Ocelový pakt
Author
Albert FloresOcelový pakt byla dohoda o spolupráci mezi dvěma významnými československými hutními podniky, Baťovou závodem ve Zlíně a Moravsko-slezskými těžebními a hutními závody v Ostravě. Dohoda byla podepsána 2. září 1931 a měla za cíl sjednotit a zintenzivnit výrobu oceli v Československu. Ocelový pakt byl reakcí na vzniklou hospodářskou krizi v důsledku Velké hospodářské krize. Československo se snažilo podpořit svůj průmysl a předejít propadu ekonomiky. Dělení ekonomických zájmů mezi Baťovu a Těžební a hutní aglomeraci se ukázalo jako neefektivní, a proto bylo rozhodnuto o jejich propojení. Podpisem Ocelového paktu se oba podniky zavázaly spolupracovat na optimalizaci výrobních procesů a využívání výhodného geografického rozložení. Baťa se podílel na výrobě oceli a materiálu pro těžební průmysl, zatímco Těžební a hutní aglomerace poskytovali stroje a technologii. Díky Ocelovému paktu se podařilo sjednotit úsilí obou podniků a zefektivnit jejich činnost. Ocelový pakt tak představoval významný impulz pro československý průmysl a pomohl mu překonat hospodářskou krizi. Dohoda přetrvala až do druhé světové války, kdy byla z důvodu nacistické okupace Československa zanikla.
Adolf Hitler, Galeazzo Ciano a Joachim von Ribbentrop při podpisu Ocelového paktu Ocelový pakt (německy Stahlpakt, italsky Patto d'Acciaio) byla smlouva o vzájemné pomoci ve válce, podepsaná mezi Třetí říší a Itálií 22. května 1939. Název paktu poprvé použil Benito Mussolini, který se domníval, že jeho původní název Pakt krve by byl v Itálii špatně přijat.
Obsah
+more7|vlevo'>Hermann Göring a Adolf Hitler v den podpisu Ocelového paktu Pakt zavazoval ke vzájemné pomoci v případě války s třetí mocností, a to i v útočné válce na souši, na moři i ve vzduchu. Týkalo se to i politické a diplomatické pomoci. Skládal se ze dvou částí: první obsahovala otevřené prohlášení o zachování důvěry a spolupráce mezi Německem a Itálií, zatímco druhá, "Tajný dodatkový protokol", doporučuje spojení vojenské a hospodářské politiky. Obě strany se například dohodly, že budou trvat na platnosti tzv. Gotthardské smlouvy z roku 1909, která jim zaručovala právo převážet zboží přes švýcarské území v zapečetěných vagonech po Gotthardské dráze a Gotthardským tunelem. Tato dohoda měla velký význam pro dopravu válečného materiálu za druhé světové války.
Význam
Ocelový pakt měl zajistit ochranu zájmů obou spřátelených stran. Pro Německo byl - vedle paktu se SSSR - bezprostřední přípravou na napadení Polska. +more To se začalo plánovat okamžitě po podpisu paktu, v memorandu z 30. května 1939 však sdělil Mussolini Hitlerovi, že Itálie nebude k útočné válce připravena dříve, než koncem roku 1942. Hitler to ignoroval, Itálie se ale nakonec přepadení Polska nezúčastnila.
23. listopadu 1940 se k Ocelovému paktu připojilo Rumunsko. Pakt byl z italské strany zrušen příměřím se spojenci ze 3. září 1943.
Important
Reference
Literatura
Pečenka - Luňák a kol., Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri 1999. Heslo Ocelový pakt.
Kategorie:Německo v roce 1939 Kategorie:Itálie v roce 1939 Kategorie:Smlouvy Italského království (1861-1946) Kategorie:Smlouvy a deklarace druhé světové války Kategorie:Vzniklo 1939 Kategorie:Italský fašismus Kategorie:Dějiny Rumunska během druhé světové války Kategorie:Smlouvy nacistického Německa