Vévodská hrobka

Katedrála sv. Štěpána ve Vídni, kde se Vévodská hrobka nachází Vévodská hrobka (německy Herzogsgruft) je pohřební komora pod kněžištěm katedrály sv. Štěpána ve Vídni v Rakousku. Obsahuje 78 schránek s těly, srdci nebo vnitřnostmi 72 členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie.

Historie

Vévodská hrobka (červeným písmem Ducal Crypt) je jedním z několika pohřebišť pod svatoštěpánským dómem. +more Kosti více než 11 tisíc osob ze zrušených hřbitovů okolo katedrály jsou uloženy v katakombách. Sousedící stará a nová komora hrobky s tunelem pro denní světlo na východním konci (vlevo) a schodištěm sestupujícím do staré komory ze západu. Před svou smrtí (ve věku 25 let) v roce 1365 nařídil vévoda Rudolf IV. zbudovat pro své ostatky kryptu v jím založené katedrále. V ní jsou ostatky uloženy už 650 let. Pro sebe také zřídil kenotaf umístěný nad kryptou před hlavním oltářem. Tento symbolický hrob byl později přestěhován do severního kněžiště, na jehož stěně byl umístěn i epitaf psaný tajnými symboly.

Po Rudolfu IV. zde byla pohřbívána rodina vládnoucí linie rakouských vévodů, avšak poté, co se Habsburkové stali císaři, byli pochováváni v různých městech (Vídeň dosud nebyla stálým sídlem císaře). +more V roce 1633 byla dokončena Císařská hrobka v kapucínském kostele ve Vídni a stala se novým pohřebištěm dynastie.

Balzamovači věděli již od dob starých Egypťanů, že je třeba odstranit vnitřní orgány, pokud se má zbytek těla zachovat. Schránky s těmito orgány byly obvykle vloženy do rakve, ale když v roce 1654 zemřel římský král +more_Habsburský'>Ferdinand IV. , byla na jeho přání urna s jeho srdcem uložena v augustiniánském kostele, jeho tělo v Císařské hrobce v kapucínském kostele a schránka s jeho vnitřnostmi v kryptě svatoštěpánské katedrály. Jeho instrukce vedly k založení Hrobky srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele. Jeho mladší bratr, císař Leopold I. , se rozhodl pokračovat v tradici, kdy byly ostatky rozděleny, a také rozšířil Císařskou kryptu, aby měla dostatečnou kapacitu pro budoucí pohřby. Následně byly urny s vnitřnosti pravidelně ukládány ve Vévodské kryptě svatoštěpánského dómu. Následkem této tradice byl každý jeden z celkového počtu 39 osob pohřben na třech různých místech.

Do roku 1754 byla malá obdélníková Vévodská hrobka přeplněna 12 sarkofágy a 39 urnami, proto byla na východním konci rozšířena o oválnou komoru (přímo pod současným umístěním arcibiskupského stolce). Pro některá těla byly vyrobeny nové sarkofágy. +more V roce 1956 byla krypta zrekonstruována a umístění rakví a uren bylo změněno. Sarkofágy vévody Rudolfa IV. a jeho manželky Kateřiny byly umístěny ve středu na podstavci a 62 uren s vnitřními orgány byly přesunuty z dvou řad polic kolem nové komory do skříní v původní hrobce.

Pohřbení v kryptě nemuselo být vždy natrvalo. Císař +more_Habsburský'>Fridrich III. zde ležel pouhých 20 let, dokud nebyl hotov jeho skvostný hrob nahoře v jižním kněžišti. Tělo jeho bratra arcivévody Albrechta VI. (1418-1463) bylo odstraněno po 300 letech.

