Císařská hrobka ve Vídni

Karla VI. - lebka s císařskou korunou Císařská hrobka (zvaná též kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského. Nachází se v centru Vídně, na náměstí Neuer Markt, pod kostelem Panny Marie zdejšího kapucínského kláštera.

Popis

Hrobka byla mnohokrát rozšiřována, např. v roce 1657, 1701, 1710-1720, 1748 a 1753. +more Roku 1824 byla rozšířena o Františkovu hrobku, roku 1840 o Ferdinandovu, v letech 1840-1842 přibyla toskánská hrobka. Za Františka Josefa byly připojeny ještě 2 místnosti. V roce 1909 zde byla zavedena elektřina. Poslední přestavby se uskutečnily v období druhé republiky, v letech 1960-1962.

Místo svého posledního odpočinku zde nalezlo 146 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Do hrobky se pohřbívá od roku 1633. +more Posledními zde pohřbenými příslušníky rodu byli v červenci 2011 korunní princ Otto von Habsburg (1912-2011), syn posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. , se svou ženou Reginou (1925-2010).

Pohřební ceremoniál

Habsbursko-lotrinský rod používal po staletí před uložením zesnulého člena rodiny do útrob hrobky zvláštní ceremoniál. Zesnulý se do císařské hrobky dostal až po absolvování ceremonie před vchodem do hrobky. +more Do společnosti dvanácti císařů, devatenácti císařoven a několika dalších desítek členů rodu byl vpuštěn až po pronesení trojí žádosti. Po prvním a druhém zaklepání a po odříkání plné i zkrácené verze všech světských titulů byl žadatel odmítnut. Vpuštěn byl až po třetím zaklepání a odpovědi, že o vstup žádá hřešící smrtelník.

Mezi lety 1654 až 1878 bylo tělo, vnitřnosti a srdce zesnulých Habsburků pohřbíváno odděleně, a sice tělo v Kapucínské hrobce, srdce v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele, vnitřnosti ve Vévodské hrobce v katedrále svatého Štěpána.

Statistiky

+more_Štěpán_Lotrinský'>Františka I. Štěpána. Hrobku vytvořil sochař Balthasar Ferdinand Moll na přání císařovny ještě za jejího života. V téže místnosti jsou další 4 rakve s ostatky s dcerami, snachami a vnučkami Marie Terezie. * První pohřeb do hrobky - roku 1633 - zakladatelé Anna a Matyáš Habsburský (č. 1 a 2) - tzv. hrobka zakladatelů (Gründergruft) * Poslední pohřeb - 16. července 2011 - Otto a Regina (č. 150 a 151) * Byly zde pohřbeny ostatky 147 osob, z toho 146 (143 po otci + 3 po matce) příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie, z nich dále ** kosti 142 členů rodiny (č. 1-8, 10-23, 25-33, 35-40, 42-83, č. 84 - 2 osoby, 85-90, 92-123, 125-144, 147-148, 150-151) ** urny se srdcem nebo popelem 4 dalších *** 1. Marie Anna (č. 9) - urna se srdcem *** 2. Klaudie Felicitas (č. 24) - urna se srdcem *** 3. Amálie Vilemína (č. 34) - urna se srdcem *** 4. Leopold Maria Alfons (č. 91) - urna s popelem *** (Henrietta Nasavská - tělo i urna se srdcem a vnitřnostmi (č. 123 a 124)) ** 12 císařů (8 římských, 1 zároveň římský a rakouský, 2 rakouští, 1 mexický) *** 1. 1612-1619 Matyáš (č. 2) *** 2. 1637-1657 Ferdinand III. (č. 27) *** 3. 1657-1705 Leopold I. (č. 37) *** 4. 1705-1711 Josef I. (č. 35) *** 5. 1711-1740 Karel VI. (č. 40) *** 6. 1740-1765 František I. Štěpán (č. 56), manžel Marie Terezie (č. 55) *** 7. 1765-1790 Josef II. (č. 42) *** 8. 1790-1792 Leopold II. (č. 113) *** 9. 1792-1835 František II. /I. (č. 57), římský (1792-1806) a rakouský císař (1804-1835) *** 10. 1835-1848 Ferdinand I. (č. 62) *** 11. 1848-1916 František Josef I. (č. 142) *** 12. 1864-1867 Maxmilián I. (č. 126), mexický císař ** 19 císařoven (12 římských, 1 zároveň římská a rakouská, 5 rakouských, 1 francouzská) *** 1. 1612-1618 Anna (č. 1), manželka Matyáše (č. 2) *** 2. 1637-1646 Maria Anna (č. 22), 1. manželka Ferdinanda III. (č. 27) *** 3. 1648-1649 Marie Leopoldina (č. 21), 2. manželka Ferdinanda III. (č. 27) *** 4. 1651-1657 Eleonora Magdalena (č. 19), 3. manželka Ferdinanda III. (č. 27) *** 5. 1666-1673 Markéta Terezie (č. 20), 1. manželka Leopolda I. (č. 37) *** 6. 1673-1676 Klaudie Felicitas (č. 24) - urna se srdcem, 2. manželka Leopolda I. (č.

