Jan Syrový

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jan Bohumír Syrový (24. ledna 1888 Třebíč- 17. října 1970 Praha) byl československý armádní generál, příslušník a velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938. V období první republiky byl uctíván jako národní hrdina, navzdory tomu byl po 2. světové válce odsouzen za vlastizradu. Z vězení byl propuštěn po čtrnácti letech. V roce 2022 byl zproštěn všech obvinění v plném rozsahu a plně rehabilitován.

Život

Mládí

Narodil se v Třebíči dne 24. +more ledna 1888 do rodiny třebíčského obuvníka Jana Syrového a jeho manželky Anny Syrové v domě č. 1 na rohu Komenského náměstí a Palackého ulice. Dnes se ulice jmenuje Jihlavská brána, dům jíž nestojí.

V Třebíči následně absolvoval obecnou a měšťanskou školu, střední školu vystudoval v Brně. Tehdy nastoupil do oboru stavební technik na Českou vyšší průmyslovou školu v Brně. +more Odmaturoval roku 1906, a poté nastoupil do rakousko-uherské armády.

V době, kdy nepobýval v Brně, se v průběhu studií aktivně zapojoval do činnosti třebíčského Sokola. Třebíčské zastoupení této organizace tehdy jakožto náčelník vedl Jan Máchal, absolvent třebíčského gymnázia, který se později podílel na celonárodní činnosti Sokola. +more Roku 1903 do třebíčského Sokola vstoupil také pedagog vyučující na škole v Třebíči-Nových Dvorech Josef Jiří Švec, se kterým se Syrový spřátelil. Švec roku následně 1911 odjel do Ruska. Samotný Syrový odešel za prací do Varšavy, která tehdy byla součástí Ruska. Ještě předtím však prošel prezenční vojenskou službou v Brně. Ve Varšavě pracoval coby zaměstnanec stavební firmy, díky čemuž si mohl našetřit na další studium. Tím prošel rovněž ve Varšavě, specializoval se na speciální železobetonové stavitelství a následně roku 1913 nastoupil do státní stavební kanceláře jako stavební technik.

Vojenská kariéra

V době vypuknutí první světové války pracoval jako stavbař ve Varšavě. Přihlásil se jako dobrovolník do ruské armády, a stal se příslušníkem České družiny. +more V průběhu války byl několikrát povýšen a vyznamenán, ačkoliv nastoupil jako obyčejný voják, brzy dosáhl povýšení na důstojníka.

Zúčastnil se bitvy u Zborova, ve které 2. +more července 1917 přišel o pravé oko (byl těžce zraněn v průběhu dělostřelecké přípravy). Jako starodružiník nově vznikající Československé brigády provedl mnohé úspěšné průzkumné akce, jak dokládají hlášení hlavního štábu Ruské armády. Později se Syrový stal velitelem československých legionářů v Rusku a všech protibolševických vojenských sil na Sibiři. Již v hodnosti generála absolvoval celou sibiřskou anabázi československých legionářů. V červnu 1920 se vrátil do Československa jako všemi respektovaný národní hrdina.

File:Jan. Bohumir. +moreSyrovy. (1888-1970). Ruska. Fronta. gif|Jako jeden z prvních českých dobrovolníků - důstojníků File:Jan Syrový (1888-1970) Československé Legie, Rusko (1918-1920). jpg|Jako velitel československého vojska v Sibiři (kolem 1918-1920).

Stal se zemským vojenským velitelem. V lednu 1924 přijal funkci podnáčelníka Hlavního štábu a +more_leden'>1. ledna 1925 se pak stal jako první český důstojník náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci. Roku 1927 byl povýšen na armádního generála. Od roku 1933 se stal nástupcem generála Syrového v Hlavním štábu generál Ludvík Krejčí a Syrový byl namísto toho jmenován generálním inspektorem československé branné moci. Tato nová funkce měla být spíše reprezentativní, ale jakmile ji Syrový obsadil, začal se zasazovat o to, aby mu Krejčí přenechával různé povinnosti, což mezi oběma vyvolalo vleklý spor o pravomoce. Několik měsíců také zastával funkci ministra národní obrany. Rodina si žila nad poměry, generál bral 6600 korun měsíčně, ale výdaje byly 13 tisíc. Proto Běla Syrová požádala hrad o finanční výpomoc.

30. května 1938 se jeho portrét objevil na titulní straně amerického časopisu Life s popiskem "Commander of the Czech army".

