Vjačeslav Michajlovič Molotov

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vjačeslav Michajlovič Molotov byl prominentní sovětský politik a diplomat. Narodil se v roku 1890 a zemřel v roce 1986. Během své kariéry zastával mnoho významných pozic ve státním vedení Sovětského svazu, včetně úřadu premiéra a ministra zahraničí. Molotov byl blízkým spojencem Josefa Stalina a byl jedním z hlavních aktérů sovětské vnitřní a zahraniční politiky v době druhé světové války a Studené války. Jeho podpis se objevil na paktu Ribbentrop-Molotov, který předběhl invazi nacistického Německa do Sovětského svazu. Molotovova jména je také spojováno s Molotovovým koktejlem, improvizovanou zbraní používanou sovětskými vojáky během druhé světové války. Po Stalinově smrti byl Molotov z politických důvodů vyškrtnut ze strany a následně politicky izolován. Nicméně zůstal prominentním historickým charakterem a jeho jméno se stalo symbolem stalinské éry.

Vjačeslav Michajlovič Molotov ( Вячеслав Михайлович Молотов, roz. Skrjabin (Cкрябин), - 8. listopadu 1986) byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina. Proslul zejména jako Stalinův ministr zahraničí za druhé světové války a v následujícím období vznikání Východního bloku, účastnil se vrcholných spojeneckých konferencí a měl značný podíl na vzestupu Sovětského svazu mezi světové supervelmoci. Pro svůj revolucionářský pseudonym (Молот = kladivo), svou bezvýhradnou loajalitu a vyjednavačskou tvrdost měl přezdívku „Stalinovo kladivo“.

+more images (3)

Životopis

Ribbentropem 1939 Narodil se v obci Kukarka (dnes Sovětsk, Kirovská oblast). +more Pocházel z aristokratické rodiny jménem Skrjabin, se známým skladatelem a klavíristou A. N. Skrjabinem ale příbuzní nebyli. Už jako šestnáctiletý student gymnázia v Kazani se nadchl pro revoluční ideály a roku 1906 vstoupil do bolševické frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Roku 1917 se podílel na říjnové revoluci, v letech 1920-1921 byl tajemníkem ÚV KS(b) Ukrajiny. V letech 1921-1930 působil jako tajemník ÚV, od roku 1926 člen politbyra a v letech 1930-1941 předseda rady lidových komisařů, poté byl v letech 1941-1957 náměstkem předsedy rady lidových komisařů či ministrů; zároveň v letech 1939-1949 a 1953-1956 působil jako lidový komisař (ministr) zahraničí.

23. srpna 1939 v Moskvě podepsal s Joachimem von Ribbentropem smlouvu o neútočení a (tajném) rozdělení sfér vlivu mezi Německem a SSSR, tzv. +more Pakt Molotov-Ribbentrop.

Patřil k hlavním strůjcům masového teroru a represí, vynikal krutostí a zároveň se Stalina tak bál, že se neodvážil ozvat ani proti zatčení své ženy v roce 1949.

V roce 1957 vystoupil proti N. S. +more Chruščovovi, za což byl vyloučen z politbyra a nařčen z příslušnosti k protistranické skupině. Stal se velvyslancem v Mongolsku a později pracoval jako stálý představitel SSSR u MAAE ve Vídni (1960-1962). Po XXII. sjezdu KSSS byl vyloučen ze strany pro „aktivní účast na masových represích“, roku 1984 byl však ještě slavnostně rehabilitován, na přání tehdejšího generálního tajemníka K. U. Černěnka. Zemřel v ústraní v Moskvě v úctyhodném věku 96 let, přežil všechny vůdce Sovětského svazu kromě Gorbačova.

Citát: „Svůj úkol jsem jako ministr zahraničí viděl v co možná největším rozšíření hranic naší vlasti. A zdá se, že jsme se společně se Stalinem s tímto úkolem nevypořádali špatně. +more“.

Na jeho počest neslo město Perm v letech 1940-1958 název „Molotov“ a město Severodvinsk v letech 1938-1957 jméno „Molotovsk“.