Jednotlivé hrobky a v ní pohřbení

A/ Hrobka zakladatelů (Gründergruft)

Hrobka zakladatelů Také zvaná Andělská hrobka (Engelsgruft). +more Nejstarší část hrobky. Malá pravoúhlá prostora. První pohřeb do hrobky je datován k roku 1633, kdy sem byly přeneseny ostatky zakladatelů, odtud název. Anna i Matyáš zemřeli před dokončením stavby, proto musely být jejich ostatky pohřbeny na přechodnou dobu ve vídeňském klášteře královen v Dorotheergasse. Název Andělská hrobka je odvozen od četných dětských pohřbů (v 17. století zde byly uloženy 4 děti Ferdinanda III. a 7 dětí Leopolda I. ). Dnes jsou zde pouze dvě rakve (č. 1-2). * 1. Anna Tyrolská (4. 10. 1585 Innsbruck - 15. 12. 1618 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1612-1618), manželka (∞ 4. 12. 1611 Vídeň) svého bratrance, císaře Matyáše Habsburského (č. 2), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky. Její srdce je uloženo v urně č. 1 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a její vnitřnosti v urně č. 17 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 2. Matyáš Habsburský (24. 2. 1557 Vídeň - 20. 3. 1619 Vídeň), císař (1612-1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky. Jeho srdce je uloženo v urně č. 2 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a jeho vnitřnosti v urně č. 18 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

B/ Leopoldova hrobka (Leopoldsgruft)

Sarkofág Ferdinanda III. +more Ve východní stěně vzniklo v roce 1960 kolumbárium s 12 výklenky, kam byly umístěny rakve s pozůstatky dětí původně pohřbených v Hrobce zakladatelů (č. 3-8, 10-15). Po obou stranách Leopoldovy hrobky je kolmo ke stěnám uloženo po 8 sarkofázích (v severní části č. 16-23, v jižní části č. 25-32). V severozápadním rohu je uloženo srdce Klaudie Felicitas Tyrolské (č. 24). V západovýchodní ose uprostřed kolumbária je urna se srdcem portugalské královny Marie Anny (č. 9). * 3. Anna Marie Žofie (1674-1674), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře Leopolda I. (č. 37) a jeho 2. manželky Klaudie Felicitas (č. 24), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 30 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 4. Ferdinand Josef (1657-1658), nedospělý syn císaře Ferdinanda III. (č. 27), kolumbárium. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 22 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 5. Ferdinand Václav (1667-1668), arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře Leopolda I. (č. 37), kolumbárium. Jeho srdce bylo pochováno v urně č. 26 a vnitřnosti v urně č. 25 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 6. Jan Leopold (20. 2. 1670 Vídeň), arcivévoda rakouský, mrtvě narozený syn císaře Leopolda I. (č. 37) a jeho první manželky Markéty Terezy (č. 20), kolumbárium. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 27 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 7. Marie Anna (1672-1673), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře Leopolda I. (č. 37), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 28 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 8. Marie Josefa (1675-1676), nedospělá dcera císaře Leopolda I. (č. 37) a jeho 2. manželky Klaudie Felicitas (č. 24), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 32 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály a její srdce v zlatostříbrné urně umístěné nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele ve Vídni. * 9. Marie Anna Josefa Habsburská (7. 9. 1683 Linec - 14. 8. 1754 Lisabon), portugalská královna (1708-1750), dcera císaře Leopolda I. (č. 37), manželka (∞ 27. 10. 1708) portugalského krále (1706-1750) Jana V. (22. 10. 1689 Lisabon - 31. 7. 1750 Lisabon) z rodu Braganza, urna se srdcem, její tělo je pohřbeno v Lisabonu. * 10. Marie Margareta (1690-1691), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře Leopolda I. (č. 37), kolumbárium. Její srdce bylo pochováno v urně č. 35 a vnitřnosti v urně č. 34 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 11. Maximilián Tomáš (21. 12. 1638 - 29. 6. 1639), nedospělý syn císaře Ferdinanda III. (č. 27), kolumbárium * 12. Filip August (15. 7. 1637 - 22. 6. 1639), nedospělý syn císaře Ferdinanda III. , (č.