Podzim 1938

Syrový byl skeptický, že by československá armáda dokázala odolat německému útoku. Lidmi byl ale považován za novodobého Žižku, který vyvede republiku z krize. +more 21. září 1938 československá vláda přijala německý požadavek na postoupení pohraničních území s převahou německého obyvatelstva Německu. To v Československu vyvolalo silné protesty. Syrový byl povolán na Pražský hrad, aby svou autoritou uklidnil srocující se dav demonstrantů, kteří skandovali „dejte nám zbraně nebo Syrového“. Protestoval, ale jelikož Edvard Beneš v tu dobu spal, byl přemluven, před dav vystoupil a přednesl několik uklidňujících vět, po nichž se dav rozešel. Druhého dne vláda odstoupila, a nahradila ji úřednická vláda, které Syrový předsedal. V této funkci pak setrval do 30. listopadu 1938, kdy po něm funkci převzal Rudolf Beran. Do této doby spadá obsazení českého pohraničí na základě Mnichovské dohody.

Syrový ve vládě pokračoval až do dubna 1939 jako ministr národní obrany. Podílel se na poklidném obsazení zbytku Čech a Moravy německou armádou v březnu 1939 - vydal mimo jiné příkaz, aby nepříteli nebyl kladen odpor.

Odsouzení a uvěznění

Během německé okupace se Syrový nijak neangažoval, a to ani na straně odboje, ani kolaborací s okupanty. Po celou dobu války byl sledován gestapem. +more Podporoval však rodiny lidí perzekvovaných Němci a tajně se souhlasem premiéra Eliáše převedl část prostředků z fondu pro legionáře pro potřeby odboje. Přesto byl hned 14. května 1945 zatčen a později odsouzen na dvacet let za vlastizradu. Osudným se mu stal především rozkaz z března 1939, aby československé jednotky nekladly odpor Němcům, ačkoliv byl k jeho vydání instruován svým vrchním velitelem - prezidentem Háchou. Za přitěžující okolnost mu bylo mimo jiné přičteno, že si podal ruku s Adolfem Hitlerem při jeho vstupu na Pražský hrad, přestože tato fotografie byla v podstatě zinscenována.

Z vězení byl propuštěn po čtrnácti letech při amnestii v roce 1960. Své odsouzení nesl velice těžce a až do své smrti je nepřestal považovat za nespravedlivé, protože ve všech případech nepopulárních činů a rozhodnutí plnil jako voják rozkazy nadřízených. +more Po svém propuštění se živil jako hlídač.

Rehabilitace

V roce 2021 zahájila jeho rodina pokus o jeho rehabilitaci. V prosinci roku 2021 Městský soud v Praze návrh na obnovu procesu zamítl, soudkyně se vyjádřila, že k obnovení procesu nebyly předloženy nové a převratné důkazy. +more Vrchní soud v Praze dne 12. dubna 2022 rozhodl o povolení obnovy řízení (včetně Rudolfa Berana), zrušil rozsudek Národního soudu v Praze ze dne 21. dubna 1947 a vrátil věc státnímu zástupci k prošetření. Obnova řízení je dávána do souvislosti s tím, že soudní moc byla v tehdejším Československu ze strany Komunistické strany ovlivňována již před rokem 1948. 15. července 2022 státní zástupce Jan Kopečný z Městského státního zastupitelství v Praze zastavil trestní stíhání generála Jana Syrového a bývalého ministerského předsedy Rudolfa Berana. Státní zástupce nově posoudil věc tak, že jmenovaní se žádného trestně postižitelného jednání nedopustili a není ani důvod postoupit věc jinému orgánu.

V roce 2022 byla na Syrového rodném domě v Klimentově ulici v Třebíči odhalena jeho pamětní deska. V roce 2024 jeho příbuzní uvedli, že by si přáli, aby poblíž jeho rodného domu byla vztyčena jeho socha.

Památka

V roce 2024 byla vydána kniha Armádní generál Jan Syrový - Jeden velký český osud, jejími autory jsou Radim Chrást, Karel Straka, Jaroslav Rokoský.

Important

Seznam ministrů národní obrany Československa

Rodina

Bratrem jeho manželky Anny byl akademický malíř Jaroslav Malínský. +morejpg|náhled'>Pamětní deska na rodném domě v Třebíči, ulice Klimentova.

Vyznamenání

+morejpg|náhled|Hrob_gen. _Syrového_na_Olšanské_hřbitovy'>Olšanských hřbitovechSeznam vyznamenání udělených Janu Syrovému: „General Jan Syrový“; autor: Pavel Vavrys; malba na dřevě - kruhový „střelecký terč“ o průměru 60 cm.

