Charbin
Author
Albert FloresCharbin ( - Cha-er-pin, pchin-jinem Hā'ěrbīn, někdy též Harbin) je subprovinční město v Čínské lidové republice. Jedná se o hlavní správní, hospodářské, kulturní a dopravní centrum severovýchodní Číny a největší město a správní středisko provincie Chej-lung-ťiang.
Leží na řece Sungari nedaleko hranice s Ruskem. Bylo budováno od konce +more_století'>19. století spíše v evropském než asijském stylu - odtud přezdívka Paříž východu (nebo též Moskva či Petrohrad východu); dodnes je zde patrný ruský vliv. Dnes ve městě žije přes 3 miliony lidí. V jeho bezprostředním okolí pak na 9,4 milionu.
Dějiny
Území dnešního města bylo osídleno nejpozději na konci doby kamenné (kolem roku +more_l. '>2200 př. n. l. ). Zakladatelem a prvním císařem byl Wanyan Aguda, vládl v letech 1115-1123 a založil dynastii Jin (1115-1234). V roce 1115 Aguda založil Jinovo hlavní město Šanjing (Horní hlavní město), prefekturu Huining v dnešním okrese Acheng v Harbinu. Po Agudově smrti zahájil nový císař Wanyan Šeng výstavbu nového města podle jednotného plánu. Plán a stavby napodobovaly velká čínská města, zvláště Bianjing (Kaifeng), ale hlavní město Jin bylo menší než jeho vzor. Prefektura Huining sloužila jako první nadřazené hlavní město říše Jin až do roku 1153, kdy Wanyan Liang (čtvrtý císař dynastie Jin) přesunul hlavní město do Janjingu (nyní Peking). Jeho nástupce, císař Šizong obnovil město v roce 1173. Ruiny prefektury byl objeveny asi 2 km od dnešní centrální městské oblasti Acheng.
Po dobytí říše Jin Mongoly (1211-1234) byla prefektura Huining opuštěna. V 17. +more století Mandžuové použili stavební materiál z prefektury Huining ke stavbě nové pevnosti v Alčuce. Oblast Charbin zůstala převážně venkovem až do 19. století, s více než deseti vesnicemi a asi 30 000 lidmi v dnešním městě do konce 19. století.
Moderní město
Základy moderního města byly položeny v roce 1895, kdy zde Ruské impérium začalo stavět Transmandžuskou železnici (později přejmenovanou na Východočínskou železnici). Charbin se stal centrem výstavby, byly zde ubytovány desítky tisíc ruských inženýrů, úředníků, vojáků a obchodníků s rodinami. +more Během rusko-japonské války (1904-1905) se důležitost města ještě zvýšila, neboť zde byla hlavní základna ruské armády v Mandžusku. V letech 1910-1911 zemřelo množství obyvatel na mandžuský mor. Po říjnové revoluci do města přišly desetitisíce emigrantů z Ruska. Počet obyvatel velmi rychle stoupl, v té době se jednalo o největší komunitu Evropanů v Asii. Založili zde katedrálu sv. Sofie.
V roce 1932 začala japonská okupace Charbinu, jež trvala až do skončení druhé světové války. V bezprostředním okolí města prováděli Japonci vědecké a vojenské experimenty známé jako Jednotka 731, při nichž na čínských a spojeneckých zajatcích testovali chemické a biologické zbraně.
Po zřízení Čínské lidové republiky město zůstalo důležitým správním centrem a dopravním uzlem. Bylo zde vybudováno mnoho továren, mezi nimi výrobny traktorů, cementu, turbín, strojů a petrochemické rafinerie. +more Na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo město otevřeno zahraničnímu obchodu a zahraničním investicím, takže od té doby zažívá čilý ekonomický rozmach.
Doprava
Hlavním letištěm je mezinárodní letiště Charbin Tchaj-pching uvedené do provozu v roce 1979, které se nachází bezmála čtyřicet kilometrů jihozápadně od centra.
Památky
Ruiny středověké prefektury - na nich postavené muzeum, sochy Agudy a jeho velitele Nianhana * Budhistický chrám Ji Le * Pravoslavná katedrála sv. Sofie byzantského typu (s věží o výšce 35 m)
Vzdělávání
Nejvýznamnější charbinskou univerzitou je Charbinská polytechnická univerzita založená v roce 1920, která je členkou Ligy C9. Její campus je v městském obvodě Nang-ang.
Správní členění
Subprovinční město Charbin se člení na 9 obvodů, 2 městské okresy a 7 okresy. Městské obvody Tao-li, Nan-kang, Tao-waj, Pching-fang, Sung-pej a Siang-fang tvoří vlastní město Charbin, obklopují je předměstské obvody Chu-lan, A-čcheng a Šuang-čcheng, vzdálenější jsou satelitní města Šang-č’ a Wu-čchang. +more Zbytek prefektury je tvořen venkovskými okresy.
rowspan=26position: relative"> | ||||
---|---|---|---|---|
Název | Počet obyvatel (2010) | Rozloha km² | Hustota zalidnění (obyv. na km²) (2010) | |
český přepis | znaky | |||
Městské obvody | ||||
Tao-li | 923 762 | 479 | 1 928 | |
Nan-kang | 1 343 857 | 183 | 7 347 | |
Tao-waj | 906 421 | 619 | 1 465 | |
Pching-fang | 190 253 | 98 | 1 941 | |
Sung-pej | 236 848 | 736 | 322 | |
Siang-fang | 916 408 | 340 | 2 699 | |
Chu-lan | 764 534 | 2 186 | 350 | |
A-čcheng | 596 856 | 2 452 | 243 | |
Šuang-čcheng | 825 634 | 3 112 | 265 | |
Městské okresy | ||||
Šang-č’ | 585 386 | 8 825 | 66 | |
Wu-čchang | 881 224 | 7 502 | 118 | |
Okresy | ||||
I-lan | 388 319 | 4 616 | 84 | |
Fang-čeng | 203 853 | 2 969 | 69 | |
Pin | 551 271 | 3 845 | 143 | |
Pa-jen | 590 555 | 3 138 | 188 | |
Mu-lan | 277 685 | 3 600 | 77 | |
Tchung-che | 210 650 | 5 676 | 37 | |
Jen-šou | 242 455 | 3 150 | 77 | |
Celkem | 10 635 971 | 53 524 | 199 |
Významní rodáci
Valja Stýblová (1922-2020) - česká spisovatelka, univerzitní profesorka neurologie a politička. * Jan Erml (1903-1978 Brno) - klavírista, profesor na JAMU Brno * Jang Jang (* 1976) - bývalá čínská rychlobruslařka
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Charbin Kategorie:Subprovinční města Kategorie:Správní členění Chej-lung-ťiangu Kategorie:Univerzitní města