C/ Karlova hrobka (Karlsgruft)

Detail hrobky barokního císaře Karla VI. +more Nachází se pod kněžištěm kostela. * 33. Leopold Josef (29. 10. 1700 Vídeň - 4. 8. 1701 Vídeň), nedospělý syn Josefa I. (č. 35). Jeho srdce bylo pochováno v urně č. 39 a vnitřnosti v urně č. 38 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 34. Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. 4. 1673 Lüneburg - 10. 4. 1742 Vídeň), císařovna (1705-1711), urna se srdcem, manželka (∞ 24. 2. 1699 Vídeň) císaře Josefa I. (č. 35). Podle testamentu bylo její tělo oblečeno do roucha salesiánek a pochováno v kryptě pod hlavním oltářem kostela salesiánek ve Vídni. Klášter salesiánek v ulici Rennweg sama založila a tam také jako vdova zemřela. * 35. Josef I. (26. 7. 1678 Vídeň - 17. 4. 1711 Vídeň), římský císař (1705-1711), bratr císaře Karla VI. (č. 40). Jeho srdce je uloženo v urně č. 12 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 42 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 36. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (28. 8. 1691 Brunšvik - 21. 12. 1750 Vídeň), císařovna (1711-1740), manželka (∞ 1. 8. 1708 Barcelona) Karla VI. (č. 40), matka Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 17 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 53 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 37. Leopold I. (9. 6. 1640 Vídeň - 5. 5. 1705 Vídeň), římský císař (1657-1705), druhý syn císaře Ferdinanda III. (č. 27), otec císařů Josefa I. (č. 35) a Karla VI. (č. 40). Jeho srdce je uloženo v urně č. 11 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 41 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 38. Marie Alžběta (13. 12. 1680 Linec - 26. 8. 1741 zámek Mariemont v Belgii), dcera císaře Leopolda I. (č. 37), místodržící Nizozemí (1725-1741). Její srdce je uloženo v urně č. 14 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 51 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 39. Marie Anna (14. 9. 1718 Vídeň - 16. 12. 1744 Brusel), dcera Karla VI. (č. 40), sestra Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 15 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 52 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

D/ Hrobka Marie Terezie (Maria-Theresien-Gruft)

Hrobka Marie Terezie Architektonicky nejhodnotnější část krypty, dispozičně mimo půdorys kostela, západně od Karlovy hrobky. +more Centrální prostor ve stylu rokoka s kopulí zdobenou freskami. Uprostřed je společný sarkofág Marie Terezie (č. 55) a jejího manžela Františka I. Štěpána (č. 56), kolem byly pochovány jejich děti. * 41. Karolina von Fuchs-Mollard (1675-1754), hraběnka, vychovatelka a dvorní dáma císařovny Marie Terezie (č. 55). Jediná osoba pohřbená v Kapucínské hrobce, která není z habsburského domu. * 42. Josef II. (13. 3. 1741 Vídeň - 20. 2. 1790 Vídeň), římský císař (1765-1790), syn Marie Terezie (č. 55). * 43. Marie Karolina (1748-1748), nedospělá dcera Marie Terezie (č. 55). * 44. Karel Josef (1. 2. 1745 Vídeň - 18. 1. 1761 Vídeň), druhý syn Marie Terezie (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 18 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 54 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 45. Johanna Gabriela (4. 2. 1750 Vídeň - 23. 12. 1762 Vídeň), 8. dcera Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 19 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 55 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 46. Marie Josefa (1751-1767), dcera Marie Terezie (č. 55). * 47. bezejmenná princezna (1744-1744), dcera Karla Lotrinského (12. 12. 1712 Lunéville - 4. 7. 1780 Tervuren) a arcivévodkyně Marie Anny (č. 39), sestry Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 16 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 48. Marie Alžběta (5. 2. 1737 Vídeň - 7. 6. 1740 Laxenburg), nedospělá dcera Marie Terezie (č. 55). Její srdce bylo pochováno v urně č. 47 a vnitřnosti v urně č. 46 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 49. Marie Josefa Bavorská (30. 3. 1739 Mnichov - 28. 5. 1767 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1765-1767), 2. manželka (∞ 13. 1. 1765 v Mnichov) císaře Josefa II. (č. 42). * 50. Isabela Parmská (31. 12. 1741 Buenretiro u Madridu - 27. 11. 1763 Vídeň), korunní princezna, 1. manželka Josefa II. (č. 42). * 51. Kristýna (22. 11. 1763 - 22. 11. 1763), druhá dcera Josefa II. (č. 42) a Isabely Parmské (č. 50), korunní princezna zemřela dvě hodiny po jejím narození. * 52. Marie Terezie (20. 3.

