Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská

Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 Lüneburg - 10. dubna 1742 Vídeň) pocházela z dolnoněmeckého rodu Welfů, byla dcerou vévody brunšvicko-lüneburského Jana Friedricha a jeho manželky, falcko-simmernské princezny Benedikty.

Byla manželkou arcivévody Josefa I. +more, krále a císaře římského, krále českého, uherského a chorvatského a markraběte moravského.

Sňatek

Amálie se narodila jako nejmladší dítě vévodského páru v roce 1673. Jako mladá byla vychovávána v katolickém duchu v klášteře v Maubuissonu, kde byla abataší její prateta Luisa Hollandina. +more 24. února 1699 byla ve Vídni jako šestadvacetiletá provdána za o pět let mladšího následníka císařského trůnu Josefa I. , a to z čistě politických důvodů, aby evangeličtí Welfové navázali styky s císařským královským dvorem, stejně jako falčtí Wittelsbachové.

Tento sňatek navíc podporoval císař Leopold I. +more Habsburský, naopak jeho manželka, Eleonora Magdalena mu velice odporovala, protože nechtěla, aby se falcký vliv na vídeňském královském dvoře oslabil.

Manželství s Josefem I.

Ze začátku bylo toto manželství radostné a optimální, narodily se tři děti za dva a půl roku. Arcivévoda +more_Habsburský'>Josef však po smrti syna, arcivévody Leopolda Josefa, začal udržovat poměr s mnoha milenkami. Onemocněl zřejmě syfilidou a svou manželku nakazil také. Ta už pak nikdy nemohla být těhotná.

Po této události se spolu svou tchyní Amálie snažila ovlivnit vídeňskou politiku ve prospěch falcké a s ní spřízněné nové hannoverské strany. Po smrti svého manžela +more_Habsburský'>Josefa I. se dostala do sporu s Karlem VI. i s jeho manželkou kvůli prosazování práva o nástupnictví královského trůnu pro své dcery.

Vdova

Ve 20. letech +more_století'>18. století se zmítal vídeňský dvůr spory mezi Amálií Vilemínou, Eleonorou Magdalénou, vdovou po Leopoldovi I. , a Alžbětou Kristýnou, manželkou Karla VI. Rozřešil je až Karel VI. prosazením pragmatické sankce. Nicméně i po té snažila u dvora upřednostnit v nástupnictví své zetě, Augusta Saského a Karla Albrechta Bavorského, ovšem bezúspěšně. Po této porážce odešla Amálie Vilemína ode dvora, založila ve Vídni klášter sester Navštívení Panny Marie (visitantinky) a v roce 1719 do něho vstoupila.

Dožila se korunovace své dcery Marie Amálie českou královnou. Samotná Amálie Vilemína se nikdy českou královnou nestala.

Císařovna, která manžela přežila o více než třicet let, zemřela v klášteře visitantinek (řádu sv. Františka Saleského) ve Vídni roku 1742. +more Zde je také pohřbena, kromě srdce, které je uloženo ve vídeňské kapucínské kryptě.

Potomci

1. Marie Josefa (8. +more 12. 1699 - 17. 11. 1757) : ⚭ 20. 8. 1719 August III. , saský kurfiřt (1733/1736-1763) a polský král (1733-1763) * 2. Leopold Josef (29. 10. 1700 Vídeň - 4. 8. 1701 Vídeň) * 3. Marie Amálie (22. 10. 1701 - 11. 12. 1756) : ⚭ 1722 Karel VII. Albrecht, kurfiřt bavorský (1726-1745) a římský císař (1742-1745).

Vývod z předků

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská Amálie Vilemína Kategorie:Arcivévodkyně Kategorie:Manželky panovníků Svaté říše římské Kategorie:Uherské královny Kategorie:Chorvatské královny Kategorie:České královny Kategorie:Zakladatelé klášterů

Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni Kategorie:Narození 21. +more dubna Kategorie:Narození 1673 Kategorie:Úmrtí 10. dubna Kategorie:Úmrtí 1742 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Ženy Kategorie:Narození v Lüneburgu.