Velký přísun ostatků, zcela jiný než pravidelné ukládání uren s vnitřnostmi, nastal jako důsledek rušení klášterů za vlády císaře Josefa II. +more v roce 1782. Když byly uzavřeny církevní instituce, ve kterých byli někteří členové dynastie pochováni, bylo nutné těla přesunout. Císařská hrobka byla v porovnání s dneškem poloviční a bylo v ní už uloženo 57 těl. Proto císař nařídil, aby těla dvou osob (č. 1 a 14), které zemřely před vybudováním Císařské hrobky, byla uložena ve Vévodské hrobce. Tělo další osoby, císařovny Eleonory (č. 16), která by za normálních okolností měla nárok být pochována v Císařské hrobce, bylo také posláno do Vévodské hrobky, protože ani její manžel (č. 19) nebyl u kapucínů pohřben.

Pravděpodobně v tomto období bylo odstraněno tělo vévody Albrechta VI. , aby vzniklo místo pro ostatní, a dorazilo tělo (č. +more 15), na jehož sarkofágu je napsán pouze rok a jména rodičů. Na základě jiných důkazů bylo tělo ztotožněno s jednoroční Annou Lotrinskou, jejíž bratr Karel V. , vévoda lotrinský, se oženil s arcivévodkyní Eleonorou Marií Josefou (1653-1697) (ovdovělou polskou královnou a dcerou císaře Ferdinanda III. , č. 21) v roce 1678. Snad toto manželství může mít nějakou souvislost, proč zde tato ne-Habsburkovna byla pohřbena, ale přesný důvod není jasný.

Jako poslední zde byla v roce 1878 uložena urna s vnitřnostmi arcivévody Františka Karla (č. 78), otce císaře +more'>Františka Josefa.

Seznam osob pohřbených ve Vévodské hrobce

Rytina z roku 1739 zobrazuje původní hrobku a zmatek v uspořádání uren a sarkofágů. +more Nová komora byla připojena o několik let později, přičemž byla propojena zdí vlevo. Motiv kříže vyrytého do zdi byl přenesen do nové komory. .

Těla

Ve Vévodské hrobce jsou pochována těla následujících osob:

* 1. +more_Habsburský'>Fridrich III. Sličný (1289-1330), římský (proti)král (1314-1330), syn římského krále (1298-1308) Albrechta I. (1255-1308), děd vévody Rudolfa IV. (č. 3). Jeho ostatky sem byly převezeny v roce 1782, když byl Josefem II. zrušen kartuziánský klášter v Mauerbachu, který založil a kde byl původně pohřben. * 2. Fridrich (1347 Vídeň - 1362 Vídeň), druhý syn vévody Albrechta II. (1298-1358) a bratr Rudolfa IV. (č. 3). * 3. Rudolf IV. Zakladatel (1. 11. 1339 - 27. 7. 1365 Milán), vévoda rakouský (1358-1365), nejstarší syn Albrechta II. (1298-1358). Zadal stavbu současné katerály sv. Štěpána ve Vídni a založil Vídeňskou univerzitu (1365). Původně byl pochován v kostele S. Giovanni in Concha v Miláně a později přesunut sem. Univerzita každoročně pokládá věnec na jeho hrob 12. března jako vzpomínku na svého zakladatele. * 4. Kateřina Lucemburská (Česká; 19. 8. 1342 - 26. 4. 1395 Praha), manželka (∞ 1353 Praha) vévody Rudolfa IV. (č. 3), dcera císaře Karel IV. (1316-1378) a jeho první ženy Blanky z Valois (1316-1348). Po smrti prvního manžela se provdala za Otu V. (1346-1379), vévodu bavorského (společně s 5 bratry 1347-1350) a markraběte braniborského (1365-1373). * 5. Albrecht III. "s copem" (1349 Vídeň - 29. 8. 1395 Laxenburg), rakouský vévoda (1365-1395, v letech 1365-1386 společně s Leopoldem III. ), třetí syn vévody Albrechta II. (1298-1358) a mladší syn Rudolfa IV. (č. 3). * 6. Albrecht IV. (19. 9. 1377 Vídeň - 14. 9. 1404 Klosterneuburg), rakouský vévoda (1395-1404), syn Albrechta III. (č. 5). * 7. Vilém (1370 Vídeň - 15. 7. 1406 Vídeň), vévoda, nejstarší syn Leopolda III. , synovec Rudolfa IV. (č. 3). * 8. Leopold IV. Tlustý (1371 - 3. 6. 1411 Vídeň), mladší syn Leopolda III. , synovec Rudolfa IV. (č. 3). * 9. Jiří (1435-1435), nedospělý syn Albrechta V. /II (10. 8. 1397 Vídeň - 27. 10. 1439 Neszmély), krále římského, uherského a českého, rakouského vévody a Alžběty Lucemburské (28.