E/ Františkova hrobka (Franzensgruft)

+more)_Vienna_Austria. jpg|thumb'>Sarkofág Františka II. /I. Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu biedermeieru, který v roce 1825 nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58-61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce 1960 většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen. * 57. František II. /I. (12. 2. 1768 Florencie - 2. 3. 1835 Vídeň), poslední římský (1792-1806) a 1. rakouský císař (1804-1835). Jeho srdce je uloženo v urně č. 43 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 58. Marie Ludovika Modenská (14. 12. 1787 Monza - 7. 4. 1816 Vídeň) z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu, rakouská císařovna (1808-1816), 3. manželka (∞ 6. 1. 1808 Vídeň) svého bratrance císaře Františka (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 39 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 74 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 59. Alžběta Vilemína Württemberská (21. 4. 1767 Trzebiatów - 18. 2. 1790 Vídeň), korunní princezna, 1. manželka císaře Františka (č. 57). * 60. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. 6. 1772 Neapol - 13. 4. 1807 Vídeň) z rodu Bourbonů, římská (1792-1806) a rakouská císařovna (1804-1807), 2. manželka (∞ 1790) císaře Františka (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 35 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 70 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 61. Karolína Augusta Bavorská (8. 2. 1792 Mannheim - 9. 2. 1873 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1816-1835), 4. manželka císaře Františka (č. 57).

F/ Ferdinandova hrobka (Ferdinandsgruft)

Ferdinandova hrobka Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního biedermeieru z původních klášterních sklepů. +more Hrobka byla postavena v roce 1842 spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenky východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce - 37 sarkofágů (č. 64-100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku 1962. Jména pochovaných nesou 4 mramorové desky. * 62. Ferdinand I. Dobrotivý (19. 4. 1793 Vídeň - 29. 6. 1875 Praha), 2. rakouský císař (1835-1848). Jeho srdce je uloženo v urně č. 53 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 77 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 63. Marie Anna Savojská (19. 9. 1803 Řím - 4. 5. 1884 Praha), císařovna (1835-1848), manželka císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62).

Jihozápadní roh

64. Alexander Leopold (14. +more 8. 1772 Florencie - 12. 7. 1795 Laxenburg), uherský palatin (1790-1795), 4. syn císaře Leopolda II. (č. 113). Jeho srdce je uloženo v urně č. 26 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 62 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 65. Marie Amálie (15. 10. 1780 Florencie - 25. 12. 1798 Vídeň), dcera císaře Leopolda II. (č. 113). Její srdce je uloženo v urně č. 27 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 64 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 66. Luisa Alžběta (18. 2. 1790 Vídeň - 24. 6. 1791 Vídeň), nedospělá první dcera císaře Františka II. /I. (č. 57) a jeho 1. ženy Alžběty Vilemíny Württemberské (č. 59). Její srdce je uloženo v urně č. 22 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 58 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 67. Marie Eleonora (19. 11. 1864 Židlochovice - 9. 12. 1864 Židlochovice), dcera Karla Ferdinanda Rakousko-Těšínského (č. 121). * 68. František Josef (5. 3. 1855 Židlochovice - 13. 3. 1855 Židlochovice), 1. syn arcivévody Karla Ferdinanda (č. 121). Jeho srdce je uloženo v urně č. 47 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 69. Josef František (9. 4. 1799 Vídeň - 30. 6. 1807 Laxenburg), 2. syn císaře Františka II. /I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Jeho srdce je uloženo v urně č. 36 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 71 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 70. Leopold Ludvík (1823-1898), syn arcivévody Rainera Josefa (30. 9. 1783 Pisa - 16. 1. 1853 Bolzano). * 71. Jan Nepomuk Karel (29. 8. 1805 Vídeň - 19. 2. 1809 Vídeň), 4. syn císaře Františka II. /I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Jeho srdce je uloženo v urně č. 37 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 72 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 72. Robert Ferdinand (15. 10. 1885 Salcburk - 2. 8. 1895 Salcburk), poslední z 11 dětí velkovévody Ferdinanda IV.

73. Marie Antonie (1858-1883), dcera +more_Toskánský'>Ferdinanda IV. Toskánského (č. 108). * 74. Marie Anna (1835-1840), dcera Františka Karla (č. 135) a Žofie Bavorské (č. 137), sestra císaře Františka Josefa I. (č. 142). * 75. Marie Karolína (1821-1844), dcera arcivévody Rainera Josefa (30. 9. 1783 Pisa - 16. 1. 1853 Bolzano). * 76. Ferdinand Salvátor (1888-1891), syn Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89). * 77. Rainer Salvátor (1880-1889), syn Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89). * 78. Žofie Frederika (1855-1857), dcera Františka Josefa I. (č. 142) a Alžběty Bavorské - Sissi (č. 143). Zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království. Původně pohřbena v hrobce Františka Josefa. * 79. Karolína Ferdinanda (2. 8. 1793 Florencie - 5. 1. 1802 Vídeň), dcera císaře Františka II. /I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 31 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 67 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

