Radziwiłłové

Radziwiłłové či Radziwillové (polsky Radziwiłłowie; litevsky Radvilos; , Radzivily) byl nejmocnější polsko-litevský šlechtický rod původně litevského, možná rusínského (běloruského) původu, který hrál význačnou roli v raně novověkých polsko-litevských dějinách, a to nejen v politické, ale i náboženské sféře (čelní prosazovatelé a ochránci kalvínské odnože reformace na Litvě). Jedna z rodových větví dosáhla až na dědičný titul knížat Svaté říše římské, jakožto vůbec první a pouze jeden z mála rodů v polském prostředí; někteří členové rodu se také sňatkově spříznili s polskými a německými panovnickými rodinami. Potomci Radziwiłłů žijí dodnes, většinou v Polsku a také v USA.

Dějiny

Počátky

Radziwiłłové jsou vlastně větví litevského bojarského rodu Ostiků (lit. Astikai; pol. +more Ościkowicze), sídlícího na důležitém hradišti v Kernavė. Význačný člen tohoto rodu Kristián Ostik (Kristinas Astikas, †1444) byl pobočníkem knížete Vitolda Velikého a později se stal vilenským kastelánem. Při uzavření Horodelské unie roku 1413 byl tento velmož spolu se 46 jinými katolickými litevskými bojary adoptován do řad polské szlachty - konkrétně byl přiřazen k herbu (erbovnímu společenství) jménem Trąby („Trouby“, tj. lovecké rohy). Jeden ze čtyř Ostikových synů, Radvila Astikas (Radziwiłł Ościkowicz, †1477), se stal otcem nového rodu, kterému následně dal i své jméno v polonizované podobě: od jeho syna Mikuláše Radziviłłoviče Starého (Mikołaj Radziwiłłowicz Stary, †1509) už všichni další potomci nesli Radvilovo jméno jako rodové.

Mocenský rozmach

1. +more Rzeczpospolité (16. -17. století) prvním poli čtvrceného srdečního štítku na orlici) V 16. století se rod rozdělil na několik linií, z nichž dvě přijaly kalvinismus, z čehož jedna již po dvou pokoleních na konci 16. století přestoupila zpět k římskému katolictví, druhá zůstala věrná protestantskému vyznání až do svého vymření koncem 17. století.

Prestižní úspěch pro rod znamenalo získání dědičného titulu říšských knížat 14. prosince 1547 od římskoněmeckého císaře +more_Habsburský'>Ferdinanda I. Habsburského. Titul byl potvrzen i v Rzeczpospolité - přestože jinak se polská šlechta obecně zavádění cizích titulatur bránila - v aktu lublinské unie (1569), přes jednotlivé linie v následující posloupnosti: * linie z Meteliů, Goniądze a Raigardu v letech 1515/18 - vymřela po meči roku 1542 * linie z Olyky a Ňasviže roku 1547 - dosud žijící * linie z Biržů a Dubingiai roku 1547 („kalvínská linie“) - vymřela v mužské linii roku 1669.

Významní členové rodu

Barbora Radziwiłłovna (1520-1551) *Mikuláš Radziviłł Černý (1515-1565) *Mikuláš Radziwiłł Rudý (1512-1584) *Januš Radziwiłł (1612-1655) *Bohuslav Radziwiłł (1620-1669) *Luisa Karolína Radziwiłłovna (1667-1695) *Karol Stanisław Radziwiłł (1734-1790) *Antoni Radziwiłł (1775-1833) *Eliza Radziwiłłovna (1803-1834) *Janusz Radziwiłł (1880-1967) *Anna Radziwiłł (1939-2009)

Poznámky

Externí odkazy

[url=http://www. radziwill. +morecom/links. htm]The Radziwill Family[/url] * [url=http://ww. dig. com. pl/pdf/Radziwillowie. pdf]Radziwiłłové erbu Trub (dokument ve formátu PDF)[/url] * [url=http://dir. icm. edu. pl/pl/Scriptores_Rerum_Polonicarum/Tom_8/]Archiv domu Radziwiłłů, (Scriptores Rerum Polonicarum, t. VIII)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090318103143/http://dziedzictwo. polska. pl/katalog/index,Radziwillowie_rod,cid,1848. htm]Archiválie spojené s rodem Radziwiłłů[/url].

Kategorie:Litevské šlechtické rody Kategorie:Polské šlechtické rody