Vnitřnosti

Rytina z roku 1758 zobrazuje novou komoru, jak v podstatě vypadá i dnes. +more Okno za sarkofágem Rudolfa IV. má dlouhý parapet naklánějící se k povrchu, aby přes něj mohlo jít světlo. Urny s vnitřními orgány byly přesunuty do sousední původní komory. Zamřížované výklenky v původní komoře (před vchodem do komory s rakvemi) schraňují 62 měděných uren obsahujících vnitřní orgány jednotlivých členů habsburské dynastie.

* 17. (vnitřnosti:) Anna Tyrolská (4. +more 10. 1585 Innsbruck - 15. 12. 1618 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1612-1618), dcera Ferdinanda II. Tyrolského (1529-1595), manželka (∞ 4. 12. 1611 Vídeň) svého bratrance, císaře Matyáše Habsburského (č. 18), který byl o 28 let starší než ona. V roce 1617 založila kostel kapucínů a Císařskou hrobku. Zemřela ve věku 33 let po sedmiletém bezdětném manželství. Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 1 v Císařské hrobce a její srdce v urně č. 1 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 18. (vnitřnosti:) Matyáš Habsburský (24. 2. 1557 Vídeň - 20. 3. 1619 Vídeň), císař (1612-1619), třetí syn císaře (1564-1576) Maxmiliána II. (31. 7. 1527 Vídeň - 12. 10. 1576 Řezno). Spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky. Zemřel pouhé 3 měsíce po své manželce Anně (č. 17). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 2 v Císařské hrobce a jeho srdce v urně č. 2 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 19. (vnitřnosti:) Ferdinand II. (9. 7. 1578 Štýrský Hradec - 15. 2. 1637 Vídeň), císař (1619-1637), nejstarší syn arcivévody Karla II. Štýrského (1540-1590). Jeho tělo bylo pochován v mauzoleu ve Štýrském Hradci a jeho srdce v urně č. 3 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 20. (vnitřnosti:) Ferdinand IV. (8. 9. 1633 Vídeň - 9. 7. 1654 Vídeň), římský král (1653-1654), nejstarší syn císaře Ferdinanda III. (1608-1657). Zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání různých částí těla ve třech vídeňských kostelech. Zemřel 2 měsíce před svými 21 narozeninami. Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 29 v Císařské hrobce a jeho srdce v urně č. 4 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 21. (vnitřnosti:) Ferdinand III. (13. 7. 1608 Štýrský Hradec - 2. 4. 1657 Vídeň), císař (1637-1567), třetí syn císaře Ferdinanda II. (č. 19). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 27 v Císařské hrobce. * 22. (vnitřnosti:) Ferdinand Josef (1657-1658), syn císaře Ferdinanda III. (č. 21). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 4 (kolumbárium) v Císařské hrobce. * 23. (vnitřnosti:) Leopold Vilém (6. 1. 1614 Štýrský Hradec - 20. 11. 1662 Vídeň), syn Ferdinanda II. (č. 19), biskup pasovský (1625-1662), biskup štrasburský (1626-1662), biskup olomoucký (1638-1662), biskup vratislavský (1656-1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641-1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647-1656), velký sběratel umění. Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 115 v Císařské hrobce a jeho srdce v urně č. 5 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele. * 24. (vnitřnosti:) Karel Josef (7. 8. 1649 Vídeň - 27. 1. 1664 Linec), ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662-1664, nastoupil po svém strýci