Severozápadní roh

8 hrobek obsahujících 9 těl * 80. Natálie (12. +more 1. 1884 Bratislava - 23. 3. 1898 Bratislava), 4. dcera arcivévody Bedřicha Těšínského (4. 6. 1856 Židlochovice - 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár; druhého syna Karla Ferdinanda (č. 121)) a Izabely z Croy-Dülmen. * 81. Štěpánka (1. 5. 1886 Bratislava - 29. 8. 1890 Ostend), 5. dcera arcivévody Bedřicha Těšínského (4. 6. 1856 Židlochovice - 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár; druhého syna Karla Ferdinanda (č. 121)) a Izabely z Croy-Dülmen. * 82. Marie Anna (8. 6. 1804 Vídeň - 28. 12. 1858 zámek Hetzendorf), neprovdaná dcera císaře Františka II. /I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 48 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 83. Marie Karolína (1825-1915), dcera arcivévody Karla Ludvíka Těšínského (č. 122) a jeho manželky Jindřišky Nasavsko-Weilburské (č. 123-124) * 84. Louisa Marie (27. 7. 1773 Neapol - 19. 9. 1802 Vídeň) z rodu Bourbonů a její bezejmenný syn; dcera Marie Karolíny (1752-1814) (č. 107), 1. manželka (∞ 1790) Ferdinanda III. Toskánského (6. 3. 1769 Florencie - 17. 7. 1824 Florencie), toskánského velkovévody (1790-1801 a 1814-1824). Její srdce je uloženo v urně č. 32 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 68 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 85. Marie Antonie (19. 12. 1814 Palermo - 7. 11. 1898 Gmunden) z rodu Bourbonů, 2. manželka Leopolda II. Toskánského (1797-1870), toskánského velkovévody (1824-1859) (č. 109). * 86. Marie Ferdinanda (27. 4. 1796 Drážďany - 3. 1. 1865 Brandýs nad Labem) z rodu Wettinů, 2. manželka (∞ 6. 5. 1821 Florencie) Ferdinanda III. Toskánského (6. 3. 1769 Florencie - 17. 7. 1824 Florencie), toskánského velkovévody (1790-1801 a 1814-1824). Její srdce je uloženo v urně č. 51 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 87. Karolína Louisa (9. 12. 1795 Vídeň - 30. 6. 1799 zámek Hetzendorf), dcera císaře Františka II. /I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 29 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 65 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

Severovýchodní roh

13 hrobek - především toskánská linie * 88. Albrecht Salvátor (22. +more 11. 1871 Stará Boleslav - 27. 2. 1896 Bolzano), syn Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89). Zemřel na tuberkulózu. * 89. Marie Immakulata (14. 4. 1844 Neapol - 18. 2. 1899 Vídeň) z rodu Bourbonů, manželka Karla Salvátora Toskánského (č. 90). * 90. Karel Salvátor (30. 4. 1839 Florencie - 18. 1. 1892 Vídeň), syn Leopolda II. Toskánského (č. 109). * 91. Leopold Maria Alfons (30. 1. 1897 Záhřeb - 14. 3. 1958 Willimantic, Connecticut), urna s popelem, zesnul v USA. * 92. Marie Antonie (18. 4. 1874 Vídeň - 14. 1. 1891 Arco), dcera Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89). * 93. Arnošt (8. 8. 1824 Milán - 4. 4. 1899 Arco), syn arcivévody Rainera Josefa (30. 9. 1783 Pisa - 16. 1. 1853 Bolzano). * 94. Adelgunde (19. 3. 1823 Würzburg - 28. 10. 1914 Würzburg) z rodu Wittelsbachů, manželka Františka V. Modenského (č. 101). * 95. Karolína Leopoldina (8. 6. 1794 Vídeň - 16. 3. 1795 Vídeň), dcera císaře Františka II. /I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 25 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 61 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 96. Amálie Terezie (6. 4. 1807 Vídeň - 7. 4. 1807 Vídeň), přežila pouhý jeden den, dcera Františka II. /I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). * 97. Henrieta Marie (20. 2. 1884 Vídeň - 13. 8. 1886 Traunkirchen), dcera Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89). * 98. Ludvík Salvátor (4. 8. 1847 Florencie - 12. 10. 1915 Brandýs nad Labem), syn Leopolda II. Toskánského (č. 109) a jeho druhé manželky Marie Antonie Neapolsko-Sicilské (č.

