze Stockau. Poté se majitelem roku 1835 stal hrabě Georg Adolf von Stockau a následně Friedrich von Stockau. Když zemřel, podělily se o napajedelské panství rovným dílem Pavla z Esterházy a Maria Theresia von Stockau. Pavlinu část odkoupil roku 1886 manžel Marie Theresie Aristides Baltazzi a po jeho smrti (1914) se Marie Theresie stala majitelkou celého panství.

Císařským rozhodnutím ze dne 13. listopadu 1898 byla obec povýšena na město. +more Městská práva, včetně znaku, obdržela Napajedla privilegiem Františka Josefa I. vydaným 14. listopadu 1899. Napsáno bylo na pergamenu z oslí kůže.

Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. +more Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rottalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rottalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.

Minerální voda a lázně

Minerální voda (2006) Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně. +more Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.

Obyvatelstvo

Náboženský život

Mezi roky 1537 a 1600 byl v Napajedlích bratrský sbor, který k roku 1581 vedl Jakub Bílek a před rokem 1594 Zachariáš Ariston. V roce 1592 patřila zdejší fara luterské církvi. +more Roku 1624 působili na území napajedelského panství kazatelé. V letech 1647 až 1650 na napajedelsku misionářsky působili členové jezuitského řádu z Uherského Hradiště.

Fara zanikla za třicetileté války (1618-1648), ale roku 1686 byla obnovena.

Hospodářství

Průmysl

Roku 1837 byl v Napajedlech založen cukrovar.

V Napajedlích sídlí podnik Fatra, výrobce plastických hmot.

Doprava

Vlakové nádraží Napajedly prochází silnice I/55.

Napajedly projíždí a zastavují autobusy ČSAD Uherské Hradiště, Arriva Morava a Z-Group bus zapojeny v systému IDZK, spojující města Otrokovice a Zlín s obcemi v okolí Napajedel. Napajedla leží na trasách páteřních linek Zlín- Uherské Hradiště (-Brno). +more Městem projíždí také okružní linka ze sousedních Otrokovic, jež zajišťuje přepravu o víkendech a v okrajových částech dne.

Železniční dopravu zde zařizují České dráhy se spoji z Přerova do Břeclavi a zpět. Vlakové nádraží je vzdáleno 2 km od centra města.

V 17. a 18. století byly Napajedla nejvýše položeným městem, odkud byla řeka Morava splouvána.

Od 4. března 2024 je uzavřený tzv. +more Fatrovský most přes řeku Moravu z důvodu nutné opravy. Veškerá doprava je vedena po ulici Třída Tomáše Bati, dále ke kruhovému objezdu ulicí Kvítkovická ve směru na Otrokovice, dále po ulici Dr. Beneše k benzínce MOL, dále po ulici Zábraní po křižovatku u prodejny Lidl, dále po ulici Palackého a Masarykovo náměstí ke křižovatce u mostu přes řeku Moravu. Zavedena kyvadlová autobusová doprava na nové lince 475 Napajedla autobusové nádraží (u Fatry) - Napajedla hospodářská škola. Autobusy na linkách 170, 175 a 995 nebudou obsluhovat zastávky Napajedla Dr. Beneše, Napajedla Chmelnice a Napajedla spořitelna. Na linkách 165, 471 a 472 budou obsluhovat výše uvedené zastávky pouze vybrané spoje. Autobusy na linkách 185, 473 a 474 pojedou po své trase bez obsluhy zastávky Napajedla autobusová stanice. Autobusy na linkách 473 a 474 ve směru Pohořelice se zajížďkou k zastávce Napajedla autobusová stanice budou zajíždět i s nástupem a výstupem cestujících na zastávky Napajedla závod Slavia a Napajedla hospodářská škola. Na všech dotčených linkách jsou zavedeny výlukové jízdní řády. Oprava mostu potrvá cca do podzimu roku 2025.