Československo * Československý válečný kříž 1914-1918 Československý válečný kříž 1914-1918, se čtyřmi lipovými ratolestmi * +moresvg_|60px'>Řád sokola Řád sokola, s meči * Československá revoluční medaile Československá revoluční medaile, se štítky „Č. D. “, „Zborov“ a čísly „1“, „2“ * Československá medaile Vítězství Československá medaile Vítězství.

Belgie * Řád koruny Řád koruny, II. +more třídy - velkodůstojník * Válečný kříž 1915 Válečný kříž 1915.

Estonsko * Řád orlího kříže Řád orlího kříže, I. třída

Francie * Řád čestné legie Řád čestné legie, II. +more třída - velkodůstojník * Řád čestné legie Řád čestné legie, III. třída - komandér * Řád čestné legie Řád čestné legie, IV. třída - důstojník * Řád čestné legie Řád čestné legie, V. třída - rytíř * Croix de guerre Válečný kříž 1914-1918, s palmou.

Itálie * Řád italské koruny Řád italské koruny, II. +more třída - velkodůstojník * Válečný záslužný kříž Válečný záslužný kříž.

Japonsko * Řád Posvátného pokladu Řád posvátného pokladu, II. třída

Jugoslávie * Řád svatého Sávy Řád svatého Sávy, I. +more třída * Řád bílého orla Řád bílého orla, I. třídy - velkokříž * Řád bílého orla Řád bílého orla, II. třídy - velkodůstojník * Řád Karadjordjevičovy hvězdy Řád Karadjordjevičovy hvězdy, II. třídy.

Litva * Řád Vytisova kříže Řád Vytisova kříže, II. +more třídy.

Lotyšsko * Řád medvědobijce Řád medvědobijce, II. +more třídy * Řád tří hvězd Řád tří hvězd, II. třídy.

Maroko * Řád Nischan el Quissam Alaouite Řád Nischan el Quissam Alaouite, I. +more třída.

Polsko * Řád znovuzrozeného Polska Řád znovuzrozeného Polska, II. třídy

Rumunsko * Řád rumunské hvězdy Řád rumunské hvězdy, I. +more třídy * Řád rumunské koruny Řád rumunské koruny, II. třídy * Řád Za věrné služby Řád Za věrné služby * Pamětní Kříž na válku 1916-1919 Pamětní Kříž na válku 1916-1919 se štítkem „Siberia“.

Ruské impérium * Řád svatého Vladimíra +more_Vladimíra'>Řád svatého Vladimíra, IV. třída s meči a mašlí * Řád sv. Anny Imperátorský Řád svaté Anny, IV. třída * Řád sv. Stanislava Řád svatého Stanislava, III. třída s meči a mašlí * Řád sv. Jiří Řád sv. Jiří, IV. třída.

Řecko * Řád Fénixe Řád Fénixe, I. +more třídy * Medaile Za vojenské zásluhy 1917 Medaile Za vojenské zásluhy 1917.

Tunisko * Řád Nichan Iftikhar Řád Nichan Iftikhar, I. třídy

Spojené království * Řád lázně Řád lázně,II. třídy (KCB)

Odkazy

Reference

Literatura

PRECLÍK, Vratislav: T. G. +more Masaryk a jeho legionáři, in ČAS, časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 97, s. 4-8, ročník XX. , leden-březen 2012, ISSN 1210-1648.

Související články

První vláda Jana Syrového, též Vláda obrany republiky * Druhá vláda Jana Syrového

Externí odkazy

[url=http://armada. vojenstvi. +morecz/predvalecna/osobnosti/3. htm]Vojenské osobnosti[/url] - gen. Jan Syrový * [url=http://www. fronta. cz/armadni-general-jan-syrovy-o-situaci-v-zari-1938]Armádní generál Jan Syrový o situaci v září 1938[/url] * [url=http://www. fronta. cz/dokument/projev-predsedy-vlady-syroveho-30-zari-1938]Gen. Jan Syrový: Rozhlasový projev po přijetí mnichovské dohody 30. září 1938[/url] * [url=http://armada. vojenstvi. cz/galeriengs. htm]Galerie náčelníků NGŠ[/url] - seznam náčelníků Hlavního (Generálního) štábu * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/208452801280007-historicky-magazin/]Generál Jan Syrový[/url] - video z cyklu České televize Historický magazín * [url=https://www. lnarod. cz/2021/11/jan-syrovy-1888-1970/]Jan Syrový jako svobodný zednář[/url].