G/ Toskánská hrobka (Toskana-Gruft)

Vybudována v souvislosti s Ferdinandovou hrobkou v letech 1840-1842. Jednoduchý pravoúhlý prostor s prostými nezdobenými sarkofágy vyrovnanými v řadách. +more * 101. František V. (1. 6 . 1819 Modena - 20. 11. 1875 Vídeň) z větve Rakouští-Este, vévoda modenský (1846-1859), v roce 1859 zbaven trůnu. * 102. Ferdinand Karel (25. 4. 1781 Milán - 5. 11. 1850 Ebenzweier), syn arcivévody Ferdinanda Karla d'Este (č. 105). Jeho srdce je uloženo v urně č. 46 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 103. Antonín Viktor (31. 8. 1779 Florencie - 2. 4. 1835 Vídeň), 8. syn císaře Leopolda II. (č. 113), 54. velmistr řádu německých rytířů (1804-1835). Jeho srdce je uloženo v urně č. 44 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 104. Ludvík Josef (13. 12. 1784 Florencie - 21. 12. 1864 Vídeň), syn císaře Leopolda II. (č. 113), vedl státní záležitosti za Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62) v letech 1835-1848. Jeho srdce je uloženo v urně č. 50 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 105. Ferdinand Karel d'Este (1. 6. 1754 Vídeň - 24. 12. 1806 Vídeň), 4. syn Marie Terezie (č. 55), generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve Rakouští-Este. Jeho srdce je uloženo v urně č. 34 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 69 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 106. Marie Beatrix d'Este (7. 4. 1750 Modena - 14. 11. 1829 Vídeň), manželka Ferdinanda Karla, prince modenského (č. 105). * 107. Marie Karolína (13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň - 8. 9. 1814 zámek Hetzendorf), královna neapolská a sicilská, manželka Ferdinanda I. , 1. krále Obojí Sicílie (1816-1823), jako král neapolský Ferdinand IV. , dcera Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 38 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 73 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 108. Ferdinand IV. (10. 6. 1835 Florencie - 17. 1. 1908 Salcburk), velkovévoda toskánský (1859-1860) * 109. Leopold II. Toskánský (3. 10. 1797 Florencie - 29. 1. 1870 Řím), velkovévoda toskánský (1824-1849 a 1849-1859), byl považován za pokrokového knížete Itálie, byl však v roce 1859 vyhnán. * 110. Rainer (11. 1. 1827 Milán - 27. 1. 1913 Vídeň), syn arcivévody Rainera Josefa (30. 9. 1783 Pisa - 16. 1. 1853 Bolzano) (č.

H/ Nová hrobka (Neue Gruft)

Sarkofág Marie Luisy, manželky Napoleona I. +more Sarkofág mexického císaře Maxmiliána I. Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky. * 115. Leopold Vilém (6. 1. 1614 Štýrský Hradec - 20. 11. 1662 Vídeň), druhý syn Ferdinanda II. (č. x578), biskup pasovský (1625-1662), biskup štrasburský (1626-1662), biskup olomoucký (1638-1662), biskup vratislavský (1656-1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641-1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647-1656), velký sběratel umění. Jeho srdce je uloženo v urně č. 5 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a jeho vnitřnosti v urně č. 23 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 116. Karel Josef (7. 8. 1649 Vídeň - 27. 1. 1664 Linec), ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662-1664, nastoupil po svém strýci Leopoldu Vilémovi (č. 115)), biskup pasovský (1662-1664), biskup vratislavský (1663-1664), biskup olomoucký (1663-1664), syn Ferdinanda III. (č. 27). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 115) se stala základem pro Uměleckohistorické muzeum (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku 14 let. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 24 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 117. Karel Josef (24. 11. 1680 Vídeň - 4. 12. 1715 Vídeň), princ lotrinský, kurfiřt-arcibiskup trevírský (1710-1715). * 118. Maxmilián František (8. 12. 1756 Vídeň - 26. 7. 1801 zámek Hetzendorf), 53. velmistr řádu německých rytířů (1780-1801) arcibiskup kolínský (1784-1801), syn Marie Terezie (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 30 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 66 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * 119. Rudolf (9. 1. 1788 Florencie - 23. 7. 1831 Baden), kardinál (1820), 3. arcibiskup olomoucký (1819-1831), příznivec Ludwiga van Beethovena, syn Leopolda II. (č. 113). Jeho srdce je uloženo v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci. * 120. Vilém (21. 4. 1827 Vídeň - 29. 7. 1894 Weikersdorf, Dolní Rakousy), 56. velmistr řádu německých rytířů (1863-1894), nejmladší syn Karla Ludvíka (č. 122). * 121. Karel Ferdinand (29. 7. 1818 Vídeň - 20. 11. 1874 Židlochovice), těšínský princ, syn Karla Ludvíka (č. 122). * 122. Karel Ludvík (5. 9. 1771 Florencie - 30. 4. 1847 Vídeň), vévoda těšínský, 3. syn císaře Leopolda II. (č. 113), vítěz od Aspern (1809). Jeho srdce je uloženo v urně č. 45 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 123. Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská (30.