Společnost

Školství

V Napajedlích se nachází mateřská škola, 2 základní školy: 1. základní škola a 2. +more základní škola a dům dětí a mládeže Matýsek, který sídlí v budově 1. základní školy. Ve městě je také základní umělecká škola pojmenovaná po slavném rodákovi z Napajedel, klavíristovi Rudolfu Firkušném, v budově školy se nachází klášterní kaple, ve které se konají kulturní a hudební představení. Všechny organizace se nachází na ulici Komenského, poblíž centra města.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Bartoloměje z let 1710-1712 * Zámek, pozdněbarokní zámek z let 1764-1769 od architekta Františka Antonína Grimma * Radnice, novorenesanční stavba z let 1903-1904 od architekta Dominika Feye

Hřebčín

Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.

Zajímavost

Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval).

V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky - Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.

Osobnosti

Vincenc Prasek (1843-1912), historik, jazykovědec a slezský národní buditel * Aristides Baltazzi (1853-1914), dostihový jezdec a chovatel koní * Božena Benešová (1873-1936), básnířka a spisovatelka * Emanuel Weidenhoffer (1874-1939), rakouský politik, meziválečný ministr financí * Josef Šnejdárek (1875-1945), velitel afrických střelců a československých legií * Antonín Šebestík (též M. Vladimírský) (1882-1956), hudební skladatel, pedagog a dirigent * Rudolf Firkušný (1912-1994), klavírista * Anna Marie Zelíková (1924-1941), služebnice Boží * Jaroslav Petřík (1941-1990), dramaturg a scenárista * Josef Bulva (* 1943), klavírista * Adam Rucki (1951-2020), katolický kněz a politický vězeň. +more V letech 1989 až 1995 farář v Napajedlích. V letech 1995 až 2005 spirituál Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci. * Libuše Rudinská (* 1974), fotografka, filmová dokumentaristka * Antonín Samsonek (1943-2014), fotbalista a trenér * Ladislav Večeřa (1929-1977), herec * Slávek Horák (* 1975), filmový režisér * Jaroslav Novák (* . - 21. 8. 1968), byl jednou z úplně prvních obětí vojsk zemí Varšavské smlouvy po vpádu do Československa 21. srpna 1968.

Partnerské obce

Borský Mikuláš, Slovensko * Kľak, Slovensko * Ostrý Grúň, Slovensko

Fotogalerie

File:Napajedla, zámek (1). jpg|Zámek File:Napajedla, fara. +morejpg|Fara a kostel sv. Bartoloměje File:Napajedelská radnice. JPG|Radnice File:Napajedla, náměstí. jpg|Náměstí s bývalým starým zámkem, spořitelnou a radnicí File:Napajedla, křižovatka. jpg|Hlavní křižovatka s bývalým Panským domem File:Napajedla, cukrárna. jpg|Secesní budova cukrárny File:Napajedla-Fatra. JPG|Podnik Fatra File:Napajedla-hřebčín (vstup). JPG|Hřebčín File:Napajedla, Pahrbek. jpg|Rekreační středisko Pahrbek File:Napajedla, bývalá hospodářská škola. jpg|Technické služby města File:Napajedla, klášter. jpg|Knihovna Boženy Benešové, sídlící v klášteře.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

TJ FS Napajedla * Římskokatolická farnost Napajedla

Externí odkazy

[url=http://www. napajedlastud. +morecz]Hřebčín Napajedla[/url] * [url=https://www. napajedlaci. cz/]Meteorologická stanice v Napajedlích[/url] * [url=https://napajedlafarnost. 8u. cz/]Farnost sv. Bartoloměje Napajedla[/url].

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Zlín Kategorie:Baťovské satelity Kategorie:Sdružení měst a obcí východní Moravy Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku Kategorie:Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Města v okrese Zlín Kategorie:Drak ve znaku Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Sídla ve Chřibech Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině Kategorie:Sídla na řece Moravě