I/ Hrobka Františka Josefa (Franz-Josephs-Gruft)

Hrobka Františka Josefa Do roku 1908 hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. +more Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt Cajo Perisić nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky. * 142. František Josef I. (18. 8. 1830 Schönbrunn - 21. 11. 1916 Schönbrunn), předposlední (3. ) císař rakouský (1848-1916). * 143. Alžběta Bavorská (24. 12. 1837 Mnichov - 10. 9. 1898 Ženeva) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi", rakouská císařovna (1854-1898), manželka (∞ 24. 7. 1854 Vídeň) císaře Františka Josefa I. (č. 142). Zavražděna anarchistou na břehu jezera v Ženevě. Matka 4 dětí (dvě z nich pohřbeny zde: č. 78, 144). * 144. Rudolf Habsburský (21. 8. 1858 Laxenburg - 30. 1. 1889 Mayerling), korunní princ, syn Františka Josefa I. (č. 142) a císařovny Alžběty - "Sissi" (č. 143), spáchal sebevraždu v Mayerlingu.

J/ Kaple (Gruftkapelle)

Busta císaře Karla I. +more Byla postavena spolu s hrobkou Františka Josefa v roce 1908. Obvykle se do ní vstupuje severním vchodem z hrobky Františka Josefa.

Vpravo, kolmo k západní stěně. * 147. +more Zita Bourbonsko-Parmská (9. 5. 1892 Villa Pianore u Luccy, Itálie - 14. 3. 1989 Zizers, Švýcarsko), poslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916-1918), manželka (∞ 21. 10. 1911 Schwarzau am Steinfeld) posledního císaře a krále Karla I. (č. x887). Její srdce bylo uloženo pod srdcem jejího manžela v Loretánské kapli benediktinského kláštera Muri ve Švýcarsku. Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se po pohřbu stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce. * Pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914-1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914-1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18. 12. 1863 + Sarajevo 28. 6. 1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1. 3. 1868 + Sarajevo 28. 6. 1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten. * 148. Karel Ludvík (Carl Ludwig, 10. 3. 1918 Baden - 11. 12. 2007 Brusel), 4. syn posledního císaře a krále Karla I. (č. x887). * 149. místo pro: Yolande de Ligne (* 6. 5. 1923 Madrid), manželka (∞ 17. 1. 1950 Belœil) arcivévody Karla Ludvíka (č. 148). Vpravo od oltáře podél jižní stěny * 150. Otto von Habsburg (20. 11. 1912 vila Wartholz u Reichenau an der Rax - 4. 7. 2011 Pöcking), korunní princ, 1. syn posledního císaře a krále Karla I. (č. x887), byl zde pohřben jako poslední ze členů císařské rodiny v červenci 2011. Jeho srdce bylo pohřbeno v benediktinském klášteře Pannonhalma v Maďarsku. Vlevo od oltáře * 151. Regina Sasko-Meiningenská (6. 1. 1925 Würzburg - 3. 2. 2010 Pöcking) z rodu Wettinů, manželka (∞ 10. 5. 1951 Nancy) korunního prince Otty (č. 150). Její srdce bylo pohřbeno v pevnosti Heldburg v Durynsku.

Vlevo před východní stěnou: * Socha Madony od sochaře Györgya Zaly věnovaná uherskými ženami v roce 1899 jako pomník císařovny Alžběty Bavorské (č. 143)

V jihovýchodním rohu: * Pamětní busta posledního rakouského císaře (1916-1918) Karla I. +more (1887-1922) (č. x887), který zemřel a byl pohřben v exilu ve Funchalu na portugalském ostrově Madeira. Na bustě je nápis Carolus, Austriae Imperator et Hungariae Rex apostolicus, natus in Castello Persenbeug 1887, defunctus in exilio 1922. Non corpore quidem sed suffragiis suis patriae semper praesens.

Ostatní Habsburkové

Ne všichni Habsburkové byli pochováni v Císařské hrobce. Zde je seznam ostatních významných Habsburků zmíněných v textu. +more * x415. Fridrich III. ("AEIOU") (21. 9. 1415 Innsbruck - 19. 8. 1493 Linec), římský král (1440-1493), císař (od roku 1452). Pochován v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. * x459. Maxmilián I. (22. 3. 1459 Vídeňské Nové Město - 12. 1. 1519 Wels), císař (1493-1519). Katedrála sv. Jiří ve Vídeňském Novém Městě. Kenotaf ve Dvorním kostele (Hofkirche) v Innsbrucku. * x457. Marie Burgundská (13. 2. 1457 Brusel - 27. 3. 1482 Bruggy), vévodkyně burgundská, lucemburská a brabantská (1477-1482), bohatá dědička Burgundska, manželka císaře Maxmiliána I. (č. x459). Pochována v kostele Panny Marie v Bruggách. * x478. Filip I. Kastilský (22. 7. 1478 Bruggy - 25. 9. 1506 Burgos), řečený Sličný, král Kastilie a Leónu (1504-1506), syn císaře Maxmiliána I. (č. x459). Pochován v Capilla Real v Granadě. * x500. Karel V. (24. 2. 1500 Gent - 21. 9. 1558 San Jerónimo de Yuste, Extremadura), císař (1519-1556), nejstarší syn Filipa I. Kastilského (č. x478). Pochován v kryptě v El Escorialu nedaleko Madridu. Jeho potomci - králové španělští byli rovněž pochováni v El Escorialu. * x503. Ferdinand I. (10. 3. 1503 Alcalá de Henares - 25. 7. 1564 Vídeň), římský král (1531-1564), císař (od 1556), druhý syn krále Filipa I. Kastilského (č. x478) a bratr císaře Karla V. (č. x500). Pochován v Královském mauzoleu v katedrále sv. Víta v Praze. * x527. Maxmilián II. (31. 7. 1527 Vídeň - 12. 10. 1576 Řezno), císař (1564-1576), syn císaře Ferdinanda I. (č. x503). Pochován v Královském mauzoleu v katedrále sv. Víta v Praze. * x552. Rudolf II. (18. 7. 1552 Vídeň - 20. 1. 1612 Praha), císař (1576-1612), syn císaře Maxmiliána II. (č. x527). Pochován v Královské hrobce v katedrále sv. Víta v Praze. * x540. Po otevření Císařské krypty v roce 1633: * x578. +more_Štýrský'>Ferdinand II. (9. 7. 1578 Štýrský Hradec - 15. 2. 1637 Vídeň), císař (1619-1637), nejstarší syn arcivévody Karla II. Štýrského (č. x540). Pochován v mauzoleu ve Štýrském Hradci. Jeho potomci tvoří velkou část pochovaných v Císařské hrobce ve Vídni. Jeho srdce je uloženo v urně č. 3 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a jeho vnitřnosti v urně č. 19 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * x755. Marie Antoinetta (2. 11. 1755 Vídeň - 16. 10. 1793 Paříž, popravena), francouzská královna (1774-1792), nejmladší dcera císařovny Marie Terezie (č 55). Pochována v bazilice Saint-Denis v Paříži. * x769. Ferdinand III. (6. 3. 1769 Florencie - 17. 7. 1824 Florencie), arcivévoda, velkovévoda toskánský (1790-1801 a 1814-1824), syn císaře Leopolda II. (č. 113). Pochován v bazilice sv. Vavřince ve Florencii. * x779. František IV. (6. 10. 1779 Milán - 21. 1. 1846 Modena), arcivévoda, vévoda modenský (1814-1846), syn arcivévody Ferdinanda Karla Antonína (č. 105). Pochován v kostele sv. Vincence v Modeně. * x783. Rainer Josef (30. 9. 1783 Pisa - 16. 1. 1853 Bolzano), arcivévoda, syn císaře Leopolda II. (č. 113). Pochován v kostele Nanebevstoupení Panny Marie v Bolzanu v Itálii. * x811. František Josef Karel - Napoleon II. (20. 3. 1811 Paříž - 22. 7. 1832 Vídeň), řečený Orlík, princ, vévoda zákupský, syn Napoleona Bonaparte a císařovny Marie Luisy (č. 127). Pochován v Invalidovně v Paříži. Jeho srdce je uloženo v urně č. 42 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 76 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. * x856. Bedřich Maria Albrecht Vilém Karel (4. 6. 1856 Židlochovice - 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár), arcivévoda, těšínský kníže (1895-1918), druhý syn arcivévody Karla Ferdinanda (č. 121). Pochován ve farním kostele v Mosonmagyaróváru v Maďarsku. * x863. František Ferdinand d'Este (18. 12. 1863 Štýrský Hradec - 28. 6. 1914 Sarajevo, zavražděn), arcivévoda, následník trůnu, nejstarší syn arcivévody Karla Ludvíka (č. 138). Pochován v zámecké kapli v Artstettenu. * x868. Žofie z Hohenbergu (1. 3. 1868 Stuttgart - 28. 6. 1914 Sarajevo), rozená hraběnka Chotková, vévodkyně z Hohenbergu, manželka arcivévody Františka Ferdinanda d'Este (č. x863). Pochována v zámecké kapli v Artstettenu. * x887. Karel I. (17. 8. 1887, zámek Persenbeug - 1. 4. 1922, Monte, Funchal, Madeira; v roce 2004 blahořečen), poslední rakouský císař (1916-1918), nejstarší syn arcivévody Oty Františka (č.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Hrobka srdcí * Vévodská hrobka

Externí odkazy

[url=http://www.kaisergruft.at/]www.kaisergruft.at[/url]

Kategorie:Pohřebiště Habsburků Kategorie:Hrobky v Rakousku Kategorie:Stavby ve Vídni Vídeň Kategorie:Kapucínské kláštery Kategorie:Vzniklo 1633 Kategorie:Krypty